Avsnitt
-
Na Ukrajinu jezdí fotografovat deset let, poslední dva roky dokumentuje místa nejvíc zasažená válkou. „Jiní fotí zázemí nebo každodennost hlouběji v týlu. Mě primárně zajímá to epicentrum,“ říká fotograf Stanislav Krupař, který byl hostem podcastu Mediální cirkus a který se do válkou zmítané země znovu vydal tento týden, jen pár dní po natočení rozhovoru.
Opět přitom míří do míst nejtužších bojů, konkrétně do Doněcké oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. „V Pokrovsku, Avdijivce a Vuhledaru mám spoustu známých jak mezi civilisty, tak mezi vojáky. Teď se tam ta situace silně dramatizuje. Tak chci být u toho,“ vysvětluje s tím, že právě v Avdijivce se probudil i 24. února 2022, kdy Kreml zahájil vpád na ukrajinské území.
Ruská vojska v posledních dnech přitvrzují v útocích na ukrajinskou obranu u zmíněného Pokrovska. Boje v okolí města a přilehlých vesnicích doprovází ustavičné ostřelování, kvůli kterému už podle agenturních zpráv zemřelo i mnoho civilních obyvatel.
„Vesnice za vesnicí, které jsem dobře znal, mizí z povrchu zemského a mě to samozřejmě strašně trápí a štve. I to je důvod, proč se tam chystám.“ říká Krupař s tím, že opět jede i za vojáky, kteří budou blízko první linie. „Od té doby, co jsou tam nasazeni, to území jenom pomalu, ale vytrvale ztrácí. Vesnice, ve kterých jsem s nimi byl ještě na jaře, jsou už dávno ve spárech ruské armády.“
Právě díky dobrým vztahům s ukrajinskými vojáky se fotografovi pravidelně daří proniknout až do míst nedaleko fronty. Spolupracuje třeba se skupinou snajprů. Několik dní také strávil s lékaři u Avdijivky v polní ošetřovně, která jinak bývá pro novináře nepřístupná.
„Hele, pojedeš s námi úplně dopředu“
Nebojí se při takových akcích o život? „Není to tak, že by mě vzali všude, kam bych chtěl. Do těch nejdivočejších bojů mě nikdy nevzali. Řídím se jejich rozkazy, respektuju to, co mi nabídnou a to, co mi zakážou. Netlačím se nikam přes jejich zákaz,“ reaguje Krupař.
„Mě baví být v uzavřeném kolektivu třeba do 20 lidí, kde můžu důvěrně poznat jednotlivé účastníky a můžu navázat blízké vztahy uvnitř té skupiny. Zároveň je pozoruju a z toho vznikají moje fotografie. A už je v zásadě jedno, co se odehrává. Samozřejmě, pokud ti kluci jedou někam do akce a jsou ochotni vzít mě s sebou, tak jedu. Už jenom proto, abych nebyl za srágoru, který jenom parazituje a plně se neúčastní jejich života.“
Přímo v akci se snajpry nebyl od konce loňského roku: „Ještě začátkem listopadu, kdy bojovali v Avdijivce, mi nabízeli: hele, pojedeš s námi úplně dopředu na naše pozice. To bylo 800 metrů za frontou, odkud likvidovali nepřátelské vojáky. Ale já jsem měl sérii zakázek pro německá média a když jsem se tam v půlce prosince vrátil, tak už to nešlo. Rusové začali víc tlačit, používali klouzavé bomby KAB, které likvidovaly celé baráky. A to už mě řekli: omlouváme se , ale teď tě tam nevezmeme. To už je příliš riskantní.“
Udržování blízkých vztahů s místními je pro Krupařovu práci zásadní. Díky tomu ví, kdy si může dovolit fotit: „Lidi si na mě zvyknou a necítím se jako hyena. Což se mi párkrát stalo při leteckých útocích v Kyjevě nebo v Pokrovsku. Je zmatek, lidi upí, teče krev a do toho objeví parta reportérů, kteří neumějí ani ukrajinsky, ani rusky anemilosrdně tam začnou fotit. V těch situacích se cítím hrozně nesvůj a musím se nutit, abych to dělal taky. A to nemám rád. Takže pro mě je klíčové, být v kolektivu lidí, které znám.“
Stanislav Krupař, který v minulosti fotil například pro Lidové noviny nebo časopis Reflex, se v posledních letech živí jako fotograf a reportér na volné noze. Spolupracuje především s německými týdeníky a časopisy Die Zeit, Stern nebo Focus, se švýcarským Neue Zürcher Zeitung nebo s holandskými a belgickými médii. V Česku pak třeba s magazínem Reportér, příležitostně například i se Seznam Zprávami.
„V ideálním případě to funguje tak, že tě tam ta redakce vyšle. Ale teď je pro mě čím dál tím obtížnější přesvědčit někoho, aby mně zakázku dal. Vyjíždím tam vlastně na svý triko,“ popsal Krupař úskalí práce nezávislého fotografa.
„Upadající zájem o moji práci koresponduje s upadajícím zájmem médií o Ukrajinu. Ten konflikt se táhne dlouho, média jsou z něho unavená a očekávají vždycky něco nového. A já většinou nemám úplně nic nového, co bych jim mohl nabídnout,“ říká.
Nové jsou podle něj hlavně posuny v životech lidí, které dokumentuje. „Naposledy na jaře jsem chtěl dělat velkou reportáž o jedné holce snajperce a než jsme se k tomu rozhoupali, tak tu Káťu zabili,“ prozrazuje.
Proč Stanislav Krupař říká, že je fotograf, ale ne novinář? Jak moc si podle něj reportéři ve válečném konfliktu pomáhají? A jaké fotografie dokážou zahývat veřejným míněním?
-
Přejeme vám krásné léto a na viděnou po něm, loučila se v červnu s diváky moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová. Už se s nimi ale neuvidí. Česká televize totiž pořad o prázdninách zrušila a Fridrichová teď v prvním velkém rozhovoru v podcastu Mediální cirkus naznačuje, že za tím mohly být politické tlaky. „Všichni dali zaříznutí pořadu zelenou,“ říká známá moderátorka.
„Informace o tom, že končíme, ke mně doputovala poprvé někdy na konci května. Nechci šířit žádné spekulace, ale pravdou je, že zároveň v té době se v televizi řešilo to, že se projednává návrh na zvýšení koncesionářských poplatků, takže jsme byli nabádáni k zvýšené opatrnosti a citlivosti,“ říká Nora Fridrichová, která je tváří pořadu od jeho startu na podzim roku 2006.
V moderaci měla jen tři krátké pauzy - dvakrát po narození dcer a jednou, když účinkovala ve Star Dance.
„Ta informace přišla poprvé ze dvou míst a já jsem si zjišťovala, jestli máme výrobní plán na první díl na podzim. To jsme měli, tak jsem kolegy uklidnila. Pak se zpožděním ke mně stejná informace dorazila z karlovarského filmového festivalu, kam se sjíždějí i politici a zákulisní hráči. Šeptandy jsou a budou, ale tohle se pak stalo,“ popisuje.
A ke zrušení pořadu z politických důvodů ještě dodává: „Mám kuloárové informace, ale víc k tomu nebudu říkat a nemám pro to žádný důkaz a není to otázka na mě. Spíše myslím, že by můj zaměstnavatel, Česká televize (ČT), veřejnoprávní instituce měla svým divákům vysvětlit, proč se to děje právě proto, aby se žádné spekulace kuloáry nešířily.“
Co říká Fridrichová na to, že měla poškodit dobré jméno ČT? A jak moc si připouští svoje vlastní pochybení?
-
Saknas det avsnitt?
-
Už jen šest týdnů budou vycházet v tištěné podobě Lidové noviny. Pak jeden ze symbolů porevoluční éry končí. Ikonický deník má za sebou mnoho krizí a taky 10 let, kdy jej vlastnil Andrej Babiš, a i díky němu si vystavěl svoji politickou kariéru.
„Když někdo řekne, byli jsme užiteční idioti, kteří mu dělali krytí, to se vlastně jako nedá vyvrátit,“ říká zpětně šéf komentářového oddělení Lidových novin a šéf přílohy Orientace Petr Kamberský v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus a zdůrazňuje: „Já jenom můžu říct, že do mé práce, dokonce myslím do práce komentářového oddělení, nám opravdu nikdo nekecal.“
Kamberský se novinařině věnuje od 90. let. Prošel deníkem MF Dnes, řadu let strávil v Hospodářských novinách, poslední roky pak v Lidovkách. Tam nastoupil nejprve v roce 2010, o dva roky později z nich ale odešel na protest proti tomu, že mu tehdejší šéfredaktor Dalibor Balšínek údajně zasahoval do textů, které názorově neladily s Václavem Klausem.
Už v lednu 2014 se ale Kamberský do Lidových novin vrátil, a to na pozici šéfkomentátora. Přišel půl roku poté, co Babiš koupil vydavatelství Mafra a s ním i Lidové noviny. A poté, kdy řada renomovaných novinářů z vydavatelství na protest proti Babišovi odešla.
„Samotný Babišův nákup Lidovým novinám neublížil, protože ty noviny se pak opravdu strašně zlepšily, když si najdete tehdejší komentáře, třeba i pana Švehly z Respektu, tak všichni uznávali, že ty noviny, které byly úplně vybydlené předchozím vlastníkem, tak jim Andrej Babiš bezpochyby prospěl. Je mi jasné, že spousta čtenářů dostane psotník a řekne si, že Kamberák je ‚úplnej debil‘. Ale tohleto, si myslím, že vám řeknou skoro všichni, i ti, co z těch novin posléze odešli,“ popisuje Petr Kamberský první roky LN v holdingu Agrofert.
Kdo jsou dnes čtenáři Lidových novin? Proč si myslí, že Babiš není velká hrozba pro českou demokracii? A co bude podle něj s dalšími tištěnými médii?
-
Patří mezi nejpopulárnější současné moderátory, kteří tvoří svůj obsah exkluzivně na internetu. A má tisíce předplatitelů. Možná těch rozhovorů dělám až moc, říká Čestmír Strakatý v podcastu Mediální cirkus.
Po letech v redakcích se před dvěma roky rozhodl odejít na volnou nohu. Dělá vlastní podcast, který zažil raketový start. Dnes má Čestmír Strakatý přes 8000 předplatitelů a těm chce zaručit určitý počet rozhovorů. Zajímá je, když si chce vzít volno? „Jsem zvyklý pracovat vlastně pořád. Takže si ani neumím představit, že bych řekl, že měsíc nebudou nové rozhovory,“ vysvětluje Strakatý.
Ještě v rámci svého vlastního podcastu na Herohero měl před prezidentskými volbami jako hosta například Andreje Babiše. Ten následně dal upoutávku na sítě, kde Strakatého jednak vychválil a uvedl, že je dobrý novinář, a také vyzval lidi, ať si rozhovor koupí. „Já jsem mu to neřekl. Udělal to někdo z jeho týmu,“ hájí se Čestmír Strakatý s tím, že to bylo zvláštní, ale Babiš podle něj o příspěvku nevěděl: „Pár dní potom na tiskovce mě zařadil mezi Sorose a Klusáka. To byl autentický Babiš.“
Proč zveřejnil kontroverzní výrok Jaroslava Duška, že rakovina je volba lidí, kteří nenávidí život? Proč má pocit, že podcastů je až moc? A považuje se za novináře? Poslechněte si celou epizodu.
-
Má za sebou maraton komentování hokejových zápasů, které vyvrcholily na mistrovství světa v Praze. I přes pozitivní ohlasy, ale není Robert Záruba se svým výkonem spokojený. „Byl to lehký průměr,“ řekl šéfkomentátor Redakce sportu ČT v podcastu Mediální cirkus.
Robert Záruba, jehož lze bez přehánění označit za legendu české sportovní žurnalistiky, seděl ve studiu jen pár dní po mistrovství světa v ledním hokeji v Praze. Na otázku, jak si ho užil, odpovídá: „Nesnáším tohle slovo.“ A vysvětluje, že je v pracovním zápřahu už od konce zimy. „To jsou dvě takové věty před začátkem mistrovství světa, které se hraje v květnu, tedy po extraligovém play off, přípravě národního mužstva, kdy já toho mám úplně nad hlavu. A někdo mi řekne: Tak ti to začíná, co? A já už v únoru jedu na pětku,“ říká.
Navíc, jak přiznává, je sám na sebe velmi přísný. Takže s úrovní svého komentování není letos spokojen. „Myslím, že to byl lehký průměr, že to mohlo být mnohem lepší,“ přemítá. I přesto, že ohlasy na jeho komentování s Jakubem Voráčkem byly pozitivní.
V poslední době prý přemýšlí i o to tom, jak se mění klima v ČT a tlak na moderátory. „Určitě nejsem ve stejné situaci jako Václav Moravec, který je pod mnohem větším tlakem. Já vlastně tlak žádný nemám. V televizi po mně nikdo nejde. (…) Mně spíš jde o lidi, se kterými se vám buď dělá dobře, nebo ne.“ Dokázal by po 40 letech odejít z ČT někam jinam? „Umím si to představit,“ říká.
Opravdu usnul mezi zápasy mistrovství světa? Tyká si se sportovci? A čí byl nápad, nechat komentovat Jakuba Voráčka? Poslechněte si celou epizodu.
-
Její jméno se v Česku stalo synonymem pro válečnou zpravodajku, která informuje přímo z centra dění. V roce 1992 odjela Petra Procházková do Ruska a zůstala tam 10 let. Mezitím sledovala na místě řadu ozbrojených konfliktů hlavně na Kavkaze.
Teď jezdí do Gruzie (naposledy právě tento týden kvůli demonstracím proti kontroverznímu zákonu o zahraničních agentech) nebo na Ukrajinu, kde vidí jiný druh války. „Je veliká. Ve srovnání s Čečenskem je v bezohlednosti vůči civilistům hodně podobná. Jenomže Čečensko je malinké území na severním Kavkaze, kde tehdy žil necelý milion lidí, a Ukrajina je 60 milionová země. V Čečensku to byla guerillová válka a tady je to válka dvou velkých armád,“ srovnává Petra Procházková.
Svoji kariéru expertky na postsovětský prostor začala Petra Procházková v roce 1992, kdy jako zpravodajka Lidových novin odjela do Moskvy. Přijela tam tehdy s minimálními zkušenostmi na post zahraniční zpravodajky. „Vůbec nechápu, jak jsem to mohla vydržet. Neuměla jsem vůbec nic, ale hlavně ani rusky. Jela jsem tam s představou, že umím rusky. Už na letišti jsem pochopila, že mi nikdo nerozumí a já nerozumím nikomu,“ vzpomíná.
Přijela tam po Jaromíru Štětinovi, který ji měl uvést a pomoci se zařizováním. Jenže ten ji nakonec nečekal, měl jinou práci. „Já jsem vůbec nebyla členem zahraniční rubriky, pracovala jsem v příloze, psala o antikoncepci, o módě. Tak mě tam poslali na tři měsíce. A myslím si, že po třech měsících zapomněli, že tam jsem,“ popisuje.
Podle jejích slov jí ale výrazně pomohly události roku 1993, kdy se bojovalo o moskevský Bílý dům: „A najednou si vzpomněli, že tam jsem a zjistili, že náhodou jsem i uvnitř Bílého domu. Tak se to hodilo a hned jsem na té první straně (novin) byla.“
Co zachránilo Petře Procházkové novinářskou kariéru poté, co ji ruské úřady v roce 2001 vyhostily, a ona se musela vrátit do Prahy? Proč zůstala v Lidových novinách i poté, co je koupil Andrej Babiš? Jak Putinův režim okleštil ruská nezávislá média? A jak se Petra Procházková dívá na práci válečných zpravodajek a zpravodajů? Poslechněte si celou epizodu Mediálního cirkusu.
-
Je to deset let, co za velké mediální pozornosti odešli z České televize moderátoři Daniela Drtinová a Martin Veselovský. Vadil jim údajný politický nátlak na zpravodajství. „Největší vtip i po těch letech je v tom, že vlastně nikdo neví, jak vážné to bylo,“ vzpomínají dnes spolumajitelé internetové televize DVTV. Oba byli hosty nejnovějšího dílu podcastu Mediální Cirkus.
DVTV má za sebou už deset let fungování na internetu, teď navíc rozjíždí televizní kanál. Ten od listopadu běží jen klientům jednoho z telefonních operátorů, brzy by ho ale měli naladit všichni. DVTV totiž zažádala o přidělení terestrické licence.Na televizním kanálu chtějí ale kromě svého obsahu nabízet taky obsah převzatý zhruba od dvacítky populárních internetových tvůrců, se kterými se dohodli na spolupráci.
Samotné rozhovory na DVTV moderovalo v průběhu let hned několik novinářů, teď se ale před kamerou objevují v podstatě jen právě Drtinová s Veselovským. Ti za sebou mají už tisíce interview. Jak takové vytížení zvládají? Kde hledají motivaci k další práci? Co je na moderování nejvíc baví a s čím mají naopak největší problém? Jak se Daniela Drtinová vyrovnává s kritikou za přílišnou "ezoteričnost" některých svých rozhovorů? A za jak důležitý považují oba moderátoři DVTV žánr hard talku, ve kterém politici čelí ze strany důkladně připravených novinářů kritickým otázkám? To vše se dozvíte v nové epizodě Mediálního cirkusu.
-
Mediální magnát Jaromír Soukup zatím nebude prodávat podíly ve svých firmách. Tvrdí, že stamilionové dluhy svých společností zvládne a že už dokončuje restrukturalizační plány. Na ně dostal od soudu tři měsíce.
„Jsem optimista. Není to lehká situace, ale máme z ní jasnou cestu ven,“ prohlásil Soukup v podcastu Mediální cirkus.
Do Soukupova mediálního impéria, jehož páteří jsou firmy Empresa Media vlastnící časopisy Týden nebo Instinkt, Televizní studio Barrandov a agentura Médea nedávno vstoupil podnikatel Jan Čermák. Ten je momentálně majitelem 50procentního podílu. Empresa Media a televize Barrandov čelily insolvenci, teď jim soud přiřkl ochranu před věřiteli a dal jim tři měsíce na vypracování záchranného plánu. Právě vstup Čermáka je podle Soukupa pro šanci na záchranu jeho impéria zásadní.
„Nevím, jestli bych to zvládl sám, možná ano, možná ne, ale to jsou všechno kdyby. Vstup Jana Čermáka nám dal určitý klid a jistotu, že to zvládneme. On se chová jako investor a sleduje své zájmy, které jsou mezi námi jasně vydiskutovány,“ tvrdí Soukup. Zároveň říká, že prodat svůj zbylý podíl v mediálních aktivitách se nechystá: „Zatím určitě ne. Všechno je na prodej, to varianta, kterou do budoucna nelze vyloučit. V tuhle chvíli o tom vůbec neuvažuju.“
V rozhovoru se rozpovídal o celé své mediální a politické kariéře. V posledních letech proslul zejména coby hlavní moderátor své televize Barrandov. Tam v průběhu času moderoval 25 pořadů, z toho až deset současně. Asi nejvíce kontroverzí ale vyvolávaly jeho pravidelné rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem, které vedl dva a půl roku v letech 2017-2019.
Jak se na tuto epizodu s odstupem času dívá? Na čem se Soukupův mediální byznys zadrhnul? Řešil někdy, že je terčem kritiky nebo posměchu kvůli svému moderování? Jaký vliv na politiku mu dávalo vlastnictví velké mediální agentury? A jaké plány má du budoucna - ať už ty mediální, nebo ty politické? Na to vše přišla v rozhovoru s Marií Bastlovou pro nový díl podcastu Mediální cirkus řeč. -
Už je to skoro tři roky, co začala kauza, která skončila odsouzením bývalého poslance za TOP 09 Dominika Feriho na znásilnění. Případ odstartoval mimo jiné i text novinářky Apoleny Rychlíkové (tehdy magazín A2larm), která spolu s kolegou Jakubem Zelenkou (tehdy Deník N) popsala příběhy žen, které bývalý politik sexuálně obtěžoval, napadl nebo znásilnil.
Ferimu, kterého soud zatím nepravomocně odsoudil na tři roky za znásilnění a pokus, se Rychlíková chce věnovat dál. „S Jakubem (Zelenkou) teď chystáme knihu o Dominiku Ferim,“ prozradila Apolena Rychlíková v podcastu Mediální cirkus.
Rychlíková je aktivní členkou spolku Ženy v médiích, který nedávno zveřejnil výsledky průzkumu mezi novináři, že kterého vyšlo, že více než tři čtvrtiny novinářek se setkaly s nějakou formou sexuálního obtěžování. Zhruba polovina respondentek průzkumu se pak setkala s nějakou formou sexuálního obtěžování ze strany kolegů nebo nadřízených.
„Sama jsem se s nějakou formou sexismu setkávala docela často. Jsem člověk, který může v leckom vzbuzovat děs a hrůzu, takže neděje se mi často, že by se mě třeba někdo nevybíravě dotýkal, ale i s tím jsem se setkávala. To znamená nevybíravé dotyky od kolegů třeba z jiných médií. Oni to třeba často ani nemyslí vážně nebo zle, ale je to diskomfort, který musíme zažívat,“ popisuje Rychlíková, která chystá i článek o tom, jak sexuální obtěžování v redakcích může vypadat.
Proč ji výsledky průzkumu o sexuálním obtěžování v médiích nepřekvapily? Jak zareagovala, když jí v rozhlase řekli, že ji berou, protože je žena? A proč bychom pracovní potřeby mladých měli brát vážně? Pusťe si celou epizodu podcastu Mediální cirkus, v níž Marie Bastlová zpovídá Apolenu Rychlíkovou.
-
Se značným znepokojením sleduje tažení nové slovenské vlády proti veřejnoprávním médiím. Ani plná náměstí tomu bohužel nezabrání, říká generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v rozhovoru pro podcast Mediální cirkus.
Šéf Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se hlasitě postavil za svého slovenského kolegu Luboše Machaje, když minulý týden zveřejnil prohlášení na jeho podporu. Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová chce veřejnoprávní média RTVS zrušit zákonem a nahradit je novou institucí, čímž by skončilo současné vedení. „Vidím záměr zničit klasickou podobu veřejnoprávních médií, je to snaha o zestátnění médií,“ reagoval Zavoral v dalším díle podcastu Mediální cirkus.
.Podle něj je celá změna účelová: „Že zákonem zrušíte jednu existující organizaci a rovnou v zakládáte novou instituci, po které ale údajně chcete totéž, tak to zavání jenom snahou změnit vedení a zbavit se stávajícího generálního ředitele Machaje.“
A připomíná další kroky, které podle něj ukazují na snahu zbavit se současného vedení RTVS - náhlé snížení rozpočtu RTVS během února i zrychlené řízení k přijetí nového zákona. „Bohužel si myslím, že ani plná náměstí a demonstrace lidí, kteří se určitě nebudou chtít s tímto stavem smířit, tomu prostě nezabrání,“ dodává Zavoral.
Podobné snahy o okleštění veřejnoprávních médií jsou vidět i v Česku. Hnutí SPD by je převedlo na příspěvkové organizace pod ministerstvo kultury. Šéf ANO Andrej Babiš zase loni říkal, že by veřejnoprávní média neměla dostat už ani korunu z peněz daňových poplatníků.
Věří René Zavoral, že se koalici podaří prosadit ve sněmovně zvýšení koncesionářských poplatků, které se od roku 2005 nezvedly? Jaký plán má pro případ, že ke zvýšení nedojde? Zažívá ve funkci generálního ředitele ČRo politické tlaky? A jak zpětně hodnotí svou snahu jmenovat do čela zpravodajství rozhlasu Jitku Obzinovou, což vyvolalo uvnitř veřejnoprávní instituce masový odpor?
-
Moderátor Jakub Železný loni skončil na obrazovce České televize, kdy přestal moderovat Události, komentáře i hlavní zpravodajskou relaci. Teď se po několikaměsíčním zdravotním volnu vrací. Ale netuší kam přesně.
„Nevím, jestli na obrazovku, ale určitě do práce se blíží můj návrat. Ještě v březnu mě čeká ne úplně příjemná věc v Motole, která doufám, že dopadne dobře. A pak už se asi budeme bavit o tom, jakým způsobem se vrátím,“ říká Železný v novém podcastu Mediální cirkus.
Až se vrátí, čeká ho ČT pod vedením nového generálního ředitele Jana Součka. Ten před svým nástupem v rozhovoru na Seznam Zprávách hodnotil bez uvedení jmen moderátory a zmiňoval i přílišnou angažovanost některých z nich. Konkrétně na adresu Jakuba Železného zaznívala v minulosti kritika ze strany některých členů Rady ČT.
Co Jakub Železný na takovou kritiku říká? Jak se podle něj ve veřejnoprávní televizi projeví změna v jejím čele? Proč navzdory prvotnímu úmyslu nakonec nemoderoval akci na podporu Izraele? To a spoustu dalšího se dozvíte v premiérovém vydání nového podcastu Mediální cirkus s moderátorkou Marií Bastlovou.
-
Spouštíme nový podcast o dění na mediální scéně. Novinářka a moderátorka Seznam Zpráv Marie Bastlová si bude do Mediálního cirkusu zvát kolegyně a kolegy z mediálního prostředí k rozhovorům o roli a fungování médií, novinářů a žurnalistice jako takové v prudce se měnícím světě.
"Co si jako novináři můžeme dovolit a co už ne? Jaké je to být v centru dění? Jak zvládáme nástup nových technologií nebo třeba stres, který je s tou prací spojený? Zhruba dvakrát za měsíc budu s kolegy glosovat hlavní dění na mediální scéně a pak se budu ptát někoho z předních českých novinářů nebo mediálních hráčů. Budeme se bavit o naší práci, moci, vlivu médií a nebudeme se rozhodně vyhýbat ani aktuálním kauzám,“ říká Marie Bastlová.
Tak nás poslouchejte, těšíme se na vás!
-
Evropská unie minulý týden předložila svůj návrh na regulaci technologií využívající umělou inteligenci. Jde o první zásadnější snahu o nastavení pravidel pro technologické firmy, tak aby AI nezasahovala do svobod občanů. Jak regulace vypadá, a jak se bude vyrovnávat s technologickým pokrokem v rozhovoru vysvětluje David Velvéthy z konzultantské firmy PwC.
+ Tohle je poslední epizoda Stopáže s moderátorem Janem Kordovským. Díky všem za poslech, a vždycky v kyberprostoru ✌️
+ Dnešní Stopáž vznikla ještě před střelbou na Filosofické fakultě. Proto v epizodě o incidentu není žádná zmínka. Hodně sil všem a buďte na sebe hodní.
+ Telefoní čísla a kontakty s psychologickou pomocí: Nepanikař
Odkazy k epizodě:
Regulatory framework proposal on AI - EU Commision
PwC Česká republika
David Velvéthy - LinkedIn
Defragment.tech
JK na Threads🖤🖤🖤🖤🖤
Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@yokorda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na Seznamáckém serveru Podcasty.cz. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected]. Stopáž vzniká v zázemí Seznam.cz -
Autonomní kombajny, drony, velká data a AI. Revoluci v zemědělství máme podle Jana Lukáše z Vyzkumného ústavu rostliné výroby na dosah ruky. Českému zemědělství, ale zatím chybí nadšenci, kteří by do drahých technologií byli ochotni investovat.
Odkazy k epizodě:Sledujte mě na Threads & instagramu
Výzkumný ústav rostlinné výroby
AI Act Facts na webu Evropské komise🌾🚜👩💻🌾🚜👩💻
Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na Seznamáckém serveru Podcasty.cz. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected]. Stopáž vzniká v zázemí Seznam.cz. -
Kousek za Prahou, v nenápadné obci Loděnice, sídlí firma GZ Media, která vyrábí většinu gramofonových desek na světě. Jak se proměnily technolgie od roku 1951, kdy tamní gramofonka vyrobila první desku? Jak probíhá komunikace s umělci? A existuje něco jako uhlíkově neutrální LP? Hostem dnešní Stopáže je šéf GZ Media Michal Štěrba.
Odkazy k epizodě:
Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na Seznamáckém serveru Podcasty.cz. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected]. Stopáž vzniká v zázemí Seznam.cz.
GZ Media
Myslivecký realismus
Google Gemini
Jak zapnout e2e na Messengeru?
🥏🥏🥏🥏🥏 -
V Dubaji tento týden začala největší klimatická konference roku COP28. Ředitel instituce Fakta o klimatu mi v dnešním rozhovoru Stopáže vysvětluje jak takový kolos funguje, čeho chce dosáhnout a proč je důležité mluvit s ropnými producenty.
Ondráš Přibyla na exTwitteru
Fakta o klimatu
COP28
🌳🛢️🌳🛢️🌳🛢️
Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na Seznamáckém serveru Podcasty.cz. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected]. Stopáž vzniká v zázemí Seznam.cz. -
V OpenAI, největší organizaci na vývoj umělé inteligence, už týden vře vnitřní boj o její budoucnost a směřování. Zastánci efektivního altruismu se neúspěšně pokusili odvolat šéfa Sama Altmana. Společně s Davidem Tvrdoněm a Ondřejem Podstupkou z podcastu KLIK popisujeme celou kauzu, a spekulujeme o co v ní mohlo jít.
🤖🤖🤖🤖🤖
Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na Seznamáckém serveru Podcasty.cz. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected]. Stopáž vzniká v zázemí Seznam.cz. -
Tento týden vyhlásila bankrot firma WeWork, které se podařilo vyšperkovat realitní byznys tak moc, až jí investoři uvěřili, že je technologickým startupem. Za jejím marketingovým úspěchem stojí hlavně postava Adama Neumanna, který svým bohémským vystupováním uhranul i těm největším investičním fondům. A uzavírá se i kapitola krypto burzy FTX, jejíž zakladatel Sam Bankman Fried si tento týden vyslechl verdikt, a nyní mu hrozí až 110 let vězení. Obě kauzy spojuje neodolatelná přitažlivost jejich excentrických šéfů, kteří kolem svých byznysů vytvořili takové FOMO, že mu jen málo kdo z investičního světa odolal. Příběhy obou firem v dnešním rozhovoru podcastu Stopáž probíráme s Lubošem Krečem, zástupcem šéfredaktora serveru CzechCrunch.
📉📉📉📉📉
Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na Seznamáckém serveru Podcasty.cz. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected]. Stopáž vzniká v zázemí Seznam.cz. -
Oxid uhličitý je jedním z nejproblematičtějších skleníkových plynů. Od průmyslové revoluce ho uvolňujeme až padesát milionkrát rychleji, než původně vznikal. Kromě snižování našich emisí existují i průmyslové pokusy o zachytávání CO2 a jeho následné ukládání. Juraj Franců z České geologické služby v rozhovoru dnešní Stopáže popisuje, jak celý proces funguje, a jaká má úskalí.
🪨🪨🪨🪨🪨
Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na Seznamáckém serveru Podcasty.cz. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected]. Stopáž vzniká v zázemí Seznam.cz. -
Rodiče neustále řeší, jestli jejich dítě náhodou netráví moc času před displejem. S mými dnešními hosty - herním publicistou Janem Modrákem a Seznamáckým expertem na mediální vzdělávání Michalem Kaderkou - probíráme proč to naopak může být dobře, a jak společně s dítětem nastavit limity a hranice její/ho existence v kyberprostoru.
Jan Modrák: exTwitter / Modrák & Friends
Michal Kaderka: exTwitter / LinkedIn👾👾👾👾👾
Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na Seznamáckém serveru Podcasty.cz. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected]. Stopáž vzniká v zázemí Seznam.cz. - Visa fler
