Avsnitt
-
Ivan Hodáč byl nejvýše postaveným českým manažerem v evropském automobilovém průmyslu. Dlouhá léta byl tajemníkem Evropské asociace automobilového průmyslu. Mluvili jsme tedy především o budoucnosti tohoto odvětví ve světle čínské konkurence a nástupu elektromobility. Ale povídali jsme si i o jiných jeho působištích, třeba ve Warner Bros.
Zajímaví jsou taky Ivanovi předci. Tatínek – taktéž Ivan – byl nejslavnější prvorepublikový automobilový závodník a jeho tetou byla herečka Nataša Gollová.
Hned po 21. srpnu 1968 Ivan emigroval. Usadil se v Dánsku, kde je občanem, ale žije v Belgii. I o tom jsme si vyprávěli.
-
Dnes je naším hostem bývalý pražský primátor a nyní už i bývalý národní protidrogový koordinátor MUDr. Pavel Bém, kterého po třech měsících ve funkci vyhodili esemeskou. Proč je Pavel Bém přesvědčen, že česká protidrogová politika byla až dosud velmi úspěšná? A proč podle něj skončí katastrofou rozhodnutí stávající systém rozprášit? Dá se to špatné rozhodnutí ještě zvrátit? Mluvili jsme samozřejmě i o Praze a o tom, co je podle něj největší slabinou řízení města. Bém vidí problém v málu investic, jejich špatném řízení a projídání rozpočtu.
-
Tomáš Poláček je reportér, cestovatel a dobrodruh. Podle mne je mistrem věcné, syrové a drsné reportáže. Autostopem projel Afriku z jihu na sever, několikrát stopoval z Evropy až na východ Asie, vloni na Expo do Ósaky, stopem se dopravil i z Aljašky až do Ohňové země. Vydal o tom knihy. Mimo jiné napsal skvělou knihu s Lacem Déczim, která zaznamenala skutečně autentického člověka s úžasnými postřehy a jazykem. Tomáš je svobodomyslný a odvážný člověk a není náhodou, že býval – a pořád vlastně je – punkerem.
-
S literárním historikem Martinem C. Putnou jsme museli začít v Knihovně Václava Havla, kde on býval ředitelem a já předsedou správní rady. Oba si tedy pamatujeme hodně. Přišla řeč na paní vdovu i Tomáše Sedláčka. Mluvili jsme o tom, proč Havel nebyl filozofem – a kým tedy byl. Ale došlo například i na pád říše římské, přesněji na otázku, zda k jejímu pádu vůbec někdy došlo.
-
Dnes s bývalým primátorem hlavního města Prahy Tomášem Hudečkem. Tomáš je vystudovaný geograf a matematik, ale pro mne je hlavně nadšenec pro organismus města. Ať už mluvíte o tramvajích, výškových budovách, nebo rozdílu mezi plánem a plánováním, vidíte, že Tomáše to baví, svíțí mu oči a pro svou profesi žije. A když něco někoho baví, je to počátek úspěchu - anebo minimálně záruka skvělého podcastu. A Tomáš taky leccos dokázal: IPR, stavební předpisy i metropolitní plán jsou vlastně jeho děti a nápady.
-
Kulturní publicista a literární kritik Jiří Peňás je v podcastu Ředitelé zeměkoule pravidelným hostem. Dnes je tu již počtvrté, tentokrát mluvíme především o Praze, v rámci našeho cyklu Pražská agenda. O tom, jestli je ještě Praha tajemná a magická a zda nám kouzlo již nevyprchalo. Náš host Peňás si myslí, že by měla být hlavně čistá a uklizená. Hovoříme i o grafiti a úpadku estetiky a vkusu a globalizovaném turistickém balastu. Mohou si Pražané najít svoje náhradní centrum, kam vezmou rodinu na nedělní procházku? A nakonec jsme zmínili i novou autorovu knihu Pábení a naděje.
-
Dnes s arabistou, znalcem klínového písma a čerstvě penzionovaným diplomatem Jakubem Karfíkem. Jakub Karfík pochází z pražské disidentské rodiny, jeho otec Vladimír byl v roce 1968 zástupcem šéfredaktora legendárních Literárních novin. Jak se syn chartisty dostal na pražskou filozofickou fakultu? A co po studiích dělal v Náprstkově muzeu? Coby diplomat působil Jakub Karfík 30 let. Byl naším velvyslancem v Pákistánu, v Egyptě, na Slovensku, v Polsku a v Řecku. Zastával také post ředitele mnoha odborů ministerstva zahraničí. Takže bylo opravdu o čem mluvit. Nejvíce jsme toho napovídali o historii islámu a i aktuálně jsme zůstali na Blízkém východě a hodně jsme mluvili třeba o jaderných zbraních.
-
S ředitelem a zakladatelem pražské galerie DOX Leošem Válkou o tom, jak a proč se v roce 1981 rozhodl emigrovat do Austrálie a proč už předem věděl, že se tam bude živit výškovými pracemi. Taky proč se v 90. letech rozhodl dát veškeré vydělané peníze do vzniku soukromé galerie DOX, která se stala jednou z nejdůležitějších kulturních institucí v hlavním městě. Řeč přišla taky na to, proč je tak skvělé být outsiderem a samoukem i jak důležitá je silná vůle. A samozřejmě jsme mluvili o Praze ze všech možných úhlů.
-
Se sinologem Martinem Hálou o tom, jak se v polovině 80. let dostal na roční stáž do Šanghaje, kde tehdy potkal i stovky amerických studentů.
Probrali jsme novodobou čínskou historii od velkého skoku přes kulturní revoluci až po události roku 1989 v Číně i u nás. Mluvili jsme taky o čínských lídrech, vývojových etapách systému, technologiích i investicích. A nakonec samozřejmě i o aktualitách.
-
S Tomášem Pojarem jsem hovořil o aktualitách ohledně příměří mezi USA a Íránem i o snahách Íránu a nyní i Ameriky blokovat Hormuzský průliv. Mluvili jsme o tom, zda se liší americké a izraelské cíle ve válce s Íránem. A řeč přišla taky na Trumpovy tweety a způsoby a důležitost zdvořilosti a slušného chování.
-
S komentátorem Českého rozhlasu Janem Fingerlandem o válce a příměří ve válce USA a Izraele s Íránem. Honza se celý profesní život zabývá Blízkým východem, Izraelem, arabskými státy. V tomto podcastu to myslím dokázal zcela jedinečně zúročit. Jeho analýza je samozřejmě žhavě a válečně aktuální, ale zároveň poskytne posluchačům jedinečnou kulturní i historickou hloubku.
A dozvíte se například, v čem by se případný pád režimu ajatolláhů mohl či nemohl podobat konci komunistů u nás v roce 1989.
-
O Janu Růžičkovi se v byznysových kruzích mluví jako o „ministrovi zahraničí“ PPF. Má zkušenost s byznysem na Blízkém východě i v Izraeli. Dlouhá léta působil v Hongkongu a v Číně. Když si najde čas, rád analyzuje světové byznysové a ekonomické trendy v podcastu Růžička & Vořechovský. A samozřejmě sleduje geopolitiku. Takže vzhledem k eskalující válce mezi USA, Izraelem a Íránem ideální host našeho tentokrát velmi aktuálního podcastu.
-
S jedním z nejoceňovanějších českých architektů Stanislavem Fialou o tom, jak se k architektuře dostal a jaké to bylo vyrůstat v severočeském Mostě. O 90. letech na Smíchově i o tom, jak vznikaly jeho prestižní stavby jako palác DRN na Národní třídě, rekonstrukce Šporkova paláce nebo klubovna golfového hřiště Čertovo břemeno. Probrali jsme souznění osobní i podnikatelské s investorem Petrem Němcem, kouzlo města Bělehradu, ale také jednání s památkáři. A celým podcastem samozřejmě prostupuje téma Prahy.
-
S generálem Jiřím Šedivým o americko-izraelském útoku na Írán. Mluvili jsme o taktickém úspěchu a strategických nejasnostech. O tom, zda a jak lze eskortovat tankery v Hormuzském průlivu. Ptal jsem se třeba, jak dnes komunikují íránské ozbrojené síly a zda mají centrální velení. Generál vysvětlil, proč Írán ještě nepřešel na guerillovou válku. A samozřejmě jsme mluvili i o válce na Ukrajině a o tom, jaké jsou vyhlídky na její skončení.
-
S česko-americkým ekonomem, profesorem Janem Švejnarem o tom, proč se před 35 lety rozhodl založit v Česku CERGE-EI, centrum doktorandského studia ekonomie, které tu scházelo. Mluvili jsme o clech i důležitosti stability ekonomického prostředí. O tom, proč je Amerika dynamická, i o tom, kdo a co brání tomu, aby Evropa měla jednotný kapitálový trh. Dotkli jsme se i toho, s čím nyní zápasí americká univerzitní věda, ale řeč přišla taky na mnoho dalšího.
-
S komičkou Adélou Elbel o tom, že dělat stand-up není pro každého a proč potřebuje vidět při představení lidem do očí. O Brnu a Praze. O tom, proč už nechce dělat alternativní kulturu a klade si za cíl, aby její humor chápaly všechny vrstvy. Taky jsme mluvili o nederlandistice a Nizozemsku, ale třeba i o Bulharsku. O tom, jak ráda chodí krajinou po stezkách duchovních i neduchovních. A nenechali jsme stranou ani angažovanost herců a vůbec umělců. Ale u všeho toho jsme se hlavně i dost nasmáli.
-
S Ondřejem Boháčem, ředitelem pražského Institutu plánování a rozvoje, jsme nejprve probrali jeho background. Třeba jak vášeň pro mapy vedla až ke studiu geografie. Mluvili jsme i o tom, jak propadl zvonům a zvonění v pražských chrámech.
Ale samozřejmě jsme důkladně prodiskutovali, co IPR dělá a jaké výzvy stojí před Prahou: od dostupnosti bydlení přes výškové budovy po výstavbu podzemních dopravních uzlů.
-
S ekonomickým publicistou a finančním expertem Miroslavem Zámečníkem o tom, jak se ke své profesi dostal. Původně ho totiž zajímala příroda, zvířata a gazely. Vystřílení zvířat Lidovými milicemi ve Dvoře Králové ho ale od kariéry biologa nakonec odradilo.
Nakonec jsme mluvili o tom, jak jsme společně sledovali transformaci 90. let. Probrali jsme slabiny i dobré stránky české ekonomiky, příčiny úspěchů Polska i perspektivy lidového kapitalismu. Shodli jsme se, že žít v Číně bychom nechtěli, rozebrali jsme americký apetit k riziku a perspektivu jednotného kapitálového trhu v Evropě.
-
S bankéřem a investorem Gabrielem Eichlerem o tom, jak a proč odjel v 18 letech do USA, jak se tam protloukal a dostal se přes Brandeis University v Bostonu do mekky zastánců svobodného trhu - na University of Chicago. O tom, jak jel relaxovat do slunné Kalifornie, a skončil jako viceprezident Bank of America. Proč se coby rodák z Bratislavy vrátil do našich končin a v 90. letech coby finančni ředitel učil ČEZ vydávat dluhopisy. Jak zachraňoval Vychodoslovenské železárny ze spárů mafie. A co dělal od té doby dodnes. A třeba i o sdružení Lípa a o tom, že to není český Bilderberg.
-
S významným českým ekonomem Pavlem Kysilkou, bývalým členem bankovní rady ČŅB a bývalým generálním ředitelem České spořitelny, jsme probrali celou jeho profesní kariéru ekonoma i bankéře: 80. léta v Ekonomickém ústavu ČSAV, jeho poradenskou roli v ekonomické transformaci 90. let, měnovou odluku roce 1993 i jeho práci v bankách.
Dostali jsme se taky k hudbě a tomu, jak pomáhá České filharmonii i festivalu Smetanova Litomyšl. A mluvili jsme i o jeho vášni pro sklo či o tom, jak založil na Vysočině muzeum skla.
- Visa fler
