Avsnitt
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Bodovala v několika soutěžích krásy a 16. listopadu bude usilovat o to, aby k dosavadním úspěchům přibyl titul Miss Universe. Přesto Marie Danči říká, že zažívá nejtěžší období, a její prvotní reakce na nabídku reprezentovat Českou republiku na mezinárodním klání krásek byla odmítává. Předchozí účast na podobné akci v Kambodži a Vietnamu pro ni totiž znamenala krutý střet s realitou a všudypřítomnou falší. Její konkurentky měly vyoperovaná žebra, umělé zuby nebo zásobu kontaktních čoček, kterými si měnily barvu očí. K ideálu měl daleko i samotný průběh měsíčního pobytu, během kterého spala nanejvýš čtyři hodiny denně. Riskovat podobnou zkušenost podruhé se nakonec rozhodla i proto, aby ukázala odvrácenou stránku zdánlivě dokonalého světa. Uvědomuje si, že tím pravděpodobně nic nezmění, ale aspoň si nebude vyčítat, že to nezkusila. Otevřeně mluví i o své bulimii, kterou odstartoval před osmi lety bolavý rozchod a se kterou ji poprvé konfrontoval její současný přítel Vojtěch Vodochodský. Do té doby si nepřipouštěla, že by měla problém. Fakt, že je jednou z mnoha, kdo poruchou příjmu potravy trpí, přičítá i absenci zdravého nastavení a netají se tím, že to svoje hledá. Podstatné pro ni je zůstat přirozená a tak se taky prezentovat na sociálních sítích. I za cenu toho, že nebude mít stotisíc sledujících a bude pracovat v kavárně. Ostatně už teď dělá asistentku v advokátní kanceláři, protože českým modelingem se uživit nedá.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Markus Krug je jedním slovem světoběžník. Než poznal svou ženu a narodila se jim dcera, byl doma tam, kde měl kufry. Střídavě žil v Rakousku, Německu i Spojených státech a stěhoval se šestnáctkrát. Do školních kolektivů tak nikdy příliš nezapadl. Vlastně ani nemohl. Většinou byly zavedené, on neuměl jazyk a často mu byly cizí i místní kulturní zvyklosti. Začal si proto vytvářet svůj vlastní svět a v něm nové a nové příběhy. Právě to u něj rozvinulo kreativní myšlení, které ho dnes živí. Je producentem, režisérem, někdejším spolutvůrcem One Man Show, ve které se mu společně s Kazmou podařilo infiltrovat do pořadu Prostřeno, přesvědčit organizátory Českého lva, že na slavnostní předávání výročních cen přijede Jim Carrey, nebo šokovat ruská média tím, že do šatny Daciukova mužstva vnikl fanoušek a znesvětil kapitánovu brusli. Dnes stojí za mezinárodními projekty s desetimilionovými rozpočty nebo tuzemskou verzí celosvětově proslulé reality hry The Traitors, kterou od 22. září uvede televize Prima pod názvem Zrádci. A dost možná s ní způsobí televizní revoluci jako se to stalo v jiných zemích. Podstatou formátu totiž není, aby po sobě účastníci něco házeli, bezhlavě se do sebe zamilovávali nebo se předháněli v tom, kdo má větší svaly. Je mnohem sofistikovanější. Ani tak ale není jeho úspěch zaručen. Markus si dobře uvědomuje, že boj o pozornost je čím dál těžší a víc než kvalitě obsahu často záleží na jeho extrémnosti. Budu rád, když mu věnujete tu Vaši, myslím, že to, co říká a dělá, za to stojí.
-
Saknas det avsnitt?
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Jedním slovem nepopsatelná, tak charakterizuje režisérka a scenáristka Beata Parkanová dobu, kdy bylo její drama Slovo oceněno na karlovarském festivalu hned dvě soškami a ještě téhož léta natočila film Světýlka, který je aktuálně k vidění v kinech. Prožívala tehdy okamžiky profesního štěstí a naplněnosti, které ukončil jediný hovor. Moment, od kterého se všechno začalo vyprávět jinak a který ji navždycky změnil. Z telefonátu se dozvěděla, že její maminka spáchala sebevraždu. Protože si k dobrovolnému odchodu ze světa vybrala oběšení, následovalo policejní vyšetřování a pitva a do toho kolotoč pracovních povinností spojený s oceněným Slovem. Beata z něj nechtěla vystoupit, sedět doma a koukat do zdi. A taky nechtěla zkazit hercům a štábu jejich hvězdné chvíle a zatěžkat je… doteď vlastně neumí vyjádřit čím, ani bolest není tím patřičným pojmenováním. Po dvou letech o tom dokáže mluvit a svou maminku i pochopit. Kvůli bipolární poruše byla opakovaně hospitalizovaná na uzavřeném oddělení psychiatrické nemocnice, kde podstupovala elektrošoky, ploužila se v teplácích, pak se na čas vrátila domů, depresi vystřídaly manické stavy, při kterých jí bylo líp, ale i tak celá rodina trnula, kdy se jí zase přitíží. Na čas se to dalo zaléčit, ale nikdy ne vyléčit. A nakonec to bylo k nepřežití. Mně se těžko hledají slova, jak moc si vážím otevřenosti, se kterou Beata k rozhovoru přistoupila. Přiznám se, že nebylo snadné se ptát, o to cennější povídání to pro mě ale bylo.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Za mírového stavu nepatří cenzura do žádného státu a už vůbec ne do České republiky, říká šéf strategické komunikace Úřadu vlády Otakar Foltýn, který se kvůli svým výrokům stal pro některé ztělesněním vrchního cenzora a úhlavního nepřítele. Jemu samotnému taková obvinění připadají natolik absurdní, že se jim může jen smát. Kritiku vlády vnímá jako nedílnou součást demokracie a považuje ji za žádoucí, sympatizovaní s režimem Vladimira Putina, který po téměř 900 dnech války nelze oddělit od hromad mrtvol, mu přijde hloupé, ale i k tomu je možné se veřejně a plným právem hlásit. Za hranicí svobody slova jsou výzvy k násilí. Pakliže je někdo nadšený z toho, že ruská armáda vraždí civilisty na Ukrajině, a šíří svoje přesvědčení na internetu, tak zpochybňuje základní hodnoty. A v takovém případě jdou stranou i priority strategické komunikace být sjednocující a nekonfliktní. Dotyčného je potřeba okřiknout. Foltýn to dělá dost svérázným způsobem, a to se podle svých slov velmi krotí. Uvědomuje si, že ho to možná bude stát místo a není vyloučené, že docela brzo. Říkat, co si myslí, ale nepřestane. Státu bude sloužit tak dlouho, dokud o to bude stát, a až mu řekne, že ho nepotřebuje, tak se mu uleví. Být politicky korektní a mlátit prázdnou slámu, jak to sám nazval, nechtěl ani v našem rozhovoru, mluvili jsme proto na rovinu i o řadě dalších věcí. Poslechněte si.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Ultimátním rodičem je vždycky stát, je přesvědčený režisér Viktor Tauš s tím, že v případě dětí, které mezi lety 1987 a 1993 vycházely z dětských domovů, svou roli neplnil. V naprosté většině totiž skončily na ulici. Sám na ní tehdy žil, a tak se s řadou z nich potkal. Mezi jinými s Amerikánkou, jejímž příběhem byl zasažený natolik, že ho motivoval chtít víc a vyprávět ho dál. Během 20 let ho zpracoval třináctkrát, filmová verze vstoupí do kin 26. září. Hlavní cíl všech dosavadních podob Amerikánky je přitom jediný – přispět ke změně legislativy týkající se ústavní péče. Ta totiž selhává dodnes. V čem jsou její fatální nedostatky, vysvětluje Klára Laurenčíková. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva upozorňuje na to, že v České republice pořád existují instituce, které poškozují práva dětí a fungují na bázi jakéhosi vězeňského modelu. Těch, kteří končí v dětských domovech, je přitom stále víc. Argumenty typu, kdo chce, tak může, oni dost nechtějí, považuje Laurenčíková za liché. Když člověk vyrůstá v destruktivním prostředí bez pocitu bezpečí a možnosti navázat blízké vztahy, nevěří v sebe, v druhé ani v to, že má nějaké místo ve společnosti. Velmi snadno pak podléhá manipulacím a planým slibům, že se dá všechno zázračně a hned vyřešit. Souzení a jistá arogance, že mně se to stát nemůže, že jde o nějaké horší lidi, kteří si za své problémy můžou sami, se v debatách objevuje stejně často jako odmítnutí, že teď nemáme peníze na transformaci systému péče o ohrožené děti. Přitom modernizace a sjednocení roztříštěné legislativy by nás ve výsledku stálo míň než platit drahý, nefunkční systém. Ve všech ohledech. Nejen o tom, jak situaci řešit, aby více příběhů končilo happyendem, mluví režisér Viktor Tauš a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková.
-
Tah Ukrajiny byl geniální, říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza mladší o vpádu Ukrajiny na ruské území. Jde jí přitom o něco jiného, než se může na první pohled zdát. Bříza vyzdvihuje odvahu generála Syrského, který věděl, že ukrajinská tajná služba je infiltrovaná, proto vše utajil. Co ale bude dál? Nebylo by lepší, aby ukrajinští vojáci bránili slabá místa fronty? Břízův názor je jasný. Mluvili jsme i o situaci v Rusku a nebezpečí Číny, která nás může v pravý čas přiškrtit. A je tam mnoho dalšího.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Slibované pokračování s psychologem Radkem Ptáčkem je tu. A je ještě lepší než první díl (aspoň podle mě 😊). Probrali jsme toho opět hodně, třeba jsme šli detailně do toho, co dělá kvalitní spánek (a proč je důležitý), ale bavili jsme se i o tom, jak je možné, že někdo prostě páchá zlo a nepřijde mu to špatně. Uvědomění si, že svět není černobílý a i vrah může být oběť, je taky velmi cenné. Prostě je toho spousta. Snad Vás to bude bavit, mě to totiž bavilo hodně.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
V každém národě jsou lidé, kterým dělá radost neštěstí druhých, říká prezident Petr Pavel ve velkém a otevřeném rozhovoru. Postavil se tak na obranu šéfa strategické komunikace vlády Otakara Foltýna, který sklízí za svá ostrá slova, citovaná v rozhovoru, kritiku. Pavel zdůrazňuje, že teď je třeba říkat věci napřímo. Mluvili jsme o tom, jestli je opravdu nadstranický prezident, o zklamání z politiků (a jejich vzájemných averzí), o první dámě Evě Pavlové, které už našla na Hradě svou radost, ale i o tom, co rozhodne, jestli bude Petr Pavel kandidovat znovu. Vyjádřil se poměrně jasně.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Cítil vítr v zádech, tak to prostě napálil. Olympijský vítěz Martin Fuksa svůj sport miluje a myslí hlavně na dnešek, život mu ale zároveň změnila malá dcera. A asi i díky ní teď v Paříži vyhrál. Tak to aspoň cítí. Namalované nehty jsou pro něj posílení i styl, pro hejty na nástupovou kolekci od Jana Černého velké pochopení nemá. Když se prý v Česku něco odlišuje, kritika je nevyhnutelná. Fuksa říká, že k olympijskému vítězství ho dovedl osud a všechny výhry i neúspěchy, které má za sebou. V minulosti cítil tlak a povinnost vozit další a další medaile. Má to ještě smysl? Ptal se sám sebe. Teď dostal odpověď. V uvolněném rozhovoru jsme toho ale probrali daleko víc včetně třeba jeho oblíbeného rapu.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Smát se politikům je velmi zdravé a potřebné, říká novinářka Nora Fridrichová. Staral se o to pořad 168 hodin, který Fridrichová od roku 2006 vedla. A který nedávno narychlo a za pro některé podivných okolností skončil. Ona sama si při popisu toho, co a proč se stalo, nebere servítky. Ptá se, jestli za koncem pořadu není snaha vedení ČT naklonit si politiky před hlasováním o navýšení koncesionářských poplatků. Ostře kritizuje nadřízené, kteří ji a kolegy neochránili před tlaky. A říká, že veřejná diskuze a pravda v ní bude pro ČT očistná. Ale mluvili jsme třeba i o tom, že ženy, respektive matky jsou dnes průbojnější, než byla ona.
-
Mám pocit, že Tomáš Baldýnský se mnou byl tak nějak celý život. V pozdních 90. letech jako spoluzakladatel legendárního humoristického webu Kompost, později spoluautor Zeleného Raoula, filmový publicista, scenárista, producent. Má za sebou třeba kultovní seriál Comeback. V rozhovoru otevřeně popsal, jak ho zkušenost s tímto sitcomem semlela. Skončil v Bohnicích. Zároveň ale říká, že pokud se má v jeho branži něco povést, lidi prostě musí makat. Práce s mladými, kteří to třeba vidí trochu jinak, přitom z jeho zkušenosti může vést i k tomu, že se projekt prostě vůbec nerozjede. Mluvili jsme o tom, že Česku dnes chybí laskavý humor, který by dokázal společnost spojovat, ale taky třeba o negativním názoru na demokracii. To vás možná překvapí.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Kde je spravedlnost? Ptá se emotivně spisovatel, skeptik a popularizátor vědy Leoš Kyša a dodává, že právě nespravedlnost světa ho motivuje psát knihy. V jeho knihách, jejichž většinu vydal pod jménem František Kotleta, totiž může hrdina spravedlnosti dosáhnout. V reálném světě to je jinak, jak Kyša dokresluje příběhem jedné vraždy. V žánru scifi a fantasy je jeden z nejúspěšnějších v Česku, vedle postapokalyptických příběhů se ale věnuje třeba i situaci v Sudetech, odkud pochází. Sám byl komunista a má pochopení pro lidi, kteří jsou uzamčeni v jednom myšlenkovém světě. Aby se změnil, musel odejít pryč. Mluvili jsme o tom, proč nemá smysl snažit se utéct před jaderným útokem, o vyvracení nesmyslů a zbytečných diskuzích, o tom, co může udělat ze Sudet oblast s budoucností. A jak jde dohromady víra a skepse.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
„Pořád věřím v pravdu a sílu slova, která dokáže vzdorovat tankům, aspoň na chviličku,“ říká Jana Šmídová, dcera vedoucího mezinárodní redakce Československého rozhlasu Milana Weinera, který je jednou z hlavních postav nového filmu Jiřího Mádla Vlny. Sama v médiích zažila invazi sovětských vojsk v srpnu 1968 i pád vlády jedné strany v listopadu 1989, strach proto nemá. Nikdy ji ale nenapadlo, že by se něco z toho mohlo opakovat. Je přesvědčená, že kdo byl svědkem vstupu „spřátelených armád“ na území někdejšího Československa v bdělém stavu, nemůže nikdy zapomenout. Jí bylo tehdy devatenáct a ten šok má dodnes pod kůží. Na pražské Vinohradské třídě hořely tanky, střílelo se a ona pod zakrvácenou vlajkou poprvé viděla mrtvolu mladého muže. Bláhově tehdy s dalšími lidmi krásnou ruštinou přesvědčovala vojáky, že národ Čechova není takového jednání hoden. Nikdo jim nerozuměl. Stejně jako dnešní vojáci, kteří okupují Ukrajinu, to nebyli Rusové, ale Uzbeci, Bělorusové nebo Kalmyci. Je to paralela, ze které mrazí a kterou je na místě připomínat, protože vzorec se nemění, je jen otázkou, kdo se ho zmocní a čím ho opentlí. Uvědomuje si, že byla exponovanou pražskou studentkou z elitní rodiny, ale stejně tak se zhroutil svět jejím selským příbuzným z jižních Čech. Kdo měl něco v hlavě a něco věděl, tak to tomu znásilnění naší země nebylo jedno. Ani tehdy nebyli novináři žádné celebrity, ale veřejnost jim věřila. Jediným lékem, abychom se z historie poučili, jsou podle ní dobré školy a dobří učitelé, ale moloch školství zaostává a Přemyslovci jsou Přemyslovci. Poslechněte si, jak se Jana Šmídová dostala k unikátním snímkům z terezínského ghetta, co viděla dva roky po jaderné havárii v Černobylu, jak to vypadalo v redakci Svobodného slova, když se komunistický režim hroutil, nebo jak se stalo, že se její syn stal hrdinou revoluce.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 49 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Nezdráhá se o sobě prohlašovat, že je ambasadorkou trapnosti a že je to pro ni osvobozující. Kromě toho je Natálie Schejbalová taky vtipná, pohotová a literárně i hudebně nadaná, což uplatňuje jako komička, scenáristka populární vědomostní show Na lovu, hudebnice a v neposlední řadě influencerka vystupující pod uměleckým jménem Tali. K tomu, aby na Instagramu získala bezmála stotisíc sledujících, zvolila podle svých slov superjednoduchý způsob – prostě hackla rekomendační algoritmus tím, že publikuje krátká videa s vtipy, kterými baví ostatní, a ti je sdílí, aby ukázali, že mají smysl pro humor. Když se někdo nezasměje, těžkou hlavu z toho nemá. Ráda dělá vtipy, které pochopí každý, ale ještě radši takové, které pochopí jenom málokdo a jsou pro ni známkou, že s dotyčným sdílí stejný popkulturní rámec. Existují ale témata, která zlehčovat odmítá. Generace jejích rodičů by sice považovala rasistické nebo sexistické narážky za hroznou řachandu, pro většinu jejích vrstevníků už je to ale za hranou. Myslí si, že humor ve veřejném prostoru by neměl zraňovat, na druhou stranu připouští, že není žádná „svazačka humoru“, která chce vymezovat jeho hranice. Určuje si ty svoje. A tak například na konto za znásilnění odsouzeného exposlance TOP 09 Dominika Feriho rýmuje o konsentu: Pokud je jí do breku, nelezu s ní pod deku. Jak sama říká, bez slovních hříček přemýšlet nedokáže, což se promítlo i do našeho rozhovoru, to ale neznamená, že jsme v něm nebyli i vážní.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 83 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
„V období, kdy jsme vygenerovali neuvěřitelný zisky, jsem byl na nejhlubším dně,“ říká Marek Španěl, jeden z nejbohatších Čechů, který šéfuje hernímu studiu Bohemia Interactive a spoluvlastní mimo jiné Echo Media nebo Parlamentní listy. Za to hlavní v životě považuje dávat a připadá mu jako docela velká hloupost očekávat, že jsou to ti druzí, kteří mají dávat nám. Zájem o společenská témata a jejich podporu v něm zesílila pandemie covidu, tehdy mu dění ve společnosti nebezpečně připomínalo dobu před listopadem 1989. Znovu začal potkávat lidi, kteří byli perzekuování za své názory. To je podle něj zrůdné, na své názory má právo každý, ať jsou jakékoliv. Že by ty jeho byly konzervativní, když odmítá unisex oblečení, diskuzi o počtu pohlaví označuje za propagandu a sponzoruje Alianci pro rodinu, si nemyslí. Je přesvědčený, že když se zbavíme jednoduchých věcí, zase se dostaneme do velkých problémů. A taky o tom, že je potřeba jít proti vědeckému konsenzus, protože pokud přistoupíme na to, že definuje pravdu, nikam se v našem poznání neposuneme. Co další si Marek Španěl myslí, si poslechněte v našem rozhovoru.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Úspěch filmu Zápisník alkoholičky je kombinací několika faktorů, říká jeho protagonistka Tereza Ramba s tím, že se zadařit taky vůbec nemuselo. Jeho příběh je totiž svým způsobem šablonovitý, což si uvědomovala i sama herečka. Přesto se filmové adaptaci stejnojmenné knihy podařilo zvrátit trend upadající návštěvnosti tuzemských kin a po třetím víkendu má na kontě bezmála 300 tisíc diváků, čímž se stal nejnavštěvovanějším českým snímkem letošního roku. Připisuje to až nevídané míře autenticity a semknutosti štábu, který kolem sebe dokázal soustředit režisér a producent Dan Svátek. Za klíčovou při ztvárnění postavy Míši propíjející se k závislosti považovala nejen svou fyzickou proměnu, ale také tu psychickou. Jedna věc je změnit kostým, nechat se ostříhat a namaskovat, ale ve výsledku je stejně všechno vidět v očích. Právě v nich chtěla, aby se jí zračila absolutní ztráta zodpovědnosti a neschopnost postarat se o dítě, která ji osobně děsí víc než alkohol. Ke své transformaci využila zahraniční zkušenosti získané od mezinárodní koučky Leny Lessing, která mimo jiné spolupracovala s hercem Michaelem Fassbenderem, ale i konzultace s psychosomatický lékařem Pavlem Čechem. I tak to s ní zamávalo víc, než předpokládala. Nešlo to ale udělat jinak. Co dalšího jí do života hodilo „bombu“? Proč má smysl točit filmy, které na sebe nevydělají? Kolik jí firmy nabízejí za fotky jejích dětí na sociálních sítích? Jakých rolí se jí nedostává? A co má před sebou? I o tom v našem rozhovoru Tereza Ramba mluví.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Kdo chce do politiky, musí mít především hroší kůži, odpovídá Miroslav Kalousek na otázku, jaký základní předpoklad by měl být vlastní člověku, který chce „kecat“ do veřejného dění. Coby exministr financí a bývalý šéf TOP 09 nebo KDU-ČSL dobře ví, o čem mluví. Ani v nejhorších dobách, kdy mohl za všechno, ale nikdy neměl ochranku a žádný z hrdinů jednosměrné komunikace, jak přezdívá lidem očerňujícím druhé v internetových diskuzích, ho na ulici nenapadl, i když je na chodníku míjel. Přijde mu směšné, když se politici nechávají slyšet, že se obětují pro blaho všech. Ve skutečnosti přináší oběť pouze svému vlastnímu uspokojení. Nepopírá přitom, že kdyby sám navštívil psychiatra Radkina Honzáka, dost možná by jeho ordinaci opouštěl s diagnózou psychopata. Trpce si uvědomuje i své chyby, celý soukromý hřbitov chyb. Ze všeho nejvíc lituje dvou rozhodnutí, která už když dělal, byl přesvědčen, že jsou špatně: když hlasoval pro zřízení 14 krajů a pro přímou volbu prezidenta. Mluvili jsme i o tom, na jaké své neprofesionální jednání vzpomíná s úsměvem, jaký nebezpečný pocit vyvolává slabomyslná propaganda současné vlády ve společnosti, kde jsou hranice politického kompromisu a loajality ke straně nebo jaký má vztah k alkoholu.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Atentát na Donalda Trumpa, odstoupení Joe Bidena z boje o pokračování v Bílém domě. Americká politika se otřásla. Co čekat dál? Probral jsem to s bývalým velvyslancem v USA a poradcem prezidenta Pavla Petrem Kolářem. Ten říká, že Kamala Harris, současná viceprezidentka a budoucí velmi pravděpodobná kandidátka demokratů, má šanci Trumpa porazit. Ale lehké to mít nebude. Zároveň Kolář zdůrazňuje, že s Trumpem a jeho případnou administrativou musíme mluvit, není to zosobněné zlo. A měl na nás i pozitivní vliv. Mluvili jsme ale taky o atentátu, který americký exprezident usilující o návrat do úřadu mistrně využil, o tom, kudy teď půjde kampaň, a o dopadech případného Trumpova vítězství.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
Odmítá, že by byl mluvčím Generace Z, přestože jeho instagramový účet Kovy sleduje 800 tisíc lidí a na stejnojmenném Youtube kanále má odběratelů bezmála milion. Karel Kovář, jak se jeden z nejznámějších českých influencerů jmenuje občanským jménem, se přitom neveze na žádné vlně instantního zájmu. S natáčením internetových videí začal jako teenager, dnes je mu sedmadvacet a říká, že má svou tvorbu pořád kam posouvat. Je to ale o tvrdé práci a o tom, nenechat se motivovat jenom čísly sledovanosti, protože je pak snadné sklouznout k bulvarizaci obsahu a ke kontroverzním věcem jenom proto, aby algoritmus stále rostl. Sám se důsledně snaží unikat z nejrůznějších škatulek, do kterých se ho ostatní snaží vtěsnat. Přiznává, že jeho dosah je pro něj do určité míry zavazující, ale taky pochopil, že pokud chce zůstat autentický, nemusí být u každého trendu a zavděčit se každému. Právě chtít si udržet tvář někoho, kdo je dostupný všem a nikdy se příliš nevymezí, může podle něj ve výsledku být tím největším vězením. Uzavírat se nechce ani v online prostoru. Samotného ho občas skoro děsí, s jakou vážností někteří politici vnímají sociální sítě, a to, co se na nich děje. I když jde o velmi úzký výsek společnosti, tak mu věnují hodně energie a pak se někdy až ideologicky zaslepeně upnou na konkrétnosti, které pro širokou veřejnost nemusí být reálně tak důležité. Jak vnímá generační střety a o co předpokládá, že bude do budoucna tím největším? Proč mu přijde zrádné dělat politiku pro mladé? S kým nechce vést dialog? Ve které evropské zemi musel zapírat svého přítele? A jak se mu vůbec žije v Česku? I o tom jsme s Karlem Kovářem alias Kovym mluvili.
-
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR
„Domnívat se, že se nám může vyhnout maďarská, nebo slovenská cesta, je naivní,“ myslí si Václav Moravec a jedním dechem dodává, že si příklon k autoritativnějšímu režimu nepřeje ani jako občan, natož jako novinář. Říká, že podstata některých tlaků a problémů, kterým čelí slovenští kolegové v médiích, je u nás podobná. Obě země navíc spojuje nedokončená transformace v pluralitní demokracii. Boj o ni a o dělbu moci ještě přijde, předpovídá s vědomím toho, že útoky na Českou televizi, potažmo na něj coby její tvář a tvůrce nejsledovanějšího diskuzního pořadu boudou sílit. To pravé peklo podle něj nastane v souvislosti s novelou mediálních zákonů, která má zvýšit televizní a rozhlasové poplatky. Vadí mu, že managmenty médií veřejné služby nejsou schopné jejich navýšení veřejnosti lépe odůvodňovat, přitom mají ten nejsilnější komunikační kanál – Českou televizi a Český rozhlas. Připouští, že kdyby si založil vlastní podcast, měl by asi větší míru svobody. Jak daleko od vstupu na Herohero je? Čím se novináři připravují o vlastní autonomii i slovní zásobu? Proč nechce, aby Otázky Václava Moravce byly spojované s hádkami politiků? Měla by média přiznávat svou názorovou vyhraněnost? A co by nás mělo spojovat? I o tom jsme se s vysokoškolským pedagogem, moderátorem a novinářem Václavem Moravcem bavili.
- Visa fler
