Avsnitt
-
„Navzdory obecnému přesvědčení mohou klimatická opatření českou ekonomiku a pracovní trh nakopnout. Bude to ale chtít změnit trh pracovních sil,“ napsala loni v komentáři ekonomka Linda Kunertová. V Česku ale zatím komunikace o důsledcích stagnuje a úplně se v debatách zapomíná na dopady, které na ekonomiku budou mít následky klimatických změn, pokud s nimi bojovat nebudeme vůbec, upozorňuje pro Český rozhlas Plus.
-
Jaký zájem je letos o studium na gymnáziích a podařilo se po loňském převisu zajistit další místa na všeobecných středních školách? Ohrozí dohodu o příměří v Gaze záměna ostatků jedné z rukojmích, které měli teroristé předat Izraeli? Jak reálný je plán české vlády zmírnit požadavky EU na snížení emisí pro nová auta a jak výrazně by to pomohlo evropským automobilkám?
-
Saknas det avsnitt?
-
Amerika se zcela zjevně rozhodla dál nebýt spojencem Evropy. Je to fakt, který je nutné akceptovat a začít se podle toho chovat. To je asi to nejzásadnější sdělení bezpečnostní konference v Mnichově, kterou celý svět v posledních dnech sledoval.
-
Otevře tento objev cestu k odolnějšímu nábytku třeba do koupelen? - Počet případů kapavky a syfilis v Evropě strmě roste, kapavka dosáhla historického maxima. Proč jsou nejvíce ohroženi mladí dospělí? - Čeští vědci zjistili, že vysychání vodních ploch urychluje vývoj larev čolků. Jak tedy reagují na změny prostředí? Moderuje Martin Matějka.
-
Mannheim, Solingen, Magdeburk, Aschaffenburg, Mnichov. Jména měst, kde jen v posledních devíti měsících náhodně umírali nevinní lidé včetně dětí, a to při brutálních útocích těch, kterým Německo velkoryse poskytlo útočiště. Nepřekvapuje, že to je právě nezvládnutá migrace z arabských a afrických zemí, co na německé politické scéně před nedělními volbami do parlamentu nejvíc rezonuje.
-
Co by skutečně znamenalo být MEGA? Rusko otevírá náruč příteli Donaldovi. Německé volby budou napínavé až do poslední chvíle. Východní Německo má k Česku stále blízko. A volí tu AfD. Když Evropa rokuje o zásadních věcech, Česko chybí. A pak se náš premiér chová jak uražené pětileté dítě.
-
V pondělí navštíví francouzský prezident Emmanuel Macron Bílý dům. Ve čtvrtek by tam měl dorazit i britský premiér Keir Starmer. A to v době, kdy každý den přináší další prohlášení amerického prezidenta a vývoj ohledně ukončení války na Ukrajině je turbulentní. „Americká administrativa jasně vyjádřila, co od Evropy očekává – větší zodpovědnost,“ říká v Pro a proti politolog Maciej Ruczaj. „Doufám, že zvítězí zdravý rozum, ale zatím ho moc nevidím,“ míní politolog Pavel Barša.
-
Soud v Německu nařídil sociální síti X poskytnout data o příspěvcích jejích uživatelů dvěma organizacím. Ty se zabývají sledováním voleb a dodržováním lidských práv. „Může to především pomoci zpětně vyhodnotit, kdo výsledek voleb případně mohl ovlivnit tím, že něco sdílel na sociálních sítích,“ vysvětluje v pořadu Online Plus Českého rozhlasu Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.
-
Evropa se ocitla v bezpečnostní krizi, kterou někteří analytici označují za nejhorší za mnoho desetiletí. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa couvají ze společných obranných závazků. Rusko se naopak cítí posíleno a jeho představitelé chtějí nastolit nový světový řád. Jak by měla reagovat Evropská unie? Moderuje Jan Bumba.
-
Jezdím na chalupu ke Kutné Hoře a většinou tam trefím. Ráda se samozřejmě nechám svézt a bavím se tím, jak má téměř každý řidič pocit, že zná cestu líp než já.
-
Snad nejnadužívanějším slovem současné evropské i české debaty je slovo „budíček“. Začalo po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a dostoupalo svého vrcholu po Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde Trumpův viceprezident J. D. Vance brutálně zkritizoval Evropu snad za vše, co dělá.
-
Od posledního dílu pořadu Na Východ! uplynul jen týden, ale jeho dramatické dění by vydalo hned na několik samostatných dílů. Americký prezident Donald Trump šokuje Evropu i prezidenta Volodymyra Zelenského výroky, které zpochybňují začátek ruské agrese vůči Ukrajině, legitimitu ukrajinské hlavy státu a ochotu USA bránit své spojence. Kyjev i Evropa čelí nepříjemnému výhledu, že je Spojené státy nechají v dosavadní obraně vůči Rusku na holičkách.
-
Kim Čong-un. Rakeťák ze Severní Koreje. Má v moci zničení světa? Má na dostřel Evropu? A mají na sebe pořád takovou pifku s Donaldem Trumpem? To je téma sedmého dílu speciální série Vinohradské 12 s názvem ATOM. Hostem je jako každý pátek Vlastislav Bříza, expert na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
-
„Jsem si jistá, že lidé napříč všemi pracovními pozicemi chtějí někam patřit a mít lidské i profesní uznání. Potřebují vidět, že jejich konkrétní role v týmu má nějakou váhu a je užitečná,“ popisuje koučka a rozvojová psychoterapeutka Hana Salačová Svobodová, která se věnuje nastavování firemní kultury i práci s manažery.
-
Syté barvy, ostré kontury a syrová nálada jejích obrazů věrně zrcadlí její vlastní život – bolest a trýzeň, láska a vášeň... Dramatický osud Fridy Kahlo fascinuje dodnes. Byla královnou autoportrétu, krásnou bisexuálkou, nevázanou umělkyní a přesvědčenou komunistkou. A také handicapovanou ženou a trpící bytostí, která absolvovala přes třicet operací a v dětství ji sužovala obrna. S malířem Diegem Riverou se milovali a byli si nevěrní, rozvedli se a znovu se vzali.
-
Hledání společné evropské pozice k válce na Ukrajině i vlastní obraně komplikuje mimo jiné fakt, že Německo čekají za pár dní volby. Jejich hlavním favoritem je CDU v čele s Friedrichem Merzem, naopak vládní sociální demokraté v preferencích zaostávají. „Lidé měli velká očekávání v tom, co může německá vláda dokázat. Nemohli jsme je na 100 procent splnit,“ připouští pro Český rozhlas Plus poslanec německého Bundestagu Jörg Nürnberger (SPD).
-
Je tu nový svět podle Donalda Trumpa. „Zelenskyj je diktátor bez voleb, odvedl hroznou práci a měl by radši jednat rychle, jinak mu nezbyde žádná země,“ napsal americký prezident na síti Truth Social. „Žvástů jsme od Trumpa v průběhu jeho prvního období slyšeli neuvěřitelné množství. Ale když byl poprvé prezidentem, tak žvanil v době, kdy nebyla žádná velká válka. Teď žvaní v úplně jiné situaci,“ srovnává v pořadu Osobnost Plus politický geograf Michael Romancov.
- Visa fler
