Avsnitt
-
Eskalace mezi Izraelem a Íránem může přerůst v otevřený konflikt, který destabilizuje celý region i globální rovnováhu. Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka. Podle něj je realita zamlžená propagandou obou stran. „Nevidíme pravdivý obraz. Izrael tají civilní ztráty, Írán zamlčuje rozsah škod. Nikdo nechce vypadat slabě,“ říká.Írán podle Turečka stále může aktivizovat své spojence, například Hizballáh, nebo spustit sabotáže.
A co víc, podle něj rozhodně nelze Írán technologicky podceňovat. „Irán je rozvinutá země, v řadě oblastí překvapivě vyspělá. Kdo ho považuje jen za stát fanatiků, dělá chybu.“ Tureček připomíná i podceněná rizika destabilizace íránského režimu. „Pokud by došlo ke kolapsu režimu, hrozí chaos s dopadem na celý region. Írán není Gaza, je to osmdesátimilionová země s vlivem v celé Asii.“
Podle něj zároveň nelze vyloučit, že Izrael vyvíjí tlak na USA, aby se do konfliktu zapojily. „Izrael už dlouho touží po tom, aby Američané vojensky zaútočili na Írán. A třeba si na to teď připravují půdu,“ dodává.
Jako možní mediátoři míru přicházejí do úvahy státy jako Rusko nebo Čína. Tureček však varuje před přeceňováním role EU. „Z pohledu Íránu je Unie bezzubá. Opravdové garance očekávají pouze od USA.“
-
Aleš Svoboda, stíhací pilot Armády ČR, testovací letec a budoucí astronaut Evropské kosmické agentury, byl hostem podcastu Men’s Factor. „Měl jsem to v hlavě propojené vždycky - letectví a kosmonautiku jako jednu linii. NASA ostatně vznikla z čistě letecké agentury. Pro mě to byl přirozený vývoj,“ říká Svoboda. Svobodova cesta začala na vojenské univerzitě v Brně. Po Zlínech 142 přišel přechod na proudové L-39 Albatros, poté výkonnější L-159 s americkou avionikou, až nakonec Gripen – nadzvuková švédská stíhačka čtvrté generace.„Ten skok byl obrovský. Z kulatých budíků v Albatrosu jsme se dostali na digitální displeje a head-up systémy. Gripen už umí devět géček během vteřiny a půl, na to vás připravuje speciální centrifuga ve Švédsku,“ vysvětluje Svoboda. Aleš Svoboda byl vybrán ESA do krátkodobé dvoutýdenní mise na ISS. Bude realizovat 14 špičkových českých vědeckých a technologických experimentů a také motivovat studenty a mladé inženýry. „Ten výcvik je náročný, částečně v Německu, částečně v Houstonu, Kanadě, Japonsku. Posádka se formuje šest až sedm měsíců před startem a projde intenzivním tréninkem. Ale ta efektivita krátkých misí je neuvěřitelná. Během dvou týdnů zvládnete stejně práce jako dlouhodobé expedice za dva až tři měsíce.“
-
Saknas det avsnitt?
-
Úkolem tohoto Salonu Echa je přiblížit čtenářům kout Evropy, který má hodně co dělat s českými dějinami, ale který přitom neprávem přehlížíme. Vyznění debaty je ovlivněno složením: mít mezi sebou rusistu či bulharistu, akcentovali bychom jiné tóny, ale podstatné by zůstalo stejné. Vzhledem k tomu, že se všichni dobře známe, zůstali jsme u tykání i v psané verzi rozhovoru. Ten vedli diplomat a politolog Maciej Ruczaj, polonista a serbista Pavel Trojan a autoři podcastu Echa Hej, Slované! bratři Jakub a Lukáš (ten v roli moderátora) Novosadové – jeden serbista a druhý sorabista. Do přepisu se nevešlo vše: pasáže o sportu, najmě fotbalu, nebo národnostních menšinách si můžete poslechnout v záznamu celé debaty na www.echoprime.cz.
-
Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.
Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.
Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.
Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.
Kapitoly
I. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]
II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]
III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]
IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]
Bibliografie
Theodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.
Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.
Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.
Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.com
Garrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.
Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.
Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.
Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.
Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.
-
Minimálně část kryptokomunity uznává, že nabytí kryptoměn od státu je nejlegitimnější možnou variantou. Nikdo ale nemohl situaci, ke které na ministerstvu spravedlnosti došlo, čekat. V pořadu Echo Prime Time to uvedl Kirill Juran, právní zástupce lidí, kteří od státu vydražili zmiňované darované bitcoiny. Juran dodal, že potenciál škody je obrovský a nyní záleží, jak se k celé situaci ministerstvo postaví, v současné době totiž porušuje smlouvu. Stát už je teď v prodlení s dodáním šedesáti bitcoinů, uvedl Juran s tím, že záměrem kupujících je se dohodnout.Kupující jsou podle Jurana v kauze, která stála místo nyní již exministra Pavla Blažka, ti nejvíce poškození. "Vy něco takového od státu nečekáte. Nakupovat bitcoiny od státu není nic neobvyklého, dělo se to i v Americe. Nestandardní je to, že stát to nabyl darem a dá vám nejhorší kvalitu bitcoinu, v podstatě vám dodal vadné plnění,“ uvedl Juran, který zastupuje dva ze čtyř kupujících.
-
Vláda Petra Fialy (ODS) by rozhodně kvůli kauze bitcoiny padnout měla. V pořadu Echo Prime Time to v neděli řekl europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO). Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) reagoval s tím, že věří, že kabinet hlasování o nedůvěře příští týden ustojí. Následně je hostem Echo Prime Time Kirill Juran, právní zástupce lidí, kteří od státu koupili momentálně skloňované bitcoiny. Kdo jsou lidé, kteří od státu vydražili darované bitcoiny? Přestože za ně zaplatili, někteří část z nich doteď nedostali a ministerstvo s nimi týdny nekomunikuje. I o tom se vede debata na Echo Prime Time.Dalším tématem byl konflikt mezi Íránem. Podle ministra Lipavského se nezdá, že by měl konflikt skončit v řádu dní, ale nedomnívá se, že by měl vést ke globální destabilizaci. V systému Drozd je na místě podle ministra 144 Čechů a Česká republika se jim snaží zajistit repatriační lety. „Izrael si velmi pečlivě vybírá, proti kterým ze svých oponentů zasáhne. Jsou to oponenti, kteří říkají, že Izrael musí být zničen jako stát. To není agrese, to je právo na sebeobranu,“ uvedl Lipavský s tím, že nejen Izrael, ale i nezávislé organizace jako OSN, potvrzovaly, že Írán obohacuje uran a snaží se zajistit jaderný nosič.Podle Bžocha byl útok Izraele na Írán oprávněný. „Není to nový konflikt, Izrael je s Íránem v konfliktu dlouhá léta. Musel přikročit k tomuto kroku a myslím si, že to bylo velmi oprávněné. Představitelé íránského režimu neustále hovoří o tom, že Izrael musí být zničen,” dodal Bžoch s tím, že Írán rozdmýchává konflikty v regionu a způsobuje destabilizaci.
-
Historik Dušan Třeštík správně poznamenal, že člověk je zvíře mýtotvorné. Bez vyprávění, která dávají životu smysl, nemůže jeho břímě snášet. Musí to být ale živé vyprávění, ne soubor holých pouček. Zdeněk Nejedlý tohle pravidlo nějak geniálně vycítil a přepsal příběh o husitech, který si Češi s hrdostí vyprávěli od dob Palackého, Jiráska a Masaryka, v duchu marxistické teorie o pokrokových tradicích českého národa. Z husitských božích bojovníků udělal první proletáře, kteří povstali proti bohatým feudálům a zdůraznil obranu naší země vůči cizáckým křižákům zosobňujících nenárodní feudální řád. A tato kombinace národního hrdinství a touhy po sociální spravedlnosti zabrala skvěle. Otakar Vávra natočil v tomto duchu známou husitskou trilogii s národním bardem Zdeňkem Štěpánkem v roli Jana Husa i Jana Žižky, bývalý funkcionalista Jaroslav Fragner postavil Betlémskou kapli, která byla otevřena 5.7.1954 v předvečer výročí upálení Jana Husa. Toto šikovné převyprávění historie možná přispělo k všeobecnému přijetí socialistických idejí a vítězství komunistů více, než jsme si dnes ochotni připustit.
-
Evropany, rozhodně Čechy straší představa islamizace jejich zemí – bojí se importu cizáckých tradic a odlišného (násilného) chování. Zároveň příliš netuší, že islám k Evropě samozřejmě patří po staletí a že máme na kontinentu své tradiční evropské muslimy. Dnes především v Bosně a Hercegovině, ale žijí také v dalších balkánských státech. Kde se muslimové na Balkáně vzali? Jaký byl jejich osud? Jak do jejich života a do jejich práv zasáhla rakousko-uherská monarchie? A jsou dnes bosenští muslimové – jinak též Bosňáci – pátou kolonou arabských muslimů, jak se často objevuje v médiích? Anebo je to obraz zkreslený, protože ve skutečnosti muslimská společnost v Bosně usiluje spíše o sekularizovaný stát? Nejen o tom diskutují v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s politoložkou a balkanistkou Zorou Hesovou z Ústavu politologie FF UK a historikem a balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR.
-
„Začíná se v tichosti obchodovat s emisními povolenkami pro domácnosti, následně by mohlo téměř vše zdražit, třeba pohonné hmoty až o 18 korun na litr,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, v novém Hrotcastu. Proč téma politicky usnulo a masově se mu nevěnují ani média? „Politici před volbami téma nechtějí vytahovat, ale je to časovaná bomba,“ tvrdí ekonom a dodává, že vláda mohla situaci ovlivnit, ale neudělala to. „Nejvíc to zasáhne střední třídu, na nízkopříjmové skupiny se budou vztahovat dotace a úlevy, ale nesmíme si nalhávat, že se dostane na všechny,“ říká Kovanda a dodává, že bohatí budou ti, kdo si budou moci dovolit vyjít zelené politice naproti. A mluvilo se i o bitcoinové kauze ministra Blažka. Lukáš Kovanda vysvětluje, jak je možné, že se částka 50 milionů korun zhodnocovala až na diskutovaných 12 miliard. Podívejte se!
-
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
V Los Angeles dochází k velkým nepokojům. Jde mimo jiné o boj mezi pravomocemi státu Kalifornie a federální vlády. „Ve chvíli, kdy guvernéři přestanou vymáhat právo, nebo mu dokonce budou aktivně bránit, v tu chvíli do toho musí federální vláda vkročit,“ vysvětluje Ondřej Šmigol. „LA je dnes už převážně hispánské město, takže je to vyprovokované i zásahem reemigračních úřadů, které sáhly do vosího hnízda,“ říká Jiří Peňás.
Je to i pokračování vyhrocených vztahů mezi demokraty a republikány? A kdo vůbec může být příštím lídrem demokratů?
V Evropské unii odstartuje nový systém emisních povolenek, které ovlivní cenu pohonných hmot a vytápění domácností. „Bude se penalizovat, zdaňovat, a tudíž zdražovat produkce CO2. Od roku 2027 bude dražší třeba benzín. O kolik? O tom by se měla vést debata, která se ale nevede,“ říká Daniel Kaiser. „Na každých deset eur za povolenku uvidíte u benzínky o korunu vyšší cenu.“
Chtěl Elon Musk vyvolat podobnou vzpouru jako Jevgenij Prigožin v Rusku? Je současná tuzemská aféra problém bitcoins, Pavla Blažka nebo celé ODS? A jak ovlivní kauza říjnové volby?Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Ondřej Šmigol a Dalibor Balšínek.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24cz
-
Češi se obávají kybernetických hrozeb, nicméně spoléhají na štěstí nebo na to, že je ochrání někdo jiný. Téměř každý druhý se setkal s pokusem o podvod, většina ale stále nepoužívá ani dvoufaktorové ověření a hesla nemění. Přesto to prý není ani zdaleka tak zlé.
V Salonu Týdeníku Echo debatovali Jana Brežná, Cyber Security Consulting Expert z T-Mobile Czech Republic, Lucie Jahnová, ředitelka divize kybernetické bezpečnosti v Seyforu, a Jan Pich, senior manažer kybernetické bezpečnosti Ernst & Young Česká republika.
-
Jiří Peňás si do Echo salonu pozval crème de la crème čili smetánku zdejšího malířství či výtvarného umění. U stolu sedí samé dámy, renomované umělkyně, malířky a výtvarnice. Erika Bornová, Ivana Lomová, Anna Neborová, Kateřina Štenclová a Kamila Ženatá.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24cz
-
Filozofové a majetek: Kdo nic nemá, je ctnostnější?
Co dělat s majetkem – a co majetek dělá s námi? Ludwig Wittgenstein si po první světové válce odpověděl přímočaře: Je třeba vše odevzdat. Zřekl se svého dědictví, které z něj učinilo jednoho z nejbohatších mužů Evropy. On byl však přesvědčen, že ponechat si majetek by mu neprospělo. Vše daroval sourozencům, něco zbylo i pro umělce. Jeho notář prý toto počínání označil slovy finanční sebevražda.
Ale podobné pokušení – a rozpaky – nezažívají jen postavy z minulosti. Současný australský filozof Peter Singer se rozhodl kapitalismus morálně „hacknout“. Tzv. hnutí efektivního altruismu, jehož základy zformuloval, má dodat západním společnostem etický základ. Ač je kapitalismus prý nedokonalý systém, neznáme lepší. Lidé, kteří žijí v západních bohatých společnostech, mají zvláštní povinnosti. Jejich povinností je majetek vydělávat, ideálně hodně majetku – a s tímto záměrem volit i povolání – a následně peníze posílat do částí světa, v nichž se lidem žije řádově hůře.
Že jde až o jakýsi filozofický asketismus, naznačuje radikalita. Nestačí rozdávat majetek. Zdravý člověk by si podle Singera mohl odpustit i jednu ledvinu. Sám si tím zdraví nepoškodí, zatímco jinému zachrání život. Tím se vracíme na začátek: Co všechno jsme ochotni darovat, abychom si zachovali čisté svědomí? Peníze? I orgány?
Kapitoly
I. Dědictví? Nejen prachy, ale i odpovědnost nebo výška [úvod do 14:20]
II. Politici nechť nic nevlastní. [14:20 až 25:40]
III. Encyklika Lva XIII: Majetek zaručuje nezávislost na státu [25:40 až 33:50]
IV. Stát nemá nutit lidi konat dobro [33:50 až 45:10]
V. Přerozdělovat majetek? Nestačí. Přerozdělujte i tělo. [45:10 až konec]
Bibliografie
Valentin Dornis, Nils Heck, Michael Hartmann: „Die Leistungsgesellschaft ist eine Lüge“, in: Süddeutsche Zeitung, 27. September 2024, https://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/karriere-eliten-erfolg-leistung-lux.V6C5ZBE3CuXQfZkESQtFXe?reduced=true.
Ray Monk, The Duty of the Genius, London: Penguin Books, 1991.
Robert Nozick, Anarchie, stát a utopie, přel. Zuzana Gabajová, Praha: Academia, 2015.
Platón, Ústava, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2005.
Peter Singer, The Most Good You Can Do. How Effective Altruism Is Changing Ideas About Living Ethically, Yale, 2015.
„Vzdělání dětí v ČR ovlivňuje sociální původ rodiny“, in: EDUin, 24. 10. 2018, https://www.eduin.cz/clanky/ctk-vzdelani-deti-v-cr-ovlivnuje-socialni-puvod-rodiny/
-
Koaliční hnutí STAN očekává, že odpovědi kolem kauzy bitcoin dostane do dvou týdnů. V nedělním pořadu Echo Prime Time to uvedl poslanec Petr Letocha (STAN), který debatoval s místopředsedou opozičního hnutí ANO Karlem Havlíčkem a předsedou sněmovního klubu ODS Markem Bendou. Samotná ODS, které se kauza přímo týká, však naznačila, že by s bitcoinovým darem pro ministerstvo spravedlnosti mohlo být spojeno i hnutí STAN. Nastupující ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová totiž v neděli na ČT uvedly, že mají e-mail, podle kterého o záměru daru mohl vědět i náměstek na ministerstvu Karel Dvořák (STAN).
-
Na západě, ale i v některých zemích socialistického tábora volali lidé po větší svobodě, protestovalo se proti konzumní společnosti, místo kolektivismu začal být kladen důraz na individuální lidský osud a řešil se pocit odcizení nebo absurdity lidského údělu, v roce 1960 byla u nás přijata nová ústava, která mimo jiné změnila název státu na „Československá socialistická republika“ – ve zkratce ČSSR. Socialistickou republikou bylo v té době podle názvu ještě Rumunsko, Albánie, Mongolsko a samozřejmě Svaz sovětských socialistických republik – SSSR. K přijetí nové ústavy žádný zvláštní důvod nebyl, KSČ ji chtěla jen jako výraz dovršení výstavby socialismu. Režim se v té době evidentně cítil silný. Kolektivizace zemědělství byla dokončena skoro na 100%, čímž byla zejména v českých zemích provedena nejdokonaleji ze všech zemí socialistického tábora. I tentokrát jsme byli jsme papežštější než papež, čímž jsme si kromě jiného zadělali na současné problémy s velkými lány, na kterých agrokombináty typu Agrofert, pěstují průmyslové plodiny.
-
„Přecházíme největší disrupcí mezinárodního pořádku za poslední dekády. Na jejím konci nevznikne svět, jaký jsme znali, ale něco úplně nového,“ říká prezident organizace Globsec Róbert Vass. Podle Vasse vstupujeme do nové éry, která definitivně ukončuje svět založený na pravidlech a institucích vzniklých po druhé světové válce. „Tato transformace je nevratná,“ řekl v rozhovoru pro Echo Pavla Štrunce.
Vass varuje, že Spojené státy se dnes samy staly disruptivní silou. „Zatímco dřív byly USA garantem systému založeného na mezinárodním právu, dnes z mnoha institucí odcházejí. Nahradilo to právo síly,“ uvedl. To podle něj představuje existenční ohrožení pro menší státy jako je Slovensko či Česko, jejichž bezpečnost závisí na síle mezinárodních pravidel, ne na vojenské moci. „Musíme přestat čekat, co rozhodnou Američané. Pokud chceme, aby nás brali vážně, musíme investovat do vlastní obrany.“
A mluvilo se i o situaci na Ukrajině: „Rusko zatím ignoruje všechny mezinárodní iniciativy na zastavení bojů. K míru se nedostaneme tím, že přestaneme podporovat oběť. Dostaneme se k němu tehdy, až si agresor uvědomí, že cena za pokračování bojů je neakceptovatelná. Zatím ale Rusko tuto cenu necítí." dodává Vass. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
-
Západní Balkán je hraniční oblast Evropy – tedy přinejmenším Evropské unie. Jak vypadají hraniční kontroly na této čáře? Co vás tam může potkat? Co se pašuje, jak si poradit s celníky a jak si pojistíte, že vás neomylně vyhmátnou? O tom všem diskutují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované.
Jakub líčí své historky dávné, přiznává, co se sám pokoušel pašovat přes čáru, jak se to dělá, kolik cigaret musíte rozdat a kolik euro. Zároveň přidává spoustu dalších cestovatelských zážitků ze svých cest po Srbsku a Bosně: tušíte například, proč v Sarajevu musí taxikáři zakrývat, že jsou taxikáři? Anebo jak vypadá železniční doprava mezi dvěma největšími srbskými městy?
Vláda prezidenta Alexandra Vućiće se sice pyšní plány na stavbu nového rychlostního železničního koridoru mezi Bělehradem a Novým Sadem, jenže ve skutečnosti od loňského neštěstí na hlavním novosadském nádraží vás žádný vlak do města nedoveze – zůstanete stát na předměstí a dal si musíte poradit sami, jelikož neexistuje ani žádná náhradní autobusová doprava. „To je zásadní rozdíl oproti nám. Na tom si uvědomuju, že my Češi patříme na Západ – u nás totiž vždycky automaticky někdo hledá řešení systémové, na jihu je to na každém zvlášť,“ dodává k tomu Jakub.
Dál je ovšem řeč o ledasčem dalším: na čem se pozná zvyšující se ekonomická úroveň Balkánců? Třeba na tom, že chovají více domácích mazlíčků a po městech se už nepotulují smečky psů. Jaký je rozdíl oproti cenám v největší balkánské metropoli Bělehradě a v Praze? Za čím jezdí turisté právě do srbského hlavního města? A víte, že v Sarajevu si nedáte v centru jen tak pivo? A co jsou pochutiny, za nimiž se vyplatí sem přijíždět? Proč mizí tradiční balkánský fastfood s čevapi a pljeskavicí? A budou věhlasné tržnice vytlačeny obchodními řetězci, nebo se o to není třeba bát? Kam jet v Srbsku na nejlepší hudební festival?
S každou minutou vyprávění Jakub odhaluje svému staršímu sourozenci a posluchačům svět, který našinec ke své škodě nezná a který mu chystá jeden menší kulturní šok za druhým – čímž je právě přitažlivý. Západní Balkán totiž není jen chorvatské nebo slovinské pobřeží, což je dosti jiný svět než vnitrozemí. Jsou to hory, stále ještě divoká příroda a mnohé kulturní přeryvy dané tím, že se zde protíná život několika velkých náboženství a že se prostředí rychle (vlastně v průběhu života jedné generace) radikálně mění. Kdysi kosmopolitní Sarajevo tento ráz ztratilo, nabývá ho Bělehrad. Což ovšem neznamená, že v Sarajevu není co zažít. Aneb konečně podcast o touze cestovat.
-
„Přišlo mi to strašidelný, zveřejnit adresu pana Jiříkovského a natočit dveře, říkal jsem si, kolik hodin ten člověk ještě přežije. Kdybych byl na jeho místě, koupil bych si od státu změnu identity a program na ochranu svědků,“ říká ekonom a odborník na kryptoměny Jakub Jedlinský z Vysoké školy ekonomické v Praze, který byl hostem Hrotcastu.
Dodává, že je dobře, aby veřejnost měla přístup k informacím o kauze. Jeho prvotní emoce prý byla, že někdo podepsal Jiříkovskému rozsudek smrti.
„Moje důvěra k instituci vlády není vysoká a kauza tomu příliš nepomohla, konečný verdikt by měl být na policii,“ říká expert. Každý den prý přicházejí nové informace a je čím dál těžší věřit tomu, že je za tím jen naivita hlavních aktérů z řad vlády. Podle Jedlinského je původ bitcoinů téměř jasný, NCOZ pracuje dobře a je legitimní i technicky možné prostředky zmrazit.
„Burza peníze zmrazí a vydá orgánům činným v trestním řízení, otázkou je pozice těch kupujících v celé kauze. Státy se ale běžně dostávají k bitcoinům z trestné činnosti a dále je prodávají.“
Darknetové tržiště a šlechetná myšlenka, jde to dohromady? Podle experta se na takovém tržišti může obchodovat cokoliv, od marihuany a kokainu, až po dětskou pornografii a zbraně. „Je to otevření skříně zavřené deset let, dřív věci fungovaly úplně jinak, policie neměla zkušenosti ani nástroje, dneska jsme úplně jinde. Ale ani dřív to nebylo tak, že většina transakcí s crypto měnami byla v té šedé zóně. Jde o minimum transakcí,“ dodává Jedlinský a mluví i o tom, jak celá věc ovlivní obchodování s bitcoiny a povědomí lidí o tom, jak měna funguje. A prý může být pravda i to, že stát mohl být zneužit. „Jsme v příběhu, kde je naivní stát a génium Jiříkovský, ale zas tak geniální plán to není,“ směje se expert.
-
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Jak zamíchá s českou politickou scénou bitcoinová aféra Pavla Blažka? Daniel Kaiser je k celému případu skeptický: „Nechápu potřebu naskakovat na všechno okamžitě a o vteřinu dřív než zbytek davu. Zkušenost s tím, jak fungují česká média ve spolupráci s policií, nabádá k agnosticismu.“ „Nebudu se tvářit, že se ta věc nestala a nebudu ze sebe nechat dělat idiota. O což se Pavel Blažek svou bodrostí snaží,“ oponuje Dalibor Balšínek.
Kaiser za větší průšvih vlády považuje zpackaný tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. „Jestli má Fialova vláda kvůli něčemu s hanbou odejít do historie, tak je to tohle,“ říká. „Do žádné z těch kauz pořádně nevidím, ale myslím, že je to zřetězení impotence vlády, ne jen této vlády. Je to zvláštně systémová věc,“ dodává Maciej Ruczaj.
Ten přinesl na Echo Poradu vhled do Polska po víkendových prezidentských volbách. „Asi je důležitější dívat se na to, kdo prohrál, protože ta výhra Karola Nawrockého by nebyla možná, kdyby lidi nechtěl, aby prohrál Donald Tusk,“ říká.
Na Echo Poradě diskutovali Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Maciej Rucza a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
-
Šestnáctinásobný mistr republiky, účastník čtyřiceti ročníků Šestidenní a veterán Dakaru Bohumil Poslední byl hostem podcastu Men’s Factor. „Viděl jsem jako malý kluk v televizi motokros a řekl jsem rodině, že tohle budu dělat,“ říká a dodává, že cesta to nebyla jednoduchá. Od kol a upraveného Pionýra přes ČZ z půjčovny až po reprezentaci Československa v elitních světových soutěžích.
Kromě domácích titulů a závodů po světě považuje za vrchol kariéry Dakar v roce 1994. „Dakar není jen závod. Je to přežití. My spali v písku, bez spacáků, ráno jsme se jen zvedli a jeli dál.“ Jedna z nejsilnějších vzpomínek ale přišla v roce 1985. Na Šestidenní ve Španělsku zachránil život italskému soupeři, který upadl v bezvědomí. „Měl fialový obličej, křeče – napadlo mě, že má zapadlý jazyk. Vytáhl jsem ho a on začal dýchat.“ Později za tento čin obdržel prestižní cenu Fair Play UNESCO.
I když měl možnost reprezentovat Spojené státy, odmítl. „Věděl jsem, že československý tým má na vítězství. Nakonec nás zradila technika a dnes toho trochu lituji.“
Dnes podle něj mají mladí začínající jezdci horší podmínky. „Dřív stačilo ukázat, že na to máte, a oddíly si vás našly. Dneska? Bez peněz a kontaktů nemáte šanci.“
- Visa fler
