Avsnitt
-
S historikem Oldřichem Tůmou jsme začali byzantologií, kterou studoval v 70. letech, kdy ještě nosil dlouhé vlasy. Protože byl skoro dvacet let ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, samozřejmě jsme mluvili o poválečném Československu a studené válce – včetně toho, jak moc byla vlastně studená. Ale řeč přišla i na demonstrace před rokem 1989 či na vztah historie a výchovy.
-
David Gaydečka je hudební producent a promotér, který posunul Prahu mezi evropská centra festivalové hudební produkce. Před deseti lety založil festival Metronom, jehož poslední ročník před pár dny skončil. Vystoupili na něm mimo jiné hvězdy jako Nick Cave či Sting. Už více než 20 let stojí i za festivalem United Islands of Prague a také má na starost hudební produkci v exkluzivním hudebním klubu Doupě. Též organizuje hudební festival Všetice. Vzpomínali jsme i na jeho producentské začátky a zhodnotili pozici Prahy na evropské kulturní mapě.
-
Saknas det avsnitt?
-
Ivan Hodáč byl nejvýše postaveným českým manažerem v evropském automobilovém průmyslu. Dlouhá léta byl tajemníkem Evropské asociace automobilového průmyslu. Mluvili jsme tedy především o budoucnosti tohoto odvětví ve světle čínské konkurence a nástupu elektromobility. Ale povídali jsme si i o jiných jeho působištích, třeba ve Warner Bros.
Zajímaví jsou taky Ivanovi předci. Tatínek – taktéž Ivan – byl nejslavnější prvorepublikový automobilový závodník a jeho tetou byla herečka Nataša Gollová.
Hned po 21. srpnu 1968 Ivan emigroval. Usadil se v Dánsku, kde je občanem, ale žije v Belgii. I o tom jsme si vyprávěli.
-
Dnes je naším hostem bývalý pražský primátor a nyní už i bývalý národní protidrogový koordinátor MUDr. Pavel Bém, kterého po třech měsících ve funkci vyhodili esemeskou. Proč je Pavel Bém přesvědčen, že česká protidrogová politika byla až dosud velmi úspěšná? A proč podle něj skončí katastrofou rozhodnutí stávající systém rozprášit? Dá se to špatné rozhodnutí ještě zvrátit? Mluvili jsme samozřejmě i o Praze a o tom, co je podle něj největší slabinou řízení města. Bém vidí problém v málu investic, jejich špatném řízení a projídání rozpočtu.
-
Tomáš Poláček je reportér, cestovatel a dobrodruh. Podle mne je mistrem věcné, syrové a drsné reportáže. Autostopem projel Afriku z jihu na sever, několikrát stopoval z Evropy až na východ Asie, vloni na Expo do Ósaky, stopem se dopravil i z Aljašky až do Ohňové země. Vydal o tom knihy. Mimo jiné napsal skvělou knihu s Lacem Déczim, která zaznamenala skutečně autentického člověka s úžasnými postřehy a jazykem. Tomáš je svobodomyslný a odvážný člověk a není náhodou, že býval – a pořád vlastně je – punkerem.
-
S literárním historikem Martinem C. Putnou jsme museli začít v Knihovně Václava Havla, kde on býval ředitelem a já předsedou správní rady. Oba si tedy pamatujeme hodně. Přišla řeč na paní vdovu i Tomáše Sedláčka. Mluvili jsme o tom, proč Havel nebyl filozofem – a kým tedy byl. Ale došlo například i na pád říše římské, přesněji na otázku, zda k jejímu pádu vůbec někdy došlo.
-
Dnes s bývalým primátorem hlavního města Prahy Tomášem Hudečkem. Tomáš je vystudovaný geograf a matematik, ale pro mne je hlavně nadšenec pro organismus města. Ať už mluvíte o tramvajích, výškových budovách, nebo rozdílu mezi plánem a plánováním, vidíte, že Tomáše to baví, svíțí mu oči a pro svou profesi žije. A když něco někoho baví, je to počátek úspěchu - anebo minimálně záruka skvělého podcastu. A Tomáš taky leccos dokázal: IPR, stavební předpisy i metropolitní plán jsou vlastně jeho děti a nápady.
-
Kulturní publicista a literární kritik Jiří Peňás je v podcastu Ředitelé zeměkoule pravidelným hostem. Dnes je tu již počtvrté, tentokrát mluvíme především o Praze, v rámci našeho cyklu Pražská agenda. O tom, jestli je ještě Praha tajemná a magická a zda nám kouzlo již nevyprchalo. Náš host Peňás si myslí, že by měla být hlavně čistá a uklizená. Hovoříme i o grafiti a úpadku estetiky a vkusu a globalizovaném turistickém balastu. Mohou si Pražané najít svoje náhradní centrum, kam vezmou rodinu na nedělní procházku? A nakonec jsme zmínili i novou autorovu knihu Pábení a naděje.
-
Dnes s arabistou, znalcem klínového písma a čerstvě penzionovaným diplomatem Jakubem Karfíkem. Jakub Karfík pochází z pražské disidentské rodiny, jeho otec Vladimír byl v roce 1968 zástupcem šéfredaktora legendárních Literárních novin. Jak se syn chartisty dostal na pražskou filozofickou fakultu? A co po studiích dělal v Náprstkově muzeu? Coby diplomat působil Jakub Karfík 30 let. Byl naším velvyslancem v Pákistánu, v Egyptě, na Slovensku, v Polsku a v Řecku. Zastával také post ředitele mnoha odborů ministerstva zahraničí. Takže bylo opravdu o čem mluvit. Nejvíce jsme toho napovídali o historii islámu a i aktuálně jsme zůstali na Blízkém východě a hodně jsme mluvili třeba o jaderných zbraních.
-
S ředitelem a zakladatelem pražské galerie DOX Leošem Válkou o tom, jak a proč se v roce 1981 rozhodl emigrovat do Austrálie a proč už předem věděl, že se tam bude živit výškovými pracemi. Taky proč se v 90. letech rozhodl dát veškeré vydělané peníze do vzniku soukromé galerie DOX, která se stala jednou z nejdůležitějších kulturních institucí v hlavním městě. Řeč přišla taky na to, proč je tak skvělé být outsiderem a samoukem i jak důležitá je silná vůle. A samozřejmě jsme mluvili o Praze ze všech možných úhlů.
-
Se sinologem Martinem Hálou o tom, jak se v polovině 80. let dostal na roční stáž do Šanghaje, kde tehdy potkal i stovky amerických studentů.
Probrali jsme novodobou čínskou historii od velkého skoku přes kulturní revoluci až po události roku 1989 v Číně i u nás. Mluvili jsme taky o čínských lídrech, vývojových etapách systému, technologiích i investicích. A nakonec samozřejmě i o aktualitách.
-
S Tomášem Pojarem jsem hovořil o aktualitách ohledně příměří mezi USA a Íránem i o snahách Íránu a nyní i Ameriky blokovat Hormuzský průliv. Mluvili jsme o tom, zda se liší americké a izraelské cíle ve válce s Íránem. A řeč přišla taky na Trumpovy tweety a způsoby a důležitost zdvořilosti a slušného chování.
-
S komentátorem Českého rozhlasu Janem Fingerlandem o válce a příměří ve válce USA a Izraele s Íránem. Honza se celý profesní život zabývá Blízkým východem, Izraelem, arabskými státy. V tomto podcastu to myslím dokázal zcela jedinečně zúročit. Jeho analýza je samozřejmě žhavě a válečně aktuální, ale zároveň poskytne posluchačům jedinečnou kulturní i historickou hloubku.
A dozvíte se například, v čem by se případný pád režimu ajatolláhů mohl či nemohl podobat konci komunistů u nás v roce 1989.
-
O Janu Růžičkovi se v byznysových kruzích mluví jako o „ministrovi zahraničí“ PPF. Má zkušenost s byznysem na Blízkém východě i v Izraeli. Dlouhá léta působil v Hongkongu a v Číně. Když si najde čas, rád analyzuje světové byznysové a ekonomické trendy v podcastu Růžička & Vořechovský. A samozřejmě sleduje geopolitiku. Takže vzhledem k eskalující válce mezi USA, Izraelem a Íránem ideální host našeho tentokrát velmi aktuálního podcastu.
-
S jedním z nejoceňovanějších českých architektů Stanislavem Fialou o tom, jak se k architektuře dostal a jaké to bylo vyrůstat v severočeském Mostě. O 90. letech na Smíchově i o tom, jak vznikaly jeho prestižní stavby jako palác DRN na Národní třídě, rekonstrukce Šporkova paláce nebo klubovna golfového hřiště Čertovo břemeno. Probrali jsme souznění osobní i podnikatelské s investorem Petrem Němcem, kouzlo města Bělehradu, ale také jednání s památkáři. A celým podcastem samozřejmě prostupuje téma Prahy.
-
S generálem Jiřím Šedivým o americko-izraelském útoku na Írán. Mluvili jsme o taktickém úspěchu a strategických nejasnostech. O tom, zda a jak lze eskortovat tankery v Hormuzském průlivu. Ptal jsem se třeba, jak dnes komunikují íránské ozbrojené síly a zda mají centrální velení. Generál vysvětlil, proč Írán ještě nepřešel na guerillovou válku. A samozřejmě jsme mluvili i o válce na Ukrajině a o tom, jaké jsou vyhlídky na její skončení.
-
S česko-americkým ekonomem, profesorem Janem Švejnarem o tom, proč se před 35 lety rozhodl založit v Česku CERGE-EI, centrum doktorandského studia ekonomie, které tu scházelo. Mluvili jsme o clech i důležitosti stability ekonomického prostředí. O tom, proč je Amerika dynamická, i o tom, kdo a co brání tomu, aby Evropa měla jednotný kapitálový trh. Dotkli jsme se i toho, s čím nyní zápasí americká univerzitní věda, ale řeč přišla taky na mnoho dalšího.
-
S komičkou Adélou Elbel o tom, že dělat stand-up není pro každého a proč potřebuje vidět při představení lidem do očí. O Brnu a Praze. O tom, proč už nechce dělat alternativní kulturu a klade si za cíl, aby její humor chápaly všechny vrstvy. Taky jsme mluvili o nederlandistice a Nizozemsku, ale třeba i o Bulharsku. O tom, jak ráda chodí krajinou po stezkách duchovních i neduchovních. A nenechali jsme stranou ani angažovanost herců a vůbec umělců. Ale u všeho toho jsme se hlavně i dost nasmáli.
-
S Ondřejem Boháčem, ředitelem pražského Institutu plánování a rozvoje, jsme nejprve probrali jeho background. Třeba jak vášeň pro mapy vedla až ke studiu geografie. Mluvili jsme i o tom, jak propadl zvonům a zvonění v pražských chrámech.
Ale samozřejmě jsme důkladně prodiskutovali, co IPR dělá a jaké výzvy stojí před Prahou: od dostupnosti bydlení přes výškové budovy po výstavbu podzemních dopravních uzlů.
-
S ekonomickým publicistou a finančním expertem Miroslavem Zámečníkem o tom, jak se ke své profesi dostal. Původně ho totiž zajímala příroda, zvířata a gazely. Vystřílení zvířat Lidovými milicemi ve Dvoře Králové ho ale od kariéry biologa nakonec odradilo.
Nakonec jsme mluvili o tom, jak jsme společně sledovali transformaci 90. let. Probrali jsme slabiny i dobré stránky české ekonomiky, příčiny úspěchů Polska i perspektivy lidového kapitalismu. Shodli jsme se, že žít v Číně bychom nechtěli, rozebrali jsme americký apetit k riziku a perspektivu jednotného kapitálového trhu v Evropě.
- Visa fler
