Avsnitt
-
Jižní Čechy… Obdivované jako cíl výletů, dovolených či pobytů na chalupách, v tomto českém specifiku, které nenajdete ani ve výrazně bohatších zemích. Kam ale v této části naší země vyrazit za klasickou hudbou? Například do překrásné Třeboně, do Divadla Josefa Kajetána Tyla, které se pyšní se svým empírovým slohem a kterému se říká Malá Zlatá Kaplička.
-
Jedním ze způsobů, jak na sebe může upozornit mladý interpret na prahu své kýžené profesionální dráhy, se staly hudební soutěže. Velkou sílu mají, při vší úctě k ostatním, především soutěže přenášené televizí, nejlépe do různých států a k početnému publiku. Při všech nesnázích, kterým její soutěžní formát čelí, si proto od roku 1982 vybojovala pozornost soutěž zvaná Eurovision Young Musicians. Jak název napovídá, týká se soutěžících hudebnic a hudebníků v rámci Evropy. Je vždy v přímém přenosu nabízena divákům napříč tímto světadílem. A pořádá ji Evropská vysílací unie, EBU coby zastřešující orgán veřejnoprávních vysílatelů našeho kontinentu.
-
Saknas det avsnitt?
-
Operních domů, ale především koncertních sálů je ve světě víc, než by se na počátku pátrání po jejich existenci zdálo. A výprava za nimi, která se zprvu jevila jako krátkodobý výlet, může ve skutečnosti trvat velmi dlouho. Kde je toho k vidění nejvíc? Neudiví, že premiantem v první ze zmíněných kategorií je „pravlast“ opery, Itálie. V dalším dílu pořadu Slavná auditoria se ovšem vypravíme do míst diametrálně odlišných. Sice historicky cenných, ovšem původně vybudovaných pro zcela jiné účely než jakými je služba kultuře. Hudbě, soudobému tanci, jevištním experimentům. Do Park Avenue Armory a konkrétně do WadeThompson Drill Hall.
-
Dvě místa ve Finsku spojuje jedno jméno, patřící nejslavnějšímu z tamních skladatelů klasické hudby. Tím prvním je starobylé město Turku, díky své zálibě v bistrech či kavárnách lákající dnes návštěvníky na přezdívku „finská Paříž“. Druhým naopak dům stranou od hlučících městských davů, vybudovaný v lesích na břehu jezera a nazvaný podle manželky svého majitele Ainola.
-
Přibližně sto kilometrů trvá ze severovýchodního okraje Prahy cesta do cíle dnešní výpravy za koncertním sálem. Poté, co necháme za zády rozlehlý areál mladoboleslavské Škodovky, se zanedlouho dočkáme výhledu na ikonický vrch Bezděz, strmě se vypínající nad stejnojmennou obcí. Zajímal nejen Hynka Máchu, ale i Bedřicha Smetanu. Míjíme odbočku na Doksy a směřujeme do města, kde se hudbě daří ve čtyřech výrazně odlišných objektech. Řeč je o České Lípě coby jedné z významných dominant Libereckého kraje.
-
Hudba a výtvarné umění se navzájem ovlivňují a inspirují dlouhodobě. Vzájemné jiskření můžeme pozorovat oběma směry. Skladatelé nacházeli – a nacházejí – podněty v obrazech, případně v sochách. A malíři či sochaři se nechávají ve své představivosti unášet tím, co jim ve formě podnětu nabízí hudba. Příkladů je v obou směrech této pomyslné umělecké dálnice bezpočet.
-
Přestože mu šlape na paty americké Las Vegas a nověji též asijské Macao, zůstává stále nejslavnějším kasinem na světě to, které sídlí v části monackého knížectví zvané Monte Carlo. Právě tam, na – v doslovném překladu – Karlově hoře, bylo vybudováno roku 1865. Monacké knížectví se tehdy potácelo ve finanční krizi a potřebovalo příliv peněz, lhostejno z jakých zdrojů. A palác, ve kterém se začaly provozovat hazardní hry, je dokázal hromadit.
-
Magické čtyřky v životopisech našich hudebních velikánů se už dávno přetavily – a před časem obnovily – do podoby Roku české hudby. Ten se stává každých deset let příležitostí, abychom si připomněli klíčové osobnosti naší hudební kultury. Bedřicha Smetanu, jenž – jak je všeobecně známo – přišel na svět roku 1824 a zemřel o šedesát let později. Antonína Dvořáka, který skonal v roce 1904. A Leoše Janáčka, narozeného roku 1854.
-
Jen málokterý tvůrce se může pyšnit tím, že je připomínán ve čtyřech, neřku-li pěti místech tří států. Natož pak jde-li o autory či interprety z oblasti klasické hudby. Jedním z mála, komu se dostává pocty na vícero místech po světě, je polský velikán klavíru a kompozice Fryderyk Chopin.
-
Kde se nalézá největší jízdárna široko daleko? Přesněji řečeno, v celé střední Evropě? A zcela precizně popsáno, na rozlehlém území někdejšího Rakouska-Uherska? Asi by si to po chvíli uvažování uvědomil každý z nás. Přece ve vídeňském Hofburku. Tam, kde probíhá drezůra slavných lipicánů, těch učenlivých bělostných krasavců. Jejich výcviku se říká Španělská jezdecká škola, protože původ lipicánů se traduje právě z této země.
-
V roce 2005 se uskutečnil první ročník Hudebního festivalu Znojmo. Svou tvář mu během dvou desítek let propůjčila celá řada významných muzikantů – Šporcl, Plachetka, či Kateřina Kněžíková. Na čem staví dramaturgie festivalu, který zraje jako víno?
-
Semperova opera v Drážďanech byla inspirací pro vznik nové budovy divadla a baletu v Oděse, nejstaršího oděského divadla, v němž na dirigentském stupínku stál například i Petr Iljič Čajkovskij.
-
Kdo hledá, ten najde, říkává se. A snad je to i pravda. Když ne úplná, tak alespoň částečná. A lze to doložit příkladem. Cyklus Slavná auditoria se totiž věnuje jednou měsíčně hudebním muzeím. Institucím, zaměřeným buď na klasiku obecně, anebo – což bývá obvyklejší – na konkrétní skladatele, pěvce, dirigenty. Jejich hledání nebývá snadné, zato však leckdy překvapivé.
-
Jak známo, nic na tomto světě neexistuje bez souvislostí a vztahů. Takříkajíc neplave ve vzduchoprázdnu. Vše vzniká i zaniká z příčin, jejichž poznání a pochopení teprve vede k tomu, abychom daný jev či zkoumanou skutečnost pochopili. A plně to platí také o novém koncertním sále komorní velikosti, který byl veřejnosti zpřístupněn na jaře roku 2023 v Olomouci.
-
Tři místa jsou v naší zemi spjata s pobyty hudebního génia, jakým byl Ludwig van Beethoven. Kromě Prahy, kterou navštívil opakovaně, se skladatel vypravil do Hradce nad Moravicí nedaleko Opavy, kde svému mecenáši způsobil na jeho zámku společenský skandál. A bez pozdvižení se neobešel ani závěrečný z jeho dvou pobytů v lázních Teplice. Zatímco předcházející zůstává naopak navždy spjat s tajemným výlevem Beethovenovy lásky k blíže neurčené ženě.
-
Žádné z putování za koncertními sály či operními domy ve světě jsme na Classic Praha dosud nezahajovali zmínkou o našich kolegyních či kolezích v zahraničním rozhlase. Všechno na světě je ale někdy poprvé – a tak právě pozdravem do rozhlasových sfér začneme další díl pořadu Slavná auditora na Classic Praha. Vydáme se na cestu do dálky. A že to bude opět dálka pořádná. Vypravíme se totiž až na samý jih afrického kontinentu. Do Kapského města, které od Prahy dělí bezmála patnáct tisíc kilometrů.
-
S nesnadným životem Bedřicha Smetany jsou u nás tradičně spojována města Litomyšl, Plzeň a Praha. Menší význam měly jeho studijní roky v Jihlavě či v Německém Brodě. Existuje však ještě jedno město, které se do Smetanova osudu zapsalo v dobrém i zlém. Jihočeský Jindřichův Hradec. Stojí za návštěvu kdykoli, v Roce české hudby však tím víc.
-
Se čtyřmi místy na mapě naší země byl spjat čtyřiasedmdesátiletý život skladatele Leoše Janáčka. Většinu z něj prožil v Brně, kde byl také jeho příbytek ve čtvrti Veveří později proměněn v Památník. Význam měly ovšem i jeho časté pobyty v lázeňském prostředí Luhačovic, kde se zotavoval z bolestí těla i duše a kde navazoval známosti. Z výčtu nelze vynechat ani Ostravu, kde na soukromé klinice vydechl 12. srpna 1928 naposled. Prvních devět let Janáčkova života je ovšem spjato s prostředím podhorských Hukvald, kam se slavný skladatel po celý život vracel. A právě tady, ve vilce po Babí hůrou, najdeme skladatelův památník.
-
Věřili byste, že u nás najdeme jezero tak rozlehlé, že může při troše nezbytné fantazie připomínat moře? Najdeme je v severočeském městě Most., nově postaveném na zelené louce kus od jezera, které zde nedávno vzniklo zaplavením uhelných dolů. V městě, hledajícím svou tvář, se duchovní vakuum, které tu vzniklo, snaží usilovně přemostit hrstka hudebních organizátorů. Kulturní akce se tu konají například v hradním prostoru Hněvína, který je tak rozlehlý, že se v něm mohou konat pod širým nebem i koncerty.
-
Traduje se, že v jedné ulici v italském městě Cremona stály tři domy a v nich tři houslařské dílny. Amatiů, Guarneriů a Stradivariů. Jednoho dne se nad vchodem do první z nich objevil nápis tak velký, že byl vidět zdaleka: „Nejlepší housle v Itálii.“ Reklamní slogan Amatiů se ovšem vůbec nelíbil Guarneriům, a tak průčelí nad vstupem do své houslařské dílny vyzdobili nápisem ještě větším: „Nejlepší housle na světě!“ stálo na něm. Stradivariové popřemýšleli a pak vyvěsili nad svoji výrobnu nápis dost titěrný na to, aby každý musel přistoupit blíž. A tudíž byl už jednou nohou uvnitř. Zněl takto: „Nejlepší housle v této ulici“…
- Visa fler
