Avsnitt
-
Příběhy, které jsme načali. Ale nedořekli. Vybrané události ze světa, kterým jsme letos věnovali pozornost, ale už jsme nedopověděli, jak to s nimi dopadlo. Teď je na to čas. Ve Vinohradské 12 je rozebere zahraničně-politický analytik a spoluautor podcastu Bruselské chlebíčky Filip Nerad. Ptá se Matěj Skalický.
-
Je 20. březen 1995, pondělí ráno a v tokijském metru vrcholí dopravní špička. Nic nenasvědčuje tomu, že dnešek si připíše neblahé prvenství. Poprvé bude při teroristickém útoku použita chemická zbraň. Během pár minut začínají lidé kašlat, dusit se, zvracet a kolabovat. Metro zaplňují výpary sarinu. Otráví 5 tisíc lidí, 13 jich zemře. Dva měsíce trvá, než se veřejnost dozví, že za nevídaným útokem stojí radikální náboženská skupina Óm šinrikjó. (Repríza.)
-
Saknas det avsnitt?
-
Zuzana Bergrová, bývala vrcholová běžkyně, která ukončila svou kariéru na olympijských hrách v Londýně, se nyní věnuje koučinku. Kromě práce se sportovci se zaměřuje na témata spojená s hledáním odvahy k životní změně. Na svém webu používá termín životní transformace. Co se pod těmito slovy skrývá? „Lidé často přijdou s tím, že jsou nespokojeni. Nakonec může být příčina ve vnitřním nastavení,“ přibližuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.
-
Příbramský rodák Jaromír Zástěra (1930–1984) byl po rodičích Američanem. A i když ho protektorátní úřady přinutily ke zřeknutí se amerického občanství, v roce 1947 mu – už coby studentovi příbramského gymnázia – bylo vráceno. Ve Spojených státech nakonec zemřel v 54 letech. Stihl toho ale hodně. Třináct let v komunistických lágrech, emigraci, práci pro Hlas Ameriky i setkání s Václavem Havlem. O tom všem jsou Portréty s historičkou Petrou Loučovou.
-
„Každým rokem se tahle doba opakuje – a pokaždé si přeji, aby už to bylo za mnou,“ řekla posluchačům Československého rozhlasu herečka Dana Medřická o Vánocích 1979. Její projev byl jedním z mnoha vánočních zamyšlení, která socialistický rozhlas odvysílal do roku 1988.
-
Rok 2025 má být podle všech ekonomických predikcí lepší než ten právě končící. Přispět by k tomu měl ekonomický růst i světové dění. „Tento rok skončil relativně pozitivně, a to dobrými zprávami ze Sýrie. Doufám, že rok 2025 se povede ve znamení toho, že totalitní svět se začne rozpadat a že to bude mít blahodárné dopady na budoucí vývoj světa i na naši ekonomiku,“ dává najevo naději v bilanci Českého rozhlasu Plus ekonom a filozof Tomáš Sedláček.
-
K významným osobnostem oceněným prezidentem Petrem Pavlem se řadí světoznámá polská filmová režisérka Agnieszka Holland. „Moc si Petra Pavla vážím, takže jsem ráda, že jsem toto vyznamenání dostala z jeho rukou,“ těší se v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém mluví i o připravovaném snímku o životě spisovatele Franze Kafky. (Repríza, v premiéře jste rozhovor mohli slyšet v říjnu 2024.)
-
Německo před 85 lety vpadlo do Polska a tím vypukla druhá světová válka. Sovětský svaz napadl Polsko o 17 dní později. Sověti během války ztratili velké množství životů, ostatně ve všech totalitních režimech se lidé mění jen v jakýsi materiál, upozorňuje v pořadu Osobnost Plus historik Vít Smetana. „Všechny totality to ale zastírají s tím, že právě ony konečně dělají pro lidi nejvíc. Přitom jednotlivec pro ně nemá význam,“ přibližuje. (Repríza ze září 2024.)
-
Říci, že komici jsou v soukromí docela vážní, to zní jako fráze. V případě dvou českých umělců, kteří hvězdná léta zažívali ve druhé polovině 80. let, to platí bez výjimky: Luděk Nekuda a Jiří Císler se ještě před rokem 1989 stali symbolem nehloupého a nevulgárního humoru; něčeho, co dnes tak silně postrádáme. Televizní diváky bavili po celá 80. léta, oba dva přitom měla v hledáčku Státní bezpečnost, se kterou vedli nerovný boj, vysvětluje v Portrétech historik Petr Blažek.
-
Víc než polovina Čechů si s novým rokem klade různá předsevzetí, jak změnit svůj život. Jen zlomku z nich se je ale podaří dodržet. „Až 90 procent předsevzetí se nepodaří splnit,“ cituje z výzkumů psycholožka Zuzana Ježková. Kouč zaměřený na nastavení mysli Cord Thomas vnímá jako účinnější nastavovat předsevzetí jako roční cíl, spíš než jako obecné přání. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v prosinci 2023.)
-
Velké pracovní nasazení spojené s touhou po ocenění od nadřízeného, které nepřichází. I tak může začínat cesta k syndromu vyhoření. „Stres je velká potíž. Jsou situace, nad kterými prostě nemáme kontrolu. A když je těch situací hodně, řetězí se, trvají v čase dlouho, tak je stres protahovaný a skončí to něčím špatným. Buď nás to dotáhne až do deprese, nebo může být hybným kamenem syndromu vyhoření,“ říká terapeutka a lektorka kurzů prevence vyhoření Klára Dušková. (Repríza.)
-
Elegán s knírkem a prvorepubliková celebrita populární hudby, tak takový byl Rudolf Antonín Dvorský, resp. R. A. Dvorský (1899–1966). Některé jeho písně zlidověly, v jeho době asi nebyl nikdo, kdo by ho neznal – asi i proto se pak stal „terčem komunistů“ totalitního Československa. Prostě se jim nehodil do „nových pořádků“, takže ho chtěli dostat do vězení – za to, co vůbec nespáchal. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v březnu 2024.)
-
51 dní obléhali agenti amerického Úřadu pro záležitosti alkoholu, tabáku a střelných zbraní a FBI ranč Apokalypsa nedaleko texaského Waco. Na blížící se konec světa tu čekala náboženská komunita v čela s Davidem Koreshem. Při závěrečné přestřelce 19. dubna 1993 zemřelo 74 lidí, včetně 21 dětí. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)
-
Poslala by ji jedna jediná sklenička alkoholu znovu do koloběhu závislostí? Abstinující alkoholička Michaela Duffková, která o své cestě napsala blog, několik knih a založila centrum Alkos, tuto otázku nemá ráda. „Já nevím, co by se po jedné skleničce stalo. A nebudu to zkoušet,“ zdůrazňuje. „Recidivy vznikají přesně tak, že si zkusíte dát jednu skleničku, protože máte pocit, že jste vlastně v pohodě,“ přibližuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.
-
Na konci května uplyne 140 let od narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Muže, který stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)
-
Možná že vám ty Vánoce jdou každý rok spíš na nervy. Chaos, výdaje, spousta práce okolo, vlezlé reklamy, podivný sladkobolný pop, který se odevšad tlačí do uší, instantní duchovno, servírující představy „Ježíše na kříži ztrápeného, jak se usmívá na ty, co zpívají“, obligátní setkávání s příbuznými, které pomalu ani neznáme jménem.
-
Zatímco Československo se před 31 lety těšilo na svobodné Vánoce, nedaleko od nás se střílelo do lidí. Pád komunistického režimu v Rumunsku připomínal všechno, jen ne poklidné předání moci, jakého jsme byli svědky v Polsku nebo Maďarsku.
- Visa fler
