Avsnitt
-
Celá epizoda v délce 50 minut pouze na HEROHERO.CO/VADEMECUM
Pražský orloj na Staroměstské radnici je pravděpodobně nejznámější památkou v Česku, kterou ročně obdivují miliony turistů. Většina z nás ale jen počká na sochy apoštolů a už netuší, co všechno se z orloje dá vlastně vyčíst. Informace o čase jsou na něm totiž zakódovány hned v několika různých systémech.
Jak se ve středověku měřil čas a jak souvisí orloj s Babylonem? Kdo orloj skutečně sestrojil a proč musíme zapomenout na legendu o mistru Hanušovi? Jaké mechanické zázraky se skrývají v jeho nitru? A proč poslední velká renovace z roku 2018 skončila obrovským skandálem?
Tajemství fungování a historie pražského orloje odhalujeme ve čtrnácté epizodě podcastu Vademecum historie.
Za poskytnutí nahrávacího prostoru děkujeme Magenta Experience Center.
Chceš vlastní prohlídku Prahy s Matějem? Koukni na objev-prahu.cz
-
V minulé epizodě jsme se zabývali otázkou, jak vznikl severokorejský režim a kde se vzal Kim Ir-sen. Ten založil celou dynastii, jejíž členové jsou v Severní Koreji uznáváni téměř jako bohové. Může ale tento klam vydržet věčně?
Proč má Kim Ir-sen na fotkách obří bouli na krku? Proč armáda nesnášela Kim Čong-ila? Jak vzniká korejský jaderný program? A je vůbec v korejské silně patriarchální společnosti možné, aby nástupcem Kim Čong-una byla jeho dcera?
Aktuální situaci v dynastii Kimů a KLDR rozebíráme ve třinácté epizodě podcastu Vademecum historie.
Za poskytnutí nahrávacího prostoru děkujeme Magenta Experience Center.
-
Saknas det avsnitt?
-
Severní Korea je dnes pravděpodobně nejvíce izolovaným státem na světě. Obyvatelé KLDR nesmějí cestovat ani v rámci své země. Informace o rodině Kimů jsou přísně utajovány. I přesto se díky historickým záznamům, západním rozvědkám, satelitním snímkům a přeběhlíkům ze Severní Koreje můžeme leccos dozvědět.
Jak se Kim Ir-Sen dostal do čela Severní Koreje? Proč je vůbec Korea rozdělená? Kde se vzala myšlenka na nukleární program KLDR? A proč za největší skandál může jeden topol?
Totalitní režim Severní Koreje rozebíráme ve dvanácté epizodě podcastu Vademecum historie.
Za poskytnutí nahrávacího prostoru děkujeme Magenta Experience Center.
-
Právo várečné, hradební, mílové. Vznik na zeleném drnu. České Budějovice, Žatec, Chrudim, Hradec Králové. Města královská a města poddanská. Drtivá většina z nás tyto fráze a pojmy slyšela právě v souvislosti s fenoménem zákládání středověkých měst. Akorát jsme se nikdy nedozvěděli, proč a jak tento proces probíhal.
Proč začali králové zakládat města až ve 13. století? Kde se inspirovali? Co z toho vlastně měli? Proč bylo město úplně novým světem mimo tehdejší feudalismus? A proč mohlo být město menší než sousední vesnice?
Motivaci králů a fungování městských rad rozebíráme v jedenácté epizodě podcastu Vademecum historie.
Moc děkujeme za Vaši podporu!
Za poskytnutí studia vděčíme Magenta Experience Center.
-
První červnový den roku 1953 vstoupila v platnost nová měnová opatření. Byla zavedena nová měna, kterou lidé mohli v hotovosti směnit v kurzu 1:5, ale pouze do výše 300 korun. Zbytek hotovosti se měnil v poměru 50 starých korun za 1 novou.
Proč stát k tomuto kroku přistoupil? Je pravda, že "stát neměl dost peněz"? Jak se změnily platy a ceny? Kdo přišel o nejvíc peněz? A jak s tím vším souvisí přídělový systém trvající od války?
Měnovou reformu podrobně rozebíráme v desáté epizodě podcastu Vademecum historie.
Za poskytnutí nahrávacího studia děkujeme Magenta Experience Center.
-
Každý jsme se v hodinách dějepisu s tímto státním útvarem setkali. Ale málokdo jsme skutečně pochopili, co ta Svatá říše římská byla a proč vůbec vznikla.
Byla Svatá říše římská nefunkční, když vydržela tisíc let? Co vůbec znamenal titul "římský císař"? A proč za všechno může papež?
Tématu Svaté říše římské se věnujeme v deváté epizodě podcastu Vademecum historie.
-
V roce 1989 byla železná opona rozdělující svět na Západ a Východ pod velkým tlakem. Sovětský vůdce Michail Gorbačov odmítl zásahy do politických situací ostatních komunistických států. Východní blok se proto začal postupně bortit, ale neprodyšné hranice zůstávaly. To vše se začalo měnit až s piknikem na rakousko-maďarské hranici, který uspořádal jistý Otto von Habsburg, syn posledního císaře a českého krále Karla.
Co dělali Habsburkové v roce 1989? Kdo šířil letáky burcující Němce z NDR k účasti na pikniku u hranic? Proč je celá událost popisována jako počátek konce železné opony? A jak s tím vším souvisí Vladimir Putin?
To vše a mnohem více se dozvíte v osmé epizodě podcastu Vademecum historie, ve které rozplétáme záhady spojené s piknikem ze srpna roku 1989.
-
Zajímalo vás, jak vlastně žili lidé ve středověku? Středověké dílo Summa recreatorum nám nabízí odpověď. Jedná se o příručku, která obsahuje tipy a rady, jak žít zdravě, jak se léčit, či o čem se bavit při hostině, abyste působili inteligentně.
Je dobré se jednou za měsíc opít? Opije nás dříve ředěné víno, nebo neředěné? Proč maso shnije dříve na měsíčním světle než na slunečním? A byl středověk opravdu tak špinavý, jak nám vykreslují hollywoodské filmy?
Tajemný rukopis rozebíráme v sedmé epizodě podcastu Vademecum historie.
-
PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum
V roce 1582 byl papežskou bulou Inter gravissimas zaveden gregoriánský kalendář, který používáme dodnes.
Proč k této události došlo? V čem je jiný než juliánský kalendář? Budeme muset někdy nahradit i gregoriánský? Proč je 65letému muslimovi ve skutečnosti o dva roky méně? A v jaké zemi funguje nejpřesnější kalendář na světě?
To vše a mnohem více se dozvíte v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie.
-
PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum
O První československé republice se často hovoří jako o hospodářsky vyspělém státu, který v průmyslových měřítkách patřil do první desítky ve světě.
Mělo ale tehdy Československo opravdu prosperující hospodářství? Měli jsme se tehdy lépe než dnes? A kolik stál půllitr piva?
To vše a mnohem více se dozvíte v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provází Vojtěch Benýšek a Matěj Řezáč.
-
PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum
Na mapách v učebnicích dějepisu a historických atlasech vidíme vždy pouze přibližný rozsah území, kterému vládl nějaký panovník. Hranice států ve středověku totiž nebyly přesnými čárami na mapě jako dnes.
Jak se tehdy vytyčovaly hranice? Jaké prostředky se používaly k ochraně hranic? A proč byste při vytyčování hranic svého pozemku měli mít s sebou uhlí a rákosku na vypráskání svých dětí?
To vše probereme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.
-
PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum
Snad nejdůležitější otázka v českých dějinách: postavit se Hitlerovi v roce 1938 na odpor, nebo přijmout mnichovský diktát?
Otázku, zda jsme se měli bránit, si pravděpodobně položil za svůj život téměř každý. Skeptici říkají, že nemělo cenu bojovat proti technologické a početní převaze německé armády. Zdůrazňují, že by Československu nikdo ze spojenců nepřišel na pomoc, ba co víc, že by se k německému útoku přidaly některé sousední státy.
Proč Československo podepsalo nejasné spojenecké smlouvy? Byl operační plán obrany odsouzen k porážce? A jak s tím vším souvisí město Marseille?
To vše a mnohem více se dozvíte v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie.
-
PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum
Kolem patrona české země, knížete sv. Václava, koluje mnoho legend a záhad. Jednou z nich je i rok jeho úmrtí. Dříve se myslelo, že byl zavražděn 28. září roku 929, dnes ale hovoříme spíše o 28. září 935.
Proč nevíme jistě, který rok je správně? Proč vybíráme zrovna mezi těmito dvěma roky? A proč se dnes přikláníme k druhé z možností?
To vše probereme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.
-
PLNÁ VERZE EPIZOD DOSTUPNÁ NA HEROHERO: https://herohero.co/vademecum
Třicetiletá válka se tradičně označuje za náboženský konflikt, za jehož hlavní příčinu se považuje spor mezi katolíky a protestanty. Byl to ale opravdu ten hlavní důvod? Jakou roli hrály astronomické dluhy Habsburků ve výši 30 milionů zlatých? A jak je možné, že od roku 1615 nedostávali Habsburkové z českých zemí ani groš?
To vše a mnoho více probere historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč v první epizodě podcastu Vademecum historie.
