Avsnitt
-
Na první pohled má zrada v novodobé české historii nezastupitelné místo. Mnichovská zrada poslala Československo do náruče Hitlerovi, po atentátu na Heydricha pak zrádce Karel Čurda nasměroval gestapo na parašutisty a jejich spolupracovníky. „Nikdo z nás neví, jak se zachová v krajní situaci, kdy vám hrozí trest smrti, mučení a podobně,“ mírní vášně historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha, podle nějž je mezi hrdinstvím a zbabělostí jen tenká hranice.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Démoni, přízraky a duchové jsou nedílnou součástí každé kultury, českou nebo vietnamskou nevyjímaje. Do Vietnamu se tento typ tajemna vydala studovat Lucie Lukačovičová, spisovatelka knih se sci-fi a fantasy tematikou. Strach z duchů a z mrtvých je podle ní ve Vietnamu stejně rozšířený jako v Česku, nejde ale o jedinou sféru, které se zde vyplatí věnovat pozornost.
Stejně jako my máme své utopence a vodníky, hemží se především delta Mekongu bytostmi zvanými „ma da“ žijícími pod vodou. Jde vlastně o duchy utonulých lidí. „Pokud nepřijde profesionální zaříkávač nebo nějaký mnich, který to umí, jediným způsobem, jak si mohou sami pomoci, je, když sami utopí někoho jiného,“ vysvětluje Lucie Lukačovičová, která vystudovala kulturní antropologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jaké místo mají ve Vietnamu, ale také třeba ve Španělsku nebo v české metropoli příběhy vyprávěné z generace na generaci, zjistíte v našem podcastu.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Saknas det avsnitt?
-
Myšlenka první československé elektrárny A1, která měla vzniknout na Slovensku, byla unikátní. Zatímco běžné jaderné elektrárny používají jako jaderné palivo složitě obohacovaný uran, měly Jaslovské Bohunice spalovat uran přírodní. Jenže udržet jadernou reakci v neobohaceném palivu není snadné. Reaktor nemohla chladit voda, proto se sáhlo k oxidu uhličitému.
Po pěti letech fungování přišla v roce 1976 první nehoda. Při výměně paliva byl špatně uzamčený palivový článek tlakem vymrštěn do reaktorové haly, reaktor se přehříval a hrozilo roztavení aktivní zóny. O rok později pak za dramatických okolností unikla do chladicího okruhu radioaktivní těžká voda a jen zázrakem se z reaktoru A1 nestal československý Černobyl. Proč komunisté obě havárie tajili a proč utajování jejich okolností trvá dodnes?See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Je to vlastně geniální nápad postavit kopii Titanicu a vypustit ji na okružní plavby po světových oceánech. Právě to se chystá udělat australský miliardář Clive Palmer, který pro budoucí cestující plánuje hned několik překvapení včetně autentického menu na palubě třetí třídy. Doufejme jen, že v honbě za identickým Titanicem se nebude jeho stavitel otrocky držet všech „detailů“ včetně tragického ztroskotání při první plavbě.
U historie ještě zůstaneme. Jde o svatební šaty císařovny Sissi, která si brala císaře Františka Josefa I. v pondělí 24. dubna 1854. O obřadu víme skoro vše s výjimkou jedné, zato dost podstatné okolnosti. Dodnes nevíme, jaké šaty měla 16letá Sissi na sobě. Co se stalo, kam se šaty poděly a jak s nimi souvisí jeden obraz z Opavy, se dozvíte v další části našeho podcastu. No a pokud netušíte, co vlastně dělá člověk, který chytá lelky, vydržte poslouchat až do konce…See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Nepotvrzené informace o možném zásahu Ruska na Hokkaidu a nevyřešená ruská okupace části Kurilských ostrovů nevyvolávají obavy jen v Japonsku. Mohla by kremelská politika ochrany ruských menšin zajít tak daleko, aby Moskva vystoupila na „ochranu“ zde žijících domorodých Ainů, jež ministr zahraničí Sergej Lavrov považuje za ruské občany? A co by se muselo stát, aby Japonsko odložilo svůj pacifismus a sáhlo po zbraních?
O historii válečnictví v Japonsku od pro někoho možná nezvyklé součásti výzbroje samurajů, přes zázračné odražení dvou mongolských invazí až po dvě století trvající éru šógunátu Tokugawa a postoj moderních Japonců k válce jsme si tentokrát povídali s japanologem Romanem Kodetem ze Západočeské univerzity v Plzni.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Krvavý střet českých a moravských Přemyslovců sice skončil roku 1185 vítězstvím českého vojska, ztráty ale byly tak velké, že Češi z bojiště raději odtáhli a Moravany nepronásledovali. Kdo s kým bojoval a hlavně, kde k bratrovražedné bitvě došlo a co se na bojišti podařilo nalézt?
Nutkání hledat (a najít) posledního zabitého vojáka toho kterého konfliktu je fenoménem moderní doby. V případě ruské invaze na Ukrajinu si na posledního padlého ještě nějakou dobu počkáme, to nám ale nebrání v pátrání po prvním padlém na ukrajinském bojišti. Jeho příběh děsí a inspiruje zároveň.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Sluneční soustavou prolétá kometa 12P/Pons-Brooks a pozoruhodně při tom mění tvar i barvu. Astronomové ji už nějakou dobu pozorují dalekohledy, pouhým okem by mohla být viditelná v létě 2024. Uvidíme, na jak velkou nebeskou show se máme těšit. Mezičas můžeme vyplnit pátráním po hmyzích rekordmanech, což nebude snadné, protože doba, kdy Zemi obývaly gigantické vážky, je dávno pryč a už se nevrátí. Tedy aspoň dokud se nezmění jeden veledůležitý faktor, který velikost hmyzu omezuje.
A jak je to s tím kamenem úrazu? Právě pátráním po původu tohoto rčení začíná náš nový seriál. Dojde na oslí můstky i na to, proč se opilcům říká, že jsou namol, ale to až někdy jindy.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Dokonalý záškodnický plán všem komunistům na očích. Tak by se dal charakterizovat návrh známé jednokorunové československé mince z roku 1957, na němž dívka v pokleku sází lípu. Předlohou slavné postavy totiž byla mladá skautka a tou dobou politická vězenkyně Bedřiška Synková odsouzená ve svých 19 letech ve zmanipulovaném procesu k deseti letům vězení. Mince s nominální hodnotou 1 Kč, jejíž autorka – sochařka a medailistka Marie Uchytilová – v té době nesmírně riskovala, byla v oběhu neuvěřitelných 35 let až do rozpadu Československa.
A protože neznámých osudů, které jsou všem na očích, není nikdy dost, odkryjeme ještě jeden z nich. Tušíte, na čí počest se od roku 1986 jezdí v Krkonoších extrémní závod psích spřežení Ledová jízda a proč se památný dub poblíž Skřivan u Nového Bydžova jmenuje Vojtěchův? Napovíme jen, že ve hře jsou polární kraje.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Tragický osud Titaniku zná asi doslova každý. Ve své době jeden z nejluxusnějších parníků se během své první plavby po srážce s ledovcem potopil 15. dubna 1912 v mrazivých vodách Atlantiku a připravil o život 1505 lidí. Důkazy obrovského neštěstí na desítky let pohltily oceánské hlubiny, objevit trosky se podařilo až v roce 1985. Na známých záběrech a fotografiích vraku Titanicu je vidět všechno možné, ovšem ani jedno lidské tělo.
Co se s těly obětí stalo? Dokonce ani James Cameron, režisér filmu Titanic, který se k vraku potopil 33krát, na nic nenarazil. „Viděl jsem přesně nula lidských ostatků. Viděl jsem oblečení, viděl jsem páry bot. Ale nikdy jsem neviděl lidské ostatky,“ prohlásil Cameron. Těla obětí ale nezmizela jen tak a my víme, co se s nimi stalo. A víme také, proč naopak jedno slavné tělo vystavené v Moskvě už 100 let zmizet odmítá…See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Zní to trochu jako pohádka, ale v roce 1992 se ve Virginii zapsal rumunský matematik do historie loterijního průmyslu, když trefil jackpot ve výši 27 milionů dolarů. A nejen to. Získal i šest druhých nejvyšších výher, 132 třetích a dalších 135 tisíc drobnějších výher v hodnotě dalších 900 000 dolarů. O podezřele šťastného výherce se okamžitě začala zajímat FBI i CIA, jenže jak se ukázalo, jeho postup byl naprosto legální. Je možné ho napodobit?
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Pro mnohé se zdá být permafrost reálnou obdobou Pandořiny skříňky, a pokud roztaje, mohly by se probudit k životu i věci, o které nestojíme. Nově vědci oživili hlístice staré 46 000 let jen tím, že je zjednodušeně řečeno polili vodou. Tito červi přitom byli současníky sibiřských mamutů. K možná méně dramatickému, ale o to radostnějšímu „oživení“ došlo na Nové Guinei. Tým vědců tam za poměrně náročných okolností natočil záběry paježury, která měla být dávno vyhynulá. Místo toho si před kamerami pelášila do křoví.
Zcela bez života je naproti tomu nový bezejmenný ostrov, který se nedávno vynořil z vln na dohled japonské Iwodžimy. Příroda ho bezpochyby ovládne, bude zajímavé proces kolonizace sledovat. A pokud vám dnešní podcast přijde moc přírodovědný, nenechte se odradit. Začínáme totiž dechberoucím příběhem posledního padlého první světové války…See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Rostliny se na Antarktidě začaly kvůli teplému počasí šířit o 20 procent rychleji a některé modely předpokládají, že plocha, kterou mohou rostliny na kontinentu osidlovat, se do konce století ztrojnásobí. Na Antarktidu plnou květin si ještě chvíli počkáme, už teď je ale jasné, že tamní ekosystémy se nenávratně mění.
Oteplování stojí i za úspěšným tažením sršní asijských Evropou. První hnízdo invazního hmyzu zlikvidovali hasiči v Plzni, šíření těchto lovců včel to ale nezabrání. Jediná věc v našem přehledu, za níž nemůže změna klimatu (i když, kdo ví), je nedostatek penicilinu V. Účinné a šetrné antibiotikum je totiž tak levné, že se ho k nám nevyplatí dovážet. Bez něj se ale začínají dít nepříjemné věci…See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Známá dějinná událost, kdy 28. září 935 (anebo možná 929) ve Staré Boleslavi zavraždil pozdější kníže Boleslav I. svého staršího bratra Václava, byla vyvrcholením konfliktu mezi oběma bratry. Způsobila ale také, že se Praha na desítky let stala největším centrem obchodu s otroky na sever od Alp. Kdo za tím stál a kam otroci směřovali?
Zůstat uvězněný ve vesmíru, přesněji na Mezinárodní vesmírné stanici, může být noční můrou mnoha klaustrofobiků. Jak takový nedobrovolný pobyt na oběžné dráze prožíval americký astronaut, který si musel na odvoz zpět na Zemi počkat o půl roku déle?
Ještě posloucháte? Pokud ano, objasníme vám i jednu záhadu všedního dne. Otázka, jestli věšet roli toaletního papíru volnou stranou ke zdi nebo od ní má totiž jednoduché řešení…See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Polsko mohlo v roce 1980 čelit hned několika armádám včetně té naší. Sověti se chystali v rámci operace Krkonoše vpadnout do Polska, a kromě svých vojsk povolali také naše dvě tankové divize. Tanky a obrněné transportéry s ostrou municí stály v mrazu a sněhu začátkem prosince 1980 na polských hranících, k invazi ale nedošlo. Přestože se vlastně nekonala, měla neslavná operace Krkonoše pro naši armádu jeden významný důsledek.
K jiné invazi se ale schyluje teď a zabránit jí půjde jen svěží. Na Sicílii se objevilo už 88 hnízd obávaných ohnivých mravenců, kteří patří mezi stovku nejvíce invazivních druhů světa. Jejich kousnutí je silně bolestivé, navíc poškozují základy budov a nezastaví je ani voda, přes kterou se přepravují pomocí vorů postavených z vlastních těl. Kdy se dostanou k nám?See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Jestli rádi houbaříte, existuje pro vás jediný způsob, jak se vyhnout otravě z hub: Pokud si nejste skutečně stoprocentně jistí, že jste jedlou houbu správně rozeznali, raději ji nesbírejte a hlavně nejezte. Podle chuti jedovatou houbu totiž rozhodně nepoznáte, některé smrtelně jedovaté jsou údajně dokonce přímo vynikající. Neplatí ani to, že nejsou okousané od plžů, jak se často tvrdí. Ty nejjedovatější houby světa přitom běžně potkáte i v Česku a ročně se jimi u nás otráví desítky houbařů. Které to jsou?
Protože ale nežijeme jen přítomností a nejistou budoucností, zajímá nás i zas ne tak vzdálená minulost. Napadlo vás někdy, jak obtížné pro Japonce bylo vzdát se Spojencům na konci války v Pacifiku? Mnozí japonští vojáci to odmítli a další zprávám o kapitulaci podepsané 2. září 1945 jednoduše nevěřili. Kdy se vzdal poslední Japonec a proč se zajatci z Ruska vraceli až v 90. letech?See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Japonec Cutomu Jamaguči měl těžko uvěřitelné štěstí. Spěchal z Hirošimy, na kterou dopadla 6. srpna 1945 první atomová bomba, domů do Nagasaki, aby zde o tři dny později prožil tragické déjà vu. Stal se tak jedním z mála lidí, kteří zažili – a přežili – výbuch obou atomových bomb svržených na Japonsko. Neuvěříte, kolika let se tento šťastlivec dožil.
Jestli vám připadá japonská minulost příliš cizokrajná, zkuste objevovat záhady kolem sebe. Napadlo vás někdy, proč mají červenec a srpen shodně 31 dnů, když jinak se počet dnů v měsíci pravidelně střídá? A víte, proč jsou zrzaví lidé noční můrou anesteziologů? Odpovědi zná podcast Prima ZOOM.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Velkou diskusi vyvolala otázka castingu jednoho z nových dramaticko-dokumentárních seriálů, který do role Kleopatry obsadil herečku tmavé pleti. Kleopatra ale byla členkou Ptolemaiovské dynastie, která si po téměř 300 let mimo jiné s pomocí incestních vztahů uchovávala svůj makedonský původ. Na druhou stranu i v její rodině se našly výjimky…
A ještě jedna, tentokrát genderově laděná otázka. Měly by na Mars letět jen ženy? Současný výzkum potvrdil správnost studie, kterou vědci sestavili na přelomu 50. a 60. let 20. století. Tehdy jejich závěru ale nikdo nepopřál sluchu vzhledem k panující nerovnosti pohlaví. Jenže výlučně ženská posádka na cestě k Marsu dává hned z několika důvodů.See omnystudio.com/listener for privacy information.
