Avsnitt
-
Vychází další podcast z cyklu Café Evropa, tentokrát na téma 20 let bez hranic - co nám dala otevřená Evropa?
Natáčeli jsme živě s cestovatelem a spisovatelem Ladislavem Ziburou, novinářkou Veronikou Capákovou a hercem Davidem Prachařem v nedávno otevřeném Europa Experience na Národní v Praze.
Jak vnímá otevřené hranice generace, která za zavřenými přechody prožila většinu života? A jak ta, která se narodila po revoluci? Co pro naše hosty znamená být součástí tohoto evropského společenství? Plynou z toho pro českou společnost jen výhody?
Dozvíte se také, jaká konkrétní věc inspirovala Ladislava Ziburu k tomu, aby se vydal na cestu po Evropě a napsal z ní knihu Prázdniny v Evropě a co Davida Prachaře nejvíce baví na cestování se svými dětmi. Co Veronika Capáková považuje za nejdůležitější přínos Unie a jak by se o ní mělo mluvit s veřejností?
-
Dvě znásilnění a jeden pokus o něj = 3 roky vězení. Přelomový rozsudek českého soudu, pro mnohé ale nedostatečný. Jak to ale pomohlo změnit postoj společnosti k obětem? A jak v případech sexualizovaného násilí pomůže samotná změna zákona? Proč je redefinice znásilnění, která nedávno prošla Poslaneckou sněmovnou, tak důležitá pro oběti?
A proč debata o Istanbulské úmluvě tak polarizuje společnost? V Česku její schvalování skončilo v lednu - neúspěšně, a to i přesto, že čeští zástupci se na jejím vyjednávání podíleli. Vrhá to na ČR špatné světlo? „Úmluvu ale k roku 2022 ratifikovalo 36 států - a nikde se tam společnost nehroutí. Pořád hlásáme, že patříme na Západ, ale nechováme se podle toho. Takhle jsme se zařadili po bok zemí, které nevnímám jako úplně demokratické,“ říká hostka podcastu Klára Kadár. Jaké mýty se kolem Úmluvy vytvářejí a jaké argumenty mají její odpůrci?
A jakou roli v této debatě hraje popkultura a postoj společnosti k obětem? Funguje osvěta?
Na otázky odpovídají:
Klára Kadár, manažerka sekce Advocacy v organizaci Konsent Daniel Bartoň, advokát a odborný asistent na Evangelické teologické fakultě Univerzity KarlovyModeruje Jolana Humpálová, reportérka a zástupkyně šéfredaktora Voxpotu.
-
Saknas det avsnitt?
-
Vychází nový díl podcastu Café Evropa!
Věděli jste, že 72 % energie získává česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě ekologicky? A že umí i ekologicky klimatizovat?
V další epizodě mluví Viktor Daněk o změně klimatu od polárního kruhu až po Amazonii s Petrem Horkým, režisérem, polárníkem, spisovatelem, a také prvním Čechem, který byl jak na pólu severním, jižním i na pólu chladu na Sibiři, nejchladnějším obydleném místě na světě. Nejen nespoutanou divočinu objevuje Horký už skoro dvě dekády. „Kousek od Brixenu je klášter, kde už po staletí mniši produkují víno. Povídám si s nimi a oni mi říkají, že teď už pěstují vinnou révu i o sto výškových metrů výš, protože je tepleji. A tohle jsou věci, které člověk neokecá.“ Jak vypadá život na stanici v Antarktidě, kde Češi jako jedni z pouhých 29 zemí světa, bádají? Kde jdou poznat klimatické změny nejvíce? V polárních oblastech nebo v Amazonii? Můžeme planetě pomoci tím, že budeme více přemýšlet nad svými spotřebitelskými volbami? A mají evropské regulace očekávaný dopad?Poslechněte si nový díl podcastu Café Evropa a dozvíte se také, proč Horký přirovnává lidstvo k puberťákovi.
-
Další díl podcastu Café Evropa je tady! Tentokrát jsme objevovali Evropu po kolejích.
Vlakem se z Česka dá přímo dostat nejen do sousedních zemí, ale třeba i do Chorvatska, Švýcarska nebo do Budapešti či Amsterdamu. A od tohoto pondělí 25. března vyjel také European Sleeper - noční spoj z Prahy do Bruselu. Možnosti denních a nočních vlaků z tuzemska se rozšiřují - počítá se i s linkou do Kodaně. A co dál? Je vlaková doprava budoucností v přesunu mezi evropskými metropolemi?
Podle dat televizní stanice Euronews jízdu vlakem přes hranice v Evropě v roce 2022 vyhledalo o 12 procent více lidí než v předcovidovém roce 2019. Vlakové spoje ale nejsou tak štědře dotované jako ty letecké, proto tento způsob dopravy řada lidí stále považuje za luxusní. Je to ale pravda? Opravdu se vlakem nedá jezdit levně? A kde jsou v Evropě nejlepší vlaky a jak vyzrát na jízdní řády napříč unijními státy?
Podle cestovatele a průzkumníka evropské vlakové dopravy na to vše stačí známá česká aplikace. Na otázky v novém podcastu odpovídal Michal Zlatkovský, který napříč Evropou vlakem najezdil desetitisíce kilometrů.
Ptala se Jolana Humpálová z Voxpotu.
-
Zájem o Erasmus od pandemického útlumu zase sílí. Čísly to může potvrdit třeba Univerzita Karlova, v předešlém akademickém roce zaznamenala skoro 1700 výjezdů přes Erasmus+ a očekává, že letos tuhle pomyslnou laťku přeskočí. A právě na téma výjezdů, nejen těch studijních, ale i pracovních, jsme se zaměřili v novém podcastu Café Evropa.
Jaké jsou možnosti výjezdů a vyplatí se do zahraničí odjet? A jak takové zkušenosti hodnotí zaměstnavatelé? Podle průzkumu STEM totiž mají absolventi se zkušeností z Erasmu v průměru o 12 procent vyšší plat. V čem výjezd do zahraničí studentům může pomoci? Dozvíte se také, jak si v široké nabídce vybrat nebo jestli se dá vyjet i po skončení studia či na učňovském oboru.
Na otázky odpoví:
Martina Nevolná z Domu zahraniční spolupráce, kterou ze Slovenska přilákal program Erasmus do Prahy Tomáš Novotný, který byl v rámci programů Erasmus na třech výjezdech (a chce ještě pokračovat) -
Od ruské invaze na Ukrajinu uběhly v sobotu 24. února dva roky. Co Ukrajinu čeká dál? Co teď nejvíce potřebuje? Jak dlouho bude trvat odminování tamní krajiny?
Na tyto otázky odpovídali zástupce šéfredaktora Respektu Ondřej Kundra, ukrajinistka Lenka Víchová a zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík.
Řeč přišla i na odložené prezidentské volby. Využije toho Rusko, aby mohlo tvrdit, že je Volodymyr Zelenský nelegitimní hlava státu? A jaké důležité události posledních měsíců ovlivnily průběh bojů? Debatu moderovala Jolana Humpálová z Voxpotu.
-
Umělá inteligence se stále více začleňuje do našeho každodenního života. S otázkou využívat nebo nevyužívat a případně jak moc, se zabývají už i učitelé.
Jak může pomoci studentům generativní AI ve výuce? Skončila kvůli tomu žákům doba domácích úkolů? Měli by s nimi vyučující o využívání umělé inteligence více mluvit a učit je s ní efektivně zacházet?
Na tyto otázky v novém dílu podcastu Café Evropa odpovídá Eva Nečasová, zakladatelka organizace AI dětem.
Poslouchejte, streamujte! Už teď na všech platformách.
-
Fungování vnitřního trhu Evropské unie je jednou z jejích hlavních výhod. Zaručuje nám možnost úzké spolupráce v rámci EU a dnes ho již považujeme takřka za samozřejmost.
Co přesně ale obnáší a jak z něho my sami těžíme? Proč vznikl? Jaké výzvy evropský vnitřní trh čekají v budoucnosti? Nejen na to odpovídala v novém dílu podcastu Café Evropa viceprezidentka Svazu průmyslu a obchodu ČR Milena Jabůrková.
Pusťte si do uší náš nový podcast, který můžete už teď najít na všech streamovacích platformách!
-
Nový rok začínáme podcastem o vesmíru! Náš host Jan Spratek nám prozradil, že Česko hraje důležitou roli v mnoha vesmírných projektech. Zdejší firmy vyvíjejí komponenty, které obstojí v evropské konkurenci, a to jak průmyslově, tak vědecky. Jakou roli hraje EU ve vesmíru a bude mít Česká republika svého zástupce na Měsíci? To se dozvíte ve novém díle podcastu Café Evropa „Bude mít Česko stopu na Měsíci?” Podcast najdete na všech streamovacích platformách!
-
Letošní poslední díl podcastu Café Evropa je tady!Tentokrát na téma „Alternativní fakta nebo lži? Jak přistupovat k dezinformacím?” s Václavem Moravcem a Patrikem Kořenářem.Stalo se podle Václava Moravce v současné společností lhaní normou? Je blábol na stejné úrovni jako vědecké poznání?
V příštím roce nás bude čekat spoustu důležitých událostí, jako například volby do Evropského parlamentu. S tím souvisí i fakt, že v mediálním prostoru bude kolovat mnoho dezinformací, lží či “alternativních faktů“. Je podle Vás mediální gramotnost důležitá a měla by se vyučovat na základních a středních školách?
Nový díl podcastu Café Evropa najdete na všech streamovacích platformách.
Přejeme Vám veselé Vánoce a šťastný nový rok! #cafeevropa
-
V nové epizodě podcastu Café Evropa se společně s Marií Hájek Salomonovou a Honzou Vojtkem věnujeme duševnímu zdraví. Věděli jste, že 9 z 10 Evropanů věří, že duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické nebo že kvalitní spánek je základní stavební kámen pro duševní rovnováhu? Jaké jsou další tipy a rady pro zlepšení duševního zdraví a kam se obrátit v případě potřeby se dozvíte v novém díle podcastu #CaféEvropa. Podcast najdete na všech streamovacích platformách! #dusevnizdraví
-
Do 4. dílu podcastu Café Evropa jsme si pozvali Anetu Martinek - inspirativní spoluzakladatelku projektu #HolkyzMarketingu. Aneta je mentorkou a podnikatelkou, která pomáhá ženám nastartovat svou kariéru v oblastech PR a IT.V podcastu Aneta sdílí své cenné zkušenosti, rady a inspirativní tipy pro ženy, které se chtějí v těchto oborech prosadit a naučit se potřebné digitální dovednosti. V podcastu zazní také důvody, proč je stále potřeba ženy v tomto oboru vzdělávat a jak na tom ženy obecně v digitální sféře jsou.Tento podcast vychází u příležitosti Týden pro Digitální Česko.Projekt #HolkyzMarketingu je tu pro všechny ženy, které hledají podporu a vedení v oblasti marketingu a k němu přidružených oborů. Moderuje Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
-
Do třetí epizody nového formátu podcastu Café Evropa přijaly pozvání Jitka Nováčková, ambasadorka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), a Anna Strejcová, zakladatelka a specialistka projektu Zachraň jídlo. Obě dámy vysvětlují, proč se o udržitelný způsob života zajímat a sdílí s posluchači několik tipů, jak žít udržitelněji, které samy praktikují v otázce jídla nebo módy. Moderuje Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
-
Za pár dní bude opět možné se registrovat do soutěže o Interrail jízdenku #DiscoverEU, se kterou můžete procestovat vlakem celou Evropu. O svých zážitcích se s námi podělili Mája a Tomáš, kteří byli z tisíců registrovaných vybráni a měli tu možnost procestovat Evropu vlakem. Jaké má program DiscoverEU výhody? Kam se podívali a jak na cestování vzpomínají? Více v novém díle podcastu Café Evropa.
Moderuje Tereza Masopustová, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
-
První díl našeho nového podcastu je tu! V novém díle se můžete těšit na Moniku Ladmanovou, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR a Sváťu Barka, influencera a content creatora. Společně se baví o tom, jaké výhody nám členství v EU přináší, jak zapojit mladé do politiky a o tématech, která Generaci Z opravdu zajímají. A jako bonus se každý z nich podělí o svou osobní zkušenost s prací v EU.
Moderuje Tereza Masopustová, hlavní analytička, České zájmy v EU.
-
Hosté:
Lucia Najšlová, politoložka, autorka knihy Turkey and the EU: The Politics of Belonging
Dominika Píhová, novinářka, Deník N
Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita Praha
Moderátor: Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
--------------------------------------------------------------------------------------------
Ve druhém kole prezidentských voleb obhájil Recep Tayyip Erdoğan se ziskem přes 52 % hlasů svůj post a bude tak vládnout Turecku i příštích 5 let. Ke změně v prezidentském křesle nedopomohlo ani sjednocení opozice, která do prezidentského souboje vyslala jako svého kandidáta Kemala Kılıçdaroğlu. Volby se vyznačovaly vysokou volební účastí, která daleko přesáhla hranici 80 procent.
Erdoğan, který byl do své funkce zvolen potřetí v řadě, bude úřad zastávat v době, kdy se stát nenachází v jednoduché situaci. Zemi, kterou v únoru postihlo ničivé zemětřesení, navíc trápí vysoká nezaměstnanost a téměř 50% inflace. Volby také přispěly k prohloubení polarizace společnosti. Výsledky prezidentských voleb v Turecku jsou však důležité i pro Evropskou unii. Turecko má již dlouhá léta status kandidátské země EU (ačkoliv v posledních letech jsou přístupová jednání pozastavena) a je také jedním z důležitých členů NATO. Pro evropské země je Turecko klíčové také s ohledem na dohodu o nelegální migraci, kterou uzavřelo s EU. Na jejím základě Turecko zachytává pokusy o nelegální migraci do Evropy, což vedlo k výraznému snížení migrační vlny z let 2015-2016. V poslední době se pak Turecko snažilo působit jako mediátor v jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. Vzhledem k častým změnám Erdoğanových postojů však zůstává otázkou, co si můžeme od jeho dalšího volebního období slibovat, především pak ve vztahu k evropským státům.
Proč má v Turecku současný prezident stále tak velký úspěch? Co znamená znovuzvolení Erdoğana pro EU? Byl Kemal Kılıçdaroğlu vhodným kandidátem opozice? Jakou měl v současné náladě v Turecku šanci na úspěch? Jaký vliv bude mít tato volba na ruskou agresi na Ukrajině? Jaká je budoucnost Kurdů v Turecku? Zhorší se stav demokracie v Turecku?
-
Hosté:
Tereza Bartoníčková, zakladatelka a ředitelka, Internetový institut
Petr Tureček, evoluční biolog a básník+ Marcel Kolaja, poslanec Evropského parlamentu, Piráti, skupina
Zelených/Evropské svobodné aliance – přednahrané videoModerátorka: Klára Vlasáková
----------------------------------------------
ChatGPT a jiné podobné platformy umělé inteligence zásadně začínají měnit literaturu i další oblasti života. Již letos je umělá inteligence autorem či spoluautorem stovek knih. Jak se k tomuto fenoménu postavit? Měla by být regulována? A jak řešit autorská práva?Debata se uskutečnila v rámci programu festivalu Svět knihy
-
Hosté:
Adéla Chalupová, jaderná inženýrka
Markéta Klíčová, PhD. studentka v oboru nanotechnologií, Technická univerzita v LiberciModerátor: Petr Koubský, Deník N
---
Čeští vědci se neodmyslitelně zapsali do historie svými vynálezy. Za poslední století obohatili svět v mnoha oblastech. Mezi ně patří například Otto Wichterle díky jeho úpravě kontaktních čoček a vynálezu silonu, Jaroslav Heyrovský za objev polarografie nebo Antonín Holý, který vyvinul léky proti několika virovým onemocněním. Úspěchy české vědy však nejsou jen otázkou historie. Prosazují se i mladí vědci, kteří se umisťují v prestižních mezinárodních soutěžích na předních příčkách v široké škále oblastí zahrnující například medicínský výzkum, biotechnologie, biologii, chemii, lingvistiku nebo umělou inteligenci. Úspěchy slaví i tuzemské univerzity, namátkou například Technická univerzita v Liberci se svým výzkumem nanomateriálů nebo ČVUT se svými projekty zahrnujícími technologii 3D tisku. Zdá se tak, že v celé škále vědních oborů není ani dnes na české scéně nouze. Jak vypadá budoucnost české vědy? Zajímají se mladí lidé o vědu? Je český výzkum dostatečně financován? Jakým překážkám čelí čeští vědci? Jak jsou ve vědě zastoupeny ženy? Jak je na tom výzkum v Česku v porovnání s jinými evropskými zeměmi? Daří se univerzitám rozvíjet potenciál svých studentů a udržet je ve vědecké sféře? Daří se vědu popularizovat a jak to případně zlepšit?
---
Debata se uskutečnila 5.5. 2023 v rámci festivalu Den Evropy na Střeleckém ostrově.
-
Hosté:
Michal Hrubý, vědecký asistent, Škoda Auto Vysoká škola Lucie Krčmářová, ředitelka odboru sektorové expertízy a průmyslové politiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09, EPP Zdeněk Petzl, výkonný ředitel, Sdružení automobilového průmyslu
Moderuje: Kateřina Etrychová
–––
Ve snaze Evropské unie snížit emise CO2 v rámci klimatického balíčku Fit for 55 čekají autodopravu v Evropě změny. Nová plánovaná norma Euro 7, která cílí na snížení dopadů emisí z automobilové dopravy na lidské zdraví, totiž zároveň zpřísňuje podmínky pro výrobu aut. Evropská legislativa také počítá se zákazem prodeje vozů se spalovacími motory, a to od roku 2035. Státy proto v posledních týdnech diskutovaly možnost využití tzv. syntetických paliv (také e-paliva), která jsou vyráběna z vodíku a oxidu uhličitého. Syntetická paliva jsou technologicky zajímavou alternativou k benzínu nebo naftě a dají se teoreticky vyrábět šetrně k životnímu prostředí. Dominantní technologickou alternativou ke spalovacím motorům je ale hlavně elektromobilita, která však kromě výhod z hlediska emisí představuje i řadu nových výzev nejen pro průmysl. Mezi ty se řadí dostupnost a cena energií nebo pravděpodobně vyšší pořizovací cena aut. Koncentrace elektrovozů v evropských ulicích nicméně bude do budoucna dozajista stoupat, a proto je na místě přicházet s technologiemi, které umožní využívat autobaterie i v dalších sektorech. Automobilky tak například již v současné době využívají zbylou kapacitu baterií na vytvoření úložiště elektrické energie pro podniky či celá města. Jak bude vypadat budoucnost automobilové dopravy? Měl by se dát vedle elektřiny prostor i syntetickým palivům? Jak se české obyvatelstvo obecně staví k zelené transformaci? Měla by norma Euro 7 vliv na denní rutinu občanů? Jak se k legislativě postaví česká vláda? Co by to znamenalo pro dostupnost automobilů? Nehrozí ztráta pracovních míst v průmyslu s automobily spalovacími motory? Jak se na evropské úrovni řeší recyklace a znovuvyužití baterií? Jak moc by tyto legislativní návrhy pomohly životnímu prostředí?
Debata se uskutečnila 2. 5. 2023
-
Hosté:
Vladimír Kubeček, výzkumný pracovník, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova René Neděla, zástupce vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Adéla Tesařová, vedoucí oddělení, Generální ředitelství pro energetiku, Evropská komise Evžen Tošenovský, člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Evropský parlamentModerátorka: Kateřina EtrychováModeruje: Kateřina Etrychová--------------------------------------------------------------------------------------------S ohledem na současnou klimatickou situaci je nutné hledat alternativní zdroje energie, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Česko se na základě svých závazků k EU i své vlastní iniciativy pokouší přicházet s řešeními, která by přispěla ke snížení negativních vlivů na životní prostředí a zároveň zachovala energetickou soběstačnost země. I přes snížení závislosti Česka na fosilních palivech v posledních letech tento zdroj energie našemu energetickému mixu a výrobě elektřiny stále dominuje. Cílem Česka je postupné odstranění uhlí z energetického mixu, které by podle vlády mohlo nastat do roku 2033, podle zástupců společnosti ČEZ pak možná již do roku 2030. K dosažení tohoto cíle je ale potřeba stanovení přesného postupu, kterým vláda zároveň zajistí posílení
důvěry možných investorů ochotných projekt podpořit a který by měl také zahrnovat strategii pro řešení socioekonomických faktorů, které přechod na jiný hlavní zdroj energie způsobí.Daří se Česku diverzifikovat zdroje a snižovat závislost na fosilních palivech? Bude Česko v případě odstupu od uhlí energeticky nezávislé na ostatních státech? Jaká je nejlepší alternativa, která by nahradila uhlí jako hlavní zdroj energie? Jak situaci ovlivnila energetická krize po ruském útoku na Ukrajinu? Jak by odklon od uhlí ovlivnil regiony zaměřené na těžbu uhlí a lidi pracující v tomto
oboru?Debata byla vysílána: 24. 4. 2023
- Visa fler
