Avsnitt
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Pokud v životě dosáhnete toho, čeho dosáhl Andrej Babiš, tak už si může říci: dobře, chci mít klid. Politika je totiž o značné oběti,“ chválí bývalého premiéra za jeho úspěchy místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, podle kterého toho Babiš pro svou stranu obětoval opravdu hodně. Když člověk podniká a dostane se do politiky, podle Havlíčka to jeho byznysu vždy spíše uškodí. Sám bere svou zkušenost s podnikáním jako školu života. Bývalý ministr průmyslu a obchodu tvrdí, že přestože v rámci ANO podporuje tržně orientovanou politiku, nelze se podle něj chovat kapitalisticky a vykořisťovatelsky – a právě proto má údajně ANO „sociální kontrolku“. Zároveň se ale brání, že když bylo jeho hnutí ve vládě s ČSSD, ze svých priorit údajně neustoupilo, přestože ho sociální demokraté společně s komunisty v rámci menšinové vlády „drželi v šachu“. Současné vládě Havlíček vyčítá zvýšení některých daní a zároveň slibuje, že pokud bude vládnout ANO, další daně se zvyšovat nebudou – a dokonce tvrdí, že by některé daně možná šlo i snížit. Pokud jde o narovnávání strukturálního deficitu, není třeba se upínat na to, že je nutné ho vyřešit za dva roky. Bývalý ministr průmyslu a obchodu je také skeptický k tvrzením, která předpovídají dopady politiky Donalda Trumpa na evropskou a českou ekonomiku. Pokud jde o výrok Andreje Babiše, že program hnutí ANO je s tím Trumpovým v podstatě totožný, Havlíček dodává, že šlo o nadsázku, protože takový program nelze v Evropě nikdy realizovat. Místopředseda hnutí ANO si také pořád stojí za tím, že Donald Trump byl v prezidentských volbách lepší volbou než „levicově pomatení demokraté“. Zároveň ale dodává, že pokud by Spojené státy odstoupily od vyjednávání o míru pro Ruskem napadenou Ukrajinu, není šance „udržet Ukrajinu ve hře“. Jak je to s postojem ANO vůči muniční iniciativě? Jaký má plán na ozdravení veřejných financí? A má už ANO jasno, s kým by mohlo vládnout? I to se dozvíte v rozhovoru.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Nejde mluvit jen o tom, že demokracie selhává. I my selháváme,“ říká výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. O „blbé náladě“ podle ní mluvil už Václav Havel v devadesátých letech, ale není divu, že v současnosti kvůli událostem ve světě posiluje. Z výzkumů přitom vyplývá, že asi 80 procent lidí je s kvalitou svého života spokojeno. Problém ale nastává ve víře v dobrou budoucnost – a to především u mladých lidí. „Ať už jde o to, že si nedokážou našetřit na bydlení, planeta hoří, nebo že je tady válka, u které nevíme, jestli se nás dotkne,“ vypočítává některé z obav mladé generace Stárek. Zároveň ale dodává, že právě mladí mají největší víru v to, že mohou něco změnit. Přestože dnes působí Stárek v nevládní organizaci, aby mohla o politice a potřebě zapojovat se do veřejného dění mluvit, sbírala zkušenosti i na pražském magistrátu. Naučilo ji to, jaký je rozdíl mezi úředníkem a politikem – a také jak náročné může být v politice něco skutečně změnit. Ve státní správě ale zažila i obtěžování, které podle ní však nebylo důvodem, proč z pozice odešla. „Každý druhý den byly poznámky na moji červenou rtěnku, jestli si o něco říkám. I nabídky a doteky byly na talíři,“ popisuje některé ze svých zkušeností s tím, že nejlepší obranou bylo hlasitě se ozvat – a dotyční pak „vzali zpátečku“. Proč je podle Báry Stárek zásadním problémem v Česku školství? Dá se naučit lépe si navzájem naslouchat? A kde podle ní leží hranice demokracie? Pusťte si celý rozhovor.
-
Saknas det avsnitt?
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 81 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Dnes jsou na tom všichni docela špatně. Rozpad světového řádu způsobuje celou řadu tenzí. To, co se stalo v Americe, je ale výsledkem dlouhodobých tendencí,“ říká bývalý premiér Mirek Topolánek s tím, že ze současného dění není překvapen. Podle něj za zvolení Trumpa prezidentem mohou sami demokraté, protože svými příliš „wokistickými“ tématy naštvali spoustu lidí. Topolánek upozorňuje, že na druhé straně by lidé neměli tolik podléhat „výkřikům“ v médiích a na sociálních sítích a měli by si zachovat trochu odstup. Důvodem je i to, že jsme si podle něj zvykli žít v nejlepším období posledního tisíce let, a přesto nám připadá, že situace není dobrá. Svým způsobem podle něj máme pravdu, protože například v Česku už nežijeme v zemi, kterou Česká republika byla před dvěma nebo třemi lety, přestože se toho tolik nezměnilo. Topolánek vidí za současnou situací i nefunkčnost řady mezinárodních organizací, jako je Rada bezpečnosti OSN. „Mám z toho kopřivku. Třeba neschopnost dohody v EU naprosto eliminuje jakékoliv razantnější rozhodnutí, které doba, jež se na nás hrne, vyžaduje. A je ohrožena euroatlantická vazba, která udržovala svět v jakési rovnováze,“ naráží expremiér na stabilitu NATO. Podle Topolánka mají lidé v Evropě pocit, že demokracie selhává, a volají po silném vůdci – a i v Česku je to už podle něj nadpoloviční skupina lidí. Co s tím? Jak vnímá současnou českou politickou scénu před volbami? A co by voliči rozhodně neměli dělat, aby nevstoupili z bláta do louže? I to se dozvíte v rozhovoru.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Že mám arogantní image? Je to obranný mechanismus. Kolem sebe mám krustičku, do které nechci pustit jen tak někoho,“ přiznává herec a režisér Jakub Štáfek, kterého diváci znají především ze seriálu Ulice nebo jako Laviho z Vyšehradu. Vymanit se z postavy nekonečného seriálu pro něj přitom nebylo nic lehkého – byla to jistota a tahle práce přinášela i nemalé peníze, které nejprve pomáhaly s rodinnou situací a později Štáfkovi platily i jeho „party life“. Co herci změnilo život, ale nakonec nemělo nic společného s jeho kariérou na televizních obrazovkách. „Naše druhá dcera se narodila se spinální svalovou atrofií. První, co si člověk na internetu přečte, je, že se dožije maximálně dvou let a v lepším případě nebude jenom chodit,“ popisuje Štáfek, jak se mu rázem obrátily životní hodnoty. Díky potřebné léčbě naštěstí už nemusí rodina trávit tolik času v nemocnici, herec ale popisuje, jak náročné je sledovat příběhy ostatních, kteří takové štěstí nemají. „Nemám rád fráze typu, že život je nespravedlivý. Trefilo to mě – a bylo by snad lepší, kdyby to trefilo někoho jiného? V čem je to odlišné?“ komentuje herec některé reakce okolí na nemoc své dcery. Přestože ve světě vnímá Štáfek spoustu negativních věcí, je podle něj důležité uvědomovat si, jaké máme štěstí v tom, kde žijeme, a nezapomenout si do života pouštět humor. I proto je rád, že může přicházet s projekty, jako je Vyšehrad, a je také zvědavý, co na to jednou řeknou jeho dcery. V čem bude Vyšehrad: Dvje jiný? Co Štáfka jako rodiče nejvíce trápí, pokud jde o konflikt na Ukrajině? A co mu vadí na politicích? Poslechněte si celý rozhovor. -
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Válka se prolíná všemi segmenty našeho života, od medicíny po různé technologie. Každá nás nějakým způsobem posouvá vědomostně dopředu,“ popisuje bezpečnostní analytička Kristina Soukupová, která je absolventkou válečných studií na prestižní King's College v Londýně. Díky svému studiu se jí při pohledu na současné zprávy ze světa často honí hlavou katastrofické scénáře. Děsivá jí připadá rychlost, jakou se šíří populismus v Evropě, ale znervózňovat by nás podle expertky mělo i to, jaký vliv má internetový prostor na naše myšlení. Soukupová, která je dlouhodobou spolupracovnicí velitelství NATO v Norfolku, varuje, že právě hrozby, které nejsou fyzické, vnímá jako daleko strašlivější, protože se proti nim špatně bojuje. V rozhovoru komentuje i akceschopnost samotné Severoatlantické aliance a popisuje, jak je pro 32 členských států náročné se dohodnout. „Protože všichni mají právo veta, spousta věcí ‚chcípne‘ ještě v zárodku – a to říkáme, že stojí jeden za všechny a všichni za jednoho,“ přibližuje své zkušenosti s některými vyjednáváními. Neumí si ale představit, že by Alianci nahradilo něco jako společná evropská armáda, a kvůli složité domluvě mezi jednotlivými státy vidí rizika i v zapojení tzv. koalice ochotných do dohlížení na možné příměří na Ukrajině. Kdy by hrozilo, že bychom se při pomoci Ruskem napadené zemi mohli „střílet sami do nohy“? Jak můžou vypadat zbraně budoucnosti a proč při jejich popisování pomáhají autoři sci-fi? Pusťte si celý rozhovor. -
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Kdybych byl kariérista nebo se chtěl držet své židličky, vypadalo by to úplně jinak,“ říká ministr zahraničí Jan Lipavský, který po letech opustil Pirátskou stranu, ale ve vedení resortu zůstal jako nestraník za ODS. Přiznává, že jeho rozhodnutí nebyla jednoduchá, ale nestydí se za ně. Tvrdí navíc, že koalice Spolu představuje unikátní sílu, která má šanci znovu porazit Andreje Babiše. Právě bývalý premiér podle něj nechápe, jak funguje současný svět, a je názorově prázdný. Zatímco slibování levnějšího másla může být silným tématem v domácí politice, podobný přístup podle Lipavského v té zahraniční jednoduše nefunguje. To se ukázalo například ve chvíli, kdy hnutí ANO vsadilo na Donalda Trumpa, protože se to části jeho voličů líbilo. „A teď otáčejí. Pro zemi to není úplně nejlepší,“ říká ministr a kritizuje opozici za to, že se vyhýbá debatám o bezpečnosti. Politika Andreje Babiše nás podle jeho slov právě kvůli takovému přístupu přibližuje Maďarsku. Lipavský sice připouští, že komunikace současné vlády nebyla ideální, ale podle něj se zlepšuje. Věří, že i přes nepopulární opatření mají vládní kroky na společnost pozitivní dopad – a lidé je nezpochybňují. Má Evropa stále dostatečné páky vůči Spojeným státům a zůstávají naším klíčovým partnerem? Řídí českou zahraniční politiku skutečně ministr, nebo poradce premiéra Tomáš Pojar? A není Česká republika vůči Izraeli až příliš nekritická? Poslechněte si. -
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
Historie se často velmi zjednodušuje, říká archeoložka a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak. Sama se zasazuje o to, aby bylo možné archeologické nálezy zasadit do širšího kontextu, a tím nám umožnit se z nich lépe učit. Pomáhala například odkrýt mayské město v Guatemale, a jen díky digitalizaci se podle ní dospělo k jedné z teorií, proč tamější civilizace zkolabovala. „Džungle tam je úplně suchá a porézní. Co naprší, proteče vápencovým podložím,“ popisuje expertka, jak lze archeologické nálezy prakticky využít. Polak v rozhovoru vysvětluje, že dnešní lidé mají stále paleolitické emoce, středověké instituce a božskou technologii - například právě umělou inteligenci. Negativně vnímá byrokracii, na kterou se podle ní ve společnosti zbytečně spotřebovává příliš mnoho energie, a proto mluví o tzv. cloudových národech. Ty mohou díky internetu plnit základní funkce, které člověk potřebuje k životu. „Z každé země si tak lze vzít to, co člověk potřebuje, a žít velmi svobodně,“ popisuje Polak, ale přiznává, že takový život nemusí být pro každého. V rozhovoru také vysvětluje, jak by ráda vytvořila systém, ve kterém by lidé mohli směňovat vzdělání za virtuální měnu. Jak by takový svět mohl vypadat, a dožijeme se ho? A co říká na škrty v americkém státním sektoru? I to se dozvíte v rozhovoru.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
Patřil k vůdčím osobnostem Občanského fóra a doba po listopadu 1989 byla podle jeho slov po určitou dobu uchvacující. Podle kulturního a sociálního ekologa Ivana Ryndy skončila atmosféra, která se již nebude opakovat, v době, kdy se ukázalo, kolika lidem jde především o politickou rentu. Společnost se ale zásadně proměnila a dnes ji podle Ryndy charakterizuje především ztráta důvěry. A problém je mimo jiné i v tom, jak moc se svět stal globálním. “Planeta je jako celek přerýsovaná, mohu sbírat známky s filatelistou na Novém Zélandu, ale přitom si nemusím všimnout, že naproti, v paneláku přes chodbu, umírá stařenka," poukazuje vysokoškolský pedagog na to, že nás často zajímá, co se děje na druhé straně planety, a nevěnujeme pozornost věcem, které se dějí v naší bezprostřední blízkosti. Podle něj je cestou z této situace přestat pohrdat lokálními iniciativami a zároveň obnovit důvěru lidí v instituce. Pokud se bude jedno stavět proti druhému, podle experta to k ničemu dobrému nepovede. V rozhovoru Rynda naráží také na současné dění ve Spojených státech, kde vnímá rozvrat společnosti a selhání v podobě volby nového prezidenta Donalda Trumpa. Naráží také na atmosféru na amerických univerzitách, kde dochází k paradoxu, že liberálové zakazují konzervativcům přednášet. Zatímco podle jeho slov volají po bezpečí pro debatu, zároveň jsou těmi, kdo ji znemožňují, a to je chyba. Jak může generace tzv. sněhových vloček společnost ještě více štěpit? A jaká demokracie je dobrým příkladem pro ostatní? Pusťte si celý rozhovor.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Vůbec jsem nebyl známý herec, byl jsem známý jen kvůli tomu, s kým spím,“ kritizuje Daniel Krejčík způsob, jakým se před lety dostal do hledáčku bulváru kvůli vztahu s politikem Matějem Stropnickým, se kterým společně obnovovali zámek v Osečanech. Přestože ho diváci mohou znát z divadelních prken i obrazovek a nadaboval také stovky rolí, podle Krejčíka lidi více zajímalo, co se děje v jeho ložnici, a to není úplně fér. Takový přístup mu vadí i v otázce stejnopohlavních svazků nebo možností, jak se mohou takové páry stát rodiči. Herec nezlomně věří, že pro dítě je nejlepší vyrůstat vedle dvou lidí, kteří se milují, bez ohledu na jejich gender. Právě od nich se totiž učí, jak ukazovat lásku nebo řešit konflikty. Pokud gay v Česku žádá o adopci, musí podle něj lhát a registrovat se jako samožadatel, a to by se podle Krejčíka určitě mělo změnit. Zároveň ho ale velmi těší, že se podobné příběhy čím dál častěji objevují v české televizní tvorbě, například v nedávném seriálu Děcko nebo v Ordinaci v růžové zahradě. V rozhovoru herec a dabér popisuje, jak si vybírá své role, ale i proč je právě za angažmá v Ordinaci v růžové zahradě vděčný. Jak zpětně vnímá účast v reality show Výměna manželek, kterou strávil v rodině dvoumetrového svářeče? A při kterém natáčení nejvíce trpěl a odpočítával dny? Dozvíte se v rozhovoru. -
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
Odpálit asteroid mířící k Zemi jako v Armageddonu? Podle kosmického inženýra Jana Lukačeviče by zásah Bruce Willise situaci nepomohl, ba naopak. Pokud by opravdu hrozila srážka vesmírného tělesa se Zemí, bylo by ji možné odvrátit velmi precizními a relativně drobnými úkony, které by ovlivnily jeho oběžnou dráhu. Podle popularizátora vědy lidé často netuší, jak je vesmírný výzkum pro jejich každodenní život důležitý. Díky kosmickým technologiím se rozvíjejí ty na Zemi a každé euro investované do zkoumání vesmíru se nám vrátí asi osminásobně. Navíc se podle něj vesmírný prostor stále více demokratizuje – družice dnes nemusí vypouštět jen státy jako USA, ale třeba i vysokoškolské týmy. Lukačevič v rozhovoru popisuje i to, jaké je to vést debatu s lidmi, kteří věří, že je Země placatá. Vést takovou polemiku je podle něj náročné hlavně proto, že může přihrát pozornost někomu, kdo si ji úplně nezaslouží. Vědci vadí především to, že tzv. plochozemci si dost často vytvářejí vlastní pravidla hry, a pokud chce někdo dokázat kulatost Země třeba na kýblu vody, není to úplně snadné. Podle kosmického inženýra to ale neznamená, že by se lidé měli odsuzovat jen na základě toho, že mají na věci jiný pohled. „Že někdo řekl nějaký úplný nesmysl nebo kravinu? To mi nedává právo toho člověka hodit přes palubu,“ vyzývá Lukačevič s tím, že se často věci snáz vysvětlí v hospodě než v online prostoru. Co by se stalo, pokud by do Země opravdu narazil asteroid? Jak moc může Česku pomoci, pokud se podaří vyslat českého astronauta do vesmíru? A jak velká je v něm konkurence? Poslechněte si.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
Začalo to drobnou nehodou při natáčení televizní show Partička a skončilo diagnózou, kvůli které se musel Michal Suchánek několikrát vrátit na operační sál. „Koukáš na svět a jako by ti přes něj padal černý sníh. Pak už padají obrovské kameny a nakonec má člověk pocit, jako by byl hlavou zaražený na dně rybníka,“ přibližuje boj s utrženou sítnicí, která ho v posledních měsících dost potrápila. Český herec, režisér, ale také bavič v rozhovoru popisuje, jak svou komediální kariéru „přepálil“, a proto málokdo umí rozlišit, kdy si z něčeho utahuje a kdy naopak něco bere vážně. Velmi osobní a nesnadné je pro něj například téma jeho dospívání, kdy podle svých slov pocházel z citově chudých poměrů a některé rodinné situace byly až „otřesné“. Co Suchánkovi samotnému chybělo, o to víc vrací své vlastní rodině – i proto velmi rád pracuje se svým synem a dcerou. I na ně ale umí být při spolupráci pěkně přísný. Suchánek se dotýká tématu stárnutí i toho, jak mu občas některé skeče z Partičky připadají vzhledem k jeho věku až „zrůdné“. Zároveň ale vnímá, jak se vzhledem k dění ve světě hranice humoru posouvají. Jak často o sobě pochybuje? Je to i důvod, proč pokaždé vystupuje v tandemu s někým dalším? A proč ho naštval Elon Musk a připadá mu úchylný? I o tom jsme s Michalem Suchánkem mluvili.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 83 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Myslím, že je dobře, že byl Donald Trump zvolen,“ tvrdí šéfredaktor Echa24 Dalibor Balšínek, podle kterého nový americký prezident zahájil revoluci zdravého rozumu. Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla je logické, že nástup nové administrativy do čela USA lidi děsí. „Ty věci, které vidí, je musí znepokojovat. Je to pořád nejsilnější velmoc,“ varuje a například Trumpova poradce Elona Muska přirovnává k padouchovi z bondovky. Oba novináři se shodují, že současný svět je rozeštvanější a zranitelnější než kdykoli v posledních desítkách let. Balšínek se například obává, aby to v Evropě, kde jsou lidé zvyklí na stát, který jim přispívá na všechno možné, nevedlo k sociálním bouřím a případně k nástupu autoritativního řízení. Kromě rizik, která přináší nástup Donalda Trumpa do čela USA, se novináři neshodnou na tom, jakou roli mají média v krizi důvěry. Šídlo ani Balšínek nezpochybňují, že velký problém přinesla pandemie koronaviru, během níž chybovala jak média, tak politici. Podle Balšínka však podobně problematickou dobou byla i ruská invaze na Ukrajinu, protože se na jejím začátku dle jeho slov nemohla objevovat kritika napadené země. Dokonce tvrdí, že to není „naše válka“. S tím Jindřich Šídlo nesouhlasí a dodává, že konflikt se nás přece bezprostředně týká. Jak média selhávala v době „diktované strachem“? A dají se kroky Donalda Trumpa vnímat jako proruské? Dozvíte se v rozhovoru.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Poslední rok a půl mě herectví neživí. Cítím se jen jako mluvčí a je to strašně únavné,“ říká herečka Alžběta Malá, která se nebojí nahlas mluvit o poměrech ve filmovém a seriálovém odvětví. Nedávno ji sice diváci mohli vidět na obrazovkách v seriálu Smysl pro tumor, za který byla dokonce nominována na Českého lva, Malá však upozorňuje, že natáčení probíhalo před třemi lety a od té doby neměla žádnou větší roli. I proto podle svých slov zápasila s financemi a dnes se živí i hlídáním dětí. Herečka také vzpomíná na dobu, kdy byla aktivnější na sociální síti Instagram, a vysvětluje, co stálo za její touhou po lajcích a komentářích. „Můj tatínek měl problém s alkoholem a jednoho dne zmizel. Myslím, že jsem hledala tu lásku, kterou jsem neměla od něj. Měli jsme spolu velmi hluboký vztah,“ přiznává herečka, jak náročné bylo přijít o otce ve čtrnácti letech. Malá mluví také o tom, jak jí v těžkých chvílích pomohly terapie a co pro ni znamená citlivost. Svého otce vnímá jako velmi citlivého a vnímavého člověka, pro kterého byl svět náročný. Sama se považuje za silně citlivou osobu, a kdo jí říká, že je přecitlivělá, má podle ní pravdu. „Jsem, a jsem za to svým způsobem ráda,“ vysvětluje Malá a dodává, že často nechápe, proč na to někteří lidé reagují negativně. Za možný důvod považuje i to, že otevírá témata, kterým se jiní lidé vyhýbají, a proto je pro ně „triggerem“. Proč si na předávání cen Český lev připadala jako loutka? A jak by se mělo v českém filmu pracovat s nahotou a intimitou, aby nevznikalo trauma? Pusťte si celý rozhovor.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 87 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Donald Trump jednoznačně přistoupil k metodě nátlaku a pobídek,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, podle kterého je problém, že prezident USA nerozlišuje mezi agresorem a obráncem, a to je špatně. Pokud jde o telefonát mezi americkou a ruskou hlavou státu, podle Břízy se málo hovoří o tom, jakou roli při něm mohla hrát debata o uspořádání na Blízkém východě. „Díky tomu Vladimir Putin Donalda Trumpa navnadil,“ přibližuje analytik, ale dodává, že stále hrozí, že ruský prezident ve svých požadavcích „přestřelí“. Kdyby Donald Trump žil v jiné zemi, podle Vlastislava Břízy by možná rád vládl podobně autoritativně jako právě Putin. Analytik zároveň připomíná, že americký prezident byl celou dobu své politické kariéry podceňován. V rozhovoru také vysvětluje, že při současném vyjednávání je pro Ukrajinu zásadní, aby nepřipustila klíčovou věc – neutralizaci, tedy omezení armády na nezbytné minimum. „Jenom po zuby ozbrojená Ukrajina, která je ochotna se bránit, může udržet Rusko na uzdě,“ nabádá expert. Co vše si mohli Donald Trump a Vladimir Putin při společném telefonátu říct? A proč si myslí, že vztah Evropy a USA je vzájemně výhodný a Amerika nás neopouští, jak se všichni obávají? Poslechněte si.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Teď se láme čas, Evropa se musí probudit, jinak se řítíme do průšvihu. A je dobře, že k tomu probouzení dochází,“ říká náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka, podle kterého heslo „chceš-li mír, připravuj se na válku“ v současnosti platí dvojnásob. Apeluje, že v rozmezí pěti až deseti let je nutné výrazně pokročit v odstrašení. Zároveň si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin se v současnosti mýlí, pokud počítá s tím, že Evropa není dostatečně silná. Ačkoliv přístup prezidenta USA Donalda Trumpa k Evropě někomu nemusí připadat fér, šéf české armády oponuje, že jeho předchozí vyjádření považuje za užitečná, protože dotlačila řadu států k obranným investicím. Pokud jde o plán české vlády na zvýšení výdajů na obranu, je Řehka optimista, ale dodává, že teď bude potřeba „prostě makat“. V rozhovoru se také dotýká sporů s ministryní obrany Janou Černochovou, které podle něj neprospívají české armádě, a celou situaci okolo dronové iniciativy Nemesis označuje za telenovelu. Ve spojitosti se svým napojením na tuto iniciativu zmiňuje, že záštitu dává nad „mraky akcí“, zároveň ale podle jeho slov platí, že projektu věří a v jeho očích by se neměl kriminalizovat. Myslí si šéf české armády, že při vyvážení dronů na Ukrajinu mohlo dojít k pochybení? Zvažoval někdy, že armádu opustí a chtěl by opravdu vrátit povinnou vojnu? Dozvíte se v rozhovoru.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
Mít playback je podle něj hanba. Správné je zpívat živě, a nejlépe to, co si o světě myslí, popisuje zpěvák a milovník přírody Dan Bárta. Sám si nepřipouštěl, že by mu takový přístup mohl přinést nějaké nevýhody, ale zároveň nikdy neuvažoval nad tím, že by svůj život vzal za špatný konec. V hudebním světě i dnes nachází mladé muzikanty, kteří hrají tak, jak on podle svých slov už nikdy hrát nebude. „Zjistil jsem ale, že muzika existuje objektivně, jako matematika – tři plus tři je v ní šest,“ říká muzikant o tom, jak se při společném vystupování „propojil“ s americkým hudebníkem Bobbym McFerrinem, se kterým měl možnost si zahrát v roce 2010. V nové dokumentární sérii Krajina Dana Bárty hudebník a přírodovědec upozorňuje na to, co lidé kolem sebe často přehlížejí. „Člověk je často sebestředný. V přírodě vnímá jen to, jak ovlivní jeho vlastní prostředí. Zda bude mít jedovatou mrkev, nebo nebude mít kde sportovat,“ kritizuje vystudovaný ekolog, ale zároveň si myslí, že strašit lidi alarmistickými titulky nemá smysl. Bárta v rozhovoru vysvětluje, že když má člověk děti, jeho pohled na budoucnost se „rozplizne“ a začne přemýšlet i nad tím, aby svým potomkům sám nepřidělal práci. Jak se vyrovnává se stárnutím? Jak vnímá ekologické aktivisty a proč se svět nedokáže domluvit na společných krocích k ochraně přírody? Poslechněte si. -
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Teď už se Evropa bez Ukrajiny neobejde,“ říká historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj starý kontinent v posledních třech letech „zpustl ve své ostražitosti“ a příliš pozdě začal dělat to, co měl dělat už dávno. Evropa má podle Svobody zásadní luxus, který Ukrajinci nemají, a tím je absolutní neschopnost poučit se ze své historie. Jako velmi pravděpodobnou vidí variantu proměny Ukrajiny v „evropský Izrael“, tedy v zemi, která je možná prosperující, ale v permanentním ohrožení. Svoboda také hovoří o tom, že pokud mají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský a americký prezident Donald Trump něco společného, pak je to podle něj fakt, že jsou oba mělcí populisté. „Zelenský ale není ideolog. Někteří Ukrajinci mě však přesvědčují, že je úplně hloupý,“ tvrdí expert, podle něhož prezidenta Ukrajiny teď dohnala karma. Pokud jde o kroky Trumpovy administrativy nejen vůči Ruskem napadené zemi, podle ukrajinisty jasně dokazují, že světový řád se mění. Jak reálné je vypuknutí „velké“ války v Evropě? A byla schůzka v Oválné pracovně pastí na Zelenského? Nejen to se dozvíte v rozhovoru. -
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Spadly mi růžové brýle,“ říká emeritní církevní soudce a odborník na kanonické právo k tomu, jak nahlíží na církev po tom, co se začal věnovat případům zneužívání moci. Připravoval plán, jak by bylo možné během jednoho roku „vyházet“ z církve pedofily, ale bohužel prý těžce narazil, a následně ztratil možnost pracovat v církvi jako soudce nebo právník. Rozek tvrdí, že jsou běžné případy, kdy byl někdo za zneužívání odsouzen civilním soudem, ale v řadách církve dále působí. Je to dané také tím, že v církvi jednoduše „nejsou lidi“, a biskupové to proto řeší všelijak. Podle světových statistik je přitom pět až sedm procent kněží pedofilů. „Na procenta je to vlastně nejhorší zneužívání, které vůbec v nějaké komunitě existuje,“ tvrdí muž, který má se zneužíváním osobní zkušenost, a dodává, že specificky v církvi se týká častěji chlapců. Bývalý církevní soudce varuje také před přijetím smlouvy ČR s Vatikánem, kterou někteří kritici odmítají především kvůli obavám z možného zhoršení postavení obětí zneužívání na základě zpovědního tajemství. V rozhovoru, který byl natočen předtím, než ratifikaci dohody odsouhlasila Poslanecká sněmovna, poukazuje na to, že smlouva je velkým zásahem do právního řádu České republiky. Za takovým prorůstáním církve do státu přitom vnímá i silný lobbing a myslí si, že v 90. letech byli biskupové věřícím blíž. Proč může být česko-vatikánská smlouva stopkou pro vyšetřování sexuálního zneužívání v církvi? Jak probíhá exorcismus a co všechno při něm Jan Rozek zažil? I to se dozvíte v rozhovoru.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
Počet rozhovorů, které má moderátor a novinář Honza Dědek aktuálně na kontě, se blíží úctyhodným šesti tisícům. Sebekriticky přiznává, že těch, za kterými si bezvýhradně stojí, je výrazně méně než takových, na kterých by nic neměnil. Po každém natáčení mu v hlavě šrotuje, co mohlo být jinak. Tím, kdo ho vyškolil nejvíc, byl jeho idol Jan Kraus. Pozval si ho v roce 2011 do jednoho z prvních dílů 7 pádů a interview s ním pro něj bylo v tom nejlepším slova smyslu velkou školou, na kterou nikdy nezapomene. Udělal v něm spoustu chyb. A nejen v něm, i v epizodách, které následovaly. Díky tomu je ale dnes tam, kde je. Je přesvědčený, že právě úkroky stranou člověka posilují a posouvají vpřed. Hosty do pořadu si vybírá podle jednoduchého kritéria „dvou Z“, jestli jsou zábavní nebo zajímaví. Věří, že pokud vzbudí jeho zvědavost a touhu dozvědět se víc, získají si i pozornost diváků. Primárně těch, kteří sedí v divadle, kde se talkshow natáčí. Atmosféra, kterou v hledišti vytvoří, pak totiž ovlivňuje i výsledný videozáznam. Byly přitom doby, kdy převážnou část publika tvořili přátelé jeho rodičů, kteří jim kupovali lístky, aby sál nezůstal prázdný. Došlo to tak daleko, že se se svým pořadem dostal do milionové ztráty. Zlom přišel až po jedenácti letech. O své cestě mezi nejpopulárnější televizní baviče i o tom, kam by rád směřoval dál, vypráví Honza Dědek v našem rozhovoru. Poslechněte si.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
„Do žádné nové polohy se neposouvám, jsem to pořád já,“ odmítá premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, že by se před volbami stylizoval do jiné role. Stejně jako všichni má i on několik stránek, které přirozeně ukazuje. Nepopírá, že se pořád učí, co a kdy je srozumitelné, a že už se mu to párkrát nepovedlo. Třeba když na sociálních sítích zveřejnil fotku, na které sedí na židli uprostřed probíhajících malířských prací v obleku a v rukou drží Kafkův životopis, nebo video s Nutellou. Takových „úletů“ měl ale během své politické kariéry jen pár, i proto jsou podle něj tolik vidět. V marketingu zkrátka není nejlepší. Ostatně marketéři ho asi uškrtí za to, když otevřeně říká, že skutečnost, jestli budeme žít v demokracii a svobodě, nezáleží na něm, ale na lidech. Volba je na nich, on bude v příštích měsících dělat všechno proto, aby je přesvědčil. Věří přitom, že pořád může vyhrát. Že něco nejde nebo není šance, slyšel v životě už mnohokrát. Uvědomuje si, že svět se docela dramaticky proměňuje, a to vyvolává nejistoty. I jeho to zneklidňuje, ale neoslabuje. S čistým svědomím může prohlásit, že většinu slibů jeho vláda splnila. Je přesvědčený, že zemi má co dát i do budoucna a že cesta, kterou jde, je pro ni správná. Kromě toho by České republice prospěla i osobní a politická kontinuita ve vedení, kterou za uplynulých 30 let neměla. Možnost změnit to považuje za docela dobrou nabídku. S Petrem Fialou jsme ale mluvili i o tom, proč už se zdráhá označovat za konzervativce, jak navýšit výdaje na obranu na 3 % HDP, o revizi Green Dealu, sporu ministryně Jany Černochové a generála Řehky, budoucnosti USA a EU nebo podpoře rodiny.
- Visa fler
