Avsnitt
-
Pražský hrad se během období socialismu stal opomíjeným, smutným místem. Václav Havel jako prezident republiky zahajuje ozdravný proces - otevírání Pražského hradu - a navazuje tak na pomyslný odkaz Tomáše Garrigua Masaryka. Součástí této kultivace hradu je i emigrant Bořek Šípek, který se vrací do vlasti jako slavný designer. V roce 1992 se ujímá funkce hlavního architekta Pražského hradu na následujících deset let.
Účinkující: Petr Volf, Milena Bártlová, Elena Fialková, Petr Lešek
V epizodě jsou použity úryvky z pořadu GEN - Bořek Šípek očima Jaroslava Brabce, © 1994, vyrobeno Českou televizí a splečností FEBIO.
V epizodě slyšíte načtenou kapitolu Srdce jako drdol z knihy Filosofie a politika kýče - Petr Rezek, vydáno v nakladatelství Ztichlá klika 2007.
V epizodě se čte z osobní konverzace Václava Havla a Bořka Šípka, která je součástí knihy Václav Havel - Bořek Šípek : Hradní práce - Petr Volf, vydáné v nakladatelství Breda 2003. -
Bývalá aukční hala olomouckých jatek z roku 1893 byla na konci osmdesátých let jako jedna z mnoha technických památek v havarijním stavu a hrozila její demolice. Na počátku devadesátých let však budovu kupuje Zemědělské družstvo Senice na Hané, které přistoupí k odvážné rekonstrukci jejímž výsledkem je Supermarket SENIMO. Tento obchodní dům je jedním z prvních svého druhu u nás a v podobě, ve které byl v roce 1993 otevřen, se de facto nachází dodnes.
Účinkující: Eva Blažková, Lukáš Blažek, Martin Lubič, Jaroslav Navrátil, Jan Polách, Tomáš Uhnák, Veronika Vykydalová
V epizodě byl použit úryvek z promo videa studia Osa Břicho Olomouce.
-
Saknas det avsnitt?
-
Suburbie, první hypoteční půjčky, vkus blížící se kýči nebo hledání inspirace v seriálu Dallas. To jsou jen některé aspekty, které formovaly výstavbu rodinných domů na konci devadesátých let. Husákovo 3+1 vystřídal sen o domku se zahrádkou. Jednou z mnoha rozvíjejících se periferií Prahy, na jejímž příkladu se dá ilustrovat podoba individuálního bydlení na konci milénia, byly Nebušice. Místo, kde vedle sebe stojí vily podnikatelského baroka, autorské domy předních architektů i úplně obyčejné rodinné domy na klíč.
účinkující: Daniela Polubědovová, Cyril Holub, Jiří Mojžíš, Jana Pavlová -
Prameny ke čtení dějin leží v archivech. V době revize minulého režimu roste potřeba rozšíření Státního ústředního archivu. Vzniká tak nová budova s fasádou od architektky Ivy Knappové na Chodovci. Právě archiv, místo, kde jsou na hřbetech knih častěji mužská než ženská jména, se stává prostorem zkoumání otázky genderové nerovnosti v architektuře. Jak se žilo a pracovalo architektkám před revolucí a jaké nároky na ně měla devadesátá léta? Kam „mizí“ absolventky vysokých architektonických škol? A jak se může obor proměnit, aby byl příjemnějším místem pro všechny?
Účinkující: Iva Knappová, Alžběta Brůhová, Klára Brůhová, Šárka Malošíková -
Pokud měl být Průmyslový palác nástrojem pro upevnění československého národního narativu, symbolizuje Pyramida na pražském Výstavišti moment jeho unesení do západní neoliberální sítě vztahů. Pyramida samotná se svou estetikou již nesnaží o tvorbu historizujícího simulakra národní a panslovanské pospolitosti, naopak do veřejného prostoru usazuje nepůvodní a apropriovaný prvek pyramidy. Svou formou odkazuje přímo k mytologickému vyprávění starověku. Svou existencí tak pyramida nastoluje zcela nový status quo a snaží se prezentovat sebe samu jako počátek nové epochy.
účinkující: Martin Netočný, Josef Matyáš, Milan Salák
v epizodě je použitý úryvek z knihy Rolanda Barthese Mytologie v překladu Josefa Fulky, čte Matěj Nechvátal -
Praha jako turistická metropole už před revolucí vybudovala řadu hotelů. Tyto velmi nákladné budovy přešly na počátku devadesátých let do rukou globálních ubytovacích řetězců, jejichž hotely se nachází po celém světě. Základem jejich filozofie je vytváření univerzálního pocitu domova. Unikátní typologická linie hotelových budov vznikla v americkém městě Atlanta, jejím tvůrcem je architekt a developer v jedné osobě John Portman. Ve středu této typologie je velkorysé atrium jako centrální prostor, které obrací interiér v exteriér a unáší hosty do vlastní autonomní architektury.
účinkující: Vladimíra Leníčková, Martin Šolc, Adam Štěch
v epizodě je použitý úryvek z knihy S,M,L,XL Rema Koolhaase a Bruce Maua v překladu Terezy Termerové, čte Matěj Nechvátal -
Pankrácké výškové budovy se nachází v takzvaném pentagonu - prostoru ohraničeném pěti ulicemi. V devadesátých letech se jednalo o území velmi lukrativních pozemků. Podoba nových budov, jejich počet a hlavně výška mohla nastavit precedens i pro plánování zbytku města. Zastavění pentagonu bylo celopražskou otázkou, bitevním polem, kde na jedné straně stála památková péče a místní občanská sdružení a na straně druhé architekti a developeři.
účinkující: Václav Aulický, Jana Machačová, Petr Pelčák, Rostislav Švácha -
Do roku devadesát v Praze neexistovaly soukromé kanceláře nebo studia. Veškerou výstavbu řídil takzvaný Projektový ústav hl. města Prahy, organizace s osmi sty zaměstnanci všech profesí. Tento hegemon se ale s příchodem kapitalismu rozpadl a architekti si začali zakládat malá soukromá studia, pořizovali si své první počítače a zjišťovali, jak se staví ve světě, který podléhá konkurenci. Dům s hodinami i vršovický panelák byly projektovány ještě za socialismu, ale jejich dokončení se odehrálo už v nové době.
účinkující: František Novotný, Aleš Moravec, Nikoleta Logosová, Jana Pavlová, Jaroslav Ryžík, Jiří Zákostelný -
Začíná podcast Mluvící objekty - dokumentární minisérie o architektuře. Šest dílů se specificky zaměřuje na pražské stavby spjaté s devadesátými lety. Prostřednictvím reálných staveb otevíráme širší témata, která byla a dodnes stále jsou, aktuální. Období devadesátých let vnímáme jako transformativní pro společnost i obor, kterému se oba věnujeme. I když od revoluce uplynulo víc jak třicet let, chápeme devadesátá léta jako určující moment, bod nula. Vracíme se proto tam, kde se rodily témata a problémy, které v architektuře řešíme dodnes.
