Avsnitt
-
Bylo 18. listopadu 1978. V jihoamerické Guyaně ten den zemřelo 921 lidí. Byl mezi nimi kongresman USA Leo Ryan, několik novinářů, ale hlavně členové náboženské skupiny Chrám lidu. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Skončila druhá světová válka. Židé, kteří přežili útrapy holocaustu, touží konečně po bezpečí a klidu. Obojí jim má zaručit jejich vlastní stát. Na území Palestiny, kde má vzniknout, sice žijí po staletí i Arabové – Palestinci, ale také oni si přece mohou zřídit vlastní stát. V čem je tedy problém? Plány na vznik dvou samostatných územních útvarů existovaly. Jaký by byl svět, kdyby spolu se Státem Izrael vznikl i Stát Palestina? Tomu se věnuje další díl minisérie Coby kdyby.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Saknas det avsnitt?
-
O tom, že je nutné vyhnat či odsunout německé obyvatele z Československa těsně po druhé světové válce, tehdy téměř nikdo z představitelů vítězných mocností ani naší vlády nepochyboval. Byly tu však okolnosti, které mohly odsunu legitimně zabránit. Čím by si procházelo Československo, kdyby se svých Němců nezbavilo? Nad tím se zamýšlí další díl minisérie Coby kdyby pořadu Historie Plus.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Zatímco Evropané už v květnu 1945 slavili konec druhé světové války, Američané v té době ještě vyhráno neměli. Kapitulace Japonska byla v nedohlednu a americká veřejnost začala být netrpělivá. Co by bylo dál, kdyby Američani nevytvořili a nepoužili atomovou bombu? Konkrétní plány, jak Japonsko donutit ke kapitulaci jinou cestou, existovaly. A mohly ovlivnit i další vývoj Evropy. Věnuje se tomu další díl minisérie Coby kdyby v pořadu Historie Plus.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Jak prožívali klíčové listopadové události roku 1989 komunisté, pohraničníci, policisté z pohotovostního pluku? Říkají, že se nemohou „jen tak“ přesmýknout, přehodit. Podle nich prohrálo cosi, co pomáhali budovat a v čem žili. Jak se tedy na pětatřicet let staré události dívají dnes? Ničeho nelitují a morálku neřeší. Každý má podle nich právo na názor, a oni mají prostě svůj, říkají.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Na sametovou revoluci lidé vzpomínají jako na nejkrásnější chvíle v životě, ale také na vzplanutí marných nadějí. Velká očekávání vystřídalo bolestivé střízlivění a kocovina, konstatují autoři podcastu Století příběhů Adam Drda a Mikuláš Kroupa.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Jak prožívali sametovou revoluci herec, vědec, student gymnázia, kněz a političtí vězni? Mikuláš Kroupa a Adam Drda připravili pestrou koláž příběhů z Paměti národa. Zazní svědectví moderátora Jakuba Železného, bývalého politického vězně Václava Kříže a dalších. Mezi nimi je i příběh rodiny Štěpničkových: Jiřina byla na osm let uvězněna, ale nakonec se stala zasloužilou umělkyní. Její syn Jiří hrál Klementa Gottwalda, ale listopad 1989 hodnotí jako zásadní.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl – jak se říká – „sametově“. Jak se to stalo? Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč členové Lidových milicí čekali u autobusů a nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům jako třeba v roce 1969?
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Usáma bin Ládin dokázal unikat téměř deset let po teroristických útocích z 11. září 2001. Nakonec byl zlikvidován americkým komandem 2. května 2011 v pákistánském městě Abottábád.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Jicchak Rabin byl dvojnásobný izraelský premiér a náčelník generálního štábu. Jeho snahy o uzavření míru s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) vedly k velkému napětí v izraelské společnosti a nakonec k atentátu, který Rabina připravil v roce 1995 o život. Od té doby se nenašel v Izraeli politik s tak nespornou politickou i vojenskou autoritou, který by v jeho práci, za kterou obdržel Nobelovu cenu míru, pokračoval.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Pobyt a dokonce i smrt ve věznicích či různě nazývaných koncentračních táborech má v Rusku dlouhou tradici. Pro politické odpůrce, umělce či občanské aktivisty – za cara, komunistů i v současnosti. Právníci Sergej Magnitskij a Alexej Navalnyj zemřeli v ruském vězení v putinovské éře, a to v letech 2009 a 2024.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Dvě z nejvýznamnějších osobností ruské protiputinovské opozice byly zastřeleny. Novinářka Anna Politkovská v roce 2006 a politik Boris Němcov v roce 2015. Objednavatele těchto vražd se ruským úřadům nepodařilo vypátrat. Jejich příběhu se věnuje druhá řada série Českého rozhlasu Plus Politické vraždy.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
„Rozjásaly se ulice, barvami a krásou se ozdobila Praha. Začaly slavné a krásné dny první celostátní spartakiády. Zde kráčí a zpívá šťastná budoucnost našich národů. Pochodují tisíce cvičenců a cvičenek…,“ oznamoval v roce 1955 nadšený hlasatel filmového týdeníku.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Aparát KSČ zasahoval v Československu do všech důležitých oblastí života: sport, lidový i profesionální, nevyjímaje. Sport měl být podřízen ideologii a stejně tak mocenským zájmům strany. Sportovci se stávali nástroji propagandy a často také oběťmi perzekuce.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Masovou tělovýchovu sotva oddělíme od její „přirozené“ politické podstaty. Ve svých počátcích, v Prusku, se rodila dokonce na politickou objednávku. Spolky, které tehdy propadly turnerskému hnutí (společnému tělocviku, zvládání bojových umění a šermu), byly vyvolány zájmem pruského státu získávat pro svoji pravidelnou armádu brance šikovné a fyzicky zdatné.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Polovinu 20. století prožilo Československo v nesvobodě. Za tu dobu ze země utekly desítky tisíc lidí. Byli mezi nimi i vrcholoví sportovci a sportovkyně. O důvodech a motivacích jejich útěků, okolnostech, za kterých opouštěli svou vlast i následcích, které to přinášelo, si v cyklu Historie Plus povídáme s Jaroslavem Rokoským z Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem a ÚSTR v Praze.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Demonstrace proti sovětské okupaci, které propukly v mnoha československých městech v srpnu 1969, byly nadlouho posledními masovými občanskými protesty proti totalitnímu režimu. Účastnilo se jich odhadem přes sto tisíc lidí a vedení státu a KSČ je s použitím Lidových milicí, Sboru národní bezpečnosti a Československé lidové armády brutálně potlačilo.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
„Utíkali jsme, protože jsme zjistili, že za esenbáky jdou ještě Lidové milice… Otočila jsem se a viděla, jak jeden (milicionář) klečí, ruku měl opřenou o koleno a mířil. A já říkala: ‚Člověče, to je malér, oni snad chtěj střílet!‘ A skutečně začali střílet!“ říká na nahrávce Paměti národa veterinární lékařka Jana Drašnarová.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. -
Před 55 lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.
Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz. - Visa fler
