Avsnitt
-
Tenhle díl Generačního konfliktu je vysloveně letní. Rozebíráme trendy, které jedou v generaci Z. A boomery asi nejvíce zaujmou dva. Prvním je takzvaný slow dating, tedy zpomalení v hledání partnera. Neřekli byste, v jakém fofru střídají dnešní mladí schůzky s různými lidmi, než jim to klapne. Vlastně se ani nelze divit, že jsou z toho utahaní.
Dalším „trendem“, který se může jevit starším jako bizarní je úzkost z benzinových pump. Když jsme si ale vyjasnili, o co jde, tak bylo nutné přiznat, že některé prvky se mohou týkat i starší generace.
A důležité sdělení: Generační konflikt bude mít pauzu do konce prázdnin. Díky za pochopení! -
Hroutí se dlouhodobě budovaný model mezigenerační solidarity? Vstupujeme do doby, kdy generační konflikt nebude jen kulturní, ale rozjede se opravdu natvrdo? Tyhle zásadní otázky řešíme v novém dílu s předsedou Národní rozpočtové rady Mojmírem Hamplem. Devětačtyřicetiletý ekonom, který je v současné době v zásadním sporu o zadlužování s politiky vládní koalice, tvrdí, že konflikt už fakticky začal. Dokumentuje to příklady „minivzpoury“ mladých německých poslanců, proměnou volebních výsledků v celé Evropě, kde politické preference stále víc kopírují hranice věkových skupin. Zásadním důvodem je podle něj to, že mladí vidí, že vlády na dluh uspokojují starší generaci voličů, a už si to nechtějí nechat líbit. Jak se to projevuje v Česku, kde je dominantní hnutí ANO stranou převážně pro důchodce? Existuje něco jako dobrý a špatný dluh? Může si vůbec demokratický systém vědět rady a nezničit nakonec sám sebe? Jaká jsou možná řešení? O tom všem a mnohém dalším mluvíme s Mojmírem Hamplem v aktuálním dílu Generačního konfliktu.
-
Saknas det avsnitt?
-
Dříve bylo spolubydlení vnímané jako přechodná fáze během studia na vysoké škole, dnes už to neplatí. A má to několik důvodů. O nich mluví v podcastu Generační konflikt spoluzakladatel platformy Spolubidlo jednadvacetiletý Richard Kozák. Jeho aplikace pomáhá lidem, především studentům, najít spolubydlení.
„Těch situací je spoustu. Někdo rád cestuje a nechce se vázat, tak jde do spolubydlení na pár měsíců a pak zase půjde jinam, tentokrát třeba do Vietnamu,“ říká Kozák. Nejčastějším důvodem ale bývají finance. Třicátníci však podle něj naráží na realitním trhu na problém svého věku. Proč? -
Pro čerstvé absolventy bylo vždy náročné si najít první práci. Podle expertů se ale nyní doba, po kterou se nejmladší pokouší najít první uplatnění po škole, stále více prodlužuje. A existuje pro ně i pojem – NEET (not in employment, education or training) –, který označuje lidi, kteří už nestudují, nemají ale ještě práci a ani nechodí na stáže.
Výrazně větší problém pak mají u nás mladé ženy než mladí muži. Opravdu nechtějí firmy zaměstnávat budoucí matky? Pořád se na pohovorech vyskytuje otázka, jestli plánuje mít žena děti? Může se něco změnit s generační obměnou matek? Odpovědět na tyto otázky nám přišla do podcastu Generační konflikt Kristýna Cejnarová, zakladatelka platformy Mumdoo, která propojuje firmy s matkami malých dětí. -
Všichni mluví o konfliktu generace Z a generace boomerů. Ale co ti, kdo jsou mezi nimi? Tedy čtyřicátníci, kteří trochu rozumí oběma znesvářeným stranám, ale nepatří ani k jedné z nich? Pozvali jsme moderátorku Ivanu Veselkovou, známou například z podcastu Buchty na Radiu Wave, která rozjela projekt Klub 40, kde zpovídá osobnosti právě z této generace. Co dnes znamená krize středního věku? Jak ji řešit? Mají to komplikovanější čtyřicátníci, nebo čtyřicátnice? O tom všem mluvíme v aktuálním dílu Generačního konfliktu. Závěr? Kdy jindy než ve čtyřiceti začít být skutečně svůj – nejen finančně, ale i celkovým životním postojem! Nechybí ani slovníky generací, samozřejmě se zvláštním přihlédnutím ke čtyřicátníkům.
-
Mladí lidé se v práci cítí hůř, než se dosud myslelo. O hodně hůř. Rozsáhlý průzkum Deloitte o generaci Z a mileniálech zjistil, že 34 procent z nich se cítí většinu času úzkostně nebo pod stresem, a dokonce kolem 40 procent se cítí vyhořelých. V Generačním konfliktu data z průzkumu důkladně probíráme s Andreou Černou z Deloitte. Co je důvodem enormního stresu mladé generace? Jak s tím souvisí obavy o bydlení? Jakou roli v tom hraje digitální únava, tedy neustálý tlak notifikací z nejrůznějších komunikačních platforem? A čeho se reálně mladá generace nejvíce bojí a čím jsou v tomto směru specifičtí mladí Češi? Ani v tomto dílu samozřejmě nechybí generační polemika a generační slovníčky.
-
Co dnes znamená být mužem? Jakou roli hraje síla? Citlivost? Hudebník a kreativní ředitel Václav Rouček o tom napsal knihu s názvem „Pro muže“. Je to série rozhovorů s výraznými osobnostmi o dnešní mužské identitě. A tak jsme ho pozvali do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, na co přišel a proč si myslí, že s dnešní mužskou identitou je to složitější než dříve. Jak třeba být skutečným otcem, a ne jenom biologickým rodičem? A samozřejmě padla i otázka, jestli je i jiné řešení mužské krize středního věku než známá triáda „maraton, milenka, motorka“.
-
Tentokrát jsme v Generačním konfliktu vybrali téma, které jsme pracovně nazvali „ničení budoucnosti českých dětí“. Po přijímacích zkouškách na střední školy zůstaly stovky dětí takřka bez šance na vzdělání, na které objektivně mají schopnosti. Pozvali jsme naši kolegyni Markétu Hronovou, která ví o přijímačkách úplně všechno, a probrali jsme, kdo za to může, ale i co se nyní dá dělat.Nechybí ani reminiscence na přijímací zkoušky za socialismu, kdy vedle prospěchu a testů hrál klíčovou roli kádrový posudek. Plus, v rámci generačních slovníčků, pár výrazů ze starého i nového studentského slangu.
-
Co dělají s lidskou psychikou digitální technologie a sociální sítě? Je reálným fenoménem takzvaný „brainrot“, v překladu cosi jako „hnití mozku“, o kterém mluví hlavně mladší generace?Psycholožka Natalie Bergmann, která je výzkumnicí v Národním ústavu duševního zdraví, tvrdí, že nesporně ano. V podcastu Generační konflikt to ukazuje na konkrétních případech. A překvapivě se netýkají jen mladých.Jaký je v mechanismu „brairotu“ generační rozdíl, jaké reálné problémy v lidských životech přináší a jak se s ním dá bojovat? A jaký vliv na psychiku bude mít ve finále umělá inteligence? Poslechněte si!
-
Tenhle díl Generačního konfliktu je bonusový. Původně jsme chtěli konsenzuálně představit naši stejnojmennou knížku, která vyjde 11. června. Ale dopadlo to jako vždycky. Absolvovali jsme přestřelku o základní témata, jako je přístup generací k partnerství a sexu, ke komunikaci či genderovým rolím.O tom všem je ale ostatně i knížka, kterou si už teď můžete se slevou objednat na https://www.albatrosmedia.cz/tituly/100871253/generacni-konflikt/.Obsahuje i obsáhlé slovníky výrazů generace Z a generace boomerů. Jeden příklad: Víte, vy mladší, čemu se říkalo „bakeliťák“ či „splašený vysavač“? A tušíte, vy starší, co to je „aura farming“? Takových výrazů užitečných pro vzájemné porozumění najdete s vysvětlivkami v naší knížce desítky.Knížku pokřtíme 11. 6. v kavárně Stará škola v Praze na Smíchově. Moderátorkou křtu, který bude obsahovat i překvapení, bude Zuzana Tvarůžková.Standardní díl podcastu Generační konflikt tentokrát vyjde mimořádně ve čtvrtek.Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.
-
Lidé nad padesát to mají na trhu práce těžké. Firmy si zhusta myslí, že jsou kolektivně vyhořelí, pomalí, nepružní, neschopní se orientovat v informačních technologiích. „Je to samozřejmě nesmysl, ale stereotypy jsou nesmrtelné,“ říká zakladatelka agentury My Heroes Zuzana Paulová.Pozvali jsme ji do Generačního konfliktu, aby nám vysvětlila, jak se dají stereotypy „prokopnout“. A ona přišla s naprosto konkrétními tipy, které, ač mohou působit až brutálně, perfektně fungují. Co třeba poslat životopis vyvedený v programu „Malování“?Řeč je i o tom, co vadí v práci mladým na starších a naopak. Probíráme samozřejmě i generační slovníky týkající se práce.
-
Jsou sudetští Němci provokujícím tématem jen pro starší generaci, nebo v tom „jedou“ i mladší Češi? Do Generačního konfliktu jsme pozvali Davida Macka, zakladatele meetingu Brno, kterého napadlo zorganizovat Sudetoněmecký sněm vůbec poprvé na české území. Svěřuje se s hejty a výhružkami, které dostává, hodnotí postoj české vlády, která neváhá rozněcovat staré vášně, a vysvětluje, proč je přesto dobré o další kroky v historickém smíření podnikat. Generační slovníčky se tentokrát týkají hlavně německých výrazů, které zdomácněly v češtině. Ví ještě mladá generace, co je to vercajk nebo mantl?
-
Povedlo se mu během pár dní dostat před školy a náměstí desetitisíce vysokoškoláků a středoškoláků. Důvod? Obava o osud veřejnoprávních médií, která chce Babišova vláda fakticky zestátnit. Do podcastu Generační konflikt jsme pozvali organizátora iniciativy Média nedáme – studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Stráníka, a ptali jsme se ho, co mladé lidi do ulic žene a jak budou protesty pokračovat.Proč vlastně mladým lidem tak záleží na veřejnoprávních médiích, když klasické kontinuální vysílání televize a rozhlasu sledují jen minimálně? Jak vlastně velká média „konzumují“ a jakou roli v tom hrají sociální sítě? Dozvíte se!Mluvčí iniciativy Média nedáme má i jeden razantní vzkaz pro opoziční politiky, kteří se snaží na studentských demonstracích přiživovat.A generační slovníčky se tentokrát týkají médií veřejné služby. Vzpomenete si třeba, jak se jmenovala rozhlasová stanice, ze které se vyvinul Radiožurnál za socialismu?
-
V tomhle dílu Generačního konfliktu se jasně ukazuje, že je potřeba spustit alarm. Vliv umělé inteligence na nejmladší generaci alfa začíná nabývat netušených rozměrů. Pro děti jsou chatboty naprosto samozřejmými komunikačními partnery, a to nejen pokud jde o informace, ale i v oblasti emocí. Pozvali jsme výkonnou ředitelku výzkumu agentury Ipsos Evu Veisovou, která nabízí šokující data a konkrétní výpovědi dětí i rodičů. Je možné ve výchově zvítězit nad světem agresivních algoritmů? Co nejvíc trápí ostatní generace, tedy „zetka“, mileniály a generaci X? A proč je nakonec právě generace X tou, která je nejvíc bitá? Poslechněte si!
-
Jak se v Česku žije „nepobabies“, tedy dětem slavných rodičů? Kupodivu to není taková legrace, jak to vypadá. Do Generačního konfliktu o tom přišel povyprávět hudebník a malíř Matěj Čech, jehož umělecké jméno je Mat213 a má slavného tátu a dědu – režiséra Michaela Čecha a zpěváka Františka Ringo Čecha. Společně s Annou Mercedes Čtvrtníčkovou a Františkem Prachařem natočil píseň NEPO, kde tematizuje právě nepotismus, tedy „privilegia“ dětí slavných rodičů. Téma nepotismu jsme probrali zevrubně – od reakcí spolužáků, učitelů a zaměstnavatelů až po generační recepci obrazu Františka Ringo Čecha „Zvířátka obdivují p..u“. Nechybí ani nálož generačních výrazů a zcela nečekaně ani debata o hranicích sexistického humoru včetně generačních ukázek.
-
Pro koho je život na ulici těžší – pro mladší, nebo pro starší lidi? A kdo má větší šanci se z průšvihu vyhrabat? Nejen tyhle otázky pokládáme v novém dílu Generačního konfliktu šéfové katedry sociální práce FF UK Melanii Zajacové, která do Česka přinesla neobvyklý výzkumný projekt: Dejme lidem bez domova bez jakýchkoli podmínek sto tisíc korun a počkejme, co se stane. Jak uslyšíte, děly se věci věru nečekané. Jak to vlastně s bezdomovectvím v Česku je, jak se dá nejlépe lidem v průšvihu pomoci a jak moc o to vlastně dotyční stojí? Poslechněte si!
-
Tenhle díl podcastu Generačního konfliktu je zcela neplánovaně katastrofický. Původně jsme chtěli mluvit s podnikatelem, filantropem a předsedou kolegia Paměti národa Janem Dobrovským o mezigeneračním předávání historické paměti. A dostali jsme se k hodně temným předpovědím budoucnosti, ve které může být generační konflikt podružný, protože se zhroutí úplně všechno.
Ale na historickou paměť samozřejmě také došlo, jakož i na to, kdo vlastně může za mírně řečeno mdlé historické povědomí mladé generace. Jsou to jenom školy, kde se děti dozví úplně všechno o Věstonické venuši, ale o moderních dějinách méně než málo? Jan Dobrovský odpovídá hodně překvapivě.
Dojde samozřejmě i na generační slovníčky, v tomto případě doplněné úvahou o tom, jak jazyk ničí anglicismy ve formě zkratek. Poslechněte si! -
Tenhle díl podcastu Generační konflikt je netradiční. Naproti Veronice Capákové totiž nesedí boomer Petr Honzejk, ale zahraniční reportér Pavel "Pawlusha" Novotný. Ten se už desítky let zabývá pracovně Blízkým východem a pozoruje v těchto zemích i generační změny. V případě Íránu jsou ty změny brutální.
Zhruba polovina Íránců totiž nikdy nezažila jiného lídra než duchovního se slabostí pro tabák a poezii Alího Chameneího. Poté co USA a Izrael vojensky zaútočily na Írán a Chameneí, který vládl islámské republice od roku 1989, byl zabit, se s prvním březnovým dnem se Íránci probudili do nové reality. Jaká je realita generace Z v Íránu a existuje šance na změnu režimu?
Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts. -
V tomhle dílu Generačního konfliktu si všímáme zajímavého trendu: Roste závislost nejstarší generace na mobilních telefonech. Co to způsobuje a jaké mohou být důsledky? Věnujeme se i problémům, které mají lidé z generace boomerů v zaměstnání s kolegy z generace Z. Proč se mladí baví jen mezi sebou a odmítají telefonovat, i když by se tak spousta věcí rychle vyřešila? Zaznamenáváme také trend pití za bílého dne. Generace Z sice pije alkohol méně, ale zato má tendenci si dát drink už brzy odpoledne. A samozřejmě nechybí ani tradiční generační slovníčky.
-
Tenhle díl Generačního konfliktu pochází z různých konců světa. Veronika Capáková pobyla studijně v Guatemale a má spoustu poznatků o situaci tamních mladých lidí. A nejsou to věru moc veselé příběhy, o to jsou ale zajímavější. Petr Honzejk zase vyrazil do Vietnamu a prozradí třeba, co se stane s vlasy každé mladé nevěsty z etnika Černých Thajců a jak to souvisí s tamním motocyklovým provozem. Nechybí samozřejmě ani slovník generačních trendů a výrazů.
- Visa fler
