Avsnitt
-
Naučte se rozpoznat dítě ohrožené domácím násilím.
Co prožívá dítě ohrožené domácím násilím? Jak se chová? Je možné identifikovat potenciálně ohrožené dítě ve školním prostředí? Jak reagovat při podezření na ohrožení dítěte a jak s dítětem komunikovat?O pomoci dětem ohroženým domácím násilím v Kampusu Hybernská hovořila Mgr. Kateřina Mrzenová, dětské terapeutka z neziskové organizace ACORUS.
Přednáška na téma "Dítě ohrožené domácím násilím ve škole" se uskutečnila ve čtvrtek 21. 4. 2022 v Divadelním klubu Hyb4City v Kampusu Hybernská.
Setkání bylo cíleno především na současné a budoucí pedagogy, otevřená však byla i všem zájemcům z řad veřejnosti.
ACORUS, z. ú.Nezisková organizace ACORUS poskytuje osobám ohroženým domácím násilím komplexní odbornou pomoc směřující k překonání nepříznivé sociální situace a k začlenění do běžného života bez přítomnosti násilí.
Přednášku pořádalo Centrum pro přenos poznatků a technologií UK.
-
SVĚTOVÝ TÝDEN KREATIVITY VE VZDĚLÁVÁNÍ
Česká republika se letos zapojila do Světového týdne kreativity a inovací (World Creativity & Innovation Day 15. – 21. dubna),poprvé zaměřeného na vzdělávání. Prostřednictvím odborné konference, kulatých stolů, workshopů, happeningu ve veřejném prostoru či kampaní na sociálních sítích, které organizuje Platforma pro kreativní učení ve spolupráci s Pražským inovačním institutem, Společností pro kreativitu ve vzdělávání, Kreativní Prahou, Kreativním Českem a dalšími partnery, veřejnosti přiblíží principy a dopady kreativního vzdělávání. Poukáže zároveň na důležitou roli, kterou mohou mít kreativní odvětví v kontextu současné krizové situace na Ukrajině. V ČR ponese akce název „Světový týden kreativity ve vzdělávání”.
Kreativita patří mezi klíčové dovednosti současného a budoucího světa. Pomáhá nám řešit každodenní i celospolečenské problémy. V rámci Světového týdne kreativity a inovací chceme ukázat, kde všude nám pomáhá, v situacích i profesích, kde bychom kreativitu nehledali, ale také v příbězích lidí, kteří díky tvůrčímu myšlení mění svět kolem nás.
České školství stojí nyní před další velkou výzvou. Bude muset do výuky začlenit desítky tisíc dětí, které uprchly před válkou. Léta prováděné mezinárodní výzkumy na školách nám jasně ukazují, že kreativní vzdělávání úzce souvisí i s naplňováním základních společenských cílů, které od vzdělávání očekáváme, jako např. sociální a emocionální rozvoj, občanská angažovanost, rovné příležitosti a v neposlední řadě akademické úspěchy. Právě kreativní vzdělávání je efektivním nástrojem citlivé integrace. Akcentuje spolupráci a akceptuje jinakost Pracuje s emocemi a empatií. Skrze umění přináší rozmanité vyjadřovací prostředky, proto může být nástrojem prevence posttraumatických syndromů, agrese a konfliktů.
-
Saknas det avsnitt?
-
V rámci 6 diskusních setkání v Kampusu Hybernská povede Marie Koldinská rozhovory s experty napříč obory nejen z Univerzity Karlovy na téma války na Ukrajině a jejího kontextu.
PRVNÍ DISKUSNÍ SETKÁNÍ - SONDA HISTORICKÁ
Host: Prof. PhDr. Jan RYCHLÍK, DrSc., dr. h. c. (FF UK)
Jak vidí minulost, současnost a budoucnost Ukrajiny historik? Je Ukrajina plnohodnotný stát s vlastními dějinami, nebo umělý útvar? Co tvoří její identitu – jazyk, náboženství, dějiny, politická kultura? Kam sahají počátky její existence a jak svou historii vnímají sami Ukrajinci? Jak se vyvíjely vztahy Ukrajiny k sousedním zemím, zejména k Rusku a k Polsku? Jaké je dnešní dědictví těchto vztahů? Jakou roli v historii Ukrajiny hrálo pravoslaví? Je pro ukrajinskou identitu důležitý jazyk? Nakolik se s ukrajinskou identitou ztotožňuje ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajiny? Čím je pro dnešní Ukrajince Záporožská Síč, Bohdan Chmelnickij, Taras Ševčenko, Stepan Bandera? V čem se liší mentalita Rusů a Ukrajinců? Je Krym ruský, nebo ukrajinský? Čím jsou dnes Ukrajinci pro nás a čím jsme my pro Ukrajince a jakou roli v tom hrají dávné i nedávné dějiny?
Doc. Mgr. Marie KOLDINSKÁ, Ph.D. je historička, scenáristka a moderátorka, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spolupracuje s Českou televizí, mimo jiné na pořadu Historie.cs, specializuje se na politické a vojenské dějiny a na problematiku historické paměti.
Prof. PhDr. Jan RYCHLÍK, DrSc., dr. h. c. je historik, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zabývá se problematikou formování novodobých národů, rozpadem mnohonárodnostních států, etnickými konflikty a moderními dějinami střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Akci pořádá Univerzita Karlova prostřednictvím svého projektu Hyb4City, který vytvořila společně s Hlavním městem Prahou. Aktivity projektu koordinuje Centrum pro přenos poznatků a technologií UK.
-
Ukázka z knihy Doba z druhé ruky držitelky Nobelovy ceny za Literaturu (2015) Světlany Alexijevič. Bělorusko-ukrajinská spisovatelka Světlana Alexijevič podrobuje analýze život a čas v bývalém Sovětském svazu. Nikoli z perspektivy hrdinské, dějinné nebo geopolické, ale ryze intimní, vnitřní, doslova domácké. Za tuto knihu získala nejprve prestižní Prix Médicis essais a následně titul Nejlepší kniha roku 2013, kterou vyhlašuje časopis Lire. Kniha Doba z druhé ruky nese podtitul „Konec rudého člověka“ a autorka se v ní zabývá koncem komunistického režimu, nadějemi, zklamáními, frustracemi a dezorientací, které přinesla dvě desetiletí následující rozpad sovětského impéria lidem žijícím na jeho území. Čtenáři předkládá desítky příběhů a názorů lidí z nejrůznějších částí politického i ekonomického spektra. Před námi tak defilují rozmanité osudy a zážitky, z nichž však postupně vyvstávají některá společná traumata a obsese. Většina hrdinů této knihy považuje za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let a obnovit sovětskou vládní moc. V očích většiny lidí, jejichž svědectví autorka uvádí, to byla chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, zatímco následující vývoj, bezpečnostní anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, desorientaci, zklamání, hospodářský pokles a korupci. Často se ozývá lítost nad tím, že Sovětský svaz „prohrál studenou válku“ a ztratil velmocenské postavení, a jakkoliv snad každý, jehož hlas v knize zazní, měl svou vlastní tragickou zkušenost se stalinskými zločiny, převažuje schizofrenní pocit, že i když byl socialistický režim špatný, lidé v něm žili pro krásné myšlenky, zatímco dnes se „starají jen o coca-colu“ – o přízemní hmotné věci.
-
Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“
Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.
Vydáno: 2004, Academia
Překlad: Zuzana Šťastná
-
Ukázka z knihy Papouščí nářek a jiné pravdivé příběhy o zvířecích intrikách, inteligenci a důvtipnosti. Eugene Linden, americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN.
Autor Eugene Linden na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé „nadstandardní“ typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.
Webové stránky Eugena Lindena cílí na širokou škálu témat od životního prostředí po sociální a ekonomické otázky. Naleznete zde články o vědě a dynamice klimatických změn a o možných sociálních, ekonomických a environmentálních dopadech globálního oteplování. Další články o životním prostředí se zabývají ohroženými zvířaty, krizí biologické rozmanitosti, ohrožením vodních zdrojů, globálním odlesňováním a politikou životního prostředí. Stránky obsahují také odkazy na Lindenovy články o sociálních otázkách, od těžkého údělu původních obyvatel až po dynamiku finančních trhů. Některé texty se dívají do budoucnosti a nabízejí předpovědi, jak by takové faktory, jako jsou rozdíly ve mzdách, populační tlaky, migrace a vzestup náboženského fanatismu, mohly přinést zvýšenou nestabilitu a drastické změny.
-
Jak bude vypadat pracovní trh v budoucnosti? Možná trochu jako v bláznivé sci-fi povídce Terezy Kovanicové v podání Jaroslava Someše.
-
Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“
Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.
Vydáno: 2004, Academia
Překlad: Zuzana Šťastná -
Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“
Autor: Henry Hobhouse
Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy. Vydáno: 2004, Academia Překlad: Zuzana Šťastná
-
Fiktivní korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autorem je satirik Ludwig Thoma, který "Dopisy" napsal původně pro časopis Simplicissimus.
Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).
Jedna z nejvtipnějších knih. Dokonale a s obrovským humorem a nadhledem ilustruje pozadí vládnutí. Vynikající překlad je dílem Jaroslava Homoly.
"Milá Maryšo, ono to vládnuti nebévá pořát pěkny, kolikrát to člověka aji dožírá dyž negdy ani nevi co po ňem doopravdi chcó, protože to vijó jenom ti hlavoni ale dyž vozim ten hnuj tož vim co chcu a žádnimu po tem nic néni a mužó mňe všeci polóbnót v kapcu..."
-
Farmaření není u živočichů zrovna časté - kromě člověka se mu věnují jen někteří mravenci, termiti a brouci kůrovci. Hned po člověku jsou nejlépe prozkoumanými farmáři mravenci z taxonomické skupiny Attini.
Tito jihoameričtí mravenci si do svých hnízd nosí ukousané části listů rostlin. Ty rozžvýkávají a na vzniklém substrátu pěstují houby z rodů Leucoagaricus a Leucocoprinus, kterými se živí. Entomologové z amerického Smithsonian's Museum of Natural History nyní dovršili 15 let sbírání různých mravenců a u 91 druhů mravenčích farmářů i jejich příbuzných provedli sekvenování DNA. Na základě získaných dat zkonstruovali evoluční "strom".
Ten ukazuje, že všichni mravenci, kteří obhospodařují své houbové zahrádky, mají společného předka. Mravenec-průkopník žil asi před 50 miliony let, v době, kdy na zemi panovalo výrazně teplé období. V následujících 30 milionech let se mravenčí zemědělství zdokonalovalo a od jediného systému pěstování hub se oddělily tři další. Každý z nich má svou vlastní unikátní sadu pěstovaných hub.
Z jednoho z nich se relativně nedávno - před 8 až 12 miliony lety - vyvinul pátý systém, který se vyskytuje u dnešních mravenců rodu Atta. Z těch se pak stali největší býložravci jihoamerických deštných pralesů. -
Ukázka z knihy Papouščí nářek a jiné pravdivé příběhy o zvířecích intrikách, inteligenci a důvtipnosti. Eugene Linden, americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN.
Autor Eugene Linden na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé „nadstandardní“ typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.
Webové stránky Eugena Lindena cílí na širokou škálu témat od životního prostředí po sociální a ekonomické otázky. Naleznete zde články o vědě a dynamice klimatických změn a o možných sociálních, ekonomických a environmentálních dopadech globálního oteplování. Další články o životním prostředí se zabývají ohroženými zvířaty, krizí biologické rozmanitosti, ohrožením vodních zdrojů, globálním odlesňováním a politikou životního prostředí. Stránky obsahují také odkazy na Lindenovy články o sociálních otázkách, od těžkého údělu původních obyvatel až po dynamiku finančních trhů. Některé texty se dívají do budoucnosti a nabízejí předpovědi, jak by takové faktory, jako jsou rozdíly ve mzdách, populační tlaky, migrace a vzestup náboženského fanatismu, mohly přinést zvýšenou nestabilitu a drastické změny.
-
Ukázka z knihy "ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT"
Autor: Henry Hobhouse
Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.
Vydáno: 2004, Academia
Překlad: Zuzana Šťastná
-
Ukázka z knihy Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 nej ze starého Egypta autorů Dušana Magdolena a Jaromíra Krejčího. Čím nás tak fascinuje starobylá egyptská kultura, tolik vzdálená v čase i prostoru?
Jedním z důvodů bezesporu je dlouhé trvání egyptské říše, která existovala po tři tisíce let. Z pohledu lidského života je to skutečná věčnost - a věčností jako by staří Egypťané byli posedlí, jak to potvrzuje jejich kult mrtvých se snahou o uchování lidské schránky (mumie), tak i monumentální stavby. A právě velkolepá architektura egyptských chrámů, hrobek i proslulých pyramid a jejich bohatá výzdoba tvořená reliéfními a malovanými obrazy, protkaná sloupci a řádky zvláštního hieroglyfického písma, stále přitahují pozornost lidí z celého světa. Starověký Egypt lze považovat za jeden ze zdrojů, z nichž čerpala a čerpá naše současná civilizace (od kalendáře, přes chemii, medicínu, matematiku až po architekturu, výtvarné umění či divadlo); i proto je důležité se jeho kulturou zabývat a tento zájem nadále rozvíjet.
Dvojice autorů, mladých, ale už zkušených egyptologů, kteří se účastnili řady našich archeologických kampaní v Egyptě, přináší čtivou formou popis nejvýznamnějších staroegyptských památek a lokalit, provázený pérovými kresbami i fotografiemi. Knihu přivítají nejen zájemci o dějiny, architekturu a výtvarné umění, ale dobře poslouží i všem návštěvníkům této exotické země. Dvojice autorů, mladých, ale už zkušených egyptologů, kteří se zúčastnili řady našich archeologických kampaní, přináší čtivou formou popis nejvýznamnějších staroegyptských památek a lokalit, provázený názornými pérovými kresbami i fotografiemi. Knihu přivítají nejen zájemci o dějiny, architekturu a výtvarné umění, ale dobře poslouží i všem návštěvníkům této exotické země.
-
Autor Nikolaj Alexandrovič Berďajev se v knize Prameny a smysl ruského komunismu zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu - tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské inteligence a ruské literatury.
Autor své vhledy do ruských duchovních dějin plasticky předvádí na miniportrétech ruských osobností, jako je např. Radiščev, Gercen, Čaadajev, Chomjakov, Bělinskij, Černiševskij, Pisarev, Bakunin, Něčajev, Tkačev a Lenin. Zejména na nich si čtenář jasně a konkrétně uvědomí, jak bytostně odlišné je ruské myšlení od západní mentality a západního duchovního i sociálního světa, a zejména od jakéhokoli liberalismu. Jeho konstantní rysy jsou fanatismus a asketismus, hluboký nihilismus, revolucionářství, dogmatický kult lidu a sen o jeho domnělém osvobození. Velmi působivá a přesvědčivá je též kapitola o ruské literatuře 19. století, která je sice mesianistická, ale zároveň hluboce apokalyptická, očekávající katastrofu, výbuch, zmar (Dostojevskij, Leontěv, Fjodorov a další).
Dnešní čtenář s překvapením zjišťuje, kolik skutečně radikálních domácích předchůdců a zdrojů ruský bolševismus měl a jaký "kvas" mu po desetiletí a staletí předcházel. Podle Berďajeva bolševismus zcela organicky vyrůstá z domácích ruských pramenů a marxismus je pouze sjednocujícím teoretickým a organizačním vazivem hnutí.
Berďajevova kniha neztrácí svou aktuálnost. Při četbě jeho výkladů čtenář mimoděk srovnává s dějinami a mentalitou vlastního národa a klade si otázky, do jaké míry je současné Rusko vypočitatelnou zemí a jak se její zvláštní duchovní ustrojení projevuje anebo může projevit dnes. Lze očekávat, že se v něm skutečně mohou prosadit západní liberálně demokratické hodnoty? Jaký postoj k této zemi zaujímat a jakou vůči ní vést politiku?
-
Ukázky z knihy "Jako Červenej Karkulák"
Dopisy z vězení jednoho z předních disidentů v letech 1968 až 1989. Rudolf Battěk byl za svou kritiku normalizačního režimu poprvé uvězněn už v září 1969. Celkem strávil ve vězení devět let.
Kdo vezme do ruky knihu Jako červenej Karkulák s podtitulem Dopisy z vězení, kterou vydalo nakladatelství Gallery v roce 2002, dozví se o životním zaměření Rudolfa Battěka to nejdůležitější: koncem války se zapojuje do protinacistického odboje. V padesátých letech odmítá za komunistického režimu zúčastnit se parlamentních voleb. Následuje postih v zaměstnání. Jako zámečník-údržbář v SONP Kladno Poldi začíná pak soukromě provádět sociologický výzkum malých pracovních skupin. Výzkum je později kladně posouzen Sociologickým ústavem Československé Akademie věd a Battěk v něm v roce 1965 nastupuje jako odborný pracovník. Od počátku šedesátých let sleduje politický vývoj v zemi, který v Pražském jaru začíná zdůrazňovat svébytnost české kulturní a politické tradice. V březnu 1968 spoluzakládá Klub angažovaných nestraníků (KAN). Je kooptován do tehdejší České národní rady. Ani po vstupu sovětských vojsk neustává ve své nonkonformní činnosti. V květnu 1969 píše otevřený dopis poslancům ČNR, po němž následuje v září další s peticí Deset bodů. Dokument podepsali Václav Havel, Ludvík Vaculík a další.
Battěk se stává nekonformním, protestujícím občanem. A to se v zemi okupované sovětskými vojsky a prosovětsky orientovanou vládou netrpí: následuje třináctiměsíční vazba, pak propuštění bez soudu. Propuštění ze zaměstnání přichází vzápětí. V roce 1971 je opět zatčen. Tentokráte za organizování celostátní letákové akce před parlamentními volbami. Ve vazbě tráví 11 měsíců. Následuje soud a nonkonformista Battěk je odsouzen na tři půl roku za podvracení republiky. Po propuštění pracuje jako čistič výloh.
Mezi prvními podepisuje koncem roku 1976 Chartu 77; v roce 1978 spoluzakládá Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a Hnutí nezávislých socialistů. V roce 1980 se stává mluvčím Charty 77. Opět následuje zatčení. Battěk je falešně obviněn z napadení veřejného činitele, dodatečně obviněn také z podvracení republiky a v červenci r. 1981 odsouzen na sedm a půl roku do vězení. Byl to jeden z nejvyšších trestů, který kdo z nekonformních občanů za husákovské normalizační éry dostal. Po odvolání byl trest zmírněn na dobu pěti a půl roku. Koncem roku 1985 byl propuštěn. Pokračuje však v opoziční aktivitě a v roce 1988 spoluzakládá Hnutí za občanskou svobodu (HOS). V památném listopadu 1989 se účastní založení Občanského fóra; následně je zvolen poslancem Federálního shromáždění a po parlamentních volbách v roce 1990 se stává předsedou Sněmovny lidu. V oficiální politice nezůstává však dlouho. Již v roce 1992 odchází z parlamentní funkce a působí jako politický publicista.
-
Ukázka z knihy Doba z druhé ruky držitelky Nobelovy ceny za Literaturu (2015) Světlany Alexijevič v podání herce Davida Schneidera.
Bělorusko-ukrajinská spisovatelka Světlana Alexijevič podrobuje analýze život a čas v bývalém Sovětském svazu. Nikoli z perspektivy hrdinské, dějinné nebo geopolické, ale ryze intimní, vnitřní, doslova domácké. Za tuto knihu získala nejprve prestižní Prix Médicis essais a následně titul Nejlepší kniha roku 2013, kterou vyhlašuje časopis Lire. Kniha Doba z druhé ruky nese podtitul „Konec rudého člověka“ a autorka se v ní zabývá koncem komunistického režimu, nadějemi, zklamáními, frustracemi a dezorientací, které přinesla dvě desetiletí následující rozpad sovětského impéria lidem žijícím na jeho území.
-
Ukázka z knihy RUDÁ BIOLOGIE, kapitola: "NOVÉ LYSENKOVY ZÁKONY".
Velmi zajímavá a čtivá kniha RUDÁ BIOLOGIE zábavně a ironicky vypráví o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd, popisuje sovětskou vědu a její omyly v době komunistické diktatury. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie. Podstatu všech podvodů přitom autor srozumitelně vysvětluje jako přírodovědec a historik zároveň. Současně se pokouší rozkrýt osobnosti a chování vědců v době nesvobody, z nichž někteří zaplatili za svou čest i vlastním životem.
Odkazy:
Kniha Rudá biologie, autor: Valery Soyfer
Rudá biologie – pseudověda v SSSR (Science World)
Soda jako elixír mládí a proměna kukačky v pěnkavu aneb biologie podle Lepešinské a Lysenka
-
Ukázka z knihy Papouščí nářek a jiné pravdivé příběhy o zvířecích intrikách, inteligenci a důvtipnosti. Eugene Linden, americký biolog, autor šesti knih o živé přírodě, přispívá do časopisů Time a National Geographic a je poradcem ministerstva zahraničí pro rozvojový program OSN.
Autor Eugene Linden na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé „nadstandardní“ typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.
Webové stránky Eugena Lindena cílí na širokou škálu témat od životního prostředí po sociální a ekonomické otázky. Naleznete zde články o vědě a dynamice klimatických změn a o možných sociálních, ekonomických a environmentálních dopadech globálního oteplování. Další články o životním prostředí se zabývají ohroženými zvířaty, krizí biologické rozmanitosti, ohrožením vodních zdrojů, globálním odlesňováním a politikou životního prostředí. Stránky obsahují také odkazy na Lindenovy články o sociálních otázkách, od těžkého údělu původních obyvatel až po dynamiku finančních trhů. Některé texty se dívají do budoucnosti a nabízejí předpovědi, jak by takové faktory, jako jsou rozdíly ve mzdách, populační tlaky, migrace a vzestup náboženského fanatismu, mohly přinést zvýšenou nestabilitu a drastické změny.
-
Ukázka z knihy "ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT"
Autor: Henry Hobhouse
Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.
Vydáno: 2004, Academia
Překlad: Zuzana Šťastná
- Visa fler
