Avsnitt
-
Ukrajina pokračuje v obměnách velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným separatistickým silám v Mariupolu. Nejasný zatím zůstává osud bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova.
-
Demokracie, jak jsme ji znali, se hroutí, tuší všichni. Přitom jedni tvrdí, že je to dobře, protože konečně přichází ta „opravdová demokracie“ respektu k hlasu lidu, zatímco ti druzí mluví o rozpadu demokratických hodnot a vzniku „lidového autoritářství“. Interpretace, jak jinak, velmi různé, symptomy ale stejné.
-
Saknas det avsnitt?
-
Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok neuvedlo stranu SPD Tomia Okamury. V minulých letech se tam přitom objevovala opakovaně. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala,“ poukazuje v Interview Plus odborník na extremismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
-
To jsem zase jednou střelil vedle. Minule jsem se tu zmínil o plastice sochaře Josefa Klimeše. Pětatřicet let zdobil pravobřežní část Barrandovského mostu 15 metrů široký kolos nazvaný Rovnováha, až se rozlomil a zbyl z něho betonový pahýl, ze kterého čouhají armovací železa.
-
Mimořádně zostra začal nový maďarský premiér Péter Magyar. Mění ústavu, odstavuje Orbánovy lidi, ruší jeho instituce a sahá i na veřejnoprávní média. „Očekávání maďarské veřejnosti jsou poměrně značná a s tímto programem jeho strana zvítězila,“ připomíná hungarista Petr Balla. Změny ústavy, které omezují funkční období poslanců i premiéra, jsou podle něj ale příliš razantní. „Měly by vyvolávat poměrně značné rozpaky třeba u evropských institucí,“ říká v Osobnosti Plus.
-
Jak bude v praxi fungovat možnost žádat si o registrační značku bez návštěvy úřadů a nechat si stejnou espézetku i na nové auto? Jak nebezpečný je takzvaný ohnivý mrak, který se vytvořil při lesních požárech na jihozápadě Francie? A jak zvládl cyklista Tadej Pogačar zvítězit už popáté v Tour de France?
-
Koalice se vrhla na devátou třídu základní školy. Nedává to smysl. Šéf sněmovny Tomio Okamura se podíval do Číny. Což je nejvíc, co jde říci o této zahraniční cestě. Zachrání Drapatyj Ukrajinu před politickou krizí, když Fedorov trucuje? Hysterizace morálního kýče: největší nepřítel lidu a demokracie. Raději nic
-
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se vrátil z oficiální návštěvy Číny, kde se snažil rozšířit příležitosti pro české podnikatele. „Je to logické a nezbytné,“ hájí cestu poradce Motoristů pro zahraniční politiku a bývalý europoslanec ODS Jan Zahradil. „Význam návštěvy bych nepřeceňoval,“ říká v Pro a proti předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer za TOP 09.
-
Přírodní vědy a technika dokážou děti nadchnout stejně snadno, jako je odradit. Když se výuka scvrkne na vzorce a definice, přirozená zvídavost opadá a zájem o technické obory s ní. Co ji naopak drží při životě a přivádí mladé zpátky k pokusům i k technice, ukazuje Reparát na učitelích a organizacích, které stavějí na zážitku, přesahu do běžného života a na učení mezi vrstevníky.
-
Z Česka mizí léky. Jen v letech 2020 až 2023 vyvezli překupníci z tuzemska přípravky za miliardy korun. Této praxi měla učinit přítrž novela zákona o lécích, která měla nad přípravky zvýšit kontrolu. Povedlo se protizákonný vývoz léků z Česka zastavit? Jak vlastně tento nelegální byznys funguje? A jak se k tomu staví jednotliví aktéři? V dalším vydání podcastu Dataři na to odpoví novinář, který nelegální byznys s léky dlouhodobě sleduje, Jan Boček. Jeho texty najdete zde.
-
Evropská komise představila svůj návrh revize systému ETS1 – emisních povolenek pro velké průmyslové podniky nebo energetiku. Zahrnuje úpravu cenového stropu, mění také částečně pravidla pro udělování povolenek zdarma. Začíná tak dlouhé kolo vyjednávání o tom, jak budou emisní povolenky v následujících letech vypadat.
-
Vejce, krunýře i maso. Po tom všem touží lovci mořských želv. Přestože jim za to může hrozit několikaleté vězení. Posvítíme si na ně v letním speciálu s názvem KOŘIST. V první epizodě mluví Hana Vašina Svobodová, bioložka a zakladatelka projektu Chráníme mořské želvy. Ptá se Matěj Skalický.
-
Francie přijala před pár dny přelomový zákon, který hluboce ovlivní myšlení společnosti o otázkách života a smrti. Jde o zákon na právo na ukončení života, pokud se už nedá kvůli „nevyléčitelné a závažné nemoci“ a „bolestem s ní spojeným“ snést.
-
O tom, že Evropa v technologickém sprintu za obecnou umělou inteligencí zaostává za Amerikou a Čínou, není třeba spekulovat. Je to fakt. Ještě nedávno se ale mělo za to, že přece jen nějakého zástupce v závodu máme, a to v podobě francouzského startupu Mistral. Jenže není tomu tak a naše pozornost se musí ubírat jiným směrem.
-
Růst ruské ekonomiky je skromný. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin na poradě o ekonomice. To je nejspíše poprvé od začátku velké války na Ukrajině, kdy Putin přiznal problémy. Dosud vždy tvrdil, že žádné problémy neexistují a ruské hospodářství vzkvétá a západní sankce naopak podporují jeho růst.
-
Časosběrný dokumentární seriál mapuje nejen osudy českých pedagogů, ale také jejich rodin, do kterých učitelské povolání zasahuje.
-
Jedním z argumentů, které Andrej Babiš a většina členů jeho vlády vůči prezidentovi a Ústavnímu soudu stále opakuje, je tvrzení o takzvaném druhém centru moci. Ve vládní odpovědi Ústavnímu soudu na prezidentovu kompetenční žalobu píše ministr spravedlnosti, že „autonomní zahraniční politika prezidenta republiky by především představovala popření ústavního pořádku, neboť by fakticky znamenala vytvoření druhého centra moci“.
- Visa fler
