Avsnitt
-
Bezmála tři roky uplynuly od prvního vysílání pořadu Ambulance aktivního zdraví. V té době, tenkrát ještě tzv. covidové, jsme chtěli veřejnosti připomenout, že odpovědnost za své zdraví nese v první řadě každý sám. Mnohé se od té doby změnilo, ale desatero aktivního zdraví, které jsme formovali a v jednotlivých dílech pořadu zpracovali, platí dál. Jaké jsou klíčové rady a doporučení odborníků v oblasti výživy, spánku nebo třeba odpočinku si připomeneme v posledním dílu Ambulance aktivního zdraví.
Netradiční pojetí vysílání doplní i netradiční hosté. Budou jimi příznivci Ambulance aktivního zdraví, které jsme motivovali ke změně životního stylu. Jak se jim to daří, co bylo nejtěžší a co je ještě čeká? I o tom bude závěrečný díl našeho pořadu.
-
Z mezinárodního srovnání pohybové aktivity dětí a dospívajících, které z dat získaných za období r. 2018 a 2019 realizovala nezisková organizace Active Healthy Kids Global Alliance v 57 zemích světa, vyplynulo, že české děti mají dostatek příležitostí k pohybu, raději však čas tráví u obrazovek. U televize, mobilů a počítačů pobývá min. dvě hodiny denně více než 70 % dětí a dospívajících. Druhým extrémem jsou pak děti, jejichž veškerý volný čas je naplněný kroužky a jinou řízenou aktivitou. Jak známo, všeho moc škodí. Jak pomoci dětem pracovat s volným časem efektivně? A proč jsme svědky nárůstu dětských závislostí, jako jsou e-cigarety, kratom, nezdravé potraviny apod.? Nejen o tom bude listopadový díl pořadu Ambulance aktivního zdraví, jehož hosty budou doc. Mgr. Michaela HŘIVNOVÁ, Ph.D. z Katedry antropologie a zdravovědy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a primář Kliniky psychiatrie FN Olomouc MUDr. Bc. Aleš GRAMBAL, Ph.D.
-
Saknas det avsnitt?
-
Každé dítě je jiné a jeho vývoj se proto může lišit od ostatních, ale to neznamená, že by neexistovaly obecně platné principy, kterými se zdravý vývoj dítěte řídí. Zjednodušeně řečeno: vše souvisí se vším a vzájemně se prolíná, navazuje a ovlivňuje. Co můžete udělat pro zdravý vývoj dítěte? Jaký vliv má porod a péče o maminku a dítě po narození? Proč je tak důležitý nepřetržitý kontakt s dítětem? Co potřebuje zdravé dítě? Co potřebuje dítě se zvýšenými riziky?
Na tyto a řadu dalších otázek odpovídají řediteli FN Olomouc Romanu Havlíkovi psycholožka Karolína Hniličková a primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc Jan Hálek.
-
Lékařství, nebo chcete-li medicína, je obor, jehož základním úkolem je ochrana a zlepšování zdraví, neboli léčba. Co ale v případech, kdy nemocného už vyléčit nelze nebo když choroba vážně ohrožuje jeho život? Jak mohou zdravotníci pomoci pacientům a jejich rodinám? A hlavně: Jak žít dobrý život s nemocí? Odpovědi na tyto otázky hledá a nabízí paliativní medicína – obor, který propojuje znalosti a zkušenosti lékařů, sester, psychologů, sociálních pracovníků i duchovních a podává pomocnou ruku pacientům a jejich blízkým v bolestných situacích, kdy do jejich životů osudově zasáhne nemoc.
O tom, co představuje paliativní péče, o řešení a tišení nejen fyzické bolesti, ale také o naději a doprovázení si povídá ředitel FN Olomouc Roman Havlík s lékařkou hospice na Svatém Kopečku a ambulance paliativní medicíny FN Olomouc Martinou Kirchnerovou a členem Podpůrného a paliativního týmu FN Olomouc Janem Hálkem.
-
Podrážděnost, pocity neschopnosti, ztráta motivace k výkonu, vyčerpání… Kdy se jedná o příznaky spojené s dlouhodobou únavou a kdy už je na místě hovořit o syndromu vyhoření? Pro celkové mentální a citové vyčerpání spojené s dlouhodobým stresem použil tento termín poprvé psychoanalytik Herbert J. Freudenberger v roce 1974.
Od té doby jeho výskyt poměrně dramaticky narůstá. Například v České republice podle statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny trpí tímto onemocněním každý pátý Čech, přičemž nejvíc ohroženy jsou tzv. pomáhající profese, jako jsou zdravotníci, pracovníci v sociálních službách, učitelé… V byznysovém prostředí pak nejčastěji „vyhoří“ zaměstnanci na úrovni středního managementu. Dlouhodobé psychické potíže řada lidí začne řešit po svém, bohužel se často uchylují ke zlozvykům, jako jsou alkohol či jiné závislosti, které alespoň na chvíli dají zapomenout nepříjemným pocitům. I syndromu vyhoření lze předcházet, a pokud se rozvine, lze ho s pomocí odborníků překonat.
Na dotazy diváků a ředitele FN Olomouc Romana Havlíka budou odpovídat primář Doléčovacího oddělení Psychiatrické léčebny ve Šternberku Michal Kryl a primář Kliniky psychiatrie FN Olomouc a LF UP v Olomouci Aleš Grambal.
-
Dýchání. První úkon, který v životě uděláme, posledním vydechnutím ze světa odcházíme. Dýcháme automaticky, povětšinou nevědomky. Potíží s dechem, které jdou obvykle ruku v ruce s nějakým onemocněním, si proto všimneme takřka okamžitě.
Jedním ze závažnějších onemocnění, provázených zhoršeným dýcháním, je astma. Tímto chronickým zánětem dýchacích cest trpí v současnosti více než 5 % dospělé a 12 % dětské populace. Často je spojeno s alergiemi na prach, pyl nebo roztoče. Léčba je doživotní a nezbytná. Její účinnost zvyšuje také rehabilitace plic zaměřená na správné dýchání.
O tom, že dýchání má na naše zdraví podobný vliv jako strava nebo pohyb, a zda je možné rozvoji astmatu předejít, si budeme povídat v prvním letošním vysílání pořadu Ambulance aktivního zdraví. Hosty jsou primářka Oddělení alergologie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Beáta Hutyrová, Ph.D. a doc. Mgr. Kateřina Raisová, Ph.D. z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
Nezůstane ale jen u teoretických informací. Součástí vysílání bude i zhruba osm minut trvající kurz správného dýchání.
-
Více než 80 procent našeho času trávíme ve vnitřních prostorách. To má řadu negativních dopadů na naše zdraví. Jedním z orgánů, které pobytem v uměle osvětlených prostorách trpí, jsou oči. Nedostatek denního světla a neustálé zaostřování na krátkou vzdálenost vedou k další novodobé epidemii - krátkozrakosti. Nejen ona, ale i jiná onemocnění očí jsou způsobena nevhodným životním stylem, k němuž patří také kouření, přemíra masa a cukru ve stravě, vysoký krevní tlak apod. Dá se těmto očním vadám předcházet a jaké možnosti léčby v současné době máme? Téma pro poslední letošní díl Ambulance aktivního zdraví a hosty ředitele FN Olomouc Romana Havlíka - přednostku Oční kliniky FN Olomouc Kláru Marešovou a Františka Pluháčka z Katedry optiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci.
-
Téměř čtvrtina párů má problémy s početím. Řadě z nich dokáže současná medicína pomoci, v některých případech se však sen o rodičovství bohužel rozplyne. Lze potížím s otěhotněním předejít? Kdy vyhledat odbornou pomoc? Jak se v horším případě vyrovnat s nenaplněnou touhou po vlastním dítěti? O tom bude další díl Ambulance aktivního zdraví.
Na otázky ředitele FN Olomouc prof. MUDr. Romana Havlíka, Ph.D. odpovídali MUDr. Jan Vodička, vedoucí lékař Centra asistované reprodukce při Porodnicko-gynekologické klinice FN Olomouc, a MUDr. PhDr. Lenka Hansmanová, Ph.D. z Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc. -
Drogy, alkohol, nikotin, ale také sladké, televize, mobilní telefon či třeba vlastní vzhled. Závislosti mají mnoho podob, jisté však je, že vždy mohou svého nositele dostat do více či méně závažných životních problémů. Jak s vlastní závislostí úspěšně bojovat a kdy už je potřeba vyhledat odbornou pomoc, poradí letošní šestý díl Ambulance aktivního zdraví. Ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík se tentokrát ptá primáře Kliniky psychiatrie FN Olomouc Aleše Grambala a jeho kolegyně z téže kliniky Lucie Bundárové.
-
Máš nadváhu? Jsi obézní? No a co, jde jen o drobný estetický nedostatek. Takový názor bohužel panuje u velké části české populace. Ale pozor! Obezita je závažná nemoc a problémy, které způsobuje jak samotným pacientům, tak celé společnosti, jsou nedozírné.
Z dostupných dat je zřejmé, že obezita zkracuje délku života až o 10 let a je s ní spojeno více než dvě sta nemocí. Jde třeba o cukrovku nebo vysoký tlak, zvyšuje také pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva, konečníku, slinivky nebo ledvin… Podle dat z loňského roku bylo v České republice zhruba 38 % dospělých s nadváhou a dalších 28 % dospělých s obezitou. V Evropě tak patříme k nejhorším zemím a propadáme se stále níž. Je jasné, že taková „pandemie obezity“ vyvíjí obrovský tlak na zdravotní systém a následně na celou společnost.
Jak z toho ven? Jak začít s hubnutím? Co můžete změnit sami a kdy už je možné snižovat váhu jen s asistencí lékaře? Je spolehlivým řešením bariatrická operace? Na tyto a další dotazy odpovídají řediteli Fakultní nemocnice Olomouc Romanu Havlíkovi Ľubica Cibičková z III. interní kliniky a Katarína Moravcová z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace.
-
Diabetes mellitus patří mezi nejčastější civilizační onemocnění. K jeho vzniku totiž ve většině případů přispívá stres, nadměrný příjem energie, nevhodné složení potravy a nedostatek pohybu, tedy faktory, které také velmi často vedou k obezitě. V současné době cukrovkou trpí zhruba každý desátý člověk v republice a další přibývají.
Díky nejnovějším způsobům léčby a nejmodernějším technologiím se daří dosáhnout uspokojivé kompenzace u velkého procenta pacientů. Odborníci ale doporučují i jiné možnosti jak dosáhnout úplné nebo částečné remise diabetu. Mezi tyto možnosti patří nízkokalorická strava, nízkosacharidová strava či bariatrická chirurgie.
Více se dozvíte v další Ambulanci aktivního zdraví, do níž si ředitel FN Olomouc Roman Havlík pozval odborníky z III. Interní kliniky MUDr. Romana Dohnala a prof. prof. MUDr. Davida Karáska, Ph.D.
-
Lidský chrup prošel mnoha vývojovými změnami. Naši předkové měli dokonce v ústech o 12 zubů více než my, ale postupem času se jejich počet a tvar upravoval na dnešních 32. S rozmanitostí potravin obsahujících zejména cukry se šíří i nejfrekventovanější bakteriální onemocnění na světě – tedy zubní kaz.
Čím pestřejší je nabídka potravin obsahujících zejména cukry, tím rychleji roste i výskyt nejčastějšího bakteriálního onemocnění na světě – zubního kazu. Onemocnění zubů lze předcházet nejen správnou ústní hygienou, ale také úpravou našeho jídelníčku, a to již od nejútlejšího věku.
Co vše můžeme pro zdravý chrup udělat? Na dotazy diváků Ambulance aktivního zdraví – pravidelného diskusního pořadu ředitele FN Olomouc Romana Havlíka – odpovídala přednostka Kliniky zubního lékařství FN Olomouc a LF UP v Olomouci MDDr. Iva Voborná, Ph.D a MUDr. Eva Míšová, Ph.D. MBA - lékařka dětského oddělení Kliniky zubního lékařství FN Olomouc a LF UP v Olomouci a iniciátorka projektu Zubní víla.
-
Hypertenze neboli zvýšený krevní tlak. Trpí jím více než třetina dnešní populace. Příčiny tohoto onemocnění, jsou různé. Na vině může být věk nebo genetika. Často si ale hypertenzi přivodíme sami nezdravou stravou, kouřením, konzumací alkoholu, absencí pohybu… Chronický zvýšený krevní tlak způsobuje ztrátu pružnosti cév, rozvoj aterosklerózy a následně zhoršuje funkce mnohých orgánů vedoucí až k jejich selhání. Je prokázaným rizikovým faktorem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, v jejichž důsledku umírá nejvíce lidí, jako je ischemická choroba srdeční, srdeční selhání. Dobrou zprávou je, že vysoký krevní tlak máme šanci ovlivnit, a to nejen léky, ale i změnou životního stylu.
Poslechněte si další díl pořadu Ambulance aktivního zdraví s hostem Romana Havlíka - lékařkou I. interní kliniky - kardiologické Evou Kociánovou.
-
Nový rok, nové studio, nová témata. Seriál debat odborníků nazvaný Ambulance aktivního zdraví (Ambulance AZ) a pořádaný Fakultní nemocnicí Olomouc se letos vrací v drobně pozměněné podobě, ale se stejným záměrem a cílem - ukázat všem zájemcům cestu k vlastnímu zdraví a péči o ně. Letošní první a celkově desátý díl se bude věnovat fenoménu stárnutí.
Hosty ředitele FN Olomouc prof. MUDr. Romana Havlíka, Ph.D. byli primářka Oddělení geriatrie FN Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. a přednosta Neurologické kliniky téže nemocnice prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc.
-
Vánoční čas. Někdo si při těchto slovech vybaví stres spojený s nákupem dárků, jiní ho vnímají jako významný náboženský svátek. Ať tak či onak, i přes počáteční shon spojený s nákupem dárků později na všechny dolehne ona příjemná sváteční atmosféra. Alespoň na chvíli dokážeme zpomalit a ve společnosti blízkých vychutnáváme kouzlo okamžiku. S ubíhajícími dny se ohlížíme za uplynulým rokem, dáváme si předsevzetí do toho nového, bilancujeme…
Právě proto jsme si na poslední měsíc letošního roku připravili v pořadu Ambulance aktivního zdraví téma věnující se spirituální části našeho zdraví. Kdy jindy si povídat o lásce k sobě i k druhým, morálních hodnotách, altruismu, sebepoznání, smyslu života… Nejen o tom, že spirituální zdraví nelze ani zdaleka spojovat jen s náboženskou vírou, nýbrž že jde obecnější schopnost sebereflexe, všímavosti a koncentrace ve vztahu k sobě, budou v poslední letošní Ambulanci aktivního zdraví s ředitelem FN Olomouc Romanem Havlíkem hovořit hosté Ivo Jirásek a Vítězslav Vurst.
-
Myšlenky aktivního zdraví vycházejí z přirozených principů fungování lidského organismu, vyzdvihují potřebu naslouchání vlastnímu tělu a nalezení rovnováhy. V řadě aspektů se totiž naše životy od těchto zásad výrazně odchýlily. Týká se to samozřejmě i stravování. Strava by nám měla přinášet potěchu, ale ale hlavně by nám neměla škodit. Jak toho docílit? Jak si jídlem pomáhat, a ne škodit? Poslechněte si další díl Ambulance aktivního zdraví, do níž si ředitel FN Olomouc prof. MUDr. Roman Havlík, Ph.D. pozval specialistku na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimákovou a MUDr. Hanu Krejčí, Ph.D. - internistku a diabetoložku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
-
Mikrobiom – záhadný termín, který je v poslední době stále častěji a ve všech pádech skloňován v souvislosti se zdravím. Co si ale pod tímto laboratorně znějícím označením představit a proč mu vůbec věnovat pozornost nejen v další Ambulanci aktivního zdraví?
Pokud bychom přesné vysvětlení zjednodušili, mikrobiom je společenství všech mikroorganismů obývajících naše tělo. Jsou to převážně bakterie, bez jejichž aktivity by se nemohla uskutečnit řada životně důležitých procesů a které tak jsou pro naši existenci nezbytné. Může to být šokující informace, ale naše tělo hostí 10krát více těchto organismů než má svých vlastních buněk. Jsou-li v rovnováze, takřka o nich nevíme. S narušením rovnováhy přicházejí zdravotní problémy. Zažívací potíže jsou přitom to nejmenší. Nevalný stav mikrobiomu se může projevit i depresemi a chronickou únavou.
Svůj mikrobiom proto musíme mít rádi. Ale jak o něj správně pečovat? Jak můžeme ovlivnit jeho složení? A proč je pro zdravý mikrobiom téměř likvidační antibiotická léčba?
To je jen několik základních otázek, které v další Ambulanci aktivního zdraví položí ředitel FN Olomouc Roman Havlík svým hostům – přednostovi Ústavu mikrobiologie Milanu Kolářovi a přednostovi II. interní kliniky Ondřeji Urbanovi, který se do studia Ambulance AZ vrací po půl roce.
-
Svůj život si snažíme co nejvíce zpříjemňovat, vyhýbáme se extrémům a nepohodlí. Je to ale to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat? Například ve vystavování se teplotním změnám jsme se zcela vzdálili původní přirozenosti. Dnes žijeme v teplotním komfortu, v létě klimatizujeme, v zimě topíme. I oblečení volíme tak, abychom byli stále v maximálním pohodě, tedy bez nutnosti vlastními silami reagovat na teplotní změny. Tím ovšem ztrácíme přirozené reflexy, klesá pružnost našich cév i flexibility kardiovaskulárního systému. Jinými slovy naše tělo leniví a neumí správně reagovat. I proto jsme náchylnější nejen k nachlazení, ale i například k ateroskleróze či vysokému krevnímu tlaku.
Otužování představuje pro naše tělo zdravou dávku žádoucího stresu a pomáhá nastartovat přirozené principy fungování jak těla tak i mysli. A protože konec léta je ideální dobou na to s ním začít, bude právě Otužování a jeho přínosy pro naše zdraví dalším tématem Ambulance aktivního zdraví.
Pozvání do pořadu přijali prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky kardiologické FN Olomouc a Mgr. Michal Šafář, Ph.D., děkan Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.
-
Letní měsíce jsou jako stvořené k odpočinku a načerpání sil do druhé poloviny roku. Letos to vzhledem k náročnému období, které máme všichni za sebou, možná platí dvojnásob. Není asi třeba zdůrazňovat, že i odpočinek nebo relaxace mají vliv na naše zdraví. Pro někoho může být tím pravým odpočinkem aktivní dovolená, jiný potřebuje k načerpání energie dobrou knížku a někdo se například zavře na týden do tmy. Odpočinek by měl vždy vyvažovat každodenní životní tempo, měl by být jeho vhodným doplňkem. Co konkrétního si pod tím představit a jak tedy správně odpočívat se dozvíte v pátém dílu Ambulance aktivního zdraví.
S ředitelem Fakultní nemocnice Olomouc Romanem Havlíkem budou diskutovat vedoucí Katedry rekreologie FTK UP Zdeněk Hamřík, který se zabývá problematikou zdravého a aktivního životního stylu, a Ivo Jirásek, který působí na stejné katedře a zabývá se filozofickými aspekty tělesné kultury, výchovou prožitkem a její metodikou.
-
Psychosomatika – z řeckého „psyché“ (duše) a „soma“ (tělo). Vztah mezi lidskou psychikou a tělesným zdravím je nezpochybnitelný. Lze myšlením a prací s emocemi pozitivně ovlivnit vlastní zdraví? A jak se takovému umění může naučit každý z nás? Těšte se na velmi zajímavé povídání s hosty Ambulance AZ - internistkou MUDr. Andreou Smržovou, která se dlouhodobě zabývá psychosmatikou, a primářem Doléčovacího oddělení Psychiatrické léčebny ve Šternberku MUDr. Michalem Krylem, který vedle své soukromé praxe působí jako vysokoškolský učitel na několika fakultách Univerzity Palackého.
- Visa fler
