Avsnitt
-
Rok 1954. V lomu na Chlumu u Srbska se připravuje velkolepý komorový odstřel. Do podzemí putuje 13 tun trhaviny – včetně staré vojenské munice, leteckých pum a dokonce částí ponorkového torpéda, vše dopravené ze vzdálených skladů. Československý průmysl plánuje získat 60 000 tun vápenatého kamene, ale ne vše jde podle plánu. V atmosféře komunistického nadšení, kdy bezpečnost ustupuje produkčním cílům, se však začínají dít nečekané věci. S jedním mohutným třeskem se lomová stěna hroutí a chaos obrovských kamenných bloků pohřbívá sny i naděje dělníků. Jak odstřel dopadl a proč se rozval na Chlumu dodnes tváří, jako by tam masivní exploze proběhla teprve nedávno? Zaposlouchejte se do fascinujícího, dramatického příběhu, který na povrchu i dnes zanechává hluboké jizvy.
-
V roce 1944 se hluboké lesy Moravy staly dějištěm odvážné Operace Wolfram, ve které českoslovenští výsadkáři pod vedením podplukovníka Josefa Otiska plánovali narušit německou okupaci sabotáží a podporou místního odboje. Avšak i mezi těmi, kteří měli stát na straně spravedlnosti, se našli zrádci. V této epizodě odhalíme nejen příběhy neohrožených výsadkářů, ale i osudnou zradu partyzána Kotačky, který za kus žvance prodal vlastní srdce. Poslechněte si o odvaze, zradě a síle lidí, kteří se navzdory rizikům postavili okupační moci.
-
Saknas det avsnitt?
-
V tomto díle se vydáme do temných hvozdů Českomoravské vrchoviny, kde se ve stínu stromů zrodila legenda o Johannovi Georgu Graslovi, nepolapitelném loupežníkovi. Grasl, známý svou lstivostí a odvahou vzdorovat zákonu, terorizoval zdejší kraje počátkem 19. století. Kde ukrýval své poklady? Poslechněte si příběh o neslavně slavném “grázlovi,” jehož jméno dodnes symbolizuje život na hraně zákona.
-
Druhá série Příběhů krajiny je tady. Jsou napínavé. V prvním díle se ocitneme v temných časech středověku, kdy ještě hvozdy a skalní masivy vyvolávaly v lidech strach a nedůvěru. V časech, kdy sebemenší zranění, zlomenina nebo nachlazení mohlo znamenat smrt. I z těchto důvodů byla prospektorská činnost velmi nebezpečným povoláním. Ale jak se říká, kdo hodně riskuje, může hodně získat. Zaposlouchejte se s námi do příběhu čtyř mužů, kteří s vyhlídkou lepšího života a bohatství riskovali úplně všechno. Vydáme se do Krušných hor, kde v době, ve které se odehrává náš díl, vládly neprozkoumané hory, divočina a neprostupné lesní porosty. Tehdy ještě krajina rozhodovala, kdo může získat její bohatství a kdo bude za svou troufalost potrestán.
-
Praha není jenom most a hrad. Hlavní město je protkané tisíci kilometry podzemních chodeb, které vás můžou dovést na místa zapomenutá, ale i známá a překvapivá. V posledním díle první série Příběhů krajiny se vydáváme objevovat tajemství pražských podzemních chodeb. Kudy pod povrch vleze naše ústřední dvojice hrdinů, a kde se nakonec vynoří? Vrhnou se vstříc dobrodružství, které otestuje jejich orientaci, schopnosti, vytrvalost a odhodlání. A na konci je čeká překvapení.
-
Příběh sirotka z Radhoště je pověstí o zbabělosti, chamtivosti, naději a odpuštění. Při poslechu dalšího dílu Příběhů krajiny se vydáme do útrob podzemních chodeb posvátné hory Radhošť. Hory, kde se doslova potkává pohanské s křesťanským a kterou asi všichni známe díky její legendární žulové soše boha Radegasta, kterou vytvořil akademický sochař Albín Polášek. Ovšem, jak je v našem pořadu zvykem nezůstáváme jen na povrchu, ale vrháme se přímo do nitra hory, kde se snažíme objasnit starou pověst o pokladech, které by se měly v hoře skrývat. Zaposlouchejte se do dalšího dílu Příběhů krajiny a společně s námi objevte další zajímavosti naší země.
-
Další díl Příběhů krajiny nás vede do hor. V 17. století byly na Těšínsku všechny evangelické kostely zrušeny a věřící tak museli praktikovat svoji víru potají, mimo dosah očí a uší katolíků. Proto často podnikali nebezpečné výšlapy na odlehlá místa uprostřed hustých lesů a skal. Ne vždy se však taková pouť povedla. Utiskovaní věřící čelili nejen zvědavcům, kteří je mohli udat, ale i nepřízni počasí a hor, které je v jejich víře zkoušely o to tvrději. Vyvázne tak skupina věřících živá, když ji v horách zastihne silná bouře a tzv. mura neboli suťový proud?
-
Velké a dobrodružné příběhy se neskrývají jenom v hlubokých propastech a na vrcholcích hor, ale například i takový malinkatý tvor jako motýl, konkrétně Jasoň červenooký, oplývá napínovou a velmi zajímavou historii, které se právě věnujeme v dalším dílu Příběhů krajiny. Vyprávíme životní příběh Jana Lukáška, který by sám vydal na celou sérii, my se ale věnujeme té etapě, ve které se rozhodně vrátit motýla Jasoně na Štramberské kopce. Tento díl je krásná ukázka toho, že když něčemu silně věříte, jste dostatečně šikovní a oddaní své práci, tak s přispěním osudu, se vám to, o co usilujete, může podařit. Existuje proto krásné slovo, naděje, naděje, že i správné rozhodnutí jednoho člověka, může ovlivnit širokou společnost, komunitu, ve které žije a udělat ji hezčí pro další generace.
-
Havířskými doly kolovaly příběhy o tzv. “důlním duchovi”, o mystické postavě, která dokáže horníkům práci zpříjemnit, ale umí být i dostatečně otravný. V dílu sledujeme příběh horníka Maška, který jedno takové setkání zažije – jak ho tohle setkání ovlivnilo, ale i to, jak vypadal život horníka na konci 19. století a co vlastně znamenalo být havířem?
-
Každý o ní pravděpodobně někdy slyšel, někdo ji možná i navštívil, ale znáte příběh, který stojí za první sestupem na její dno? Propast Macocha se nachází v Moravském krasu pár desítek kilometrů od Brna. Dnes už zcela běžně probíhají na její dno různé exkurze a výlety, ale v polovině 18. století tomu tak nebylo. Vůbec myšlenka toho, spustit se do hlubin, kde dotyčný nevěděl, co ho čeká, byl velmi dobrodružný podnik.
V první epizodě Příběhů krajiny uslyšíte, kdo se jako první odhodlal k tak riskantnímu kroku! A proč? Jaké pocity prožíval odvážlivec, který se s pomocí lana vydává přes převis propasti?
-
Velké příběhy, které stojí za to objevit. Bílá místa na mapě naší krajiny už byla popsána. Existují ale hrdinové, o kterých jste neměli ani tušení. Užijte si odhalující příběhy Jana Lenarta, geovědce a popularizátora krajiny na Ostravské univerzitě.
