Avsnitt
-
V rámci dohody o příměří Hamás ve čtvrtek v Pásmu Gazy předal Červenému kříži těla čtyř mrtvých rukojmích, které organizace následně předala Izraeli. Podle Hamásu je mezi rukojmími matka se svými dvěma malými syny, kterým byly v době útoku této teroristické organizace ze 7. října roku 2023 čtyři roky a devět měsíců. Převoz těl do izraelské forenzní nemocnice na místě sledoval i Ondřej Kundra. Jak popisuje ve Výtahu Respektu, pro Izraelce jde o jeden z nejsmutnějších dní za posledních 500 dní, které od útoku uplynuly. „Po celé cestě Izraelem stáli lidé po stranách silnice, byli zavinuti do izraelských vlajek a zpívali různé pro zemi důležité písně. Je to zlomový moment. Tématem je tu snaha vrátit do Izraele zbylé rukojmí, což je vidět na každém kroku." V jaké fázi je příměří mezi Izraelem a Hamásem? Kdy by se měli z Pásma Gazy dostat další rukojmí? A jaké je v těchto dnech cestování po Izraeli z hlediska bezpečnosti?
-
Francouzský prezident Emmanuel Macron na středu svolal další summit lídrů evropských států, tentokrát včetně Česka, kteří mají debatovat o bezpečnosti a situaci na Ukrajině. Děje se tak po pondělním pařížském jednání, ke kterému byly přizvány jen vybrané státy, a které Macron uspořádal kvůli tomu, že Spojené státy odjely do Saúdské Arábie jednat pouze se zástupci Ruska, a to bez účasti válkou zasažené Ukrajiny i Evropy, jež dodává pomoc. Americký prezident Donald Trump pak na kritiku Kyjeva, že se jednání neúčastnil, reagoval skandálním výrokem, že měli na ukončení konfliktu tři roky a neměli ho nikdy začínat. „Je možnost, že lidé, kteří rozhodují, co bude Amerika dělat, si nechali poradit, že je potřeba odtáhnout Rusko od Číny, takže mu nabídnou Ukrajinu. Rusové moc dobře vědí, že to je na jejich úkor, protože Číně nemají kromě levných energií co nabídnout. To by byl pro Evropu nejhorší scénář. Pak je tu druhý, že si lidé kolem Trumpa řekli, že to udělají jinak, protože doteď to nikam nevedlo. A tak Rusům dají stůl v Rijádu, který je k tomu ideálním místem a vyšle se do světa zpráva, že s Rusy se opět jedná, což Američany nic nestojí," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Co přesně to ale znamená pro Ukrajinu? A jak by se k tomu měla postavit Evropa?
-
Saknas det avsnitt?
-
Šéfka TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v úterý zveřejnila na sociálních sítích vyjádření, dle kterého se rozhodla nekandidovat v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Důvody jsou podle političky zdravotní. „Funkce Markétě Pekarové Adamové zůstanou. Jedna až do konce volebního období a druhá až do dalšího řádného sněmu, který vychází na listopad tohoto roku," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. „Hádat, kdo ji nahradí je předčasné i z pohledu toho sněmu. Volby můžou ukázat, jaké osobnosti TOP 09 má a jakou mají podporu v jednotlivých regionech. Bavíme-li se o těch výrazních tvářích, máme dva ministry za TOP 09 - Válek a Ženíšek, nebo výrazné europoslance - Niedermayer a Kolář, jsou tam místopředsedové, takže strana nějaké výrazné tváře má, ale kdo by stranu chtěl a měl vést ukážou až volby," doplňuje. Kam stranu dovedla Markéta Pekarová Adamová? A jakou roli má v koalici SPOLU, kde je kromě TOP 09 i ODS a lidovci?
-
Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, podle které se letos mají zvýšit platy vrcholných politiků, kdežto soudcům a státním zástupcům by prakticky stagnovaly. Opozice o novele mluvila jako o projevu papalášství, arogance a hladovosti, soudci namítali, že jde o protiústavní krok. Hlava státu zase novele vyčítá nesystémovost, nežádoucí retroaktivitu i to, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu. „Prezident kritizuje i to, že jde o hašení platového požáru, které vlastně vede k tomu, že teď ústavní činitelé nedostali výplatu za leden. Sice bychom si mohli říct, že se svými platy nejspíš mají našetřeno, na druhou stranu je výše jejich platů odvozena i od toho, že funkce poslance má být prestižní věc, která podle toho má být i finančně ohodnocena. Ti lidé rozhodují o našich životech - bez ohledu na to, jak který zákonodárce tohoto úkolu dostává, od toho jsou volby. Ale i v rámci nějaké konkurence je potřeba dát těm lidem prostor, aby nešli s platem níž, když jdou z nějakého například soukromého sektoru," vysvětluje ve Výtahu Respektu František Trojan. V čem konkrétně je novela sporná? Jak často prezident využívá své pravomoci vrátit zákon Parlamentu? A přehlasuje Sněmovna jeho veto?
-
Piráti a Pirátky se o víkendu sejdou na celostátním fóru ve Zlíně, kde zvolí hlavní tvář kampaně do letošních podzimních sněmovních voleb. Na lídra kandiduje předseda strany Zdeněk Hřib a senátorka Adéla Šípová. „Když se podíváme na předchozí roky, tak vždy to byl Ivan Bartoš, který byl jak předsedou, tak lídrem. Vzhledem k tomu, že volba předsedy byla nedávno, dá se předpokládat, že ti samí straníci teď po čtvrt roce zvolí Zdeňka Hřiba. Zaslechl jsem ale v Pirátské straně i názor, že by nebylo na škodu, kdyby to byla taková lídrovská dvojice - předseda muž a lídryně žena," říká ve Výtahu Respektu František Trojan. Co oba kandidáti doteď pro stranu udělali? Proč kandiduje Zdeněk Hřib, který v minulosti tvrdil, že do Sněmovny nechce, a proč Adéla Šípová, která z volby na předsedkyni strany odstoupila? A co by volba obou z nich znamenala pro další volební a povolební spolupráci s ostatními politickými uskupeními?
-
V Berlíně začíná 75. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. V hlavní soutěžní kategorii se o Zlatého medvěda utká 19 filmů, ve vedlejších kategoriích jsou pak i snímky s českou stopou. „Jsou to dvě koprodukce. Jde o animovanou pohádku Pohádky po babičce, která cílí na mladé diváky. Pak je to nový dokumentární film Čas do zásahu o Ukrajině, který vznikl v česko-lotyšsko-ukrajinské spolupráci, a ten opravdu český je krátký animovaný film Kámen osudu Julie Černé, studentky z UMPRUM," říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová, podle níž se u berlínského festivalu příliš nemluví o tom, že dává prostor i mladým talentům. „Berlinale má platformu Berlinale talents, která rozvíjí talentované filmaře z celého světa. Letos jsou tam hojně zastoupeni i čeští tvůrci a tvůrkyně." Co rozhoduje o tom, jestli má snímek šanci na Berlinale uspět? Jak se do něj propisují aktuální politická témata? A jaké postavení má oproti festivalům v Cannes a Benátkách?
-
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro The Guardian připustil, že kdyby se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo dostat Moskvu a Kyjev k jednacímu stolu, nabídnul by Rusku výměnu obsazených území. V případě Ukrajiny by šlo o část ruské Kurské oblasti, kterou by měli Rusové vyměnit za část okupovaného území na východě válkou zasažené země. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, přestože co se situace na frontě týče tahají Ukrajinci za kratší konec, mají naději v jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem: „Volodymyr Zelenskyj pochopil, že s byznysmanem Trumpem se musí bavit obchodnicky. Ještě za Bidenovy administrativy pozastavil dohadovanou smlouvu mezi Ukrajinou a USA, kdy se měli dohodnout, že Amerika bude mít daleko větší přístup a finančně těžit ze vzácných kovů na Ukrajině. Zelenskyj pochopil, že tato karta bude výhodnější v případě, že by se do Bílého domu dostal Donald Trump. Teď ji vytáhl a zatím s ní hraje šikovně. Trump by totiž mohl předstoupit před Američany a říct: můžeme jim pomoct, ale musíme za to něco dostat přístupem k těm vzácným kovům." Jaký vliv americký prezident na jednání mezi Kyjevem a Moskvou má? Co se momentálně děje na frontě? A jak se Ukrajinci tváří na výměnu části území?
-
Poslanci se ve středu mimořádně sejdou k závěrečnému schvalování sporné vládní novely, která počítá se zvýšením koncesionářských poplatků a rozšířením okruhu poplatníků. „Ta minulá debata před koncem roku byla poměrně hodně určující a ukazující, co si opozice o ČT myslí. Viděli jsme i jakési odkrytí plánu, kdy Andrej Babiš otevřeně mluvil o tom, že by koncesionářské poplatky rád zrušil a financování veřejnoprávních institucí navázal na státní rozpočet. Tím by de facto dostal obě média pod přímou státní kontrolu, čímž by z nich udělal vydíratlená média. Mimořádná schůze určuje, že nebude možné měnit program a pravděpodobně by se to v případě, že se to nestihne odhlasovat ve středu, odložilo na pátek," říká ve Výtahu Respektu František Trojan, podle kterého se novela nejspíš posune do horní komory. Ve zpravodajském podcastu ale mluví i o dalším klíčovém momentu, který tento týden poslance čeká, a to hlasování o možném vydání šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Podle policie by se totiž kvůli loňské billboardové kampani mohl dopustit podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod. Jaká je šance, že poslanci Okamuru vydají? Jak jsou na tom vlastně jednotlivé strany a hnutí půl roku před sněmovními volbami? A jak se rýsuje volební spolupráce jednotlivých uskupení?
-
Vojenská policie se zabývá podezřeními v souvislosti s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu, podle ministryně obrany Jany Černochové z ODS jde o závažná obvinění, která je potřeba prověřit. Týká se to projektu Nemesis organizovaného spolkem Skupina D, který drony na Ukrajinu dováží a jehož součástí jsou například bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, herec Ondřej Vetchý, Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky či náčelník generálního štábu Karel Řehka. Pochybení se má týkat toho, že elitní vojáci vozili drony do válkou zasažené země bez potřebného povolení Parlamentu, obviněn ale doposud nikdo nebyl. Jak navíc ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, jde o další eskalaci konfliktu mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu: „Ti dva se nemají rádi, jdou si takzvaně po krku. Jana Černochová má dlouhodobě pocit, že ji Karel Řehka v některých věcech obchází, že ji neposlouchá nebo že se vyjadřuje příliš politicky. Politickou odpovědnost ale nese ona. Kdyby mohla, byla by ráda, aby Řehla na tom místě nebyl, on má ale podporu prezidenta republiky a premiér ho také nechce v předvolebním čase odvolat." O co přesně v kauze jde? Co by z ní mohlo vzejít? A je nějak ohrožena podpora Ukrajiny ze strany Česka?
-
Českem otřásl případ šikany na školách v jihomoravském Hodoníně, ve kterém už policie zahájila úkony trestního řízení pro podezření z vydírání, výtržnictví a pokus o ublížení na zdraví. Nešťastný incident ale vyvolal mimo jiné i otázky, do jaké míry jsou školy a potažmo stát schopny čím dál častější šikanu na školách řešit. „Český stát nejspíš něco opomněl. Výchovu pedagogů v základních školeních, přípravu lidí i to, že uděláme ze školního psychologa atraktivní místo, které člověka baví a které ho uživí, a tím pádem tam jde dost lidí," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „A do toho se ještě stalo to neštěstí jménem covid a karanténa. Zjevně to, co se s psychikou dětí odehrálo, je bezprecedentní a to je obrovský problém," dodává s tím, že v Česku není dost profesionálů, kteří by mohli dětem pomoct se zpracováním traumatu, které pro řadu z nich mohla pandemie představovat. V čem jsou překážky? A má stát nějaký plán, jak šikanu na školách řešit a jak jí předcházet?
-
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby připravila plán, který by umožnil odchod Palestinců z Pásma Gazy. Reaguje tak na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v týdnu prohlásil, že Spojené státy by mohly převzít správu Pásma Gazy s tím, že víc než dva miliony Palestinců by byly přesídleny do okolních arabských zemí. „A potom se tam vybuduje luxusní přímořské sídlisko, jakási riviéra v Gaze. Právo na to USA nemají, z hlediska mezinárodního práva je to samozřejmě nepřijatelné. Pokud by to prezentováno jako povinné vysídlení, že by ti lidé dostali příkaz, že by měli někam odejít, je to etnická čistka a úplně nepřijatelný krok," říká ve Výtahu Respektu Jiří Sobota. „Určitě to není dobré řešení a je protiprávní, na druhé straně - jaké je jiné řešení? Tady začínáme být na mělčině. Oficiálně je finálním východiskem celého konfliktu vznik dvou samostatných států, jenže to na územích, kterých se to týká, nikdo nechce," dodává. Mohl by Donald Trump myslet svá tvrzení vážně, nebo je to jen taktika? A jak se na jeho výrok o americké správě Pásma Gazy tváří jeho okolí?
-
Krajský soud v Liberci ve středu uznal hejtmana Martina Půtu ze Starostů pro Liberecký kraj částečně vinným v korupční kauze, ve které je stíhaný od roku 2014. „Podle obžaloby měl přijmout úplatek 830 tisíc korun, z toho mu mělo být vyplaceno 530 tisíc. Celá kauza souvisí s projektem rekonstrukce libereckého kostela sv. Máří Magdalény. Měla na to jít evropská dotace a tento projekt za 65 milionů korun byl od začátku veden jako rizikový, kvůli čemuž měly být peníze vyplaceny až poté, co bude projekt dokončen. Za peníze, které měl Martin Půta přijmout, měl zajistit, že se změní financování a peníze se budou vyplácet v průběhu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Martin Štorkán. „Nakonec od soudu odešel s roční podmínkou a peněžitým trestem 50 tisíc korun. Soud považuje za prokázanou částku 30 tisíc korun z těch 830 tisíc," dodává. Čeho se měl za zmíněné peníze hejtman dopustit? Jak na verdikt soudu reagují politici a samotné hnutí STAN? A proč případ ani po deseti letech nemusí být u konce?
-
Ministr kultury Martin Baxa z ODS zkraje týdne oznámil, že generálním ředitelem pražského Národního divadla se stane Martin Glaser. Současný ředitel ND Brno má nastoupit od srpna roku 2028. „Je to dobrá zpráva pro celou kulturu, že někdo dokáže udělat výběrové řízení takto předem, protože tady je zvykem spíš někoho odvolat, pak někoho marně hledat, a pak během pár měsíců dát dočasného ředitele nebo ředitelku a vše se dělá provizorně. Toto je jiný způsob, který je na zvykem na Západě, ne u nás. Nevýhodu bych viděl v tom, že Národní divadlo je živá instituce a živý tvar, nedovedu si sám představit, co bude v roce 2028 a divadlo by mělo odrážet stav teď a tady a za tři roky se může stát, že potřebujeme něco úplně jiného," říká ve Výtahu Respektu vedoucí kulturní rubriky Jan H. Vitvar. Co by nástup Martina Glasera mohl pro Národní divadlo znamenat? Co v něm po sobě zanechává Jan Burian? A jaká je vize této instituce?
-
Americký prezident Donald Trump o víkendu zopakoval, že budou velmi brzy zavedena cla na výrobky z Evropské unie. Řekl to jen záhy poté, co podepsal nařízení, které zavádí cla na dovoz zboží z Kanady, Mexika a dodatečně i na dovoz z Číny s tím, že u Mexika oznámil měsíční odklad. „Trump tvrdí, že to je kvůli fentanylu. Skutečný důvod nevíme, můžeme ale odvozovat z toho, co říkal Trumpův ministr financí. Ten mluvil o tom, že by to měl být diplomatický nátlak, způsob, jak některé firmy přinutit k založení továren v USA. A důvod může být i vyjednávání o jiných věcech, forma nátlaku. Donald Trump mluvil o tom, že by do budoucna cla mohla nahradit ekonomické sankce," říká ve Výtahu Respektu Filip Zelenka. Co by v praxi znamenalo zavedení cel pro EU? Jak by cla dopadala jak na americké, tak i na evropské občany? A je unijní sedmadvacítka na případná cla připravená?
-
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s odborníkem na AI Stanislavem Fortem o revoluci mezi nejvýkonnějšími umělými inteligencemi světa. Moderuje Štěpán Sedláček
„Je to poprvé v historii, co se neamerický model dostal v měření výkonnosti umělé inteligence na světovou špičku. To je revoluční věc, která nastolila novou geopolitickou situaci,“ říká o nové umělé inteligenci čínské společnosti DeepSeek Stanislav Fort, který v minulosti pracoval ve firmách Google Deepmind nebo Anthropic. V čem vyniká a jak se čínským vědcům podařilo vyvinout tak výkonný model s nižším nožství nejmodernějších čipů? A co to znamená pro firmy, které ve vývoji AI zaspaly? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu.
-
Výtah Respektu a souhrn dne s Tomášem Lindnerem o historickém milníku v dějinách německé politiky, který přineslo včerejší hlasování ve Spolkovém sněmu.
„Friedrich Merz dopustil něco historicky převratného. Je to vůbec poprvé v dějinách Spolkové republiky, kdy se podařilo sestavit většinu v parlamentním hlasování díky hlasům krajně pravicové strany,“ říká Tomáš Lindner o středečním převratném hlasování v Bundestagu a shodš Merzových křesťanských demokratů s Alternativou pro Německo na migrační a azylové politice. Jak dění číst ve světle blížících se parlamentních voleb, aktuálních průzkumů a atmosféře zjitřené útoky? Nejen o tom uslyšíte ve Výtahu Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k přečtení také článek: Rakety Ukrajině, spalovací motory, nižší daně a přísnost k uprchlíkům
-
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou o novele zákoníku práce a o tom, kdo a proč chce zavádět možnost výpovědi bez udání důvodu.
Poslanci ODS a TOP 09 chtějí zavést možnost výpovědi bez udání důvodu, ale zaměstnanci by v takovém případě mohli získat dvojnásobné odstupné. To alespoň chtějí prosadit jmenované strany v rámci pozměňovacího návrhu k takzvané flexibilní novele zákoníku práce. Proti zavedení výpovědi bez udání důvodu je opozice, ale shoda nepanuje ani v rámci koalice: návrh odmítají i poslanci z hnutí STAN a lidovci. Co všechno kromě výpovědi bez udání důvodu by novela zákoníku práce mohla přinést? A jak by v praxi vypadala výpověď bez udání důvodu, pokud by návrh prošel? O tom ve Vátahu Respektu mluví Filip Zelenka.
-
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Martinem Štorkánem o tom, jak zastupitelé Karlových Varů odňali vyhoštěnému ruskému knězi čestné občanství.
Zastupitelstvo Karlových Varů dnes odebralo čestné občanství Nikolaji Liščenjukovi, někdejšímu duchovnímu pravoslavného ruského chrámu Petra a Pavla v tomto městě. Kněze české úřady loni vyhostily, protože ho bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit. Více se o tom, co dělal na karlovarské faře také dočtete v článku: Vyvolat chaos, podpořit separatisty a odtrhnout kus země.
-
V Bělorusku se o víkendu konaly prezidentské volby, ve kterých podle očekávání opět zvítězil Aleksandr Lukašenka, který tak vstupuje do sedmého funkčního období. Muž, který je na Západě označován za posledního evropského diktátora, tak délkou vládnutí nemá v Evropě - kromě monarchií - konkurenci. Důvodem je jeho tvrdá ruka, kterou znemožňuje, aby se do voleb zapojila i opozice, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra s tím, že Lukašenkovi protikandidáti byli jen loutkami vybranými režimem: „Lukašenko podobně jako Putin opozici pozavíral, zlikvidoval ji nebo museli odejít do exilu jako třeba Svjatlana Cichanouska. Odtud ale momentálně nemají možnost výrazněji zasáhnout do politického dění v zemi. Navíc neperzekuuje jen opozici, ale i neziskovky, občanský sektor, média - zlikvidoval právní stát." Jak se před třiceti lety dostal k moci? Jsou účinné unijní sankce? A jak mohou demokratickým běloruským silám pomoct běžní občané? A z čeho má dnes Lukašenka přese všechno strach?
-
Svoji kariéru s ním spojili Karel Gott, Waldemar Matuška, Hana Hegerová, Marta Kubišová či Marie Rottrová, ale také dnešní interpreti jako třeba kapela Tata Bojs. Řeč je o vydavatelství Supraphon, které má nejen bohatou a dlouhou historii, ale také nového majitele, a to společnost Sony Music Entertainment. „Supraphon se jako jediná z těch firem působících na českém trhu dokáže opřít jak o něco tradičního, co má více jak devadesátiletou tradici, a zároveň je to značka, která sleduje, co se děje, aniž by byla divoká. Supraphonu se dostalo i statusu archivní kulturní památky. To, že se teď ocitá v nadnárodních rukou nemusí znamenat nutně to, že o něco přijdeme, že něco ztratíme, že něco bude vyvedeno ven, protože spousta věcí, které v archivu Supraphonu jsou rozhodně není tržně zajímavá mimo české hranice, ale signalizuje to, že někdo z venku vnímá bohatství, kterého my jsme si nebyli vědomi," říká ve Výtahu Respektu Pavel Turek. Jaký se proměnil význam Supraphonu po pádu železné opony? A co by mohlo být za tím, že Sony Music Entertainment Supraphon koupila?
- Visa fler
