Avsnitt
-
Investigativní novinář, spisovatel a scenárista Jaroslav Kmenta patří už více než tři desetiletí k nejvýraznějším osobnostem české žurnalistiky. V rozhovoru mluví o proměně médií, budoucnosti tištěných novin a knih, zákulisí svých nejznámějších kauz i o okamžicích, kdy kvůli své práci čelil skutečnému nebezpečí. Přiznává také, proč by nikdy neopustil investigativní žurnalistiku a co pro něj dnes znamená být „boomerem“.
-
Italský kuchař Emanuele Ridi otevřeně mluví o tom, jak se za poslední desetiletí změnila Itálie, proč podle něj mizí společné rodinné stolování a v čem jsou ostrované jiní než zbytek země. Nechybí ani vzpomínky na první roky v Česku, lásku k fotbalu a tipy na nejlepší italské regionální kuchyně.
-
Saknas det avsnitt?
-
Marta Jandová v otevřeném a velmi osobním rozhovoru vzpomíná na dětství po boku slavného otce Petra Jandy, období, kdy chtěla od hudby co nejdál utéct, i na nečekaný odchod do Německa, kde začínala jako uklízečka. Vypráví o tvrdých začátcích kapely Die Happy, úspěchu na německé scéně i televizní kariéře, která z ní udělala známou tvář tamních talentových soutěží. Řeč přijde také na velké lásky, bolestivé rozchody, návrat do Česka i na to, proč dnes věří, že všechno v jejím životě dopadlo přesně tak, jak mělo.
-
Tomáš Klus před pár dny oslavil čtyřicet, ale sám přiznává, že v některých věcech už je „hudební boomer“. V otevřeném rozhovoru mluví o mladé generaci muzikantů, vulgaritě v textech, sociálních sítích i o tom, proč přestal lidem na koncertech vysvětlovat svět. Vrací se také k veřejným sporům, které kolem něj v posledních letech vznikly, a říká, proč dnes víc než kdy dřív věří v obyčejný dialog.
-
Petr Malásek patří k nejrespektovanějším českým pianistům, skladatelům a aranžérům. V otevřeném rozhovoru vzpomíná na studia, Hanu Hegerovou i začátky po boku Petra Jandy, mluví o dnešní hudební scéně, životě ve stínu slavného otce a přiznává, proč nikdy netoužil po popularitě. „Pořád mě vzrušuje prázdný papír,“ říká muž, který ani po desetiletích v muzice neztratil chuť tvořit.
-
Spartu převzal v těžkém momentu, dotáhl ji až na hranici postupu, ale titul z toho nakonec nebyl. Trenér Jaroslav Nedvěd otevřeně mluví o tlaku ve Spartě, zklamání ze sedmého zápasu i o tom, proč je podle něj klub tak specifický. Přidává i osobní pohled na kariéru, zahraniční angažmá a nečekanou cestu k trenérství.
-
Kdy se z člověka stane „boomer“? Podle Honzy Dědka ve chvíli, kdy mu mladší generace přestane mít potřebu cokoliv vysvětlovat. V otevřeném rozhovoru mluví o proměně hudebního vkusu, návratech ke starým deskám i o tom, proč ho nová tvorba už málokdy překvapí. Přidává také osobní zkušenost s vlastní talkshow, kterou budoval jedenáct let, než si jí někdo začal všímat.
-
Ladislav Vízek v otevřeném rozhovoru detailně rozebírá aktuální stav české reprezentace, kvalitu hráčů i fungování celého fotbalového prostředí. Kriticky hodnotí výkony národního týmu, upozorňuje na nedostatek hráčů v top zahraničních klubech a otevřeně mluví i o problémech ve vedení českého fotbalu. Zároveň přidává vlastní zkušenosti z kariéry, pohled do zákulisí i názor na to, co by se muselo změnit, aby se český fotbal posunul dál.
-
Režisér Dan Svátek stojí za silnými filmy o závislosti i novým dokumentem o Davidu Stypkovi.
V rozhovoru mluví o tom, proč jeho snímky musí mít přesah, jak se shánějí peníze na těžká témata i o tom, proč dnes ztrácí chuť sledovat svět kolem sebe. A přiznává i vlastní „boomerství“. -
Herec Petr Lněnička mluví o roli Jiřího Markoviče, která mu přinesla výraznou pozornost, ale i silné téma odpovědnosti vůči skutečným obětem. V rozhovoru otevřeně popisuje, jak přemýšlí o zobrazování zločinu, proč odmítá glorifikaci pachatelů a jak důležité je pro něj zachovat v podobných projektech respekt k realitě. Zároveň se vrací k vlastní profesi – k otázce talentu, štěstí i proměny hereckého světa v době sociálních sítí. Mluví také o setkání s mladší generací, o tom, proč nechce ustrnout v jedné roli, a jak si dnes vybírá práci tak, aby ho stále bavila.
-
Mardoša z Tata Bojs má rád věci, které dnes pomalu mizí – foťák místo mobilu, hudbu na nosičích i vůni papírových knih. V rozhovoru mluví o tom, proč zůstává věrný analogovým radostem, jak se kapela vyrovnává s novými technologiemi ve studiu i na pódiu a jak dnes vznikají jejich desky. Přidává i postřehy z DJingu, vzpomínky na cestu legendární kachnou až do Francie a vysvětluje, proč mu nevadí být trochu boomer.
-
Matěj Homola z kapely Wohnout vzpomíná na skejtovou subkulturu devadesátých let, začátky, kdy kapela hrála pro pár desítek lidí, i momenty, kdy to chtěli zabalit. O tom, jak se z punkové party stala stálice české scény, proč hity vznikají náhodou a proč je ukulele ideální nástroj pro „boomery“.
-
Moderátorka Lucie Výborná po dvaceti letech opustila veřejnoprávní rozhlas a vydala se na vlastní cestu. V rozhovoru vzpomíná na nejsilnější momenty své rozhlasové kariéry, mluví o rodině, cestování a dobrodružných výpravách do hor i polárních krajin, o psaní deníku i hledání inspirativních lidí. A vysvětluje také, proč je někdy největším moderátorským uměním prostě se nezeptat.
-
Dirigent, aranžér, producent a zakladatel Bohemian Symphony Orchestra Prague Martin Šanda založil vlastní orchestr už ve dvaadvaceti letech. Dnes má jeho soubor na kontě stovky koncertů ročně po celé Evropě a doprovázel řadu světových rockových hvězd. Šanda patří k hudebníkům, kteří se nebojí propojovat zdánlivě vzdálené světy – jeho orchestr hraje filmovou hudbu, klasiku i rockové projekty a dokáže spojit Smetanu s metalem nebo Pink Floyd. V rozhovoru mluví o začátcích orchestru, práci s hudebníky i o tom, proč je pro něj důležitá disciplína.
-
Z malého československého města přes utečenecký tábor až do New Yorku, který nikdy nespí. Fotograf Robert Vano zažil šedesátá léta v jejich syrové energii, potkával budoucí legendy v době, kdy byly teprve na začátku, a pracoval v módních centrech světa. Otevřeně mluví o kariéře, pravidlech agentur i o tom, proč nemohl fotit to, co skutečně chtěl. Nevyhýbá se ani pádu na dno a závislosti, která mu málem zničila život. Jeho příběh je svědectvím o talentu, disciplíně i druhé šanci.
-
Klarinetista a saxofonista Felix Slováček patří k výrazným osobnostem české populární hudby. V rozhovoru otevřeně mluví o spolupráci s Karlem Gottem, o době, kdy „najednou nic nemohli“, o emigraci, na kterou neměl nervy, i o vztahu k bulváru. Nechybí ani upřímné zamyšlení nad rodinou, zdravím a chutí stále stát na pódiu.
-
Herec Jan Nedbal patří k výrazným tvářím své generace. V rozhovoru vzpomíná na cestu od zdravotnické školy přes studium DAMU až k roli Ctirada Mašína, kterou považuje za jednu z klíčových ve své kariéře. Otevřeně mluví o pochybnostech i o období, kdy pracoval jako skladník a zvažoval konec. Přibližuje také, jak rychle se může změnit život – během jediného měsíce se objevil v několika projektech a z neznámého herce se stal výraznou tváří českého filmu.
-
Legendární Vespa letos slaví 80 let a její příběh je stále živý. Jak se z náhodného setkání s modrou Vespou stane celoživotní vášeň? Prezident Českého Vespa klubu Vítězslav Křížek vypráví o historii ikonické italské značky, o jednoduchosti, která přežila generace, i o tom, proč Vespa přitahuje lidi bez ohledu na věk, profesi nebo vztah k motorům.
-
Petr Pála byl u největších úspěchů českého ženského tenisu, ale také u rozhodnutí, která bolela. Bývalý kapitán otevřeně mluví o zákulisí reprezentace, práci se silnými emocemi i o chvílích, kdy musel říkat nepříjemnou pravdu z očí do očí. Přiznává, že tenis pro něj nebyl jen láskou, a že bez štěstí by se velké výhry nikdy nepovedly.
-
Fotbalová legenda Jozef Chovanec otevřeně mluví o současné Spartě, zákulisí české reprezentace
i přísných pravidlech v kabině. V rozhovoru popisuje, proč dnes Letná ztrácí náskok před konkurencí, jak se vychovávají mladí hráči a proč podle něj platí, že pravda se vždycky vyplatí. Zavzpomínal také na své trenérské začátky, slavné hráče i zákulisí velkého fotbalu. - Visa fler
