Avsnitt
-
Korupční kauza okolo pražské fakultní nemocnice Motol se už teď řadí mezi největší případy poslední doby. Kam až v českém zdravotnictví korupce sahá? A jak moc jsou jí Češi dnes přístupní?
Hostem Ptám se já byla socioložka Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR, která ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti tři roky mapovala korupci ve veřejném sektoru. Právě ve zdravotnictví se podle ní v Česku s korupcí setkáváváme nejčastěji.
„Zdravotnictví je korupcí prolezlé, obecně je to rizikový sektor. A nemocnice jsou extrémně riziková oblast,“ uvedla Bašná ke kauze veřejných zakázek v pražské Fakultní nemocnici v Motole.
V rozsáhlém korupčním skandálu policie stíhá 17 lidí obviněných kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Celkem má jít o zakázky za více než čtyři miliardy korun. V případě odsouzení hrozí hlavním podezřelým v čele s bývalým ředitelem nemocnice Miloslavem Ludvíkem a šéfem České unie sportu Miroslavem Janstou až dvanáctileté vězení.
Podle vyšetřovatelů si měl ředitel nemocnice Ludvík vytvořit klientelistický systém. Spolu se svým náměstkem Pavlem Budínským pak měl ovlivňovat veřejné zakázky, navyšovat jejich cenu a od dodavatelských firem kasírovat úplatky. Mělo jít přitom i o firmy zajišťují úklid, malířské práce, praní nemocničního prádla nebo provozování bufetu.
„Tyhle metody jsou spíš takové devadesátkové, kdy se opravdu ty peníze strkaly za pupík. Od obálek se dnes ustupuje. Jsou to spíše třeba fiktivní služby, fiktivní pracovní místa, peníze skryté v IT zakázkách, protože tomu nikdo moc nerozumí,“ popsala dnešní praktiky odbornice.
Obecně jsou podle ní Češi vůči úplatkům ve zdravotnictví dost tolerantní. Zejména pokud jde o přístup ke specialistovi nebo o dřívější termín operace. „Dříve si lidi tolik nedávali úplatky, aby byli třeba první na pořadníku. Je to čím dál častější oproti dárkům, které se dávají doktorům za provedení nějakého úkonu,“ vysvětlila Bašná.
Jsou ke korupci náchylnější velké, nebo malé nemocnice? Jak ve zdravotnictví funguje systém úplatků a dárků lékařům? A jak korupci v nemocnicích předcházet?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Premiér Petr Fiala se vložil do sporů kolem sbírky Nemesis na drony pro Ukrajinu. Aktivity jejích organizátorů ostře kritizovala ministryně obrany Jana Černochová a prošetřuje je vojenská policie. Kam může situace zajít?
Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.
Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden svolal schůzku se zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Podle Fialy v zájmu bezpečnosti, aby se některé nějasnosti okolo sbírky vyjasnily.
Aktivity spolku, který zaštítil náčelník generálního štábu Karel Řehka a figuruje v ní mimo jiné i herec Ondřej Vetchý nebo plukovník Otakar Foltýn, považuje šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) za problematické. V médiích začátkem února mluvila o vyšetřování možného zneužívání diplomatických pasů a údajném pašování dronů ze strany armády. A obvinění označila za vážná.
„Věřím lidem, jako je Ondra Vetchý nebo náčelník Řehka. Dal bych za ně ruku do ohně. A myslím, že to tak vidí i veřejnost. Že by naším motivem v pomoci Ukrajině bylo cokoliv jiného než pomoc Ukrajině, je absurdní a samozřejmě nesprávné,“ reagoval Foltýn.
Spor dále prohlubuje problémy mezi ministerstvem obrany a armádou. Na rychlé a transparentní vyšetření podezření souvisejících s vývozem dronů už apeloval i prezident Petr Pavel. A varoval před hrozbou poškozování dobrého jména armády, ministerstva a celé České republiky.
„Pokud kdokoliv má podezření na cokoliv, nechť je to prověřeno, není s tím nejmenší problém. My jsme příslušné orgány pustili do celého účetnictví, je to vlastně v našem vlastním zájmu, aby to prověřeno bylo. Ale není normální, aby se v době takové bezpečnostní krize tyto věci řešily veřejně, “ uvedl Foltýn s tím, že očekává, že se podezření neprokážou. „V médiích to může být hodně vidět, ale možná, že ty důvody jsou natolik malicherné, že to je bouře ve sklenici vody. Počkejme si na výsledky šetření. A pak to prostě uzavřeme a zapomeňme na to.“
Jsou hádky mezi špičkovými vojáky a ministryní ohrožením důvěry veřejnosti? A jaké výsledky práce za sebou má vládní StratCom?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Ukrajina začala válku a Volodymyr Zelensky je diktátor, prohlásil americký prezident. Jeho země spolu s Ruskem či Severní Koreou hlasovala na půdě OSN proti rezoluci na podporu Ukrajiny. Jak jeho čeští obhájci vidí Trumpa dnes?
Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Nová americká administrativa pokračuje v jednáních o možném ukončení války na Ukrajině. Po minulém týdnu, kdy prezident Donald Trump průběžně ostřeloval velmi ostrými (a pro mnohé západní politiky a odborníky šokujícími) výroky napadenou zemi a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, tento týden je situace vyhrocená méně.
V pondělí se Trump sešel v Bílém domě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V pátek by měl podle amerického prezidenta do Washingtonu přicestovat jeho ukrajinský protějšek Zelenskyj, aby společně podepsali dohodu, která by USA zajistila podíl na nerostném bohatství Ukrajiny.
Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl: „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní… bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.
Kam dál prezident Trump povede jednání o Ukrajině? Jakou roli v tom nakonec sehraje Evropská unie? A je fér, aby politici, kteří roky bránili posílení EU, teď mluvili o slabé Evropě?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Česko se podle premiéra musí připravit na výrazně vyšší výdaje na zbrojení. Evropa by měla využít ke zvýšení vlastní obranyschopnosti a podpoře Ukrajiny peníze i ze zmrazeného ruského majetku. Kde na vyšší výdaje na obranu vzít?
Hostem Ptám se já byl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09).
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba navýšit výdaje na obranu. A to minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) během několika dalších let. Půjde o výdaje navíc. Pro Česko jako zemi se silným zbrojním průmyslem to podle něj ale představuje příležitost.
Na evropské úrovni navrhuje použít více než 90 miliard eur z takzvaného Fondu obnovy na podporu společných nákupů pro armády nebo na posílení kritické infrastruktury. K další vojenské podpoře Ukrajiny pak nasměrovat peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy.
Premiér svým prohlášením reagoval na překotné dění kolem vyjednávání o případném příměří na Ukrajině. Nový americký prezident Donald Trump se podle Fialy rozhodl naprosto proměnit zahraniční politiku USA a novou mezinárodní realitu je třeba respektovat. Rychlost, razance a rétorika prezidenta Trumpa je překvapivá, ale odklon Spojených států od soustředění se na Evropu by překvapovat neměl, uvedl premiér.
Jak by měla Evropa i česká vláda dál postupovat? Budou umět navýšené rozpočty na obranu smysluplně využít? A kdo povede TOP 09 do sněmovních voleb?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Už v neděli bude jasné, jak moc dokáží Elon Musk a lidé kolem Donalda Trumpa ovlivňovat evropskou politiku. V posledních týdnech vsadili na podporu až krajně pravicové AfD v německých parlamentních volbách. Co to znamená pro nás?
Hostem Ptám se já byla bývalá eurokomisařka za Česko, dnes prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně prezidenta Věra Jourová.
Německo v neděli čekají předčasné parlamentní volby. Průzkumy favorizují opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Výrazně zřejmě uspěje i Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Předvolební kampaň ovlivňuje hlavně téma migrace a bezpečnostní situace v zemi. Experti ale dlouhodobě varují před hybridními hrozbami z Ruska. Krajní pravici zase podporuje americký miliardář a blízký spolupracovník nového amerického prezidenta Elon Musk.
„Ty volby nám ukážou, jestli jsme v Evropě ještě schopni uspořádat svobodné a férové volby. Německo je pod velkým tlakem zahraničních nepřátelských sil, zejména dezinformace z Ruska tam už velmi dlouho pracují na masáži názoru Němců,“ upozornila Jourová.Motivace Kremlu jsou podle ní jasné: „Putin má s Evropou složitou práci, potřeboval by zavolat 27 diktátorům: Přestaňte podporovat Ukrajinu! A měl by vyřešenou celou záležitost s Ukrajinou. Ale v demokracii na to musí jít právě přes manipulaci voličských preferencí a potřebuje si do premiérských křesel posadit lidi, kteří mu ochotně zvednou telefon a udělají to, co on bude chtít. Teď má takový telefon v Bílém domě.“
„Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec. Není to Evropská unie, ale zdá se, že bude popřávat sluchu panu Putinovi. Za každý výrok pana Trumpa, si myslím, že bouchla minimálně jedna láhev šampaňského v Kremlu,“ dodala Jourová.
Jak zásadní pro Evropu je, jak dopadnou volby v Německu? Má v něčem pravdu americký viceprezident J.D. Vance, když říká, že v Evropě není dostatečná svoboda slova? A bude Věra Jourová kandidovat na prezidentku?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Americký prezident Trump přitvrdil svá slova na adresu Ukrajiny. Prezidenta Zelenského označil za diktátora, který nemá mandát z řádných voleb. Už také prohlásil, že Ukrajina si za válku může sama. Co máme dál čekat?
Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Prezident Spojených států Donald Trump dál stupňuje svoji kritiku na adresu Ukrajiny. Poté, co prohlásil, že si napadená země za válku může sama, přidal další tvrdé výroky týkající se její hlavy státu. Zelenského označil za diktátora, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Znovu mu také vyčetl, že odmítá uspořádat prezidentské volby a má jen malou podporu Ukrajinců.
Podle západních státníků včetně premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba takové výroky kategoricky odmítnout. S tím souhlasí i bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Zároveň ale uklidňuje, že situace nemusí být tak vyhrocená, jak by to mohlo na první pohled vypadat. „Oba nevydrželi, ani prezident Zelenskyj, ani prezident Trump. A začali si to v uvozovkách na sociálních sítích rozdávat. Je to takové soupeření dvou kluků. Ale jsem přesvědčen o tom, že emoce zchladnou.“
K podobné roztržce podle něj brzy může klidně dojít i mezi Trumpem a Putinem, pokud vyjednávání nepůjdou podle představ amerického prezidenta. Ta odstartovala tento týden na schůzce delegací USA a Ruska v Saúdské Arábii, žádné konkrétní výsledky ale zatím nepřinesla.
O možné ukončení války na Ukrajině se přitom začíná jednat téměř tři roky od jejího vypuknutí. Ruská vojska se i v těchto dnech snaží dobývat další ukrajinské území a dál podniká vzdušné útoky hluboko za frontou.
Jaké jsou možné scénáře vyjednávání o Ukrajině? Co musí Evropa dělat, aby zajistila v budoucnu svoji bezpečnost sama? A má šanci se sama ubránit bez amerického jaderného štítu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat?
Hostem Ptám se já byl ředitel Evropské obranné agentury a diplomat Jiří Šedivý.
Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila slibované kroky k ukončení války na Ukrajině. Zatím ale bez přímé účasti Kyjeva i Evropy. V úterý se v saúdskoarabském Rijádu sešli pouze delegace USA a Ruska a shodli se na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení konfliktu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrova po schůzce prohlásil, že ukrajinské členství v NATO by Moskva považovala za hrozbu. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia bylo jednání s Rusy zatím pouze „prvním krokem na dlouhé cestě“. Všichni, kdo se účastní konfliktu, podle něj musejí souhlasit s řešením, které válku ukončí.
Sama Trumpova administrativa už ale v předchozích prohlášeních dala najevo, že Ukrajina nemůže s členstvím v NATO počítat a bude se muset smířit i s územními ztrátami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rusko-americkou schůzku zkritizoval s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Francie mezitím svolala na středu - tento týden v pořadí už druhé - jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě, na které tentokrát přizvala i další spojenci včetně Česka.
Je selhání Evropy, že na prvních jednáních o Ukrajině nebyla? Co průběh vyjednávání znamená pro naše bezpečí? A dokáže Evropa sestavit armádu, kterou by na Ukrajinu poslala?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Hnutí ANO je jasným favoritem příštích sněmovních voleb. V průzkumech drtivě vede dlouhé měsíce. Jak by vypadala jeho sociální a důchodová politika? A znamenala by jeho vláda konec současných veřejnoprávních médií v Česku?
Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO Aleš Juchelka.
Hnutí ANO Andreje Babiše v průzkumech dál vede s velkým náskokem před všemi dalšími stranami. Podle aktuálního volebního modelu NMS Market Research by ANO v únoru vyhrálo volby s 34,5 procenta hlasů před koalicí Spolu s 18,7 procenta a hnutím STAN s 12,2 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a uskupení Stačilo!, ostatní by zůstali pod potřebnou pětiprocentní hranicí.
Pokud by ANO po podzimních sněmovních volbách usedlo ve vládě, slibuje mnohé změny v reformách současné vládní koalice. Týkat by se měly například už schválených úprav důchodového systému, projednávané revize sociálních dávek i mediální novely a růstu televizního a rozhlasového poplatku.
V souvislosti se zvýšením poplatků naposledy minulý týden Andrej Babiš ve Sněmovně znovu prohlašoval, že jde o novou daň a vláda tak chce korumpovat veřejnoprávní média, aby jí znovu vyhrála volby. ČT a ČRo by se podle něj měly sloučit a financovat ze státního rozpočtu.
Co přesně z provedených změn hnutí ANO vrátí zpět a co nechá? Kde na to vezme? A s kým by chtělo vládnout?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Slovenský premiér Fico bojuje o setrvání v křesle. Jeho vláda ztratila ve sněmovně většinu a Fico se rozhodl pro radikální řešení. Koaličním partnerům dal ultimátum a připustil předčasné volby. V jak hluboké krizi Slovensko je?
Hostem Ptám se já byla bývalá slovenská premiérka a socioložka Iveta Radičová.
„Vidím reálnou šanci na obnovení většiny v Národní radě, ale ta většina je nesmírně křehká. Stále bude mít podobu velmi nestabilního, velmi vratkého způsobu vládnutí,“ komentovala aktuální situaci na Slovensku jeho bývalá premiérka Iveta Radičová.
Vláda Roberta Fica (Směr) ztratila ve sněmovně většinu po odchodech a vyloučení několika poslanců Ficových koaličních partnerů, stran Hlas-SD a SNS. Premiér jim proto minulý týden dal do pondělí ultimátům - mají předložit návrhy na obnovení většiny, jinak dojde na změny v kabinetu. Fico pohrozil i předčasnými volbami.
Těm ale podle jeho předchůdkyně Radičové příliš nenahrává například současná socio-ekonomická situace v zemi: „Pokud by se v tomto momentě rozhodl po předčasné volby, tak by právě přicházely lidem na účty mzdy, do kterých se promítl nešťastný a velmi špatně připravený konsolidační balíček veřejných financí, který je nutným řešením velmi vážného deficitu veřejných financí na Slovensku.“
Expremiérka a socioložka se zároveň obává o další směřování země a možného vyhrocení situace v už tak radikalizované společnosti: „Paradoxem je, že jsem si několikrát myslela, že už to dále zajít nemůže. A zašlo. Mýlila jsem se. Myslela jsem si, že už jsme na dně, že už hlouběji klesnout nemůžeme, co se týká politické kultury, vulgarizace politiky, arogance a lží v politice. Ale bohužel musím říct, že v tom jsem se mýlila a nebylo to ješte dno.“
Kam současná vláda Slovensko dovedla? A byly by předčasné volby pro zemi řešením?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Bude Česku po letošních sněmovních volbách opět vládnout hnutí ANO? Jeho suverénní vítězství dlouhodobě předpovídají různé volební modely. Přesto by nás podle sociologa Martina Buchtíka mohlo čekat překvapení.
Jak si politické strany a hnutí testují, co na voliče funguje? Kdo z politických subjektů Čechům nejlépe vidí do hlavy? A podle čeho se budou lidé nakonec rozhovat?
I to rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v prvním díle speciálu Ptám se já - Rok voleb, ve kterém spolu budou pravidelně až do volebního víkendu glosovat nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.
„Když uděláme výzkum v lednu, tak neříkáme, jak v říjnu nebo na konci září dopadnou volby, ale jaká je teď nálada,“ vysvětluje sociolog, proč se agentury s průzkumy v očích lidí mnohdy „seknou“. „A čím dál tím víc lidí se rozhoduje na poslední chvíli, v posledních čtrnácti dnech. Miluju lidi, kteří patří do nějaké škatulky. Ale lidi jsou neklidní a pořád z nich vyskakují ven,“ směje se.
Opravdu na poslední chvíli se podle Buchtíka rozhodují zejména určité voličské skupiny. „Typicky kampaň SPD má smysl dělat spíš později než dřív, protože to jsou lidé, kteří se ne tak moc zajímají o politiku. A vy potřebujete přitáhnout jejich pozornost na poslední chvíli.“ Roli podle sociologa hraje i to, že kampaně jsou dnes mnohem více cílené. „Lidé pravděpodobně nevidí spoty všech parlamentních nebo i neparlamentních stran. Vidí jenom něco, co jim vyhodnotí algoritmus.“
Jak detailně jednotlivé strany a hnutí znají svoje voliče, se v Česku stále hodně liší, samozřejmě i podle velikosti politických subjektů. Jednoznačně vede v současnosti opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. „Zatímco menší strany si udělají jeden malý výzkum na začátku, hnutí ANO má na naše poměry superprecizní analytický tým. A není to tak, že by ANO bylo kouzelné a nedostižné, ale ostatní to prostě dlouhou dobu vůbec neměli.“
„ANO může oslovovat svoje voliče například na svých stránkách, v kampani Lepší Česko. Zjevně ví, jak se to chová oproti obecné populaci, jsou tam specifičtější lidé, ale oni s tím umí pracovat. A výhoda je, že to mají za málo peněz a strašně rychle. Je vidět, že slogany nebo to, co říkají, dokážou přizpůsobovat v podstatě ze dne na den,“ říká Buchtík, podle kterého ANO v podstatě „najelo na kontinuální testing“.
„V minulosti často strategii nebo kampaň vedl zasloužilý člen strany. Anebo přišla nějaká firma, která běžně dělá plínky a mobily, a vrhla se do politiky na kontrakt. Teprve Andrej Babiš přišel s funkcionalitou neustálé kampaně.“
Lidé ví, koho volit nebudou
Naopak na straně voličů je novým trendem posledních let, že mnoho lidí spíše ví, koho volit nebude, případně proti komu volí. „Viděli jsme to třeba v prvním kole prezidentské volby. Nebo v minulých sněmovních volbách, kdy část lidí volila proti Andreji Babišovi a na poslední chvíli se hlasy přelily, přestože to vypadalo vyrovnaně. Protože lidé šli volit primárně hlavního vyzyvatele.“
Čekají nás i během letošních voleb do Poslanecké sněmovny nějaká velká překvapení?
„Předvolební modely jsou vždy nastavené tak, aby reflektovaly chování, které známe. Ale když se lidé začnou chovat jinak, tak to ten model nedokáže reflektovat. Třeba náš model před evropskými volbami pravděpodobně o něco podhodnotil Přísahu s Motoristy,“ přiznává Buchtík. Důvodem podle něj bylo, že Motoristé dokázali zmobilizovat hodně lidí, kteří k volbám v minulých letech nechodili vůbec.
„Vždycky se něco stane. Za první tři roky se stane třetina věcí, potom se ve volebním roce stane druhá třetina a v posledních třech týdnech před volbami se stane třetí třetina. Podle mě se stane to, že někdo vytáhne nějakou kauzu nebo oživí nějakou kauzu těsně před volbami. Protože teorie veřejného mínění říká, že pokud chceš něco ovlivnit, tak potřebuješ aspoň tři týdny,“ říká sociolog Martin Buchtík.
A připomíná fotografii hajlujícího Filipa Turka, která se na veřejnosti objevila těsně před volbami do Europarlamentu. „To už bylo pozdě. Bylo to asi pět dní před volbami, a to už zase do nestačí protéct mezi lidi, kteří nesledují politiku na každodenní úrovni.“
„Něco se stane, vidíme ty pokusy ve všech možných volbách. Myslím si, že se zrodí nějaká nová politická osobnost,“ uzavírá Buchtík.
Na co se Martin Buchtík a Marie Bastlová v letošní kampani těší nejvíc? Proč má Marie Bastlová syndrom fotbalové komentátorky? A přijme jejich pozvání do studia Miloš Zeman?
--
V bonusovém projektu podcastu Ptám se já - Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Situace na Slovensku se dál vyostřuje. Na pátek se chystají další demonstrace proti politice premiéra Roberta Fica. Ten obvinil opozici, že připravuje převrat. Opřel se také do českých politiků a médií. Co se na Slovensku děje?
Hostem Ptám se já byl slovenský diplomat, bývalý prezidentský kandidát a člen opozičního Porgresivního Slovenska Ivan Korčok.
„V této klíčové situaci pro evropský kontinent, kdy Ruská federace pošlapává úplné základy bezpečnostní architektury, jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu,“ komentoval aktuální vývoj našich vzájemných vztahů Korčok. „Jako slovenský politik a slovenský diplomat budu vždy stát na straně Slovenské republiky, ale bohužel se dnes ty vztahy dostaly do situace, kdy i Česká republika zvažuje, jaký dopad má zahraniční politika Slovenské republiky, která se mění, která se orientuje na východ a která bere v úvahu ruské zájmy.“
Premiér Robert Fico před týdnem opět obvinil Česko, že jeho politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) jeho tvrzení odmítli.
Situace se zároveň stále vyostřuje ve vnitropolitické situaci na Slovensku. Fico nedávno zaútočil na opozici a občanský sektor, které obvinil z přípravy státního převratu. O víkendu pak oznámil, že kvůli tomu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání. Opozice nařčení odmítla jako absurdní. Fico podle nich ztratil kontakt s realitou. „Z našeho pohledu opozice doba a zejména podoba vládnutí, ignorace rešení základních problémů dávno dozrála na předčasné volby,“ prohlásil Ivan Korčok.
Na protest proti Ficově politice budou ve více než 50 městech na Slovensku i v zahraničí v pátek pokračovat protivládní protesty. Organizátoři už naposledy vyzvali premiéra, aby odstoupil.
Povedou někam ohlášené protesty a demonstrace? Jak stabilní je aktuálně Ficova vláda? A kam se posunuly česko-slovenské vztahy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme?
Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednání, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje.
Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA.
Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, do jaké míry má podpora Washingtonu dál vypadat.
Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty - jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.
O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Americký prezident Donald Trump si zahrává s rozpoutáním obchodní války. Ve hře jsou cla na Kanadu, Mexiko, Čínu, ale i Evropskou unii. Do toho Trump podle očekávání oznámil konec se zelenou politikou. Jak má Evropa odpovědět?
Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Nový prezident Spojených států Donald Trump začal naplňovat svoje výhružky vyššími tarify. Od úterý platí v USA zvýšená cla na dovoz z Číny, a to o deset procent. Pětadvacetiprocentní nárůst cel se zatím podařilo o měsíc odsunout Kanadě a Mexiku. Mezitím mají mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími sousedy pokračovat jednání.
Značnou nervozitu teď Trumpovy kroky vyvolávají i v Evropě. Brzy se totiž podle svých slov hodlá zaměřit i na další obchodní partnery. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je Evropská unie připravena na tvrdá jednání, pro obě strany je toho podle šéfky komise hodně v sázce.
Vztahy se Spojenými státy se zabýval i pondělní neformální summit EU. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že z obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy by profitovala hlavně Čína. „Obchodní války vítěze nemají,“ dodala.
Jak na nás může celní válka dopadnout? Proč Evropa zaostává za Amerikou? A je realistické, když politici slibují zrušení zákazu aut se spalovacími motory?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
V Česku se blíží schvalování potřebných změn zákoníku práce. Velké emoce teď ale vyvolala snaha poslanců ODS a TOP 09 do připravené novely prosadit výpověď bez udání důvodu. Co změny přinesou? A proč odbory hrozí stávkou?
Hostem Ptám se já byl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Odbory tento týden pohrozily generální stávkou. Vadí jim návrh poslanců vládní ODS a TOP 09 na výpověď bez udání důvodu, kterou chtějí doplnit do připravované flexibilní novely zákoníku práce. Návrh je dle šéfa odborářů Josefa Středuly neakceptovatelný, ohrožuje demokracii a nepatří do moderního zákoníku.
Proti jsou také opoziční strany, ale i koaliční lidovci a STAN. Dle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není pravděpodobné, že by výpověď bez udání důvodu měla teď šanci na schválení. Plán odborů na stávku proto považuje za zbytečný.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, ale ani pracovníci se zdravotním postižením nebo ti, kterým zbývá pět let do důchodu. Pro takovou změnu je spolu s ODS a TOP 09 i část zaměstnavatelů.
O co odborům jde? Jak by mohla jejich generální stávka vypadat? A pomůže chystaná flexi novela opravdu rozhýbat tuzemský pracovní trh?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Začíná zlatý věk Ameriky, prohlásil Donald Trump, když znovu usedl do křesla amerického prezidenta. Od té doby dokázal zacloumat trhy i politikou. Jak jeho druhý mandát změní světový obchod? A jak to ustojí Evropa?
Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš.
„Evropa hledá páteř v celé řadě oblastí. To, že účtuje čtyřikrát vyšší dovozní daň na americká auta než opačným směrem, to, že nebere kuřata, hovězí a obiloviny, tedy komodity, které by přirozeně Amerika vyvážet mohla, a je tam trvalý obchodní deficit… tak to je bohužel nahrání na smeč Trumpovi. Protože on se na tuto položku dívá velice přísně,“ upozornil investor Ondřej Jonáš žijící střídavě ve Spojených státech a v Česku.
Nový americký prezident Donald Trump si postěžoval, že Evropská unie nekupuje americké automobily a zemědělské produkty, naposledy minulý týden na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Zkritizoval přílišnou evropskou regulaci a přebujelé předpisy. A vyzval firmy, aby přesunuly svou výrobu do USA. Odměnou jim podle Trumpa budou nízké daně, v opačném případě se mají připravit na vyšší cla.
Od svého návratu do Bílého domu udržuje jeho šéf v napětí světové lídry i trhy - vysokými cly hrozí opakovaně. Tento týden například prohlásil, že plánuje uvalit cla na počítačové čipy, farmaceutické produkty nebo ocel.
Jak dokáže na Trumpovu politiku zareagovat nepružná Evropa? Jak vážně mají světové ekonomiky brát jeho pohrůžky přitvrzením celní politiky? A proč nám hrozí Jaltská dohoda číslo dvě?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Alespoň pět procent HDP na obranu. Tento požadavek svým partnerům z NATO zopakoval na konferenci v Davosu americký prezident Donald Trump. Porostou v Česku výdaje na obranu?
Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Nejsem si jistý, zda by Spojené státy měly vůbec něco vydávat na NATO, prohlásil minulý týden staronový americký prezident Donald Trump. USA podle něj chrání členy aliance, ale oni nechrání USA.
Trump dlouhodobě kritizuje nedostatečné výdaje evropských členů NATO na obranu. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zopakoval požadavek, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent. Včetně Česka, které aliančního slibu dosáhlo teprve nedávno.
Pro posílení investic do obrany je i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vydávání dvou procent HDP přitom považuje za minimum. V českých podmínkách podle ní lze mluvit o třech procentech.
Jak se daří posilovat výrobu v obranném průmyslu? Daří se modernizace české armády? A jak bude dál vypadat západní podpora Ukrajiny?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Celý svět už od pondělí čeká na každé slovo, které nový americký prezident Trump vysloví směrem k Rusku a řešení války na Ukrajině. Zatím Putina vyzval k dohodě, jinak hrozí cly. Jak zafungují Trumpovy první silácké výroky?
Hostem Ptám se já byl výzkumník a pedagog na Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel Peace Research Center Prague Michal Smetana.
Americký prezident Donald Trump ve své kampani sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od návratu do Bílého domu. Několik dní před pondělní inaugurací ale připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.
Po nástupu do úřadu pak pohrozil Rusku vysokými cly, pokud brzy neuzavře dohodu o ukončení konfliktu. Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump Moskvě hrozí nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do USA, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. O jaké by mělo jít, už ale neupřesnil.
Podle Smetany ale uvalení cel není pro Moskvu velkou hrozbou: „Ruskem zahýbou ceny ropy víc než americká cla.“ USA by podle něj mohly těžbou snížit cenu ropy na světových trzích, což by Rusku uškodilo.
K řešení konfliktu jsou podle něj klíčové bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Členství v NATO je teď ale politicky neprůchozí,“ připomněl Smetana. Přestože podle něj by ukrajinská armáda byla přínosem.
Kdy by mohlo k dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině dojít? Jak by taková dohoda mohla vypadat? A jak zajistit do budoucna bezpečí Ukrajiny, a tím i Evropy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Ani dolar do Green Dealu, prohlašuje nový americký prezident Trump. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím EU naloží?
Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
„Je obrovský posun. Pro spoustu mých kolegů na západ od nás je těžké se s tím smířit. Když jste Francouz, Španěl, Ital, Brit, Holanďan, Němec, tak máte jaksi v genech, že svět naslouchá tomu, co si myslíte,“ komentoval Bartuška rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se ochrany klimatu a energetiky.
Trump hned v prvních hodinách svého nástupu do úřadu vyvázal Spojené státy od pařížské klimatické dohody, zopakoval, že slibuje konec Green Dealu a ohlásil, že prioritou pro něj bude zvýšení těžby. Především plynu a ropy, kterou označil za tekuté zlato.
Evropa je teď podle Václava Bartušky na svou snahu o globální změnu politiky ochrany klimatu sama. A musí na to reagovat. „Řada věcí, které jsou dnes v Green Dealu, dává ekonomický smysl: dát si tepelné čerpadlo u baráku dává ekonomický smysl. Na druhou stranu stavět obrovské solární parky v zemích, které mají málo slunce, smysl nedává. Takže smysl dává rozebrat si, co je ekonomicky návratné, a v tom pokračovat. Co nedává žádný ekonomický smysl prostě pozastavit, nechat to být,“ řekl.
Evropa už podle Bartušky prokázala, že je schopná velmi rychle reagovat. Jako to udělala po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která odstartovala energetickou krizi. „Myslím, že v okamžiku krize jsme schopni reagovat velmi rychle. Evropa není ztracená, Evropa pouze potřebuje nakopnout,“ dodal.
Neohrožuje Evropa zelenými změnami svoji budoucnost? Jak se nám daří odstřihnout od Ruska? A máme se připravit na nedostatek elektřiny?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Zlatá éra Ameriky začíná, prohlásil v prvním projevu po složení prezidentské přísahy Donald Trump. A také popsal celou řadu kroků, které jako prezident hodlá udělat. Jaký vzkaz Trump vyslal Americe? A jaký Evropě a světu?
Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář.
„Moji republikánští kamarádi, které já považují za konzervativce, ti reaganovští, jsou zdrceni. Ale berme vážně, že Donald Trump má nějaké představy a bude se snažit je naplňovat,“ řekl Kolář. Zároveň ale upozornil, že Amerika si Trumpa zvolila a je třeba to přijmout. „Ne všichni (v Trumpově týmu) jsou blázni,“ upozornil.
Podle něj se s novým americkým prezidentem bude dát jednat. „Donald Trump je transakční člověk,“ upozornil Kolář s tím, že pokud Evropa něco po USA chce, tak musí také něco nabídnout. „Evropa zaspala,“ poukázal Kolář na situaci, kdy jsme si podle něj zvykli na to, že máme vůči USA nataženou ruku.
Některé odborníky i koaliční představitele zaskočil staronový americký prezident bojovností inauguračního projevu. Jeho agresivita překvapila i velvyslance v USA Miloslava Staška, který byl jako jediný zástupce Česka osobně na ceremoniálu v Kapitolu. Podle Staška veškerá Trumpova prohlášení vyvolala spontánní reakce, protože na inauguraci byli zejména prezidentovi podporovatelé.
Inaugurační řeč naopak ocenili opoziční politici. Podle předsedy hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše šlo o projev silného lídra. Babiš a šéf opozičního SPD Tomio Okamura také zdůraznili, že mají s Trumpem shodné priority.
Jak budou vypadat Spojené státy podle představ Donalda Trumpa? Jaký dopad bude mít jeho nástup na vývoj konfliktu na Ukrajině? A jakou strategii vůči americkému prezidentovi zvolí Hrad?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Vláda si dlouhodobě pochvaluje vztahy se Spojenými státy. S blížící se změnou v Bílém ale opozice kabinet kritizuje, že se na nástup administrativy Donalda Trumpa špatně připravil. Jak teď budou vypadat česko-americké vztahy?
Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Ve Washingtonu vrcholí přípravy na pondělní inauguraci znovuzvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který v Bílém domě vystřídá demokrata Joea Bidena. S návratem Trumpa do úřadu přibývají spekulace ohledně jeho slibů a plánů, jak ve vztahu k domácí, tak k zahraniční politice. Svět se obává dopadů možných celních válek, které by mohl nastupující prezident rozpoutat, i jeho postojů k řešení války na Ukrajině.
Nervozita panuje také v případě iniciativy na omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci, kterou Spojené státy oznámily tento týden. Omezení mají zajistit, aby vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Regulace by se přitom měly týkat i Česka, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější.
Zájmem české diplomacie teď proto bude pro Česko zajistit co nejlepší podmínky. "Považuji to za chybu. Budeme apelovat na americkou stranu, aby nás v rámci konzultačního procesu zařadila do kategorie zemí, kde neexistují žádná omezení. Je pro to několik dobrých důvodů. Kupujeme od nich jejich nejmodernější stíhačky a naše země má velmi kvalitní kontrolní režimy toho, jakým způsobem se u nás s kontrolovanými položkami nakládá. Jsme jejich strategický partner. Takže opravdu nevím, kde vzniklo to rozhodnutí, “ řekl ministr zahraničí Lipavský.
Jak se Česko připravilo na návrat Donalda Trumpa? Vypadneme ze skupiny zemí pro nejbližší spolupráci v oblasti čipů? A jak se bude dál vyvíjet situace na blízkém východě, pokud se udrží příměří mezi Hamásem a Izraelem?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
- Visa fler
