Avsnitt
-
Nejvyšší soud v týdnu vyzval plénum Ústavního soudu, aby zrušilo dvě formulace v zákonech o odškodnění za újmy způsobené očkováním. Znění zákona podle NS odporuje ústavnímu pořádku. „Kromě toho, že je složité dokázat, že šlo o závažnou újmu, v praxi bylo na základě toho současného znění zákona v podstatě nemožné se u soudu odškodnění dobrat. Odpovědnost byla nastavená tak, že se odškodní jen u zvlášť závažné újmy na zdraví, kterou se rozumí smrt nebo něco, co se k ní blíží. Takže lidé, kteří měli například zánět srdečního svalu kvůli očkování měli smůlu," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Co přesně by se tedy mělo v praxi změnit? V jakém případě stát v souvislosti s újmou na zdraví po očkování přistoupil k odškodnění? A co krok Nejvyššího soudu znamená pro společnost?
-
Spojené státy začaly ve středu vybírat takzvaná reciproční cla, která se týkají zhruba šedesáti zemí, s nimiž mají USA podle prezidenta Donalda Trumpa vysoký obchodní deficit. Na zboží z Evropské unie se tak vztahuje dvacetiprocentní clo, na zboží z Číny je nyní celkový dovozní poplatek 104 procent. Již oznámení zavedení cel nicméně vyvolalo výrazné výkyvy na burze. Propady akcií byly největší od vypuknutí pandemie koronaviru. Jak ve Výtahu Respektu říká Filip Zelenka, trh, a to včetně toho amerického, jednoduše zasáhnul chaos: „Součástí toho chaosu je, že nikdo kromě toho nejužšího kruhu, do kterého nepatří třeba ani Elon Musk, moc neví, jaký je plán a jaké škody je americká administrativa obětovat." Jaké jsou scénáře vývoje burzy? Jaký dopad má propad akcií na Česko? Jak na to zareagovali největší investoři a co by měl udělat běžný člověk, který si investováním do akcií spoří na důchod?
-
Saknas det avsnitt?
-
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se po čtyřdenní návštěvě Maďarska, ve kterém se setkal mimo jiné s premiérem Viktorem Orbánem, přesunul do Spojených států, kde v pondělí večer středoevropského času jednal s prezidentem Donaldem Trumpem. Kromě dohody USA s Íránem a cel debatovali také o situaci v Pásmu Gazy, kdy se shodli především na potřebě dostat Hamásem držené rukojmí zpět do Izraele. Netanjahuovy cesty však vyvolaly kritiku části izraelské veřejnosti i opozice, a to kvůli napětí vyplývajícího z pokračujících úderů v Pásmu Gazy, které si od poloviny března vyžádaly více než tisícovku životů. Jaká je v oblasti humanitární situace? Existuje konkrétní plán k návratu rukojmích? A jaký je posun v případu, o němž informoval mimo jiné deník The New York Times, a ve kterém po útoku izraelské armády přišlo o život patnáct lidí z řad zdravotníků a humanitárních pracovníků? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová.
-
Rusové od konce minulého týdne pokračují v intenzivních útocích na Ukrajinu. Páteční raketový útok na Kryvyj Rih si vyžádal dvě desítky životů, a to včetně devíti dětí. Zranění utrpělo minimálně 50 lidí. Oběti a několik desítek zraněných hlásil také Charkov, útokům ale v neděli čelilo i hlavní ukrajinské město Kyjev. Přestože podle amerického Institutu pro výzkum války postup ruských sil na Ukrajině od loňského listopadu zpomaluje, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského další útoky ukazují, že se Moskva nechce dohodnout na příměří, o kterém s ní jednaly Spojené státy. Kde se jednání zasekla? Co vyplynulo z evropských summitů na podporu Ukrajiny? A proč vůbec Rusko opakovaně útočí právě na Kryvyj Rih či Charkov? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra. Výtah Respektu může vznikat jen díky vaší podpoře. Přidejte se mezi naše předplatitelky a předplatitele nebo nás podpořte libovolnou částkou na www.respekt.cz/podporit-podcasty S předplatným získáte přístup k audioverzím článků, mobilní aplikaci, newsletterům i digitálnímu archivu.
-
O Pirátech se před minulými volbami mluvilo jako o možné hlavní vládní straně, nakonec to ale dopadlo debaklem. Slabá pozice ve vládě nakonec vyústila v nedůstojné odvolání Ivana Bartoše z pozice ministra pro místní rozvoj a odchod strany z kabinetu. Od té doby se Piráti hledají a v posledních měsících to je pod vedením Zdeňka Hřiba. Kam chtějí Piráti směřovat a co voličům v současné době nabízí? Rušno je ale také na kraji politického spektra, hnutí Stačilo! představilo kandidátku v čele s předsedkyní komunistů Kateřinou Konečnou, antisystémovým blogerem Vidlákem a s Janou Bobošíkovou. Bude to stačit? A kde vezme nové hnutí peníze na kampaň? To vše bylo tématem třetího dílu podcastu Vládneme, nerušit, ve kterém debatují o politické scéně redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Martin Štorkán.
-
V kauze takzvané Kutnohorské sekty policie navrhla obžalovat dalších šest lidí, kteří měli plnit rozkazy samozvaného léčitele Richarda Šiffera a u hradu Český Šternberk na Benešovsku brutálně umučit jednoho ze členů sekty. Obviněni jsou z trestného činu vydírání a neposkytnutí pomoci. Jde o druhou větev případu, v němž jsou obžalovány i dvě ženy, které měly usmrtit právě Šiffera, a to na jeho vlastní žádost. Obě před nedávnem vypovídaly u Městského soudu v Praze, který kauzu dál řeší. Co obviněným hrozí? Jak dlouho by se ještě případ mohl táhnout? A co přesně je součástí jeho první a druhé větve? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Martin Štorkán.
-
Vláda se na svém středečním jednání zabývala mimo jiné i tím, jak zabránit zavlečení virového onemocnění slintavka a kulhavka do Česka. V tom tato nemoc nebyla evidována od roku 1975, v sousedním Slovensku a v Maďarsku je však za poslední týdny několik ohnisek, kvůli kterým byly vybity chovy a zabity tisíce zvířat. Jedno z nich je přitom od českých hranic vzdáleno jen několik desítek kilometrů. Zatímco zemědělci a potravináři volají po zavedení mimořádného stavu, podle ministra zemědělství Marka Výborného z KDU-ČSL to není potřeba, jeho resort totiž v koordinaci s ministerstvem dopravy hodlá vyslat na hranice vojáky, kteří budou Státní veterinární správě pomáhat s kontrolami především nákladních aut. Ta musí od minulého týdne procházet před příjezdem do Česka dezinfekcí. Je možné tím šíření vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky zabránit? Jak se jí vlastně mohou zvířata nakazit? Jsou ohroženi i lidé? A přistoupilo by Česko k jiným řešením, než jiné evropské státy? I o tom mluví ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík.
-
„Bolí mě to přiznat, ale jsi lepší," řekla někdejší světová tenisová jednička Novak Djokovič směrem k Jakubovi Menšíkovi na Masters v Miami poté, co ho český hráč v pouhých devatenácti letech porazil a stal se prvním tuzemským vítězem turnaje této série od roku 2005, kdy v Paříži vyhrál Tomáš Berdych. „Český tenis je obecně velmi úspěšný, ať už v ženské nebo mužské kategorii. V té ženské jsme úspěšní dlouhodobě, tuzemské tenistky vyhrávají grandslamy, naposled loni Barbora Krejčíková. Pak tu byl právě Berdych, po kterém ale přišel výsledkový útlum. A teď máme hned tři mladé talenty, všichni tři jsou teď v TOP 30," vysvětluje ve Výtahu Respektu Martin Štorkán. Co dělá z Jakuba Menšíka špičkového hráče? Jaký vztah má s Djokovičem? A kam by jeho kariéra mohla dál směřovat?
-
Krajně pravicová politička Marine Le Pen z Národního sdružení je podle francouzského soudu vinna v případu, v němž s dalšími zhruba dvěma desítkami lidí čelila obvinění ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. Soud Le Pen s okamžitou platností zakázal ucházet se v příštích pěti letech o volené veřejné funkce, což znamená, že nebude moct kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027. Kromě toho jí byla uložena pokuta a byla odsouzena ke čtyřem letům odnětí svobody, z toho na dva roky podmíněně. Podle agentury AFP by si nicméně dva zbylé roky měla odpykat s elektronickým náramkem, nikoliv ve vězení. Znamená to konec politické kariéry Marine Le Pen? Jaké by mohl mít pondělní verdikt dopady ve francouzské společnosti? A má Národní sdružení jiné výrazné tváře, které by výraznou a schopnou Le Pen mohly nahradit? I o tom ve Výtahu Respektu mluví Magdaléna Fajtová.
-
Sněmovna ve středu vládními hlasy schválila reformu sociálních podpor, kterou vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Nově by tak lidé mohli místo příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětského přídavku dostat jen jednu dávku - takzvanou "superdávku". Nebude tak nutné na úřadech podávat čtyři žádosti, nově postačí jen jedna. Na základě toho se však mění podmínky udělení státní podpory, kdy se bude více zohledňovat například majetek žadatelů. Přestože opozice s obecnými principy superdávky souhlasila, pro předlohu nehlasovala. Například Olga Richterová z Pirátů kritizovala, že neexistuje oficiální kalkulačka, prostřednictvím které by si lidé mohli porovnat současnou a navrhovanou situaci. Jak ve Výtahu Respektu doplňuje Filip Zelenka, kalkulačku resort nemá nejspíš i proto, že reálné dopady aktuálních změn jednoduše nezná: „Ministerstvo pracuje s modelem, že tato změna buď může státnímu rozpočtu ušetřit dvě a půl miliardy, nebo ho naopak může stát sedm a půl miliardy. Jako kdyby ministerstvo nechtělo říct, co má být cílem této změny. Nevíme, co to bude znamenat pro rozpočet, pro konkrétní skupiny obyvatelstva a nevíme ani to, kolik lidí bude moct ten příspěvek brát." Co tedy o nových pravidlech pro získání superdávky doposud víme? A kdy by měla vejít v platnost?
-
Sněmovna by se mohla začít zabývat tzv. dětským certifikátem, který má hlavně odsouzeným lidem zamezit v práci s dětmi. Na tuzemské politické scéně se nicméně vedou debaty o tom, jaká by měla být doba záznamu, přičemž na stole jsou dvě varianty. Tu první předkládá skupina jedenácti poslanců a poslankyň z vládního hnutí STAN, KDU-ČSL a TOP 09, ale také z opozičního ANO, SPD a Pirátů. S jejích verzí ovšem nesouhlasí trojice poslanců z ODS. Například podle Marka Bendy jde o populismus a hrozila by nezaměstnatelnost pachatele poté, co si odpyká určený trest. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Silvie Lauder, argumenty poslance Bendy neodpovídají tomu, jak by měl dětský certifikát fungovat v praxi. V té má jít primárně o ochranu obětí. „Neplatí to pro všechny, třeba pro člověka, který bude smažit hranolky. Platí to pro lidi, kteří pracují s dětmi, a vztahuje se to na činy, které spáchali vůči dětem. Zároveň neexistuje žádná automatická tabulka, která by říkala, že za konkrétní čin a za jakýchkoliv okolností bude záznam platit. Bude tam navíc i několikastupňový proces posuzování zařazení a konečné slovo bude mít soud." Co přesně tedy obě navrhované varianty u dětského certifikátu navrhují? Co by to pro práci s dětmi znamenalo? A v čem by to mohlo změnit debatu o obětech a pachatelích?
-
Turecká policie pokračuje v zatýkání lidí, kteří v Istanbulu i dalších tureckých městech protestovali proti zatčení starosty a lídra opozice Ekrema Imamoglua. Ten byl minulou středu zadržen a obviněn z korupce i podpory teroristické organizaci. Podle kritiků je za tím ale politický motiv prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který chce svému vyzyvateli znemožnit kandidovat v příštích prezidentských volbách v roce 2028. Protestů, které kvůli tomu vypukly a jsou označovány za největší za posledních více než deset let, se zúčastnily statisíce lidí napříč Tureckem, zadrženy byly stovky osob, a to včetně novinářů. „Z Erdoganova pohledu jde o vhodné načasování. Vzhledem k tomu, co se děje ve světě, je totiž pozornost Evropanů zaměřená na jiné věci. Zároveň význam Turecka pro Evropu dál stoupá, počítá proto s tím, že Evropané nebudou zemi kvůli tomuto kroku tolik kritizovat. Spoléhá také na to, že je v Bílém domě Donald Trump, kterému vyhovují silní lídři v čele jiných států," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner, proč k zatčení istanbulského starosty došlo zrovna teď. Je to pro Turecko šok? Míří země k autoritářství? A má vůči tomu nějaké páky Evropská unie?
-
„Česká republika nepatří bruselským úředníkům, politickým mafiím ani spekulantům s energiemi. Česko patří jen českým občanům. Naše země - naše pravidla," prohlásil na konci uplynulého týdne šéf SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci, na níž bylo oznámeno, že toto opoziční hnutí bude v podzimních sněmovních volbách spolupracovat se Svobodnými, Trikolorou a PRO. Slibují si od toho, že tak předejdou propadu hlasů a zajistí si silnější zastoupení v dolní komoře. Pozoruhodné ovšem je, že zmíněná uskupení nespolupracují v rámci koalice, která by určovala spodní hranici pro to, aby se do sněmovny dostala. Není to směrem k voličům tak trochu podvod? Jak mají nikoliv ke koalici, ale ke spolupráci přistupovat agentury, které před volbami zveřejňují průzkumy veřejného mínění? A může toto spojení otřást favoritem průzkumů, kterým je hnutí ANO? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá František Trojan.
-
Jak bude vypadat kampaň pro mladé voliče koalice SPOLU? Kdo ohlásil velký návrat do české politiky po letech působení v zahraničí? A komu může pomoci měnící se bezpečnostní a geopolitická situace v průběhu sněmovní kampaně? O tom se baví v novém politickém podcastu Vládneme, nerušit reportéři František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.
-
Ústavní soud v týdnu vyhověl stížnosti Ladislava Vrabela, který v minulosti dostal peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Na sociálních sítích tvrdil, že Česko plánuje jadernými zbraněmi z letounů F-35 zaútočit na Rusko, a hrozí proto odvetný ruský útok. ÚS se ale postavil proti kriminalizaci projevů na sociálních sítích a za svobodu projevu pro všechny, a to včetně lidí, kteří šíří nesmysly. „Je v tom jedna věc, která přesvědčila všechny nižší soudy o tom, že je to poplašná zpráva, a to že Ladislav Vrabel zmínil přímo jméno Jany Černochové (ministryně obrany) a to, že jde o tuto vládu a že by se něco mohlo stát během několika měsíců. To by mohlo vyvolat strach. Ústavní soud ale operuje s tím, že to tvrzení byl nesmysl," vysvětluje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. „Je to podle mě největší slabina toho rozhodnutí. Přesto si myslím, že to zhodnocení je správné, byť šlo o názor špatný a takový, který může vyvolat obavy a chuť podrývat důvěryhodnost demokratického systému. Pořád je to názor. Podle soudu má být demokratický systém dost silný na to, aby se dokázal podobným dezinformacím bránit," dodává. Jak se ale proti lživým informacím bránit? A kde je vlastně hranice svobody projevu a co už je považováno za poplašnou zprávu?
-
Izraelská armáda podnikla v úterý i ve středu letecké údery v Pásmu Gazy, při kterých během útoků od severu přes město Gaza až po Rafáh na jihu zahynulo víc než 400 lidí. Vyplývá to z údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného teroristickým hnutím Hamás. Šlo o první rozsáhlé izraelské operace od 19. ledna, kdy začalo platit příměří s Hamásem. To ale na začátku března skončilo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery jsou jen začátek a že země bude s Hamásem dál jednat pouze pod palbou. V Izraeli se na protest proti jeho postupu i kvůli propuštění zbývalých rukojmích, které Hamás od října roku 2023 drží v Pásmu Gazy, sešly desetitisíce lidí. Proč Netanjahu rozhodl o dalších úderech právě nyní? A jak na kroky izraelské armády reagují spojenci Izraele? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Ondřej Kundra.
-
Dvanáct let působil Roman Kafka jako státní zástupce, kdy dozoroval mimo jiné i metanolovou aféru, ve které čelilo obžalobě 31 lidí. Od roku 2018 je soudcem brněnského krajského soudu. Na začátku března se objevil v policejní databázi pohřešovaných, kde však byl jen několik dní. Policie totiž jeho údaje následně stáhla, aby zkraje týdne uvedla, že Kafku na základě evropského zatýkacího rozkazu zadržela v Chorvatsku. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu je podezřelý z podvodu. „Kafka si měl napůjčovat miliony od známých a příbuzných. Podle Mladé fronty Dnes soudce figuroval v systému půjček, tzv. letadlu, což je pyramidové schéma, ve kterém nově příchozí platí lidem, kteří tam vstoupili před nimi, a to udržuje celý systém v chodu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Martin Štorkán s tím, že detaily doteď nejsou známy. Kafka nicméně půjčky i útěk do zahraničí odůvodnil tím, že čelí brutálnímu vyhrožování. Mohl by být v případu obětí? Má za sebou i jiné kauzy? A jak je to momentálně s jeho funkcí soudce?
-
Ministři a ministryně zahraničí států EU se na pondělním jednání zabývali mimo jiné i budoucností Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Reagovali tak na rozhodnutí americké vlády, která koncem minulého týdne oznámila, že končí s financováním RFE/RL. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas nad tím sice vyjádřila lítost, upozornila ale, že to nutně neznamená, že financování automaticky převezme Evropa. V té přitom vysílání "Svobodky" sehrálo v době nesvobody zcela zásadní roli, říká ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery: „Český exil stál u zrodu tohoto rádia a formoval jeho podobu. Českou sekci dlouho vedl Ferdinand Peroutka, jeden z nejvýraznějších tuzemských novinářů. I když to rádio bylo zřízeno americkou vládou, byl to primárně zdroj nezávislých informací, které plynuly do Československa i dalších nesvobodných zemí v době, kdy nevycházelo vůbec nic." Jak ale dodává Magdaléna Fajtová, Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda je klíčové i v dnešní době: „Působí a publikuje ve 27 jazycích ve 23 zemích. Každý týden se takto dostanou ke 47 milionům lidí, a to nejen třeba na Balkáně, ale také v Afghánistánu nebo Íránu." Právě u těchto zemí je podle Erika Taberyho zcela nemístná představa, že by si na sebe RFE/RL mělo vydělat samo. Znamená to tedy konec Rádia Svobodná Evropa? A co nám snahy o jeho odstřihnutí říkají o dnešní Americe?
-
„Na začátku týdne byla snížená půdní vláha na 75 procentech území České republiky, z toho 55-60 procent území už mělo mírné až horší stupně sucha," popisuje ve Výtahu Respektu stav sucha Pavel Zahradníček z projektu Intersucho a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „U půdy to na první pohled vypadá, že je vlhká, člověk by si řekl, o jakém suchu vlastně informujeme. Z dlouhodobého hlediska by ale v tomto momentu měla být mnohem vlhčí. Začíná startovat vegetace, a to i vzhledem k vyšším teplotám v minulém týdnu, a ta potřebuje spoustu vláhy. Když jí hned na začátku sezóny máme málo, musíme spoléhat na to, jestli přijdou jarní vydatné deště, které to celé zachrání, nebo se rozvine sucho podstatně vyšších rozměrů," doplňuje klimatolog. Jak hodnotí březnové počasí ve srovnání s předchozími roky? Jaké jsou predikce Intersucha? A implementuje stát opatření, která by pomohla řešit jak sucho, tak i výkyvy teplot?
-
Poslanci v týdnu projednávali zákon o zdravotním pojištění, jehož součástí má být i úprava předložená Romanou Bělohlávkovou z KDU ČSL, a to o upozornění na těhotenských testech, na kterých by výrobci museli pod hrozbou až dvoumilionové pokuty uvádět odkaz na internetové stránky s poradenstvím zaměřeným na zachování těhotenství. Původně s poslankyní připravoval návrh i Jan Kuchař z hnutí STAN a Zdenka Němečková Crkvenjaš z ODS, kteří ale od úpravy odstoupili. Snesla se na ni totiž velká kritika nejen proto, že se na ní podílelo ultrakonzervativní Hnutí pro život, ale také proto, že je vnímána jako součást protipotratové politiky, upozorňuje ve Výtahu Respektu Clara Zanga: „Velmi silně to připomíná taktiky, které podobné lobbistické skupiny uplatňují v jiných zemích. Zjistily, že nefunguje snažit se rovnou o zákaz interrupcí, ale že mnohem funkčnější je přicházet s drobnými kroky a těmi ztížit přístup k interrupcím, delegitimizovat je." Jaké argumenty tedy poslankyně Bělohlávková předložila? A jak se k tématu postavily jednotlivé politické strany a hnutí?
- Visa fler
