Avsnitt
-
Jarda, Šárka a Lukáš se v průběhu let mnohokrát vydali do Zóny. Virtuální okolí černobylské elektrárny už 17 let fascinuje dobrodruhy a dobrodružky ze všech koutů světa, kteří touží po artefaktech nevyčíslitelné hodnoty, ačkoliv tam na ně číhá především smrt. A nejinak je tomu i v případě čerstvě vydaného Stalkera 2: Heart of Chornobyl.
-
Saknas det avsnitt?
-
Letošní rok se výročími jen hemží, od Nirvany po Kafku, a my na ně často rádi ve Špíně reagujeme. Tohle však může působit až skoro bizarně – letos uběhlo 30 let od vydání alba Dookie od kapely Green Day a stejný čas uplynul i od releasu Smash, který mají na svědomí The Offspring. Obě desky katapultovaly kapely do mainstreamu a zároveň pomohly definovat onen měňavý pojem punk rocku či pop punku, v Česku také neo-punku.
-
Misfits z Čelistí se opět ocitli ve výrazném oslabení, neboť vrchní výčepák Aleš stále vstřebává následky islandského žraloka marinovaného v anonymní moči. Namísto analýzy vztahu erotiky a umění se Tomáš a Vít ponořili do studia křehké symbiózy magie a technologie.
-
„Kdybychom s nimi byli, chodili s nimi na pivo, je to vyřešené,“ říká Tomáš Hlaváček, režisér filmu Dům bez východu. Jeho dokument, stejně jako snímek Dajori režisérského dua Nicolas Kourek a Martin Páv, rezonoval letošním ročníkem festivalu Ji.hlava. Oba filmy berou publikum do světa sociálního vyloučení, o kterém v debatě mluví i Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.
-
Provinilá potěšení je nejnovější hra divadelního autora a herce Zlatka Teskere a režisérky a multimediální umělkyně Barbory Johansson. Minimalistická rituální komedie o hledání víry v materialistickém světě částečně navazuje na dvě předchozí inscenace o hledání identity. „Lidé by měli méně následovat trendy a více vnímat své vnitřní já, důležité je najít balanc, nejít z extrému do extrému,“ shodují se Barbora i Zlatko v hlavním poselství Provinilých potěšení.
-
Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly dentální hygienistku Leu a ptaly se jí na to, jak si uchovat funkční chrup a proč si ho neleštit jedlou sodou.
-
„Chtěla jsem být vždycky ve všem nejlepší, měla jsem samé jedničky. Když se později studium i další věci nakupily, začala jsem ztrácet kontrolu a myslela jsem si, že oblast, kde ji můžu udržet, je jídlo,“ říká pediatrička Tereza Sochorcová, která na vlastní kůži zažila poruchy příjmu potravy. „Je to nemoc duše a může se vrátit. Jsem si toho dobře vědoma a zůstávám obezřetná.“
-
CARE je globální humanitární a rozvojová organizace, která přímo pomáhá ve 109 zemích světa se zásahem přes 160 milionů lidí. I proto je schopná sbírat poměrně robustní data a vyhodnocovat faktory, které přispívají ke zhoršení životních podmínek lidí. Kampaň „Klimatická změna diskriminuje“ propojuje extrémní výkyvy počasí, hlad a rozdíly mezi muži a ženami.
-
„Klientky mi často opakují, že si pro tuhle profesi vytvořily dvojí identitu. Jinou osobnost, která nějak funguje v klubu, třeba jí dají jiné jméno, používají třeba jiný parfém, jinak se oblékají, líčí. A dochází tak k nějakému odpojení,“ říká v Moderní lásce terapeutka spolupracující s Rozkoší bez rizika Markéta Šetinová. O specifikách sexuální práce a platformách typu OnlyFans mluví v bonusové epizodě série Slast vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková.
-
„Na sociálních sítích sledují příběhy ostatních, které si online vydělaly. Aby se jim vyrovnaly, posouvají své hranice. Ale už nevidí druhou stranu mince,“ říká Kateřina Šádková, vedoucí Poradenského centra organizace Rozkoš bez rizika. V doprovodné epizodě k páté kapitole podcastu Slast s ní Linda Bartošová mluví o sexuální práci, o jejích formách a rizicích, offline i online.
-
Duševní zdraví a mladí lidé, téma proplouvá médii každý den, mluví se o generačním střetu. Jedni nemohli cestovat, hrozily jim pendreky a vězení, druzí pozorují, jak se svět politicky a klimaticky hroutí a zdá se, že nikdo nepodniká kroky k řešení. Je srovnání života v odlišných érách možné? V rozhovoru v podcastu Balanc o tom 17. listopadu na akci Korzo Národní debatovali Bára Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši, a Daniel Prokop, sociolog z agentury PAQ research.
-
„V rapu člověk mluví a říká, co chce. Ale tady musíme pořád dělat holčičky, líbit se těm chlapům,“ říká rapperka Simona, která si přivydělává jako topless tanečnice. K práci v nočním klubu má ambivalentní vztah. Někdy jí tanec u tyče přijde skvělý, ale jindy s tím chce skončit. V páté epizodě série Slast se setkáme také s akademičkou Bárou, která přes online platformu prodává své použité spodní prádlo. Obě mladé ženy o svém přivýdělku přemýšlí z feministických úhlů pohledu.
-
Kateřina Saint Germain se proslavila pod přezdívkou My Cooking Diary jako kuchařka a influencerka. V posledních letech se místo vaření zaměřila na osobnostní rozvoj a před několika týdny začala vést ženské kruhy pro veřejnost. V Hergot!u Kateřina popisovala, jak k velké životní změně došlo a co jí přináší vedení ženských kruhů.
-
„Člověk je kapka v moři a je úžasné být toho moře součástí. Současný úspěch považuji za obrovské štěstí a shodu náhod, i když je to teď trochu cílená souhra událostí,“ říká fotografka Libuše Jarcovjáková. V hotcastu Pot mluvila o své současné retrospektivní výstavě v Národní galerii, o filmu Ještě nejsem, kým chci být, pražské queer scéně osmdesátých let či duševním zdraví. Zkrátka o tématech, která ve svém fotografickém díle i deníkové zpovědi na plátnech kin reflektuje.
-
Online hra World of Warcraft, která oslovila desítky milionů hráčů a hráček po celém světě, slaví tento týden 20 let od spuštění. Co stojí za jejím fenomenálním úspěchem a proč její vliv dalece přesahuje hranice herního světa? O tom si moderátoři Questu povídají s Radkem Friedrichem, bývalým herním novinářem, který se do „WoW“ dostal ještě před oficiálním startem a posléze do něj vkládal prakticky veškerý volný čas.
-
„Osobně jsem byl velmi zklamaný, že Zuzana Čaputová ve funkci nepokračuje. U jejího příkladu si ale můžeme uvědomit, že jsou na světě daleko důležitější věci, než je politika, moc a potřeba řídit lidi. Dle mého by mělo být v politice daleko více lidí, kteří jsou schopni moc opustit a pociťovat zodpovědnost za svoje rozhodnutí a činy. To je poselství jejího mandátu, které bychom si mohli odnést,“ říká režisér dokumentu Prezidentka Marek Šulík.
- Visa fler
