Avsnitt
-
Nové vydání Hrotcastu se zaměřilo na mimořádnou daň z neočekávaných zisků – konkrétně na její historii. Koncept daně má kořeny, která sahá až do doby první světové války a běžně se objevuje jako reakce na různé hospodářské a geopolitické šoky. Jak upřesňuje analytik Hrot24 Miroslav Zámečník "tyto daně jsou často uvaleny v situacích, kdy vlády čelí nepředvídatelným situacím, jako jsou válečné konflikty a s nimi spojený nárůst cen." Příkladem může být vnější šok způsobený ropnými krizemi, kdy se vlády snaží redistribuovat mimořádné zisky získané v důsledku náhlého zvýšení cen surovin, například v ropném sektoru. "Tato praxe se ukázala být efektivní i v obdobích vysoké inflace, jako byly osmdesáté léta ve Velké Británii, kde byla daň z neočekávaných zisků využita i v energetickém sektoru," dodává ekonom.
Mimochodem o historickou událost se ve svém materiálu pro zavedení této daně opírá i ministerstvo financí. Konkrétně píše „Není bez zajímavosti, že Thatcherové windfall daň mířila právě na banky, které měly v té době stejně jako dnes nadměrný zisk z rychlého nárůstu úrokových sazeb," uvádí materiál. Podle Miroslava Zámečníka to není zcela přesné. "Protože Margaret Thatcherová to použila na banky ovšem v době, kdy úrokové sazby stanovilo ministerstvo financí. Bank of England tehdy neměla nezávislost, pokud jde o stanovení monetární politiky. To mělo právě ministerstvo financí. Takže tady to není úplně přesně, historie je barevná", vysvětluje ekonom.
Jasným příkladem využití této daně na začátku první světové války bylo Švédsko, které, přestože zůstávalo neutrální, zavedlo exportní daň na železnou rudu a ocel vysoké kvality určenou pro zbrojařské úsilí. "Podobně Dánsko, inspirováno Švédskem, uvalilo daň na vývoz vepřového, což byl další způsob, jak využít ekonomické situace pro zvýšení státních příjmů", popisuje Miroslav Zámečník.
Ve Spojeném království, významném účastníku první světové války, byla situace trochu odlišná. Zde byla zavedena daň z neočekávaných zisků na munici, což byl poměrně neobvyklý krok. Tento přístup byl motivován absencí cenové regulace a pocitem, že dodavatelé munice vydělávají "příliš mnoho". Kdo v Česku zaplatil na neočekávané dani nejvíc? Co dani říkají minoritní akcionáři ČEZu? Přišel čas na její zrušení? A troufne si ji ještě někdo zavést?
-
Českým národním sportem se stala natažená dlaň, říká analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Podle něj vše se vypuknutím panedemie a následnou Ukrajinksou krizí a prohloubením trendu státních zásahů. V reakci na to vlády, za cenu nárůstu dluhu, výrazně navýšily podpory nejen pro občany, ale i pro firmy. "Aby se nepropouštělo, tak prostě přijímaly firmy docela velké peníze od vlády", říká Zámečník.
Zároveň ekonom upozorňuje, že v řadě případů firmy, které čerpali pomoc během covidu, si pak vyplatili dividendy. A to podle něj nejde moc dohromady: "Běžně se dělo, že se přijal antivirus a vyplatily se dividendy. Jak to říkal Švejk, takových věcí by se dělat nemělo, ale ono se to může." doplňuje s nadsázkou analytik.
Řada firem, které v krizi žádaly o pomoc, nyní sedí jak poměrně velkém objemu peněz. od roku 2020 se jeho objem vkladů v bankovním systému u řady firem zvýšil o desítky procent: "Třeba zemědělství, lesnictví a rybolov je v takové situaci, že od roku 2020 se jeho objem vkladů v bankovním systému zvednul o 54,6%.Zpracovatelský průmysl, který byl stíhaný všemi poruchami v dodavatelských řetězcích, sedí momentálně na 212,9 miliardách a od covidu si ten objem úložek zvýšil o 37%," uvádí Miroslav Zámečník.
Jenže je nutné se podívat, co může být za důvodem, že firmy hromadí finance. Podle Zámečníka by peníze měly sloužit investicím a měly by mít pozitivní ekonomickou návratnost, jenže "firmy se bojí, co bude dál. Třeba Green Deal jsme si vymalovali v tak strašně černých barvách, že se ho opravdu bojíme. My jsme zranitelní, to ano. A když si tu zranitelnost uvědomuješ, tak se toho bojíš," uzavírá analytik Hrot24. Co je demoralizace v byznysu? Čemu brání další regulace? Proč Evropa ztrácí konkurenceschopnost? Namaže si nás třetí svět "na chleba"? Poslechněte si podcast.
-
Saknas det avsnitt?
-
Důchodová reforma, spojení slov, které lze najít snad v každém programovém prohlášení vlády od listopadu 1989. Není tomu jinak i u současného kabinetu. "Pokud neuskutečníme rozumnou reformu, systém nebude financovatelný," říká premiér Petr Fiala s tím, že předchozí vlády změny stále odkládaly.
Podle analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka je možné se inspirovat v zahraničí tak, aby to bylo pro české obyvatele atraktivní – za jedné podmínky: musí to být povinné. Systém dobrovolnosti podle Zámečníka postrádá smysl: „Česko svůj systém založilo na dobrovolnosti a jsou země, které to též nechtěli udělat povinné, jenže šli na to jinak: Zvolili formu opt-outu – tedy člověk je automaticky zařazený hned při nástupu do prvního zaměstnání, ale může vystoupit, většina lidí to ale neudělá.“
Podle analytika Hrot24 nyní v opozici zaznívají návrhy, na zřízení druhého pilíře důchodové reformy. Česko jej přitom už mělo. Produkt vlády Petra Nečase ale využilo pouhých 86 tisíc lidí a následná vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL druhý pilíř zrušila. „Sociální demokracie do toho řezala, jak mohla. Slibovala, že to zruší, což je to nejhorší, co se mohlo stát“, vzpomíná Zámečník.
Nově zmínil možnost zavedení druhého pilíře místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, Miroslav Zámečník vysvětluje možné důvody: „Co se líbí Karlovi Havlíčkovi je ta skutečnost, že tímhle vzniká národní kapitál. Velký objem úspor. Loni byl celkový objem mezd a platů zhruba 2,5 biliónu a 1% z toho je 25 miliard. Takže by byly peníze do infrastruktury a do jaderné energetiky, protože je jasné, že ČEZ to sám ze svých zisků neufinancuje“.
Zámečník zároveň upozorňuje, že změny v důchodech ale nebudou stačit. „My potřebujeme udělat nějakou důkladnější reformu, nejenom penzí, ale i toho daňového systému“, uzavírá Miroslav Zámečník.
Kolik si máte spořit na důstojný život v penzi? Kde se vzala myšlenka penzí, proč byl na začátku Římský voják a německý biskup a víte, že je zákon, který nařizuje péči o vaše rodiče? Detaily v podcastu.
-
Luca de Meo, generální ředitel Renaultu, varuje veřejnost před hrozící tragédií evropského autoprůmyslu. Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka v něm přesně pojmenovává chyby, kterých se Evropa dopouští.„Je to tvrdá obžaloba regulací, které například přizabily výrobu malých automobilů,“ říká Zámečník.
-
Důvody pro nejnižší růst mezd v EU – podle ekonoma a analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka nejsou na tom Češi a Slováci v porovnání s jinými novými členskými státy EU nejlépe hned z několika důvodů: „My jsme schopní se spokojit s relativně nízkými mzdami, protože máme vysokou preferenci stability. Jistoty pracovního místa“, vysvětluje hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. .
Připomíná, že na rozdíl od Čechů a Slováků jsou národy jako Maďaři, Poláci nebo Rumuni mnohem agresivnější v prosazování svých mzdových požadavků. „V Česku mzdy rostly tempem, asi tak jak to pozorujeme v Belgii, nebo v Holandsku. Jinými slovy – západním tempem, jenže jsme měli východní inflaci“, upozorňuje Miroslav Zámečník.
Zámečník dále poukazuje na kulturní rozdíly v přístupu k práci a migraci za lepšími příležitostmi. Zatímco v Polsku a na Slovensku je migrace za prací běžnější a lidé jsou ochotnější žádat o vyšší plat, v Česku se tato tendence nejeví tak výrazně. Mnoho Čechů považuje žádost o vyšší mzdu za neslušnost. „V mé generaci je takových lidí, kteří si nedovedou říct o přidání docela vysoké procento. Tím samozřejmě škodíme sami sobě a pak se nedivme, že máme pokles reálných mezd“, říká analytik Hrot24.
Přeskočíme Německo
Zámečník zároveň odhaduje, že letos Česko poroste rychleji než Německo. Zhruba o jedno procento a navzdory tomu, že je se svým západním sousedem ekonomicky velmi propojeno. Jak to může Česko zvládnout? V čem se má inspirovat u Číňanů? A proč je Česko „Paříží“ Slovanů? Dozvíte se v podcastu.
-
Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře 2025. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. „Samozřejmě on to bude chtít provozovat do té doby, dokud to bude dávat ekonomickou logiku“, dodává analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. „Cena elektřiny je odvozená od ceny plynu, který hodně vyklesal, tím pádem to stáhlo cenu elektřiny“, popisuje analytik.
"Situace v energetice je vážná. Nastavení trhu a další faktory - například masivní dovoz plynu - způsobují výrazný obchodní tlak na teplo a elektřinu z uhlí. Ty se kvůli stabilně vysokým cenám povolenek a dalším vlivům stávají nekonkurenceschopné, a tradičním uhelným zdrojům tak hrozí ekonomické odstavení," uvedla mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.
Podle Miroslava Zámečníka chce Tykač udržet elektrárny v tzv. rezervě, za poplatek. Tak to funguje třeba v Německu, nebo Polsku. Na to je třeba výjimka a tu Česko nemá. Jak těžké ji bude vyjednat nechce Zámečník odhadovat: „Já bych doufal, že Komise bude možná vstřícnější a bude vnímat realitu české energetiky tak, jak je. Že nebude chtít ohrozit členskou zemi,“ doplňuje analytik.
Útlum uhlí na Mostecku by znamenal postupné propuštění více než 3000 lidí, které Sev.en v dolech a elektrárnách zaměstnává. „Pokud by došlo k propuštění všech jedním rázem, to je ten politický průšvih, to je zároveň ta silná vyjednávací karta. Nebo je zde útlumový program, který trvá ještě 10 let, to je velký rozdíl“, dodává Zámečník.
Dostal Tykač politiky pod tlak? V čem se liší Pavel Tykač a Daniel Beneš? A proč se ze zprávy radují ekologické neziskové organizace?
-
Dlouho platilo, že politika a byznys se do sebe nepletou. V posledních letech ale řada podniků svoji politiku mění. „Začalo to ještě před Donaldem Trumpem, dělo se tak většinou pod tlakem aktivistů ve Spojených státech. Na firmy se vyvinul tlak, aby ve společenských otázkách zaujímali stanovisko“, říká analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. V USA se prý až 70% spotřebitelů domnívá, že firmy by měly deklarovat své postoje k sociálním a politickým otázkám. Naopak v Česku se podle Zámečníka zdá, že většina lidí oceňuje, když se firmy příliš politicky neangažují. Připomíná ale jednu výjimku. Andrej Babiš čelil podobným protestům – vznikla i aplikace, která upozorňovala zákazníky na potraviny vyrobené Agrofertem. Podle Zámečníka šlo o to, že bývalý premiér byl osobou, která polarizovala.
V rozhovoru Zámečník naráží na situaci Rohlíku, který se rozhodl přestat nabízet produkty společnosti Rabbit Zdeňka Jandejska – jednoho z pořadatelů pražských zemědělských protestů. Toto rozhodnutí vyvolalo rozporuplné reakce veřejnosti. Může podobná aktivita Rohlíku pomoci, nebo mu může naopak ublížit? Je v takové pozici, že si podobné rozhodnutí může dovolit? Mají se firmy politicky a společensky angažovat?
-
Do pondělního protestu se zapojili i lidé,kteří s zemědělstvím nemají žádnou přímou vazbu, říká na úvod analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. „Někteří zemědělci mohli být zahořklí, část z nich se taky sebrala a odjela dřív“, podotýká Zámečník.
Jedním z klíčových bodů nesouhlasu v protestu je i otázka Green Dealu. Zatímco někteří vehementně podporovali jeho zrušení, další považují tuto myšlenku za nerealistickou a nepragmatickou. „Není možné a rozumné požadovat od vlády zrušení Green Dealu, co je racionální, realistický a dosažitelný cíl, to je vytvoření zájmový koalice, která bude požadovat zjemnění toho Green Dealů v některých aspektech“, upozorňuje analytik.
Zámečník také připomíná, že to byl Andrej Babiš a jeho vláda, kdo se zavázal k podpoře Green Dealu: „Tato vláda může udělat něco, ale de facto to bude jen rozjemnění Green Dealu. Tak jako tak se bude současná vláda, podobně jako minulá, potýkat s odporem vůči byrokracii z Bruselu“, upřesňuje Zámečník.
Co může vláda s Green Dealem dělat? PročRohlík.cz nechce odebírat výrobky od jednoho z organizátorů zemědělských protestů? Může to dělat? A proč byl předloňský rok považovaný za jeden z nejlepších pro zemědělce?
-
Do roku 2040 má být oproti roku 1990 sníženo emise o 90%, a v roce 2050 se má dosáhnout uhlíkové neutrality. Tyto ambiciózní závazky EU vyvolávají otázky a diskuse o tom, zda je možné a realistické dosáhnout takových cílů.
Dosažení těchto cílů bude podle analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka reálné, ale zároveň velmi náročné a bude vyžadovat velké náklady. „Lze to zvládnout, je zřejmě za cenu velkých nákladů. Uvidíme, jakým způsobem se dají zmírňovat sociální dopady, které se ukazují že budou obrovské, ale do roku 2030 se dá projekt EU „Fit for 55“ udělat“, dodává Zámečník. Upozorňuje, že některé odvětví, jako je hutnictví železa a ocelářství, mohou být náročná na dekarbonizaci, což by mohlo způsobit zvýšení nákladů.
Další zajímavý prvek je zaměření na Čínu, která hraje klíčovou roli ve světových emisích. Miroslav Zámečník zdůrazňuje rychlý nárůst spotřeby energie v Číně a klade otázku, zda Evropa skutečně hraje dostatečně významnou roli ve světovém kontextu. „Nic neznamenáme, tečka“, dodává. analytik.
Zámečník též naráží na to, na jakém základu je načrtnut boj za uhlíkovou neutralitu. Podle něj za to částečně mohou i historické okolnosti – zejména koloniální minulost západních zemí, které se mohou cítil provinile a chtějí svoji minulost napravit: „je to mávání ctností (…) většina těch zemí západních má nějakou kolonialistickou minulost, zodpovědnost za planetu, je to teď takové probuzení, trochu taková hanba“, uzavírá Zámečník.
Proč upadla Evropa do bezvýznamnosti? Jak obstojí Česká republika? A proč se má přehodnotit rozhodnutí o zákazu výroby spalovacích motorů?
-
Nedávné protesty zemědělců zasáhly několik evropských zemí, včetně Francie, Belgie, Německa, Polska a nyní i Portugalska. Tato vlna nesouhlasu vyvolala otázky týkající se struktury a podpory zemědělského sektoru v celé Evropě.
Zatímco někteří zemědělci zdůrazňují problémy spojené s ekologizací a omezením používání pesticidů a herbicidů, další mají obavy z přílišné byrokracie spojené s evropskými environmentálními směrnicemi. Tyto obavy se stávají výraznějšími vzhledem k historickým a kulturním odlišnostem mezi západní a východní částí Evropy. „Východní Německo je hrozně podobný Česku. Jinými slovy, tam byla také taky JZD a státní statky a po pádu komunismu se skoro nikdo nepřihlásil k té půdě. Takže vznikly podobně, jako u nás, velké zemědělské společnosti, zatímco, když si vezmeš Bavorsko, tak to je taková ta zemědělská oblast, která
je hezká na pohled. To je ten tradiční sedlák“, vysvětluje odlišnosti analytik Miroslav Zámečník.
Zdůrazňuje, také, že jedním z hlavních problémů, kterými se zemědělci zabývají, je ekologizace a snaha o omezení používání chemických hnojiv a pesticidů. Zemědělci argumentují, že tato opatření zvyšují náklady a omezují produktivitu, což může být problematické zejména pro větší zemědělské podniky.
Protesty zemědělců nejsou jen výrazem nesouhlasu s ekologickými opatřeními, ale také se zaměřují na systém dotací a byrokratické kontroly ze strany Bruselu. Zámečník podotýká, že je důležité kultivovaně diskutovat o změnách a najít rovnováhu mezi potřebami zemědělců a ekologickými cíli.
Budou v Česku protesty podobné těm ve Francii, nebo Německu? Co by znamenal vstup Ukrajiny na trhy Evropské unie? A proč Evropská komise zdvojnásobila kontroly u zemědělců?
-
Ještě loni na jaře předpovídalo ministerstvo financí pro letošní rok razantní růst české ekonomiky. Miroslav Zámečník, analytik Hrotu24 popisuje, jak tehdejší údaje mluvily o 3%, „potom v srpnu předpokládali 2,3%, pak v listopadu předpokládali 1,9% a teď se nám to scvrklo na 1,2%.“
Jako příčinu vidí analytik Hrotu 24 především to, že v predikci nejsou zakalkulovaná veškerá rizika. Ta vidí i v geopolitické situaci – zmiňuje třeba nejistotu v Suezském průplavu, kdy Jemenští Húsiové ostřelují proplouvající lodě. Rejdařské společnosti pak raději volí cestu kolem Afriky, což cestu může prodloužit až o dva týdny. „To vše způsobuje poruchy v dodavatelských řetězcích a můžou promítnout do zhoršeného výkonu české ekonomiky“, upřesňuje Zámečník.
Druhým faktorem, který ovlivňuje výkon ekonomiky je dění na tuzemském trhu a chování spotřebitelů. Jde zejména o to, jak lidé hospodaří se svými vklady, jakým způsobem utrácí a zda mají optimismus. „Na každou nejistotu, na každý výraznější riziko reagujeme zvýšením úspor. Chováme se úplně stejně jako Němci. Dokonce ale jsou národy, které se chovají přesně opačně, a dokonce jedna ekonomická teorie říká, že to je to racionální chování člověka, který nepředpokládá, že ta krize potrvá věčně,“ dodává Miroslav Zámečník.
A podle něj se podle tohoto vzorce řada světový krizi nakonec urovná a ekonomika se rozběhne naplno. A český spotřebitel to za dvě čtvrtletí může poztivně poznat. Ale ani tehdy to neznamená, že Češi začnou vidět věci pozitivně. „Já na to mám teorii. To je ten Kalouskův syndrom, že prostě my špatný zprávy, který sděluje vláda, si ještě pustíme do zesilovače.“ Jinými slovy, chceme je vidět a číst hůř, než jsou. Podle Zámečníka je proto nutné mít takové lídry, kteří budou pro společnost důvěryhodní tak, že jim pozitivní zprávy uvěří. Kdo to může být si poslechněte v podcastu.
-
Národní ekonomická rada vlády představila 37 bodů, které mají zvýšit výkon české ekonomiky. Podle Rady Česká republika ztratila komparativní politické výhody. „Česko už není tak levné, jak bylo“, dodává hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník.
Nerv svojí studií reaguje na požadavek vlády. V okamžiku představení konsolidačního balíčku opozice vládě vyčítala, že v něm chybí jakékoliv prorůstové impulzy a že svými opatřeními ekonomiku jen škrtí. Studie nervu je reakcí vlády na tuto kritiku. „Potřebujeme dohody nad prioritami, které půjdou nad rámec jednoho volebního období. Bez zbytečných personálních přetřesů,“ popisuje Zámečník. Podle něj je dokument málo ambiciózní, protože třeba rezignoval na věci, které sice stojí peníze, ale mají dobrou návratnost. „To je chyba,“ uzavírá Zámečník.
Jako klíčové téma vidí ve větší flexibilitě pracovní trhu v Česku. Bude podle něj nutné uvolnit přístup na české pracovní trh: „to jsou všechno hodně dobré nápady, ale jsem zvědav, jak to zprocesuje tuzemská byrokracie“ a dodává, že bez hrubého porušení pracovní kázně anebo bez kolektivního propuštění je v Česku pracovní pozice velmi chráněná. „U nás je spousta pracovních sil vázána u zaměstnavatelů, kteří nejsou vysoce produktivní. Když zamkneš tu ekonomiku v nízké produktivitě a nízkých mzdách, není to dobře,“ popisuje analytik.
V rozhovoru mluví o i rozporu při lákání zahraničních pracovníků na českých trh. V tuto chvíli je tlak na vládu, aby umožnila příchod méně kvalifikované pracovní síly třeba z Asie. „Náš potenciál se vyčerpal. A protože se mu nedostává lidí, anebo to ti naši lidé nechtějí dělat, tak hledáš jinde,“ popisuje Miroslav Zámečník.
-
Čína udává směr v elektromobilitě. Jen za loňský rok se na tamním trhu prodalo přes 6 milionů elektromobilů, další miliony šly na vývoz. Čínská firma BYD i díky tomu předstihla Teslu ve výrobě elektromobilů. „Auta se dostala kvalitativně na evropskou úroveň, nákladově jsou ale úplně jinde“, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Čínské automobilky se do popředí dostali za pouhých 20 let. BYD vyrobil své první auto v roce 2003.
-
Již podruhé se oddaluje nástup zaměstnanců hutí Liberty Ostrava do práce. Podle analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka to ukazuje, jak obtížné je za krátkou dobu sehnat finanční prostředky, které by umožnily obnovit naplno výrobu
-
Euro jen odstraní komplikace na společném trhu, my musíme nastavit nový transformační model, říká v rozhovoru Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Varuje, že Česku ujíždí vlak a víra, že z nás euro udělá Německo, je falešná. Odmítá referendum. Místo toho by mělo Česko zabrat na domácí půdě – dostat pod kontrolu deficit a splnit další „domácí úkoly“, tvrdí Radek Špicar
Iracionální strach
Politici, podle něj, nechávají lidi žít v iracionálním strachu. Uvádí jeden příklad za všechny: že euro znamená automaticky zdražování. Je to argument, který ho v debatě o euru nejvíce štve: „Je to mýtus, Slováci ukázali, že to není pravda. Co mě naopak potěšilo je, že i odpůrci přiznávají, že to (euro) není něco, čeho bychom se neměli obávat“.
Euro z nás Německo neudělá
A pokračuje: „Euro je jen měna, to z nás Německo neudělá, takže stavět euro jako základní kámen, to by dělal jen blázen. Ano, odstranilo by komplikace, kterými trpíme kvůli koruně.“
Pro další rozvoj Česka je ale podle Špicara nutné přejít na nový transformační model. Ten z devadesátých let fungoval, ale nyní ho považuje za vyčerpaný: „druhá ekonomická transformace, která nám umožní dohnat vyspělé země Evropy, to je to klíčové, co potřebujeme. My jsme ekonomicky výkonnější než jih Evropy, teď musíme dohnat tu západní a severní“
Plnění Maastrichtských kritérií mohou být benefitem pro Česko nejen kvůli euro: „měli bychom mít pod kontrolu inflaci, statní dluh – hlavně vůli sobě.“ Můžeme klidně pracovat na domácích úkolech a konečně začít veřejně diskutovat o euru a dávat na stůl čísla, která nikdo nezpochybní.“
Politici musí zahájit debatu. Oni musí rozhodnout. „Nevyčítám jim, že jsou proti euru, ale co jim vyčítám obecně, že nevedou debatu. Bojí se jí – 70 % lidí je proti a oni by museli obětovat spoustu energie, aby rozbíjeli mýty kolem eura“, dodává Špicar.
Referendum
Nedávno zmiňované referendum považuje za zbytečné. Byl by to podle něj konec věcné debaty o euru v České republice: „Jestli chceme vést neemocionální debatu o přijetí eura a rozhodnout se na základě faktů, tak to (referendum) prosím neotvírejme“, uzavírá.
-
Politicky citlivé téma
Hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník má Euro za velmi citlivé téma: „Vtom smyslu, že má potenciál hodně štěpit společnost. Vnucovat tohle téma do skepticky naladěné společnosti považuje za obtížné“ Má za to, že z tématu se může stát hlavní volební téma „Přijetí eura je teď zástupné téma, které okupuje veřejný prostor a bude populaci štěpit a my se potřebujeme shodnout na opravdu vážných věcech.“
-
Kolik lidí přijde o práci v ostravské huti Liberty a existuje cesta k její záchraně? A s inflací rozhodně nejsme nejhorší v EU, říká hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník.
Situace v Liberty Ostrava je vážná. Podnik hraje o to, aby získal peníze na další rozjezd výroby. Jednou z možností je, že získá zpět miliardy, které odešly jako půjčky dovnitř skupiny. Je nutné, aby je hutě dostaly zpět. Pokud to nastane, pojede fabrika dál, říká v Hrotcastu hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník. V ohrožení je teď zhruba šest tisíc pracovních míst.
Podle Zámečníka bude nutná konsolidace v rámci celé skupiny. Už dávno měly být podle něj hutě restrukturalizovány. Dává příklad: „Nedělám ocelové dráty, protože jsou tam nízké marže, budu dělat jen trubky pro speciální použití, které mají tu marži vysokou. To znamená, že mám nižší odběr energií, protože vyrábím méně, ale s vyšší marží.“
Ocelářství je cyklický obor. „Dobrou huť poznáš z toho, že když je cyklus na dně, tak neprodělávají hotovost – netečou z nich peníze, zatímco když je vrchol konjunktury, je to továrna na peníze,“ dodává Zámečník.
Nyní se čeká na oživení trhu, i proto v Liberty neudělali odstávku naplno. Otázkou ale zůstává, zda se všichni zaměstnanci vrátí v lednu do práce. „Tisíce určitě ne, protože když odstavíš ty nejméně ziskové provozy a soustředíš se na ty s největší marží, bude to mít vždycky dopad na zaměstnanost.“ Klíčové podle Zámečníka bude dostat peníze, aby znovu naběhl provoz.
V rozhovoru také vyvrací údaje Eurostatu, který Česko umístil na nejvyšší příčku inflačního žebříčku. Podle Zámečníka byla do indexu zahrnuta státní podpora energií. Pokud by se odečetla, Česko na tom s inflací nebude špatně: „Inflace výrazně klesá a v letošním roce rostla hodně pomalu,“ dodává.
-
Premiérovo prohlášení o blbé náladě řada lidí nečekala. Takovou rétoriku si ale může dovolit prezident, nikoli předseda vlády, říká v Hrotcastu hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník.
-
Řetězce si za to, jak hloupým způsobem oznámily zdražení potravin, zaslouží prověřit antimonopolním úřadem. Protest lékařů zase ukázal, že české zdravotnictví potřebuje reformu, říká hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník.
-
Snížení úrokových sazeb ještě nepřijde, ale centrální bankéři naznačí, že na něj brzy dojde,
odhadoval před měnovým zasedáním bankovní rady Petr Sklenář
Zatímco z Ameriky přišly vynikající hospodářské výsledky, Evropa naprosto zklamala a
skončila až na výjimky v záporu. „Do toho obrázku zapadá i pokles v Česku, mezikvartálně
0,3 procenta a meziročně je tu pokles 0,6 procent,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní
ekonom J&T Banky Petr Sklenář a poukazuje na hlavní rozdíly mezi USA a Evropou:
„Americká ekonomika je sedm osm procent nad covidem a vrátila se na růstovou trajektorii,
kterou měla předchozí dvě dekády. Amerika tedy trendově roste v průměru kolem tří procent.
Německá ekonomika trendově neroste už pět let. Je plus minus tam, kde byla v roce 2019. My
jsme pořád ještě pod úrovní roku 2019. On se růst v Evropě poslední dva roky úplně zastavil.
A to brzdí i českou ekonomiku,“ říká Sklenář s tím, že je to důsledek „sérií rozhodnutí“,
mimo jiné neuváženého nastavení klimatických cílů, k jejichž opatrnému ukotvení do reality
začíná docházet teprve teď.
Kromě posledních hospodářských výsledků se Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot
Miroslavem Zámečníkem pochopitelně věnovali také zítřejšímu zasedání bankovní rady
ČNB. „Snížení úrokových sazeb ještě nepřijde, ale ČNB naznačí, že na něj brzy dojde,“
tipoval Sklenář. Víc se dozvíte v aktuálním Hrotcastu.
- Visa fler
