Avsnitt
-
Výtah Respektu: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen zkraje týdne dostala od zvláštního expertního panelu pro bezpečnost dětí na internetu závěrečnou zprávu o vlivu sociálních sítí. Přibývá totiž zemí, které volají po tom, aby k nim děti do určitého věku neměly přístup. Které k tomuto kroku již přistoupily a které o tom uvažují? Jaký přístup má k zákazu sociálních sítí pro děti Česko? A jaká jsou pro a proti podle odborníků a odbornic? I o tom mluví v úterní epizodě Eva Soukeníková.
-
Zeitgeist #29 s Janem Pačesem o sílící epidemii eboly, přípravě na nebezpečné viry i umělé inteligenci nahrazující vědce.
Epidemii eboly v Demokratické republice Kongo se podle Světové zdravotnické organizace bohužel stále nedaří dostat pod kontrolu a virus se v zemi dál šíří. Dva měsíce po vyhlášení epidemie evidovala WHO přes 1926 nakažených a více než 700 mrtvých (data z 11. července). Vývoj zatím podle všeho směřuje spíše k pesimističtějším epidemiologickým scénářům s mnohanásobně větším počtech nakažených. Jde přitom o kmen filoviru s názvem Bundibugyo proti němuž zatím není vyvinuté očkování ani účinná léčba.
Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zvýšilo na konci června úroveň reakce na epidemii eboly na nejvyšší stupeň, jakkoliv rozšíření nemoci do USA zůstává nízké. Dobrá zpráva podle WHO je, že se podařilo přinejmenším proteď zamezit šíření v sousední Ugandě, kde nákaze také podlehlo několik lidí ale v době natáčení nebyl už více než dva týdny evidován nový případ nákazy.
Ebola patří k nejsmrtelnějším nemocem a rizika spojená s jejím šířením nelze brát na lehkou váhu nikde na světě. Pomoc zastavit její šíření můžete například příspěvkem v krizové sbírce organizace Lékaři bez hranic, která zasahují přímo v ohniscích nákazy a posiluje zdravotnickou péči v postižených oblastech.
Tento virus se naštěstí nešíří vzduchem a jde tak o spíše nepravděpodobného kandidáta na původce příští pandemie, která by mohla ochromit podstatnou část světa podobně jako covid. Vědci upozorňují na jiné patogeny. Navíc se ukazuje, že nezanedbatelné riziko může pramenit také od generativní AI, která je za jistých podmínek ochotná nabídnout podrobný plán na vytvoření biologické zbraně třeba ve formě nebezpečného viru.
Zmíněné webové stránky o ebole a hantaviru, které Jan Pačes vytváří spolu s Michaelou Liegertovou a pomocí AI agentů najdete zde:
https://titan.img.cas.cz/ebola
https://titan.img.cas.cz/hantavirus
Doporučená literatura k tématu epizody od Jana Pačesa:
Jonathan Kennedy - Pathogenesis: A History of the World in Eight Plague (2023) ISBN: 978-0593182963
Evoluční a historický pohled na to, jak infekční nemoci formovalylidskou civilizaci – od neolitické revoluce po COVID-19. Autor jeepidemiolog na Queen Mary University of London. Kniha byla velmidobře přijata odbornou i populárně-vědeckou kritikou a představuje jeden z nejlepších titulů posledních let na pomezí evoluční biologie, historie a epidemiologie.https://en.wikipedia.org/wiki/Pathogenesis:_A_History_of_the_World_in_Eight_PlaguesMichael T. Osterholm & Mark Olshaker - The Big One: How We Must Prepare for Future Deadly Pandemics (2025) ISBN: 978-0-316-58027-8
Osterholm patří mezi nejrespektovanější epidemiology světa, ředitel Center for Infectious Disease Research and Policy (CIDRAP), dlouhodobý poradce americké vlády pro pandemickou připravenost. Kniha je o tom, co jsme se (ne)naučili z COVID-19 a jak se připravit na příští pandemii, která může být výrazně smrtnější než SARS-CoV-2. Autoři rozebírají i výrobní řetězce léčiv, vakcíny a biologickou bezpečnost. https://www.youtube.com/watch?v=PakbsI6WjvEDavid Quammen - Spillover: Animal Infections and the Next Human Pandemic (2012) ISBN: 9780393066807
David Quammen je špičkový vědecký publicista, kniha vznikala nazákladě rozhovorů s předními virology a ekology. Nejlepší kniha ovzniku zoonóz a přeskoku virů mezi druhy.https://davidquammen.com/spillover
-
Saknas det avsnitt?
-
Výtah Respektu: Ve slovenském Trenčíně, který drží titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2026, se o víkendu konal 30. ročník festivalu Pohoda. Přišlo na něj třiatřicet tisíc lidí, přičemž lístky se vyprodaly v rekordně krátkém čase. Na akci, která se pravidelně umisťuje v žebříčcích nejlepších středně velkých festivalů v Evropě, byl i vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar, který v pondělní epizodě Výtahu Respektu popisuje dojmy z účinkujících, atmosféru na Pohodě i čím je vlastně výjimečná, ale také to, proč jsou vůči tomuto festivalu tak kritičtí slovenští vládní politici. Moderuje Zuzana Machálková.
-
Současný český prezident a bývalá slovenská prezidentka se setkali na 30. ročníku trenčínského festivalu Pohoda. Společně vystoupili v debatě zaměřené na demokratické hodnoty a výzvy dnešní střední Evropy. Moderoval Erik Tabery.
-
Dělníci kultury #62 mimo jiné o výběrovém řízení na vedení Národní galerie Praha nebo albu Gaanz Lukáše Vydry z Dukly a Patrika Nagyho z Berlin Manson
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
návrat k výběrovému řízení na vedení Národní galerie Prahaalbum Gaanz Lukáše Vydry z Dukly a Patrika Nagyho z Berlin Mansonfilm Posedlostvýstavy Dorky Hlinkové Čury Mury Fuk (Hidden Gallery) a Fragmenty paměti (Jízdárna Pražského hradu)knihy Pola Guasche Napalm v srdci (Euskaldun) a Jana Turka První Evropané (Academia)koncert Bad Bunnyho na Národním stadionu ve Varšavě (14. července) a festival Pohoda na letišti v Trenčíně (9.-11. července)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu
-
Vládneme, nerušit #68: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou.
Add paragraph
Summit Severoatlantické aliance v Ankaře je za námi. Je za námi i vnitropolitický spor mezi Pražským hradem a vládou Andreje Babiše v čele s Petrem Macinkou? Má summit vítěze a poražené a byl nakonec Donald Trump nazlobený na českou vládu pro nedodržení aliančních závazků na výdaje na obranu? O tom mluví v dalším díle politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.
-
Výtah Respektu: Tento týden proběhl summit NATO v Ankaře, který americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil za úspěšný. Spojenci si podle šéfa Bílého domu konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Jak k tomu přistupuje Česko? Přistoupily členské státy Severoatlantické aliance k nějakým závazkům? Jaká byla komunikace mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem? A jak se novinářům a novinářkám pracovalo v zemi, která ještě před summitem zatýkala některé jejich kolegy? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Kristýna Jelínková.
-
Snažím se bořit mýty. Opravdu doma nechodím v růžovém županu.
Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl moderátor Aleš Cibulka. Jak se jako kluk z malého města vyrovnával s homosexualitou a kdo mu radil? Proč se bál o své orientaci říct rodičům? Co mu dalo vyhoření a kde nabíral síly? Co si myslí o plánu vlády změnit financování veřejnoprávních médií a na co se ptal na schůzce ministra Klempíře?
Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost
a v mobilní aplikaci Respekt
• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD
• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574
• YouTube: https://www.youtube.com/respekt
-
Výtah Respektu: Německá krajně pravicová a nejsilnější opoziční strana Alternativa pro Německo měla o víkendu sjezd, v jehož závěru zaznělo, že je AfD připravena po záříjových zemských volbách vládnout. A průzkumy naznačují, že by k tomu vzhledem k rostoucí podpoře skutečně mohlo dojít. Jak by taková vláda vypadala? V čem by mohla radikálně změnit třeba školství nebo kulturu? A mohly by jí zabránit protesty, které doprovázely i zmíněný sjezd? I o tom mluví ve středeční epizodě Tomáš Lindner.
-
Ženy XYZ #52: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata
Jednomu aspektu probíhajícího mistrovství světa ve fotbale se nevěnuje příliš pozornosti: roste během něj výskyt domácího násilí. Jak víme z výzkumů, není za tím jen frustrace z prohry klubu nebo národního týmu. Incidentů přibývá, i když mančaft zvítězí. Ve Velké Británii i letos probíhá osvětová kampaň, která na problém upozorňuje a nabízí pomoc. Jakou roli hraje alkohol? A co by mohlo negativní dopady sportovních klání zmírnit? V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.
-
Výtah Respektu: Američané končí na světovém šampionátu. V noci na úterý je 4:1 porazila Belgie, která tak postoupila do čtvrtfinále mistrovství světa. Právě tyto dvě země se však ještě před zápasem dostaly do křížku, a to kvůli něčemu, co je označováno za naprosto bezprecedentní politický zásah do sportu. Když totiž americký klíčový hráč Folarin Balogun dostal při zápase s Bosnou a Hercegovinou červenou kartu za faul, do věci se vložil přímo americký prezident Donald Trump, který telefonoval šéfovi FIFA Giannimu Infantinovi a lobboval za to, aby byl tento krok přehodnocen. FIFA mu vyhověla a hráč tedy v zápase s Belgií nastoupil, ač původně neměl. Je mezinárodní federace fotbalových asociací natolik transparentní, aby se dalo zjistit, zda jednala pod tlakem šéfa Bílého domu? Neztratila jakoukoliv kredibilitu? A proč je vlastně fotbalová soutěž označována za apolitickou, přestože je už roky plná politiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě František Trojan a Filip Zelenka.
-
Zeitgeist #28 s Jiřím Pehem a Dominikou Perlínovou o oslavách výročí americké nezávislosti a proměnách demokracie v USA.
Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Známá teze z Deklarace nezávislosti Spojených států z roku 1776 nabývala v průběhu americké historie různé významy a výklady se zásadními dopady na životy mnoha lidí. Dějiny USA lze vyprávět mimo jiné jako příběh emancipace a zrovnoprávnění dlouho diskriminovaných skupin lidí včetně žen, otroků nebo původních obyvatel. Přitom však generace reformátorů mohly odkazovat na stejné osvícenské ideje a ústavní pořádky, které sestavili zakladatelé USA, když vymaňovali kolonie z britské nadvlády. Čím se vyznačovaly oslavy Dne nezávislosti v režii prezidenta Donalda Trumpa? Jak se mu podařilo posunout své pravomoci ve vztahu k Nejvyššímu soudu USA. I na to mimo jiné odpovídá novinářka Dominika Perlínová v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.
Jiří Pehe se v navazující druhé části podcastu zamýšlí nad tím, co mohou Američané slavit po 250 letech, proměnou americké demokracie, krizích které překonala i té současné, kdy se potýká se sílící polarizací, nerovností, zablokovaným politickým systémem a rostoucí mocí oligarchů.
„Trump s podivuhodnou lehkostí vytvořil poloautoritářský režim s prvky fašismu. Je otázka, jestli jde o přechodnou věc, která zmizí po příštích volbách,“ říká v podcastu Zeitgeist politolog, spisovatel a publicista JIří Pehe, který řadu let prožil ve Spojených státech v rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.
Doporučujeme také související články:
Vznik Spojených států v roce 1776 a věčná otázka: Kdo smí být Američanem?
Jak Trump přepisuje americkou historii
-
Dělníci kultury #61 mimo jiné o karlovarském filmovém festivalu, novém představení Miřenky Čechové S(t)IGMA a seriálu Miláčci Ameriky: Roztleskávačky Dallas Cowboys
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Clara Zanga debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.
Tentokrát došlo na:
tipy z filmového festivalu v Karlových Varechpředstavení S(t)IGMA Miřenky Čechové (Palác Akropolis) alba Eclesia zpěvačky Naïka a Public Luxury kapely Downtown Boysfilmy Michael a Vládci vesmíru (verze 2026 i 1987)seriál Miláčci Ameriky: Roztleskávačky Dallas Cowboysvideoklip zpěvačky FKA twigs On Your Mind (feat. Lil Yachty)novelu Perfection italského spisovatele Vincenza Latronica (Fitzcarraldo Editions)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
-
Vládneme, nerušit #67: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou
Poslední týdny patří alespoň v mediálním světě Motoristům. Vedle už běžných provokací Petra Macinky, nekončícího sporu o Ankaru, nezvládl své emoce po vypískání na folkórním festivalu ve Strážnici ani ministr kultury Oto Klempíř. Andrej Babiš své koaliční partnery na pondělní vládě zpražil, přesto s nimi chce dovládnout. Proč jsou Motoristé neustále ve středu dění? A mohla by nejmenší vládní strana fungovat bez Filipa Turka? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.
-
Výtah Respektu: V Srbsku by se za tři nebo čtyři měsíce mohly konat volby. Řekl to prezident Aleksandar Vučič, který oznámil rezignaci na hlavu státu, ale zároveň připustil, že by mohl kandidovat na premiéra. Změnilo by se tím něco v zemi, kterou jen nedávno zasáhly největší protivládní protesty v historii? Proč vlastně lidé demonstrují v Albánii? Proč se na ni zaměřují Američané a proč se Spojené státy dohadují s Evropskou unií o dění v Bosně a Hercegovině? Ve čtvrteční epizodě zaměřené na Balkán vše vysvětluje Magdaléna Fajtová.
-
Nový film mám hotový, odehrává se ve věznici. Američani byli v šoku, že točím záběrově.
Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl producent a režisér Václav Marhoul. Již tři týdny je hotový jeho nový film, který točil v americké produkci, ale stále se neví, kdy bude mít premiéru. Je možné, že do kin vůbec nepůjde? V rozvovoru prozradil, že se příběh odehrává ve věznici a není tam jediný exteriérový záběr. Ve snímku hrají napříkal Rob Lowe a Jennifer Jason Leighová, za kamerou byl Peter Menzies Jr. Víc detalů se dál nesmí zveřejnit. Jak si Marhoul získal důvěru a respekt amerického štábu a herců? Co si myslí o americké a především české politické scéně a co ho v rozbouřené době uklidňuje?
Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:
• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt
• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD
• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574
• YouTube: https://www.youtube.com/respekt
-
Výtah Respektu: Od ničivého zemětřesení ve Venezuele, konkrétně od dvou silných, nejsilnějších za posledních víc než sto let, uplynul týden. Katastrofa si doteď vyžádala minimálně devatenáct set obětí, jejich počet ale dál poroste. Pohřešovaných jsou totiž desítky tisíc lidí. Na pomoc do Venezuely přicestovali záchranáři z více než dvou desítek zemí, včetně Česka. Jak ale zareagoval tamní režim? Jaká je pomoc Spojených států, které v lednu ve Venezuele provedly invazi? A jaká je v zemi humanitární pomoc? Ve středeční epizodě odpovídá Dominika Perlínová.
-
Ženy XYZ #51: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata
V červenci 2025 vyšel první díl mezigeneračního feministického podcastu Respektu s názvem Ženy XYZ. Za rok existence si vybudoval takové posluchačské zázemí, až mu to vyneslo sedmé místo v hlasování veřejnosti ve kategorii společenských podcastů ankety Podcast roku.
Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová oslavují rok “vysílání” dílem, kde odpovídají na otázky posluchačstva. Jaké jsou jejich oblíbené akty mikrofeminismu? Jak reagují na to, když je někdo nepřátelsky naladěný k feministickým myšlenkám? A nadávají někdy v soukromí?
-
Výtah Respektu: Česko má nového náčelníka generálního štábu. Prezident Petr Pavel ráno na Pražském hradě jmenoval Miroslava Hlaváče. Při příležitosti Dne ozbrojených sil vystřídal Karla Řehku, který má v armádě skončit ke konci srpna. Co od Hlaváče v této funkci čekat? Proč byl proti jeho jmenování ministr obrany Jaromír Zůna a proč si ho premiér Andrej Babiš prosadil? A proč se předseda vlády nedostavil na Hrad? I o tom mluví v úterní epizodě Ondřej Kundra.
-
Zeitgeist #27 s klimatologem Pavlem Zahradníčkem a lékařkou Annou Kšírovou o horké vlně, která se prohnala Evropou, opomíjených zdravotních rizicích a vlnobití veder zesilovaným změnou klimatu.
Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.
Horko je třeba začít brát opravdu vážně a připravovat se na něj. Vlny veder už dnes způsobují v Evropě více úmrtí než všechna ostatní přírodní rizika dohromady. Teploty rotou, populace stárnou a přibývá výskyt chronických onemocnění, která vytvářejí s horkem smrtící kombinaci. Zároveň zdaleka ne všichni mají přístup k dostatečnému chlazení a nebydlí v prostorech připravených na takto horké podmínky. Světová zdravotnická organizace uvedla, že od 21. června je v Evropě v souvislosti s dopady horka doložených více než třináct set úmrtí. Počet pravděpodobně ještě vzroste. V uplynulých čtyřech letech podle WHO kvůli horku zemřelo v Evropě více než dvě stě tisíc lidí.
Velkou část Evropy v uplynulých dnech přiklopilo horko, které tady v červnu nemělo v takové intenzitě obdoby a na mnoha místech padaly teplotní rekordy. Klimatologové a meteorologové z mezinárodního uskupení World Weather Attribution ve své analýze došli k závěru, že takto silná vlna veder by byla ještě před 50 lety v červnu nemyslitelná. Ale kvůli postupujícímu zahřívání planety je realitou. Ještě v roce 1976 by při této události byly teploty o zhruba tři a půl stupně nižší. Tato horká vlna byla podle vědců nebezpečná i kvůli kombinaci relativně vysoké teploty a vlhkosti vzduchu, která omezuje schopnost lidského organismu se přirozeně ochladit pocením. „Rychlý odklon od spalování fosilních paliv je zásadní, pokud chceme v budoucnu zabránit ještě vyšším teplotám a jejich důsledkům,“ poznamenává klimatolog Theodore Keeping z Imperial College London spolu s dalšími autory nové zprávy WWA.
Čeho jsme to byli v posledních dnech svědky? A jak podobné horko vnímat v kontextu postupující změny klimatu? Co se ve 40 stupních děje s naším organismem? Kdo jsou nejohroženější skupiny a jaké účinné a přitom opomíjené cesty ke zvládání veder se nabízejí? Jak se z toho poučit a připravit českou společnost na budoucí horka? Nejen o tom uslyšíte v podcastu Zeitgeist od klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Czechglobe) a ČHMÚ a lékařky, liberecké zastupitelky Anny Kšírové, která působí jako anestizioložka v Nemocnici Jablonec nad Nisou a sestavila s několika kolegyněmi kurz pro zdravotníky s názvem Klimatická změna v ordinaci.
- Visa fler
